5 C 71/2026

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Petrou Goeslovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 8 050 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 500 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 7 850 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 8 050 Kč spolu s příslušenstvím, částku ve výši 3 300 Kč jako náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky a náhradu nákladů řízení. K žalobě žalobkyně uvedla, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 3 500 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit žalobkyni zpět poskytnuté peněžní prostředky včetně sjednaných úroků ve výši 1 400 Kč nejpozději do datum, a to jednorázovou platbou na účet žalobkyně. Žalovaný svůj závazek nesplnil a v důsledku tohoto mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 400 Kč a dále smluvní pokutu ve výši 1 750 Kč. Dále žalobkyně požadovala uhradit účelně vynaložené náklady spojené u uplatněním pohledávky ve výši 3 330 Kč.

2. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů účastníky řízení, neboť účastníci řízení se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podaném návrhu. Žalovaného soud vyzval podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesení společně s výzvou k vyjádření se k žalobě bylo žalovanému doručeno datum. V souvislosti s tímto byl zároveň poučen o tom, že za předpokladu, pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve lhůtě soudem stanovené nevyjádřil. Z těchto důvodů soud shledal podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. a vyšel zcela z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.

3. Soud v dané věci dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 3 500 Kč, jež se žalovaný zavázal uhradit spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 400 Kč do datum. Celkem se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni částku ve výši 1 400 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 365 % ročně a RPSN činila 2155,03 %. Dle čl. VI. odst. 1 smlouvy byl žalovaný v případě prodlení uhradit žalobkyni i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 400 Kč. Dle čl. VI. odst. 2.1.1. se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % včetně DPH, za každý dne prodlení z nesplacené jistiny úvěru s tím, že výše smluvní pokuty byla limitována součinem čísla hodnota a celkové výše úvěru. V čl. VII. byly specifikovány náklady spojené s mimosoudním vymožení dlužných částek prostřednictvím třetí osoby. Žalovaný na svůj závazek nic neuhradil, což vyplývá z žalobního tvrzení žalobkyně.

4. Při právním posouzení dané věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ ).

5. Podle § 547 NOZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

6. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

9. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

10. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 3 500 Kč s úrokem ve výši 365 % ročně jež byl kapitalizován ve smlouvě částkou 1 400 Kč. Danou smlouvu o úvěru pokládá soud za absolutně neplatnou z důvodu nepřiměřenosti smluvních ujednání spočívajících ve sjednání úrokové sazby ve výši 365 % ročně.

11. Takto určená úroková sazba vybočuje z mezí, které jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Běžná úroková sazba se pohybovala kolem 9 % ročně, tedy úrok je více než 40násobný.

12. Jednání žalobkyně při uzavírání smlouvy o úvěru vykazuje znaky jednání, jež ukazují na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandardní výši. Soud má za to, že sjednaná výše úrokové sazby se jednoznačně příčí dobrým mravům a tento rozpor je pak nutno posoudit jako důvod absolutní neplatnosti tohoto jednání.

13. Ačkoliv je ujednání o výši úroků (poplatku) od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména i s ohledem na ustanovení § 1802 občanského zákoníku, které řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány) a ačkoliv je smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou úplatnou, shledal soud smlouvu neplatnou v celém rozsahu, a to i při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy. Smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročitelnosti rovnováhy vzájemných práva a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. Vzhledem k tomu, že důvod neplatnosti se vztahuje na ujednání o výši úrokové sazby a sjednaná výše úroků několikanásobně převyšuje úroky bank, od kterých by se výše úroků odvíjela podle ustanovení § 1802 obč. zák., nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o poplatcích uzavřít. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je nutno tento vztah posuzovat tak, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran, a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch spotřebitele, který je slabší smluvní stranou. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to z důvodu neplatnosti ujednání o výši úrokové sazby.

14. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 3 500 Kč, jež mu byl bezhotovostně převeden na účet, a to na základě neplatně sjednané smlouvy o úvěru a je tak nutno po něm požadovat vrácení této částky v souladu s ust.§ 2991 NOZ jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Soud proto uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 3 500 Kč.

15. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 NOZ má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalovanému upomínku dne datum, potom se považuje za doručenou dne datum. Od této doby byl žalovaný povinen plnit ve lhůtě 3 dnů, jak bylo ve výzvě uvedeno. Tato lhůta uplynula dne datum, proto od datum je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení ode dne datum ve výši 14,75 % ročně.

16. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, nemohl soud přiznat žalobkyni požadovaný poplatek, úrok, smluvní pokutu, náklady spojené s uplatněním pohledávky a zákonné úroky z prodlení od data požadovaného v žalobě. Proto výrokem II. rozsudku soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Poměr úspěchu stran soud posuzoval i s ohledem na zamítnuté příslušenství požadovaného nároku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.