5 C 67/2026

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Petrou Goeslovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 19 014 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 065 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 765 Kč od , datum, do zaplacení, částku ve výši 8 949 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 649 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Návrhem, soudu doručeným dne , datum, , se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soudu uložil žalovanému zaplacení částky ve výši 18 414 Kč, jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo, registrační značky , SPZ, , za dobu od , datum, do , datum, . V této době nebyla ohledně uvedeného vozidla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Žalobkyně dále uplatnila nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky a nákladů na upomínání ve výši 600 Kč a rovněž nárok na náhradu nákladů řízení.

2. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Žalovaného soud vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení společně s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalovanému doručeno , datum, . V souvislosti s tímto byl zároveň poučen o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřil. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. a soud vyšel zcela z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.

3. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla v případě, je-li vozidlo provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný byl provozovatelem vozidla registrační značky , SPZ, se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 m3 v době od , datum, do , datum, . V uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Žalovaný příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač k tomu byl vyzván žalobkyní výzvou ze dne , datum, a výzvou ze dne , datum, (ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy), a ač byl o zaplacení upomínán rovněž předžalobní výzvou dle §142a o. s. ř.. Náklady na vymáhání činí 600 Kč, k jejich zaplacení byl žalovaný vyzýván také výše uvedenými dopisy.

4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům - žalovaný, coby provozovatel vozidla neměl od , datum, do , datum, sjednáno pojištění z odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv mu to ukládá ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). V důsledku toho nebylo vozidlo pojištěno 198 dní, a žalovaný porušil svou zákonnou povinnost pojistit vozidlo.

5. Podle § 4 odst. 1 zákona o odpovědnosti z provozu vozidla platí, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit „Kanceláři“ (žalobkyni) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 citovaného zákona; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Výše příspěvku se podle § 4 odst. 3 citovaného zákona vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 5 citovaného zákona ve spojení s § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) platí, že výše denní sazby pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 m3 činí 93 Kč. Výpočet je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za které nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno, tedy se jedná konkrétně o částku 93 Kč x 198 dní, tj. 18 414 Kč. V souvislosti s uplatněním předmětného nároku vznikl žalobkyni nárok dožadovat se v souladu s § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s ustanovením § 2a citované vyhlášky nákladů spojených s mimosoudním vymáháním pohledávky ve výši 600 Kč.

6. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal se splněním svých povinností vůči žalobkyni do prodlení, nárokuje žalobkyně po žalovaném zcela po právu i zákonný úrok z prodlení z jí požadované částky v celkové výši 18 414 Kč postupem podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle nařízení vlády výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

7. Soud v daném případě posoudil, že nárok žalobkyně má oporu v citovaných ustanoveních zákona, zejména § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s ustanovením § 1 odst. 2 téhož zákona. Žalovaný nesplnil svou zákonnou povinnost, v důsledku čehož vznikl žalobkyni nárok na příspěvek a nárok na náhradu nákladů spojených s mimosoudním vymáháním pohledávky dle citovaných předpisů, jejichž výše má oporu v ustanovení citovaného zákona a prováděcí vyhlášky.

8. Soud z těchto důvodů nároku žalobkyně v plném rozsahu vyhověl.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 014 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.