5 C 76/2024

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Petrou Goeslovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 27 134,46 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 2 996,46 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 17 000 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se ohledně částky ve výši 7 138 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 795,42 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

V. Žalobkyně je povinna uhradit doplatek soudního poplatku ve výši 271 Kč, a to v kolcích nebo na bankovní účet č. , č. účtu, , VS , var. symbol, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.V případě včasného nezaplacení soudního poplatku bude tuto pohledávku vymáhat celní úřad (§ 162 odst. 2, 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění).

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne , datum, , domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 27 134,46 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a náhradu nákladů řízení. K žalobě žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, distančním způsobem. Žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Úvěr byl žalovanému vyplacen na bankovní účet, a to dne , datum, ve výši 1 000 Kč a , datum, ve výši 28 000 Kč. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil následující volitelné služby – informační SMS servis za poplatek ve výši 58 Kč. Žalovaný požádal 1 x o odklad splatnosti úvěru celkově o 14 dnů a splatnost úvěru tak nastala dne , datum, . Žalovaný splatil na jistinu celkem částku 1865,54 Kč a to dne , datum, . Žalovaný má tak vůči žalobkyni nesplacenou pohledávku ve výši 27 134,46 Kč.

2. Podáním ze dne , datum, vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 2 996,46 Kč.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, . Žalobce se prostřednictvím svého právního zástupce z jednání omluvil. Žalovaný se bez předchozí omluvy k jednání nedostavil.

4. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal zcela pasivní, neuplatnil v řízení procesní obranu.

5. Soud na základě dokazování provedeném při jednání konaném dne , datum, dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru na základě které se žalobkyně zavázala poskytnou žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 29 000 Kč, s pevnou úrokovou sazbou ve výši 0 %, roční procentní sazbou nákladů první tranše ve výši 1 410,33 %, poplatkem za sjednání úvěru ve výši 7 250 Kč. Celková jednorázová splátka, kterou se žalovaný zavázal uhradit do , datum, činila 36 279 Kč. Ze žalobních tvrzení pak vyplývá, že žalovaný požádal o prodloužení splatnosti a tato byla prodloužena do , datum, . Žalovaný uhradil na jistinu částku ve výši 1 865,54 Kč dne , datum, . Smlouva obsahovala rovněž odkaz na Všeobecné obchodní podmínky (dále jen „VOP“) a sazebník (čl. 6.4 VOP a čl. 3 sazebníku) určující výši smluvní pokuty v případě neuhrazení peněžitých prostředků do data splatnosti na 0, 1% z částky jistiny za každý den prodlení.

6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu, soud dospěl k následujícímu právnímu posouzení.

7. Právní posouzení dané věci vyplývá ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „NOZ“).

8. Podle § 547 NOZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

9. Podle § 580 odst. 1 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 NOZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 1813 NOZ má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

12. Podle ustanovení § 2991 NOZ platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. Soud vyšel v dané věci toliko z tvrzení žalobkyně, že žalovaný na úvěr uhradil toliko částku ve výši 12 000 Kč. Bylo na žalovaném, aby tvrdil, že závazek vůči žalobkyni nevznikl, zanikl, popř. bylo na úvěr hrazeno více. Žalovaný zůstal ve věci pasivní a soud má tak za to, že uhrazená částka je mezi účastníky nesporná a dosud nebyla uhrazena částka ve výši 17 000 Kč.

14. Ohledně ujednání o poplatku za sjednání úvěru, jež byl ujednán ve smlouvě ve výši 7 250 Kč má soud za to, že se jedná o skryté úroky z úvěru (ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 0 %). Tato částka, jež představuje skrytý úrok, činí 25 % poskytnuté jistiny. Úroková sazba takto sjednaná činí 345 % ročně a vybočuje z míry, jež lze považovat za odporující dobrým mravům, což ostatně plyne i z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 263/2005 ze dne 27. 2. 2007.

15. Soud má pak za to, že jednání žalobkyně vykazuje znaky jednání, které ukazují na snahu žalobkyně získat finanční prostředky v nadstandartní výši. Žalobkyně poskytuje úvěry jako nebankovní subjekt, na který se obrací se žádostí o poskytnutí úvěru osoby, pro něž je nemožné získat úvěr od bankovních institucí. Obvykle se tyto osoby nacházení v tíživé finanční situaci a žalobkyně a další nebankovní instituce obvykle zneužívají své pozice a přistupují k uzavírání smluv, které jsou nepoctivé, obsahující nepřiměřená ujednání, jež pak zakládají nerovnost smluvních stran.

16. Soud považuje danou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou a to z důvodu ujednání o poplatcích za nimiž se skrývá úrok v nemravné výši.

17. Žalovaný obdržel od žalobkyně na svůj účet částku v celkové výši 29 000 Kč, a to na základě neplatně sjednané smlouvy o úvěru. V souladu s ust. § 2991 NOZ je pak povinností žalovaného navrátit z titulu bezdůvodného obohacení žalobkyni doposud neuhrazenou část jistiny ve výši 17 000 Kč.

18. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 NOZ má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalované upomínku dne , datum, , potom se považuje za doručenou dne , datum, . Od této doby byl žalovaný povinen plnit ve lhůtě 3 dnů, jak bylo ve výzvě uvedeno. Tato lhůta uplynula dne , datum, , proto od , datum, je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení ode dne , datum, v zákonné výši , tj. 14,75 % ročně. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s ust. § 1970 NOZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

19. Podle § 96 odst. 1,2,4 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Souhlasu žalovaného není třeba, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

20. V daném případě vzala žalobkyně zpět žalobu v plném rozsahu ještě dříve, než začalo jednání, soud proto podle § 96 odst. 1,2,4 o. s. ř. řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil, aniž vyžadoval souhlas žalovaného.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 795,42 Kč, přičemž tato částka představuje 25,3 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 62,65 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 37,35 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 357 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 134,46 Kč sestávající z částky 2 220 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 010 Kč ve výši 1 682,10 Kč. Pro úplnost soud dodává, že ve věci postupoval podle § 14b advokátního tarifu, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně u zdejšího soudu podává typově shodné žaloby, kdy obměna spočívá jen ve specifikaci příslušných smluv (datum uzavření, splatnost, dlužná částka) a je tedy na místě postupovat podle citovaného ustanovení.

22. S ohledem na skutečnost, že poplatek za žalobu činí dle položky č. 1 bodu 1 písm. b) a položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků 1 357 Kč, a žalobkyně uhradila pouze částku 1 086 Kč, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.