5 C 63/2025

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Petrou Goeslovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 29 388,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne , datum, do zaplacení ve výši 12 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 20 388,01 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyni se z účtu Okresního soudu v Domažlicích vrací přeplatek na soudním poplatku ve výši 24 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 29 388,01 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 018,49 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 030,35 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 12 383,49 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 14,75 %, úrokem ve výši 8 % ročně z částky 11 902,13 Kč od , datum, do zaplacení a náhradu nákladů řízení. K žalobě žalobkyně uvedla, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky v hotovosti ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit spolu s poskytnutou jistinou úrok v pevné výši 761 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, poplatek za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč, poplatek za umožnění splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši 2 700 Kč. Celkovou částku ve výši 27 888 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, a to nejpozději do , datum, . Poslední splátku uhradil žalovaný dne , datum, , a proto právní předchůdce žalobkyně zpoplatnil úvěr ve zbylé výši.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a na jednání konané dne , datum, se bez omluvy nedostavil.

3. Soud v dané věci došel k následujícím skutkovým zjištěním. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 15 000 Kč, kterou byl povinen vrátit do 14 měsíců společně s částkou ve výši 12 888 Kč, jež je tvořena úrokem v celkové výši 761 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti ve výši 2 700 Kč. Z transakční historie případu vyplývá, že žalovaný uhradil celkem částku 6 000 Kč.

4. Při právním posouzení dané věci soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“).

6. Podle ust. § 547 obč. zák. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

7. Podle ust. § 580 odst. 1 obč. zák. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle ust. § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle ust. § 1813 obč. zák. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

10. Podle ust. § 2395 obč. zák. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle ust. § 2991 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

12. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč za částku 12 888 Kč. Poplatek tak činí 85,92 % jistiny. Danou smlouvu o úvěru pokládá soud za absolutně neplatnou z důvodu nepřiměřenosti smluvních ujednání, když žalovanému byly peněžní prostředky poskytnuty na dobu 14 měsíců s úrokem přesahujícím 73 % ročně. I když byl ve smlouvě sjednán úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 761 Kč, nelze pak přehlédnout, že dále byly sjednány i poplatky za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, náklady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč a poplatek za platby v hotovosti v místě bydliště ve výši 2 700 Kč. Sjednaný úrok spolu s ostatními platbami, které ve své podstatě představují odměnu za poskytnutý úvěr, soud považuje za sjednané v rozporu s dobrými mravy. Tyto náklady soud považuje za skryté úroky a jednání žalobkyně posuzuje jako snahu získat finanční prostředky za poskytnutí úvěru v nadstandartní výši.

13. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Běžná úroková sazba se pohybovala kolem 10 % ročně, tedy úrok je více než 7 násobný.

14. S ohledem na skutečnost, že důvod neplatnosti se vztahuje k ujednání o výši poplatků, jež v daném případě jsou skrytými úroky za poskytnutý úvěr a výše úroku tak několikanásobně převyšuje úroky bank, od nichž by se výše úroků odvíjela v souladu s ust. § 1802 NOZ, má soud za to, že by žalobkyně neměla vůli uzavřít se žalovaným smlouvu o poskytnutí úvěru právě bez neplatného ujednání o poplatcích. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je tedy třeba dbát na zvýšenou ochranu práv spotřebitele, který je v daném případě slabší stranou. Smlouvu je tak třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu z důvodu neplatnosti ujednání o výši poplatků, v nichž se skrývá úrok za poskytnutý úvěr.

15. Z transakční historie žalovaného má soud za prokázané, že žalovaný zaplatil na svůj závazek pouze 6 000 Kč. Žalovaný má tak povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 9 000 Kč s titulu bezdůvodného obohacení v souladu s ust. § 2991 NOZ, a to včetně zákonného úroku z prodlení.

16. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 obč. zák. podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Pokud žalobkyně požadovala úhradu do , datum, , potom je žalovaný ode dne , datum, v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto soud výrokem I. rozsudku přiznal i zákonné úroky z prodlení ode dne , datum, ve výši dle nařízení vlády.

17. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, nemohl přiznat soud žalobkyni požadované poplatky, ani požadované smluvní úroky a zákonné úroky z prodlení od data požadovaného v žalobě. Proto výrokem II. rozsudku soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

19. Žalobkyni byl v návaznosti na doručení návrhu soudu usnesením č. j. 5 C 63/2025-12 ze dne , datum, doměřen soudní poplatek ve výši 313 Kč. Žalobkyně proti tomuto usnesení podala včas námitky, přičemž namítala nesprávnou výši doměřeného poplatku s tím, že úrok ve výši 481,36 Kč sjednaný ve smlouvě není součástí základu poplatku.

20. Soud shledal námitky žalobkyně důvodné, neboť dle ustanovení § 6 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) je základem procentního poplatku cena předmětu řízení vyjádřená peněžní částkou, není-li dále stanoveno jinak. Cena příslušenství předmětu řízení tvoří základ poplatku jen v případech, je-li příslušenství samostatným předmětem řízení.

21. V tomto případě není příslušenství samostatným předmětem řízení, nýbrž se jedná o příslušenství předmětu řízení ve smyslu § 6 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Netvoří tak základ poplatku. Soud proto výrokem III. tohoto rozsudku rozhodl o vrácení přeplatku ve výši 24 Kč na bankovní účet žalobkyně č. , č. účtu, , VS , var. symbol, .