6 C 212/2021

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Martincovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci pro: návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví <b>I. Spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemku parcelní [číslo] evidovaného na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], [územní celek], k pozemku parcelní [číslo] evidovaných na listu vlastnictví [číslo] k.ú. [obec], [územní celek], evidovaných v Katastru nemovitostí [stát. instituce] k.p. [obec] a pozemku parcelní [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, stavba stojí na pozemku parcelní [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] rodinný dům, stavba stojící na pozemku parcelní pozemku [číslo] evidované na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek], pozemek parcelní [číslo] vše evidované na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek], vše evidované v Katastru nemovitostí [stát. instituce] k.p. [obec] se ruší s tím, že pozemek parcelní číslo. [číslo] evidovaného na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], [územní celek], pozemek parcelní [číslo] vše evidované na listu vlastnictví [číslo] k.ú. [obec], [územní celek], evidovaných v Katastru nemovitostí [stát. instituce] k.p. [obec] a pozemek parcelní [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, stavba stojí na pozemku parcelní [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] - rodinný dům, stavba stojící na pozemku parcelní pozemku [číslo] vše evidované na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek], pozemek parcelní [číslo] vše evidované na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek] vše evidované u [stát. instituce] k.p. [obec] se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce, přičemž žalobce je povinen uhradit žalované vypořádací podíl – částku ve výši 2 603 500 Kč do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit státu České republice - Okresnímu soudu v Domažlicích na náhradě nákladů řízení částku ve výši 20 911,22 Kč do 15-ti dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna zaplatit státu České republice - Okresnímu soudu v Domažlicích na náhradě nákladů řízení částku ve výši 20 911,22 Kč do 15-ti dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Návrhem ze dne [datum] se žalobce, tehdy ještě společně se žalobkyní [jméno] [příjmení] dožadovali ve vztahu k žalované zrušení spoluvlastnictví k movitým věcem a k nemovitostem v návrhu specifikovaných.

2. Tento svůj návrh odůvodnili tím, že v době podání návrhu byli spoluvlastníci spolu s žalovanou ve vztahu k nemovitostem evidovaných na [list vlastnictví] pro KÚ [část obce], [územní celek]. V daném konkrétním případě se mělo jednat o rozsáhlý komplex zemědělských usedlostí, souvisejících s polností, s lesními pozemky. Tento majetek, respektive jeho ideální polovina byla pouze pár měsíců před podáním tohoto soudního návrhu předmětem pozůstalostního řízení po zemřelém [jméno a příjmení], kdy připadla ideální ½ spoluvlastnictví pozůstalé manželce, v dané právní věci v minulosti žalobkyni [příjmení], spolužalobkyni [celé jméno žalobce] proti žalované. Předmětné pozůstalostní řízení bylo vedeno soudním komisařem Mgr. [jméno] [příjmení] pod [spisová značka], [spisová značka]. Předmětem pozůstalostního řízení byly dále movité věci, které byly uvedeny v usnesení Okresního soudu v Domažlicích, notáře Mgr. [jméno] [příjmení] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. V případě nemovitostí, evidovaných na [list vlastnictví] ze 2/3 byl spoluvlastnický podíl [jméno] [příjmení], z 1/6 [celé jméno žalobce] žalobce a z 1/6 žalované [celé jméno žalované]. Předmětem pozůstalostního řízení byl i celý traktor Zetor 50 Super, a to na základě opravného usnesení Okresního soudu v Domažlicích, notáře Mgr. [jméno] [příjmení] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kdy tato movitá věc byla mezi spoluvlastníky rozdělena rovným dílem tzn. každý měl spoluvlastnický podíl 1/3. Oba žalobci v době podání návrhu dlouhodobě zemědělsky hospodařili, společně se podíleli na správě společné věci, stejně tak jako na nákladech ve vztahu k rodinnému domu [adresa] na parcele [číslo] kde fakticky bydlí bývalá žalobkyně b), matka žalobce a) a žalované. Oba žalobci v době podání návrhu měli zájem pokračovat v rodinné tradici, převzít veškerou tíhu a odpovědnost na zemědělské a lesní hospodářství s tím, že do budoucna by tato odpovědnost zatěžovala pouze a jen žalobce [celé jméno žalobce] Žalobci se pokoušeli se žalovanou domluvit na odkupu jejího spoluvlastnického podílu ve výši 1/6, a to za cenu, stanovenou soudním znalcem. K tomuto je vedlo i to, že žalovaná se v minulosti na zemědělské činnosti rodiny nepodílela, o správu společné věci nejevila zájem a při řešení zásadních neodkladných záležitostí, spojených se společnou věcí, neposkytovala potřebnou součinnost, a žalobci tak v jejím postoji viděli účelovou obstrukci. Ze strany žalované se do dispozice žalobců dostal návrh, že by do jejího výlučného vlastnictví připadl nemovitý majetek o obsahu a hodnotě odpovídající výši jejího spoluvlastnického podílu. Žalobci v tomto ohledu s ohledem na výše již uvedené nechtěli předmětný návrh akceptovat. Žalobci měli za to, že žalovaná do budoucna má úmysl předmětné nemovitosti prodat třetím osobám, tím by však zkomplikovala hospodaření navrhovatelů – žalobců se společnou věcí.

3. Žalovaná souhlasila se zrušením spoluvlastnictví k nemovitostem v k.ú. [obec] s tím, že žádala, aby do jejího vlastnictví byla přikázána parcela [číslo] v k.ú. [část obce], která ji byla již za života otce slíbena. Žalovaná zcela vyloučila, že by jakýmkoliv způsobem omezovala žalobce v jeho údajném plánovaném hospodaření. Dále se dožadovala přikázat do jejího výlučného vlastnictví část pozemku o výměře 21084,83 m2 v k.ú. [část obce], který by byl vymezen geometrickým plánem z pozemků mající charakter orné půdy, ve zbytku žádala vyplatit, nikoli však ve splátkách. Žalovaná se snažila dle svých časových možností pomáhat při správě a hospodaření na předmětných nemovitostech, již za života otce. Pomoc žalované byl limitován tím, že měla tři nezletilé děti se zdravotními obtížemi. Oproti žalobci byla v nevýhodě, neboť žalobce bydlí přímo v sousedství jejich rodičů. Žalovaná nikdy neprezentovala, že by chtěla nemovitosti rozprodat. Přála si nemovitosti zachovat ve vlastnictví a do budoucna je věnovat svým dětem. Nemovitosti oproti penězům neztrácejí na hodnotě. Žalovaná souhlasila se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví k movitým věcem, tento souhlas již vyjádřila před podáním žaloby.

4. V průběhu řízení se konala ústní jednání, soud nechal s ohledem na zjištění obvyklé ceny nemovitostí vypracovat znalecký posudek prostřednictvím [právnická osoba].

5. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích pod č.j. 6 C 212/2021 bylo rozhodnuto, že namísto žalobkyně [jméno] [příjmení] vstoupil do jejích práv v rámci předmětného řízení žalobce a) [celé jméno žalobce]. Předmětné usnesení nabylo právní moci dne [datum].

6. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne [datum rozhodnutí] pod č.j. 6 C 212/2021 soud zastavil řízení ve vztahu k movitým věcem, které byly předmětem tohoto řízení. Předmětné rozhodnutí nabylo právní moci [datum].

7. Předmětem řízení tak zůstaly nemovitosti, které z 5/6 jsou v ideálním vlastnictví žalobce, z 1/6 v ideálním vlastnictví žalované, tyto skutečnosti byly mezi účastníky řízení nesporné a mají oporu i ve výpisech z katastru nemovitostí, se jedná o pozemek parcelní [číslo] evidovaný na [list vlastnictví], [územní celek], KÚ [část obce], dále pozemky parcela [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], součástí je stavba – [adresa] – rodinný dům, pozemek parcelní [číslo] součástí se stavba – [adresa] – rodinný dům, pozemková parcela [číslo] je evidované na listu vlastnictví [číslo], [územní celek], KÚ [část obce], nemovitost pozemková parcela [číslo] evidované na [list vlastnictví], [územní celek], KÚ [část obce], vše vedené u Katastrálního úřadu pro [název úřadu] Kraj, KP [obec].

8. Z listin, předložených účastníky řízení, soud má za prokázané, že účastníci řízení vedli mezi sebou jednání o vyřešení předmětu spoluvlastnictví. Žalobci od prvopočátku žádali, aby veškeré nemovitosti byly přikázány do jejich vlastnictví a byli zavázáni k povinnosti vyplatit znaleckým posudkem určenou část na vypořádání žalované. Žalovaná nebyla proti vypořádání spoluvlastnictví, žádala však, aby do jejího výlučného vlastnictví byly přikázány pozemková parcela [číslo] parcela [číslo] vše evidované na [list vlastnictví], vedené u [stát. instituce], k.p. [obec]. Žalovaná odůvodňovalo tento svůj postoj tím, že v dané lokalitě vyrůstala, má k této oblasti citový vztah, přála si, aby jí něco po rodičích v této podobě zůstalo. V minulosti ze strany rodičů, zejména pak otce, mělo být přislíbeno, že pozemkovou parcelu tak jak dostal žalobce, dostane i ona.

9. Dle aktuálního charakteru vztahu mezi účastníky řízení bylo zřejmé, že není v možnostech účastníků řízení uzavřít dohodou o vypořádání spoluvlastnictví. Soud v rámci předmětného řízení neshledal žádné důvody, pro které by měl zachovat spoluvlastnictví, oba účastníci řízení navíc souhlasili se zrušením spoluvlastnictví.

10. Ustanovení § 1140 zákona č. 89/2012 Sb. vymezuje tři způsoby vypořádání spoluvlastnictví, a to rozdělení společné věci, přikázání společné věci za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům, prodej společné věci ve veřejné dražbě, rozdělením výtěžku mezi spoluvlastníky. Soud byl výše uvedenou posloupností způsobu postupu při vypořádání spoluvlastnictví vázán. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle § 1140 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodně o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodně-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodně zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1147 zákona č. 89/2012 Sb. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

11. Okresní soud v Domažlicích v rámci místního šetření, které ve věci konalo [datum] v [část obce], zejména pak ve vztahu k pozemku [číslo] rozpoložení pozemků účastníků řízení a možnost reálného rozdělení.

12. Tak, jak i vyplynulo ze závěru znaleckého posudku [právnická osoba] ze dne [datum], je nepochybné, že předmětné pozemky je možné rozdělit, aniž by byla výrazným způsobem postižena jejich kvalita, hodnota, způsob využití. Zásadním pro rozhodnutí ve věci je i otázka budoucího využití a kvalita vztahů mezi samotnými účastníky řízení, plány, kdy každý z účastníků s předmětnými nemovitostmi měl svůj vlastní plán, jak naložit a vše toto bylo nezbytné nutné řešit v rámci kompletního celku předmětných pozemků. Soud dále dbal na to, aby způsobem rozhodnutí ve věci, nezaložil vznik budoucích sporů. Preferovaným způsobem vypořádání spoluvlastnictví je rozdělení věci mezi spoluvlastníky. Podmínkou tohoto postupu je, že rozdělení věci musí být reálně možné. Nelze reálně rozdělit v momentě, kdy rozdělením věci by nastala situace, kdy by předmětnou věc nebylo možné použít k účelu, pro který je určena, došlo by ke ztrátě hodnoty předmětných pozemků, zásadním pro posuzování reálné dělitelnosti pozemků jsou i vztahy mezi jednotlivými spoluvlastníky.

13. S poukazem na § 153 odst. 2 o. s. ř. soud v daném konkrétním případě nebyl vázán návrhem účastníků řízení, bylo tak v možnostech soudu, přihlédnout k předmětu sporu jinak, než účastníci řízení navrhovali, v zásadě iudicium duplex.

14. Ze znaleckého posudku, vypracovaného [právnická osoba] soud zjistil, že obvyklá cena všech posuzovaných nemovitostí v rámci předmětného řízení představuje částku ve výši 15 621 000 Kč. Jednu šestinu představuje částka 2603.500 Kč. Dále bylo zjištěno, že parcely [číslo] parcela [číslo] v KÚ [část obce], vedené na [list vlastnictví], je možné přikázat do výlučného vlastnictví jednoho z účastníků řízení s tím, že by tímto nedošlo ke snížení hodnoty předmětných pozemků či jejich znehodnocení. V případě pozemku parcelní [číslo] se jedná o pozemek zemědělského charakteru, nacházející se v lánu, který přímo sousedí s místní komunikací. Za předpokladu, pokud by na tomto pozemku nechtěl budoucí vlastník hospodařit, lze tento pozemek pronajmout zájemci za obvyklé nájemné v místě a čase. V případě pozemku parcelní [číslo] tento pozemek je zahrnut územním plánem k zastavění. Severní část stavební části pozemku je tvarově nevhodná, s omezeným způsobem využití, nicméně je případně možné využít k budoucí budově případě jako zahradu funkčního celku. Zastavitelné plochy jsou ohroženy pronikáním extravilánových vod z okolních zemědělských pozemků, a proto je u největších ploch navržená realizace zemního valu, tento val se již nachází na zemědělské části pozemku. Za předpokladu, pokud by předmětná nemovitost byla ve výlučném vlastnictví jednoho nebo druhého spoluvlastníka, nikterak by to neomezilo fungování hospodářské usedlosti [adresa], která tvoří ucelený celek, a ani sousedního domu [adresa], které je sousední nemovitou věcí, v zadní části pozemku parcelní [číslo]. Rodinný dům [adresa] byl realizován na základě vlastního stavebního povolení s následnou kolaudací v roce 2018. Výskyt IS na pozemku parcelní [číslo] optický kabel, sloup elektrického vedení by se řešilo v následném stavebním řízení, kdy by muselo pravděpodobně dojít k přeložení IS na náklady vlastníka pozemku. Pokud se jedná o možné dělení pozemku, to je také možné například dle stávajícího územního plánu na stavební a nestavební část, nicméně s přihlédnutím, že ke stavební části pozemku by měl být přiřazen pás na západ od hranice stavební části tak, aby na něm mohl být zřízen výše uvedený val, bez podmínky, obsažené v textové části územního plánu.

15. Spoluvlastnictví k předmětným pozemkům, vyplynulo z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], [územní celek], KÚ [část obce], [list vlastnictví] [územní celek], k.ú. [část obce], [list vlastnictví] [územní celek], k.ú. [obec] vedené u [stát. instituce] k.p. [obec] [právnická osoba] se řádně vypořádala se všemi námitkami, které uplatnili účastníci řízení ve věci. Ze strany účastníků řízení nebyly námitky co do stanovené ceny obvyklé předmětných nemovitostí. JUDr. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] za [právnická osoba] se v rámci své výpovědi odkázali plně na závěry znaleckého posudku a adekvátně reagovali na všechny otázky zejména žalobce. Z jejich výpovědi bylo i zjištěno, že geodet realizuje rozdělení, znalce se vyjadřuje odborně, zda to reálně rozdělitelné je. Pokud se však jedná o vztahy a vztahové záležitosti, tyto skutečnosti znalci nemohou ovlivnit a ve vztahu k dělitelnosti se k nim nevyjadřují. Předmětné pozemky tak, jak již výše bylo naznačeno, dělitelné jsou.

16. Z výpovědi účastníků řízení soud zjistil, že vztahy mezi nimi jsou velmi problematické a v případě zachování spoluvlastnictví, ale i řešení spoluvlastnictví rozdělením by nebyly vyloučeny další spory mezi žalobcem a žalovanou. Žalobce není připraven s žalovanou spolupracovat, nedůvěřuje ji, čerpá tak ze zkušeností z doby minulé. Žalobce se vyjadřoval, že hodlá pokračovat v aktivitách svého otce, provozovat bio zemědělskou výrobu. Sestra-žalovaná se v minulosti příliš nestarala, nebylo na ní spoleh. Zpochybňoval kvalitu vztahů mezi jím a žalovanou, nepřistoupil na možnost rozdělení nemovitostí i z toho důvodu, že žalované příliš nedůvěřoval.

17. Žalovaná poukazovala na to, že dokud mohla, se svými sourozenci tzn. s bratrem a tehdy ještě se sestrou se podílela na aktivitách na pracích na poli, pomáhala s účetnictvím svému otci. Nebydlela však tak jako žalobce v sousedství svých rodičů, má tři děti, ne zcela zdravé, bylo to pro ni komplikované k rodičům pravidelně jezdit. Má však k pozemkům vztah, vyrůstala tam. Část pozemku jí byla přislíbena ze strany jejich otce, stejně tak jako žalobce získal pozemek, očekávala to i ona.

18. Ke konci řízení ze strany žalobce byla předložena smlouva o budoucí smlouvě o výměnku ze dne [datum], která měla zásadním způsobem ovlivnit cenu posuzovaných nemovitostí, i znalec měl k této zástavě přihlédnout, ohodnocení věcného břemeno odhadovali na částku 1 820 923,76 Kč.

19. Soud v daném případě z předmětné smlouvy zjistil, že navazovala na smlouvu darovací, na základě které bývalá žalobkyně b) [jméno] [příjmení] převedla darovací smlouvou na žalobce a) spoluvlastnický podíl ve výši 2/3 na pozemcích, zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú [část obce], dále pozemek zapsaný na [list vlastnictví] pro k.ú [část obce] a dále spoluvlastnický podíl ve výši 2/3 na pozemcích, zapsaných na [list vlastnictví] k.ú [obec]. Na základě této skutečnosti se pak žalobce a) stal 5/6 spoluvlastníkem předmětných nemovitostí, které jsou předmětem tohoto řízení. Tato skutečnost nebyla rozporovaná. Žalovaná považovala předmětný akt za zcela účelový. V daném případě soud rozhodoval podle stavu věci v době soudního rozhodnutí. Znalec při stanovení obvyklé ceny taktéž vycházel ze stavu nemovitostí, které nebyly nikterak dotčeny věcnými břemeny. Skutečnosti zjištěné ze smlouvy o vejměnku tak neměly žádný vliv na správnost posouzení obvyklé ceny nemovitostí. V době soudního rozhodnutí předmětná nemovitost nebyla fakticky zatížena žádným věcným břemenem. Smlouvou darovací získal žalobce hodnotu nemovitosti od své matky, [jméno] [příjmení], ta v minulosti figurovala v předmětném řízení jako žalobkyně. Bylo by pak zcela v rozporu s dobrými mravy, kdyby žalobce a) neponechal matku dožít v nemovitosti, kterou aktuálně obývá, kdy se jedná o budovu [adresa], která je součástí nemovitosti [adresa]. Lze tak v souladu s dobrými mravy vyhodnotit, že tato skutečnost by neměla být brána v potaz při řešení vypořádání spoluvlastnictví nemovitostí. Je to pak žalobce, který nepochybně dobrovolně ponechá matku dožít, jako výlučný vlastník, v předmětné nemovitosti parcelní [číslo] jejíž součástí je budova [adresa]. Tuto skutečnost navíc i musel vzít na zřetel při řešení vypořádání spoluvlastnictví. Soud proto při rozhodování o vypořádání vycházel z ceny obvyklé stanovené znaleckým posudkem v dané právní věci. (15 621 000 Kč) - 1/6 podíl pak 2 603 500 Kč.

20. Okresní soud v Domažlicích v dané věci má za prokázané, že nelze v daném případě spravedlivě požadovat po žalobci, aby setrval ve spoluvlastnictví s žalovanou, i s ohledem na charakter vztahu mezi žalobcem a žalovanou. Soud si je vědom posloupnosti způsobu vyřešení zrušeného spoluvlastnictví, kdy tímto způsobem je vázán, avšak je zřejmé, že žalovaná participuje na spoluvlastnictví jen z 1/6, do budoucna předpokládala, že nemovitost bude mít pro své děti, pole pronajme. Sama se nepřipravovala na výkon zemědělské činnosti na předmětných pozemcích. Nemovitost, kterou žádala, by se nacházela v místě obklopeném nemovitostmi žalobce. Žalobce srozumitelně odůvodnil způsob využití nemovitostí, své aktivity a plány s nemovitostmi do budoucna s tím, že je hodlá zemědělsky využívat. Žalovaná do současné doby minimálně participovala na nákladech s nemovitostmi souvisejícími a na péči o ně. Soud proto vyhověl návrhu žalobce, kterým se dožadoval zrušit spoluvlastnictví a předmětné nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalobce a uložil mu povinnost ve lhůtě 3 měsíců vyplatit finanční prostředky na vypořádací podíl ve prospěch žalované. Soud takto postupoval i s ohledem na vyloučení budoucích sporů, které by způsob navrhovaný ze strany žalované na vypořádání, mohl způsobit. Soud v daném případě postupoval podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb. Soud si je v daném případě vědom toho, že nebyl vázán návrhem žalobce, ale předmětný způsob rozhodnutí dle návrhu žalobce je jediným, který aktuálně odpovídá zjištěnému stavu. Sama žalovaná nikterak nezpochybnila solventnost žalobce a žalobce sám připustil, že je v jeho možnostech a silách, aby v krátké lhůtě 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku vyplatil vypořádací podíl žalované. Žalobce své majetkové poměry i doložil výpisy z účtu a založením hypotéky, s ohledem na příjmy a výdaje je lhůta 3 měsíci lhůtou optimální. Soud považuje s ohledem na zjištěný stav předmětnou lhůtu za přiměřenou i ve vztahu k žalované.

21. Pokud se jedná o rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, toto má plně oporo v § 142 odst. 2 o. s. ř. Je nutno zdůraznit, že žádná z procesních stran výsledkem řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví po finanční stránce neztrácí, obě odcházejí od soudu se stejnou majetkovou hodnotou v okamžiku rozhodnutí ve věci, se kterou do něj vstoupily. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení, není možné vycházet tak, ze zásady procesního úspěchu ve věci, nemohou-li účastníci řízení zcela svými procesními návrhy ovlivnit jeho výsledek. Žádnému z účastníků řízení taktéž nelze klást k tíži, odmítání určitého způsobu vypořádání spoluvlastnictví, ať už z objektivního nebo subjektivní důvodu, toto vyplývá z ústavně zaručeného práva podle článku 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Okresní soud v Domažlicích v dané věci průběžně jednal, prováděl dokazování. Soud neshledal zcela napřímo, aby v případě žalované či žalobce se jednalo o tak obstrukční chování, která by bránila konstruktivnímu vyřešení věci tak, že by se jednalo přímo o šikanózní výkon práva. Soud v daném případě s ohledem na tento stav vyhodnotil, že v rámci náhrady nákladů řízení, nutné rozhodovat podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Každý z účastníků si tak své náklady nese sám.

22. Rozhodnutí o náhradě nákladů státu má pak oporu v § 148 o. s. ř.. Soudu vznikly náklady v podobě vyplaceného znalečného ve výši 41 822,44 Kč. Každý z účastníků řízení je ponese z jedné poloviny. Na základě rozhodnutí soudu bylo vyplaceno znalečné ve výši 41 822,44 Kč. Rozhodnutí o nákladech státu má konstitutivní povahu. Po započtení záloh ve výši 3000 Kč jsou tak účastníci řízení povinni fakticky hradit částku ve výši 17 911,22 Kč.