7 C 109/2026

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Martincovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem adresa proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované žaloba o zaplacení 17 160 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2560 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2560 Kč od datum do zaplacení ve výši 12,75 % p.a., to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh žalobce, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši 14 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 600 Kč od datum do zaplacení ve výši 12,75 % p. a. se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne datum, se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 17 160 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z jím požadované částky a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalované.

2. Žalobce se svého nároku po žalované dožadoval z titulu smlouvy o úvěru, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba., dále jen právním předchůdcem žalobce a žalovanou. Na základě této smlouvy se do dispozice žalované dostala dne datum částka ve výši 20 000 Kč, kterou měla žalovaná navrátit zpět za smluvně ujednaných podmínek. Žalovaná si neměla řádně a včas své povinnosti plnit.

3. Aktivní legitimace žalobce má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne datum, která byla uzavřena mezi společností právnická osoba. a žalobcem. Nedílnou součástí postoupení byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovanou. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl o postoupení pohledávky žalovanou a vyzval ji k dobrovolné úhradě.

4. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění.

5. Mezi právním předchůdcem žalobce podnikatelem, subjektem disponujícím s pohledávkami a žalovanou spotřebitelem, byla uzavřena smlouva o úvěru. Na základě předmětné smlouvy se fakticky do dispozice žalované dostala částka ve výši 20 000 Kč. Předmětná částka byla žalované poukázána dne datum. Ze strany žalované, tak jak sám žalobce potvrdil ve své písemnosti ze dne datum, žalovaná uhradila 17 500 Kč a z této částky byla uhrazena smluvní pokuta ve výši 6 600 Kč, na úrok ve výši 8 000 Kč a zohledněna částka na jistotu představovala 2 840 Kč. Žalovaná byla povinna kromě jistiny hradit i 40 % úrok s tím, že úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou a žalovaná byla podle odst. 2.1.7. povinna splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období, a to nejpozději vždy k 30.dni v měsíci a jistinu úvěru byla žalovaná oprávněna splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smluvního vztahu.

6. S ohledem na charakter smluvních subjektů, způsob vymezení práv a povinností soud zjistil, že smlouva obsahuje neurčitě a pro subjekt spotřebitele nesrozumitelně vymezená smluvní ujednání. Není zřejmé, jakým způsobem docházelo k postupnému čerpání, splátky představovaly jen úrok s tím, že splatnost jistiny nebyla konkrétně vymezena. S ohledem na výši pohledávky, způsob čerpání do 20 000 Kč, soud vyhodnotil za nepřiměřenou i výši požadovaného úroku 40 % p. a. (měsíčně), která převyšuje výši běžných úroků stanovenou v bankovním sektoru. Výše úroku je v předmětné smlouvě upravena výslovně, je nepřiměřeně vysoká a odporuje zcela dobrým mravům. Soud považuje předmětná ujednání upravující výši úroku a způsob placení úvěru za nemravná, nepřiměřená, nepřiměřeným a zásadním způsobem narušující rovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. Žalovaná měla na svůj závazek uhradit 17 500 Kč, částka ve výši 2840 Kč byla zohledněna na jistinu při podání žaloby, další částky 6600 Kč byla dle žalobce určena na smluvní pokutu a úrok. S ohledem na způsob vymezení práv a povinností a charakter subjektu je možné na smlouvu jako celek hledět jako na absolutně neplatnou z důvodu již výše uvedených ve smyslu ustanovení § 580, § 588 zákona č. 89/2012 Sb..

7. Po provedeném dokazování soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce pouze a jen formálně zjistil úvěruschopnost žalovaného subjektu, tato nebyla prověřena prokazatelně vůbec. Nelze přehlédnout zásadní fakt, kdy na nebankovní subjekty, jako je právní předchůdce žalobce se obrací subjekty ve špatné finanční situaci, v komplikovaných poměrech, kdy již nemohou dosáhnout na úvěr, poskytovaný bankovními subjekty.

8. Za předpokladu, pokud by soud s ohledem na výše uvedené, nepřistoupil k jinému právnímu posouzení z důvodu nedostatečného přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného, soud by považoval předmětnou smlouvu jako celek za absolutně neplatnou s ohledem na charakter smluvních subjektů, s ohledem na způsob vymezení práv a povinností, neboť předmětná smlouva je neurčitá, nesrozumitelná, obsahuje nepřiměřená ujednání, v tomto ohledu soud poukazuje na ustanovení §§ 1812, 1813, 1814, 1815 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s §§ 580 a 588 zákona č. 89/2012 Sb..

9. Z listin předložených ze strany žalobce soud nezjistil, jakým způsobem právní předchůdce žalobce přezkoumal úvěruschopnost žalované. V tomto ohledu nenabídl ani potřebná skutková tvrzení. Pouze v obecné rovině, že právní předchůdce žalobce měl možnost náhledu do příslušných registrů za účelem vyhodnocení úvěruschopnosti žalované a z obsahu žádosti, žádná konkrétní listina doložena dál už nebyla.

10. Podle § 86 odstavec 1 z. s. ú. poskytovatel úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných informací o spotřebiteli, přiměřeně využije i dalších zdrojů v podobě databází tak, aby úvěruschopnost spotřebitele byla ověřena i z jiných zdrojů.

11. Podle § 75 z. s. ú. je poskytovatel úvěrů povinen posuzovat svou činnost s odbornou péčí.

12. Podle § 76 odstavec z. s. ú. poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Výraz zkoumání příjmů a výdajů a závazků spotřebitele se s ohledem i na rozsah úvěrů liší. Příjmy spotřebitele je možné zkoumat na základě předložených pracovněprávních smluv, výplatních mzdových lístků, prověřování historie v podobě výpisu z účtů, doložení příjmu alespoň za poslední tří měsíce. Povinnost poskytovatele úvěru je povinností prevenční a její nesplnění je sankcionováno neplatností jen v případě, že po řádném přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele tu jsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, kdy poskytovatel neměl úvěr vůbec poskytnout, ale i v případě, že poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele nezkoumal řádně, respektive nezkoumal ji vůbec, dostatečně. Soud v daném případě zjistil, že právní předchůdce žalobce dostatečně nepřezkoumal majetkové poměry žalované, nezkoumal je vůbec, jím tvrzené informace o prověření jsou jen formální, ničím nepodložené. Příjem žalované není zcela doložen, stejně tak výdaje. V daném případě s ohledem na výše uvedené soud tak posoudil obsah předmětné smlouvy za neplatný s ohledem na to, že právní předchůdce žalobce si řádně nepřezkoumal úvěruschopnost žalovaného, a v důsledku tohoto je tak povinností žalované, aby navrátila zpět částku, která se do jeho dispozice dostala z titulu neplatného právního úkonu, tak jak má na mysli § 2993 ve spojení s ustanovením § 2991 zákona č. 89/2012 Sb..

13. Z listin, předložených žalobcem, soud zjistil, že do dispozice žalované se fakticky dostala částka ve výši 20 000 Kč. S ohledem na právní posouzení soud považuje zbývající část plnění ve výši 8 000 Kč a 6 600 Kč za plnění na jistinu tzn. částku ve výši 14 600 Kč a na jistinu pak zbývá k úhradě částka ve výši 2 560 Kč.

14. Ze zprávy právnická osoba, ze dne datum soud zjistil, že disponentem s účtem, na který byly poukázány prostředky ve výši 20 000 Kč je žalovaná a předmětné finanční prostředky byly poukázány na tento účet dne datum od právního předchůdce žalobce. S ohledem na právní posouzení smluvního vztahu založeného mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou soud vyhověl žalobce co do části 2 560 Kč a ve zbývající části soud návrhu žalobce nevyhověl a žalobu částečně zamítl.

15. Povinností žalované je, aby navrátila zpět žalobci to, co se do její dispozice dostalo bez právního důvodu, postupem podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb..

16. Vzhledem k tomu, že žalovaná se dostala se splněním částky 2 560 Kč do prodlení, soud přiznal i zákonný úrok z prodlení ve prospěch žalobce s poukazem na § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. Ve zbývající části soud přistoupil k zamítnutí žaloby s ohledem na výše již uvedené.

17. Rozhodnutí o náhradě nákladů má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. Poměr úspěchu převažuje na straně žalované. Vzhledem k tomu, že ji v souvislosti s tímto řízením nevznikly žádné účelně vynaložené náklady, soud rozhodla tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku a nepřiznal žádnému z účastníků řízení právo na jejich náhradu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podáním návrhu na nařízení exekuce u soudního exekutora.