7 C 116/2024
č. j. 7 C 116/2024-22
V PLATNOSTIOkresní soud v Domažlicích potvrdil nárok žalobce na částku 25 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně, který vznikl z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Soud uznal, že poskytovatel úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelských úvěrech. Neplatnost smlouvy vyplývá z nesplnění povinnosti odborné péče a transparentnosti podle § 75 a § 76 zákona o spotřebitelských úvěrech. Soud zamítl zbývající část nároku žalobce, protože smlouvy byly uzavřeny bez řádného ověření majetkového stavu a s nepřiměřenými podmínkami.
Plný text
Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Martincovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 129 104 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 25 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 25 700 Kč od datum do zaplacení ve výši 11,75 % p. a., zákonný úrok z prodlení z částky 25 700 Kč od datum do datum ve výši 11,75 % p. a., to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Návrh žalobce, aby žalovaný zaplatil žalobci částku ve výši 14 492,66 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 492,66 Kč od datum do zaplacení ve výši 11,75 % p. a., zákonným úrokem z prodlení z částky 14 492,66 Kč od datum do datum ve výši 11,75 % p. a., 38 057,34 Kč, 13 248,04 Kč, úrok ve výši 25,14 % ročně z částky 40 192,66 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 5 189 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 189 Kč od datum do zaplacení ve výši 11,75 % p. a., zákonný úrok z prodlení z částky 5 189 Kč od datum do datum ve výši 11,75 % p. a., to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Návrh žalobce, aby žalovaný zaplatil žalobci částku ve výši 22 648,43 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 22 648,43 Kč od datum do zaplacení ve výši 11,75 % p. a., zákonným úrokem z prodlení z částky 22 648,43 Kč od datum do datum ve výši 11,75 % p. a., 23 016,57 Kč, 21 517,50 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 27 837,43 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne datum, se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 129104 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, úroku z jím jednotlivě požadovaných částek, úroku, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladu řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalované.
2. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožadoval z titulu smluv o spotřebitelském úvěru, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba, dále jen právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne datum a dne datum. Na základě předmětných smluv se dostala do dispozice žalovaného částka ve výši 46 000 Kč a 45 000 Kč, kdy tyto částky se zavázal navrátit zpět právnímu předchůdci žalobce za smluvně ujednaných podmínek včetně poplatku. Žalovaný si řádně a včas své povinnosti nehradil. Pokud se jedná o smluvní vztah založený smlouvou ze dne datum, na tento uhradil částku ve výši 20 300 Kč a v případě druhého smluvního vztahu založeného dne datum uhradil částku výši 39 811 Kč.
3. Aktivní legitimace žalobce má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne datum. Nedílnou součástí převodu byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovaným. Předmětné skutečnosti mají oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne datum, příloze č. číslo- strana 54 a 66 seznamu postoupených pohledávek. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávek.
4. Soud má prokázané následující skutková zjištění.
5. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru, kdy na základě této smlouvy se fakticky do dispozice žalovaného na základě smlouvy ze dne datum dostala částka ve výši 46 000 Kč, a tuto se zavázal navrátit zpět včetně úroků ve výši 29 032 Kč (63,11 %), administrativního poplatku ve výši 23 518 Kč ve 30-ti měsíčních splátkách. Kromě tohoto měla hradit i úrok další ve výši 25,14 % ročně. Nedílnou součástí této smlouvy byly i smluvní podmínky, které jsou nepřehledné, s ohledem na způsob jejich úpravy, není zřejmá jejich důležitost, zejména pokud se jedná o úpravu smluvních pokut, dalších úroků, sankcí, podmínek pro zánik smlouvy. Na základě smlouvy ze dne datum se dostala fakticky do dispozice žalované částka ve výši 45000 Kč, tuto se zavázala navrátit zpět právnímu předchůdci žalobce také v 18- ti měsíčních splátkách s tím, že jistina představovala 45 000 Kč, úrok 11 028 Kč (24,5 %), administrativní poplatek 19940 Kč a odměna za hotovostní inkaso splátek 12375 Kč a úrok 29 % ročně. Na tuto smlouvu navazují opětovně smluvní podmínky, jejichž úprava je nepřehledná, s ohledem na způsob úpravy, nyní zdůrazněna jejich důležitost pro subjekt, kterým spotřebitel v dané rámci žalovaný je. Předmětné podmínky nejsou ani podepsané. Soud považuje ujednání upravující výši úroku, administrativních poplatků, hotovostního inkasa splátek a dalších úroků za ujednání, která jsou nepřiměřená, která zásadním způsobem narušuji rovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. Soud pak v daném případě odkazuje na ustanovení §§ 1812, 1813, 1814, 1815 zákona č. 89/2012 Sb. Soud k předmětným ujednáním nepřihlédl. Navíc žalobce netvrdil, natož, aby prokázal, jakým způsobem byla realizovaná služba hotovostního inkasa, zda byla realizovaná a jak, jakou výhodu pro žalovaného v pozici spotřebitele, tato fakultativní služba přinesla. Žalovaný jako spotřebitel mohl být v dobré víře, že jediným úrokem, který je po něm požadovaný, je ten v kapitalizované podobě, byť zcela v nepřiměřeně vysoké výši.
6. Soudu byly předloženy i karty zákazníka v případě obou smluv o spotřebitelském úvěru, ze kterých soud zjistil, že právní předchůdce žalobce pouze a jen pasivně převzal údaje, které mu sdělil dlužník, žalovaný, v dané právní věci. Z předmětné karty je možné zjistit, že žalovaný byla v obou případech v zaměstnaneckém poměru v září 2019 na pracovní smlouvu na dobu neurčitou s příjmem 37 500 Kč, měsíční výdaje neurčitě vymezené spočívající jen ve splátkách celkem 7 000 Kč měsíčně s tím, že nejsou zjištěny žádné výdaje spojené s bydlením, náklady spojené s bydlením v podobě elektřiny, plynu, vody. V prosinci 2019 je vycházeno z příjmu, který má žalovaný pobírat na základě smlouvy uzavřené na dobu určitou do datum ve výši 50 000 Kč s tím, že výdaje běžné představují splátky žalovaného ve výši 10 000 Kč měsíčně. Předmětné výdaje nejsou blíže specifikované, stejně tak jako při šetření poměrů ze září roku 2019. Věřitel opětovně pouze a jen pasivně převzal údaje. Tyto nikterak ani v rámci předmětného řízení ničím neprokázal. Nelze přehlédnout to, že ve velmi krátké době byly uzavřeny mezi účastníky, právním předchůdcem žalobce a žalovaným dvě smlouvy, kde příjmy jsou nedoložené a právní předchůdce žalobce převzal formálně údaje, aniž by je měl řádně ověřené listinami, které by si vyžádal od žalovaného.
7. Podle § 86 odstavec jedna z. s. ú. poskytovatel úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných informací o spotřebiteli, přiměřeně využije i dalších zdrojů v podobě databází tak, aby úvěruschopnost spotřebitele byla ověřena i z jiných zdrojů.
8. Podle § 75 z. s. ú. je poskytovatel úvěrů povinen posuzovat svou činnost s odbornou péčí.
9. Podle § 76 odstavec z. s. ú. poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Výraz zkoumání příjmů a výdajů a závazků spotřebitele se s ohledem i na rozsah úvěrů liší. Příjmy spotřebitele je možné zkoumat na základě předložených pracovněprávních smluv, výplatních mzdových lístků, prověřování historie v podobě výpisu z účtů, doložení příjmu alespoň za poslední tří měsíce. Povinnost poskytovatele úvěru je povinností prevenční a její nesplnění je sankcionováno neplatností jen v případě, že po řádném přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele tu jsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, kdy poskytovatel neměl úvěr vůbec poskytnout, ale i v případě, že poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele nezkoumal řádně, respektive nezkoumal ji vůbec, dostatečně. Soud v daném případě zjistil, že právní předchůdce žalobce dostatečně nepřezkoumal majetkové poměry žalované a jí tvrzené informace, pouze a jen pasivně převzal. V případě žalovaného se jednalo o opakované úvěry, příjem byl v rozmezí krátké doby odlišný a v případě smlouvy z prosince roku 2020 se dalo předpokládat, že pracovní smlouva bude na donu určitou.. V daném případě s ohledem na výše uvedené soud tak posoudil obsah obou předmětných smluv za neplatný s ohledem na to, že právní předchůdce žalobce si řádně nepřezkoumal úvěruschopnost žalovaného, a v důsledku tohoto je tak povinností žalovaného, aby navrátil zpět částku, která se do jeho dispozice dostala z titulu neplatného právního úkonu tak, jak má na mysli § 2993 ve spojení s ustanovením § 2991 zákona č. 89/2012 Sb..
10. V případě žalovaného je zřejmé, že tato si plnila své povinnosti ve vztahu smlouvě ze dne datum neúplně, kdy uhradil 20 300 Kč - soud předmětné plnění vyhodnotil za plnění na jistinu (46 000 Kč – jistina požadovaná 40 192,66 Kč – zohledněno 5 807,34 Kč - na úhradu jistiny 14 492,66 Kč) - k úhradě zbývá 25 700 Kč a v případě smlouvy ze dne datum plnil částku ve výši 39811 Kč jistinu zohledněna částka ve výši 17162,57 Kč)- na jistinu 22648,43 Kč- k úhradě zbývá 5189 Kč.
11. Žalovaný se dostal se splněním své povinnosti ve vztahu k částce přiznané soudem do prodlení, žalobci tak vznikl nárok dožadovat se po žalované zákonného úroku z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb.
12. S ohledem na právní posouzení, soud poté přistoupil k zamítnutí zbývající části požadovaného nároku žalobce.
13. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má oporu v § 142 odstavec 2 o. s. ř. V daném případě soud rozhodoval podle poměru úspěchů účastníků řízení ve věci. Poměr úspěchu převažuje na straně žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovanému v souvislosti s tímto řízením nevznikly žádné účelně vynaložené náklady, soud rozhodl tak, jak je uvedeno na výroku předmětného rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost uložena tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se ji domoci cestou podání návrhu na nařízení výkonu soudního rozhodnutí nebo návrhu na nařízení exekuce u soudního exekutora.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.