5 C 8/2026

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Petrou Goeslovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 36 260,22 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 727,51 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne datum do zaplacení ve výši 11,50 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 18 532,71 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 36 260,22 Kč spolu s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. K žalobě žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce uzavřel se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, a to na základě žádosti/smlouvy o klasickém úvěru č. hodnota. Žalovanému byl poskytnut úvěrový rámec ke dni poskytnutí ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr ve splátkách ve výši 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci. Dne datum byla pohledávka v rámci postoupení portfolia právního předchůdce na právnická osoba. převedena do systému právnická osoba. Žalovaný neplnil řádně a včas své závazky, a proto došlo k zesplatnění úvěru ke dni datum. Dlužná částka ke dni podání žaloby činí 36 260,22 Kč a skládá se z jistiny ve výši 28 373,55 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 401,23 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 285,44 Kč, neuhrazených poplatků ve výši 200 Kč.

2. K výzvě soudu doplnila žalobkyně svou žalobu o uvedení celkové výše načerpané částky ze strany žalovaného – 57 127,51 Kč a uvedení celkové výše uhrazených splátek – 39 400 Kč. Dále pak žalobkyně doplnila svá tvrzení ohledně toho, zda a jakým způsobem zkoumal právní předchůdce žalobkyně úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce vycházel z příjmu, jež žalovaný uvedl ve výši 65 278 Kč u zaměstnavatele Spolková Policie republiky Německo s nástupem do práce 10/1991. Dále pak uvedla zdroje, v rámci kterých byla prověřována platební morálka žalovaného a propočet úvěruschopnosti.

3. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z předloženého spisová značka sepsaného dne datum tituly před jménem jméno FO, notářem se sídlem v Praze.

4. Soud ve věci nařídil jednání na den datum. Žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní, k žalobě se nikterak nevyjádřil.

5. Soud dospěl v dané věci k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. hodnota, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč (žádost č. hodnota a základní info o úvěru a jeho splácení). Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý revolvingový úvěr v pravidelných měsíčních splátkách splatných k poslednímu pracovnímu dni v měsíci v minimální výši 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 26,28 %. Žalovaný neplnil svůj závazek řádně a včas, a proto byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky dopisem ze dne datum, s tím, že nebude-li dlužná částka uhrazena do datum dojde k zesplatnění celého úvěru. Dopisem ze dne datum byl žalovaný vyrozuměn o zesplatnění pohledávky. Žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Dlužná částka ve výši 36 260,22 Kč se skládá z nesplacení jistiny ve výši 28 373,55 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 5 401,23 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 2 285,44 Kč a poplatku ve výši 200 Kč (transakční historie a přehled čerpání, podklady pro soudní jednání).

7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

9. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Soud má za to, že právní předchůdkyně žalobkyně u smlouvy o úvěru a revolvingovém úvěru pouze vycházela z údajů uvedených žalovaným, tj. z čistého měsíčního příjmu 65 278 Kč a že pracuje u zaměstnavatele Spolková Policie Spolkové republiky Německo.

12. Žalobkyně však přes výzvu soudu neprokázala, že by právní předchůdce žalobkyně ověřil příjmy žalovaného např. potvrzením o příjmu od zaměstnavatele, výplatními páskami či výpisy z účtu a rovněž nezkoumal případné úvěrové zatížení žalovaného v cizím státě, jejímž občanem žalovaný je. Revolvingový úvěr byl žalovanému poskytnut bez řádného posouzení úvěruschopnosti ze strany právního předchůdce žalobkyně, ačkoliv se jedná o jeho zákonnou povinnost ověřit skutečné příjmy a výdaje žalovaného. Soud s ohledem na skutečnost, že se žalobkyně z jednání omluvila, neměl možnost žalobkyni opětovně poučit dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby soudu doplnila svá tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru, a aby ke svým tvrzením označila důkazy. Za důkaz o úvěruschopnosti žalovaného, nelze považovat sám o sobě důkaz o tom, že žalovaný poskytnutý úvěr po nějakou dobu splácel.

13. Soud má tak za to, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná pro shora uvedené skutečnosti. Dále pak soud uvádí, že s přihlédnutím k rozsudku Soudního dvora EU ze dne 17. května 2022 sp. zn. 600/19 by vyhovující rozsudek – bez zkoumané úvěruschopnosti – nemusel být ani způsobilým exekučním titulem.

14. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o revolvingovém úvěru je na místě vypořádat plnění z neplatné smlouvy dle zásad o bezdůvodném obohacení. Právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně poskytly žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 57 127,51 Kč a žalovaný uhradil celkem na daný úvěr částku ve výši 39 400 Kč. Po žalovaném je tak nutno požadovat v souladu s ust. § 2991 NOZ uhrazení žalobkyni částky ve výši 17 727,51 Kč z titulu bezdůvodného obohacení (57 127,51 Kč – 39 400 Kč).

15. Soud tak uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 17 727,51 Kč a ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru soud nemohl přiznat žalobkyni ani požadované smluvní úroky a zákonné úroku z prodlení od dat požadovaných v žalobě (výrok II. rozsudku).

16. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 NOZ podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. V posuzované věci žalobkyně nedoložila doklad o odeslání předžalobní výzvy a vzhledem k absenci u jednání o tom nemohla být poučena. Žaloba byla žalovanému soudem doručena dne datum, a proto je žalovaný ode dne následujícího v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení. Z těchto důvodů soud výrokem I. rozsudku přiznal i zákonné úroky z prodlení od datum ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. 11,5 %.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Soud při poměřování úspěchu v řízení přihlédl i k přiznanému a nepřiznanému příslušenství žalované částky. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.