5 C 83/2024

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Petrou Goeslovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B 3. Jméno advokáta C, narozený Datum narození advokáta C, 263 01 Dobříš 4. omez. Jméno advokáta D, narozená Datum narození advokáta D bytem Adresa advokáta D zastoupená opatrovnicí Jméno opatrovnice A bytem Adresa opatrovnice A 5. Jméno opatrovnice A, narozená Datum narození opatrovnice B bytem Adresa opatrovnice A pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví prodejem nemovitých věcí ve veřejné dražbě dle ustanovení § 1141 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovité věci – pozemku parc. č. St. číslo – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. číslo – rodinný dům, pozemku parc. č. číslo ostatní plocha, pozemku parc. č. hodnota – ostatní plocha, vše zapsáno u právnická osoba pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště adresa, obec adresa, katastrální území adresa na LV č. hodnota, se zrušuje. II. Nařizuje se soudní prodej nemovitostí specifikovaných ve výroku I. ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek dražby po odečtení jejích nákladů bude rozdělen mezi účastníky takto: Jméno žalované A podíl o velikosti 16/112, Jméno žalobkyně. podíl o velikosti 16/112, Jméno žalované B podíl o velikosti 32/112, jméno FO podíl o velikosti 16/112, jméno FO podíl o velikosti 16/112, Jméno opatrovnice A podíl o velikosti 16/112. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne datum, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaných k nemovitým věcem, a to pozemku parc. č. St. číslo – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. číslo – rodinný dům, pozemku parc. č. číslo – ostatní plocha, pozemku parc. č. hodnota – ostatní plocha, vše zapsáno u právnická osoba pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště adresa, obec adresa, katastrální území adresa na LV č. hodnota, s tím, že tyto mají být prodány ve veřejné dražbě. K žalobě uvedl, že žalobce nechce nadále setrvat ve spoluvlastnickém vztahu se žalovanými. Faktické rozdělení věci není v daném případě možné, když se jedná o funkční celek. Žádná ze stran nejeví v danou chvíli vůli nemovitosti převzít, a proto je jediným možným způsobem vypořádání prodej nemovitostí ve veřejné dražbě. Žalovaní Jméno žalované A, Jméno žalované B, jméno FO a Jméno opatrovnice A se k žalobě vyjádřili tak, že se žalobou souhlasí a souhlasí s prodejem předmětných nemovitostí ve veřejné dražbě. Žalovaný jméno FO se k žalobě nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobce a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky k nemovitostem - pozemku parc. č. St. číslo – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. číslo – rodinný dům, pozemku parc. č. číslo – ostatní plocha, pozemku parc. č. hodnota – ostatní plocha, vše zapsáno u právnická osoba pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště adresa, obec adresa, katastrální území adresa na LV č. hodnota. Žalobce a žalovaní č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota, č. hodnota mají na nemovitostech podíl každý o velikosti 16/112. Žalovaný č. hodnota má podíl na nemovitosti č. 32/112. Žalobce i žalovaní č. hodnota, 2, 4, 5 souhlasí s prodejem nemovitostí ve veřejné dražbě, když shodně uvedli, že rozdělení nemovitosti není možné, když se jedná o funkční celek. Žádný z účastníků nemá vůli nabýt předmětné nemovitosti do výlučného vlastnictví. Při právním posouzení soud vycházel z ust. § 1140 NOZ, dle kterého nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Žalobce se v souladu s ust. § 1143 NOZ obrátil na soud se svou žádostí o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, kdy navrhl, shodně jako žalovaní č. 1, 2, 4, 5 prodej nemovitosti ve veřejné dražbě. Zákonem upřednostňovaný způsob vypořádání spoluvlastnictví, a to reálné rozdělení věci nebylo v dané věci možné, aniž by došlo ke snížení hodnoty dané nemovitosti, což učinili účastníci při jednání za nesporné. Nakonec všichni účastníci shodně požadovali zrušení podílového spoluvlastnictví a prodej ve veřejné dražbě. Soud tak v souladu s ust. § 1147 rozhodl o zrušení podílového spoluvlastnictví a předmětnou nemovitost přikázal prodat ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku z prodeje po odečtení jejích nákladů dle jejich spoluvlastnických podílů. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když návrhu na zrušení spoluvlastnictví vyhověl a rozhodl o způsobu jeho vypořádání. V dané věci je zapotřebí na procesní úspěch účastníků v řízení pohlížet jako na částečný – stejný a náhradu nákladu řízení žádnému z účastníků nepřiznat, když se jedná o řízení s povahou iudicum duplex, tj. řízení s totožným postavením žalobce i žalovaného (srov. nález Ústavního soudu ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. I. ÚS 262/20, nález Ústavního soudu sp. zn. IV. 404/22). Ústavní soud ve svém nálezu konstatoval že „Žádná z procesních stran výsledkem řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví po finanční stránce neztrácí, obě odcházejí od soudu se stejnou majetkovou hodnotou (k okamžiku rozhodnutí ve věci), se kterou do něj vstoupily. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení není možné vycházet ze zásady procesního úspěchu ve věci, nemohou-li účastníci řízení zcela svými procesními návrhy ovlivnit jeho výsledek. Žádnému z účastníků řízení taktéž nelze klást k tíži, že odmítá určitý způsob vypořádání spoluvlastnictví, ať už z objektivních nebo subjektivních důvodů, neboť to vyplývá z jeho ústavně zaručeného práva.“ V řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly postup dle § 142 odst. 3 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li dobrovolně a včas splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze se jejího splnění domáhat soudním výkonem rozhodnutí nebo exekucí.