5 C 61/2022

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bohumilou Kyvířovou dne 9. 5. 2022 ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 136 756 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 508 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zaplatit 129 492 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 416,11 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 584,87 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně a smluvní úrok 19,07 % ročně vždy z částky 96 725 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Žalobkyně jako postupník pohledávky původního věřitele [právnická osoba], se domáhá po žalovaném zaplacení pohledávky vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené s žalovaným [datum] pro částku 130 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit věřiteli poskytnuté finanční prostředky ve výši 130 000 Kč a úroky za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 142 952 Kč a dále odměnu za administrativní činnost ve výši 18 000 Kč. Závazek měl žalovaný plnit po dobu 36 měsíců ve výši 8 082 Kč měsíčně, přičemž poslední splátka připadla na [datum]. Žalovaný však svůj závazek řádně a včas neplnil a proto došlo k zesplatnění úvěru ke dni [datum]. Pohledávka pak byla postoupena žalobkyni na základě smlouvy ze dne [datum], přičemž do postoupení pohledávky žalovaný uhradil 129 492 Kč, kdy toto plnění bylo započítáváno ve prospěch jistiny, úroků a poplatku za administrativní činnost. Naposledy žalovaný plnil [datum]. Žalobkyně tedy vyčísluje dluh na jistině ve výši 96 725 Kč, na službách ve výši 40 031 Kč a dále na kapitalizovaných smluvních úrocích odpovídající podle tvrzení žalobkyně sazbě ponížené na 19,07 % ročně a na zákonné úroky z prodlení. Nárok dokládá žalobkyně výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, smlouvou o spotřebitelském úvěru, kartou zákazníka, dokladem o poskytnutí peněžních prostředků, výzvou k úhradě před zesplatněním, oznámení o zesplatnění, smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postoupených pohledávek, oznámením postoupené pohledávky zasílané žalovanému s dokladem o odesílání, předžalobní upomínkou s dokladem o doručování. Zároveň navrhuje postup dle § 115a o. s. ř. Podle tohoto ustanovení není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný měl možnost tento postup odmítnout v 7denní lhůtě plynoucí od doručení výzvy, která mu byla zaslána na adresu [adresa žalovaného]. Stanovená 7 denní lhůta tak marně uplynula [datum], aniž žalovaný postup dle § 115a o. s. ř. odmítl, nebo se k věci jakkoliv vyjádřil. Soud proto vychází z písemností předložených žalobkyní, ze kterých je zřejmé, že žalobkyně získala pohledávku původního věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Pohledávka žalobkyně, respektive původního věřitele vznikla nedodržením závazku žalovaného vyplývajícím z uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru pod [číslo] kterou žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] dne [datum]. Podle této smlouvy byl sjednán závazek žalovaného vrátit žalobkyni 130 000 Kč a úroky ve výši 142 952 Kč za dobu řádného trvání smlouvy odpovídající sjednané úrokové sazbě 56,71 % ročně. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný plnil svůj závazek naposledy [datum]. K tomuto datu bylo uhrazeno 129 492 Kč a pro další neplnění povinnosti žalovaného původní věřitelka závazek zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě. Podle karty zákazníka však žalovaný svůj závazek neplnil a pohledávka věřitelky byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne [datum], o čemž byl žalovaný informován. Podle předložené smlouvy i dokladu o poskytnutých finančních prostředcích a karty zákazníka je závazkový vztah mezi účastníky zřejmý a byl sjednán ve smyslu § 2395 obč. zák. Podle něho se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Je tedy zřejmé, že sjednání úroků je pojmovým znakem úvěrové smlouvy, když ovšem je třeba přihlédnout k tomu, že úroky ve výši 56,71 % ročně v roce 2019 jsou zcela nepřiměřené ke sjednávaným úrokům poskytovaných bankovním sektorem a takto dohodnutá výše úrokové sazby odporuje ustanovení § 1813 obč. zák., podle něhož jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Sjednání vysoké úrokové sazby je třeba posuzovat jako ujednání lichevní, nemravné ve smyslu § 580 obč. zák. a podle § 588 obč. zák. soud k neplatnému ujednání přihlíží i bez návrhu. Proto nelze považovat smlouvu o úvěru za ujednání platné, pokud jde o úrokovou sazbu a žalovanému se tak dostává pouze plnění z neplatného právního úkonu, kdy je povinen vydat bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 obč. zák. Soud však přihlédl k tomu, že lze oddělit ujednání v uzavírané smlouvě o poplatku za poskytované finanční prostředky, kdy soud podřadil toto ujednání ustanovení § 1724 a § 1725 obč. zák., při němž se strany na poplatku ve vyjádřeném závazku shodly a soud tuto výši nepovažuje za neadekvátní k poskytnuté částce 130 000 Kč. Lze tedy dovodit, že žalovaný byl povinen zaplatit 130 000 Kč a 18 000 Kč na administrativním poplatku, celkem 148 000 Kč, jestliže podle tvrzení žalobkyně žalovaný zaplatil 129 492 Kč, dluží částku 18 508 Kč přiznanou ve výroku rozsudku. K tomu pak náleží úroky z prodlení ve smyslu § 1970 obč. zák. ve výši stanovené prováděcími předpisy a to ode dne následujícího po dni poslední úhrady [datum], kdy žalovaný byl v prodlení se splněním svého závazku a soud tedy přiznává úroky z prodlení od této doby. Pokud pak jde o kapitalizované smluvní úroky a kapitalizované úroky z prodlení stejně tak jako o oba tyto úroky od [datum], tedy ode dne následujícího po provedené kapitalizaci, z jistiny 96 725 Kč soud žalobu zamítá, neboť vychází tento výpočet z jiného základu, než který žalobkyni po právu náleží. Stejně tak nelze akceptovat vyčíslení těchto úroků smluvních podle žalobkyně ve výši 19,07 % ročně, neboť snížení úrokové sazby na tuto hranici je pouze jednostranným prohlášením žalobkyně nikoliv sjednaným závazkovým vztahem a původně sjednané úroky považuje soud za nemravné a neplatně ujednané. Tuto neplatnost je třeba vztáhnout i ke kapitalizovaným úrokům z prodlení v zákonné sazbě, neboť jsou nárokovány z jistiny, která žalobkyni nenáleží. Proto v tomto rozsahu je žaloba zamítána. Pokud jde o výrok ohledně nákladů řízení, vychází z předpokladů § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy byl převážně úspěšný žalovaný, avšak žalovanému žádné náklady s tímto řízením nevznikly a soud proto rozhodl ve smyslu tohoto ustanovení tak, jak § 142 odst. 2 o.s.ř. umožňuje.