6 C 96/2021

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl dne datum soudkyní Mgr. Bohumilou Kyvířovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 14 600 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba o uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni 14 600 Kč s příslušenstvím se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Žalobkyně se žalobou podanou Okresnímu soudu v Domažlicích domáhá zaplacení částky 10 600 Kč na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], dle níž byly zaslány finanční prostředky ve výši 8 000 Kč na účet žalovaného č. ú. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal zapůjčené finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 2 600 Kč. Protože svůj závazek nesplnil, uplatňuje žalobkyně nárok soudní cestou a dokládá ho smlouvou o zápůjčce, všeobecnými obchodními podmínkami, výpisem z účtu žalobkyně o poukázání finanční částky případně vyžádáním zprávy banky o finančních prostředcích poukázaných na účet žalovaného. Po vydání platebního rozkazu, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou a byl zrušen, bylo ve věci zahájeno insolvenční řízení pod sp. zn. [spisová značka] Krajského soudu v Plzni, když usnesením ze dne [datum] bylo žalovanému povoleno oddlužení. Žalobkyně pak podala přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení z téhož důvodu zápůjčky, kdy žádala zaplatit 10 600 Kč s úroky z prodlení a dále pak náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, další částku 4 000 Kč a náklady řízení 1 700 Kč, celkem nárokovala v insolvenčním řízení žalobkyně 21 125 Kč. Podle potvrzení insolvenčního správce byl nárok věřitelky v uplatněné výši 21 125 Kč stoprocentně uspokojen. Usnesením Krajského soudu v Plzni sp. zn. [spisová značka] ze dne 7. 10. 2022 žalovaný jako dlužník splnil své povinnosti oddlužením a zároveň byl dlužník osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do splněného oddlužení v rozsahu, ve kterém nebyly uspokojeny, s tím, že osvobození se vztahuje i na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak učinit měli. Vzhledem k tomu, že žalobkyně uplatnila nárok v insolvenčním řízení a tento nárok byl 100% uspokojen v insolvenčním řízení a Krajský soud v Plzni rozhodl o splnění oddlužení žalovaného ve smyslu § 414 insolvenčního zákona, není zde důvod k tomu, aby žalovaný plnil věřiteli znovu to, co již jednou v rámci insolvenčního řízení uhradil. Soud proto žalobu s ohledem na ustanovení § 414 insolvenčního zákona zamítá. O nákladech řízení platí ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu à contrario, neboť úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.