7 C 122/2023

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Martincovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: právnická osoba , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátkou jméno FO sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 pro určení povinnosti zdržení se zásahů do výkonu vlastnického práva

I. Návrh žalobce, aby žalovaný byl povinen okamžitě zdržet se vypouštění jakékoliv vody ke stavební parcele parcelní číslo , číslo, o výměře , číslo, m2 (zastavěná plocha – nádvoří), jejíž součástí je budova bez čp. nebo evidenčního – garáž, to vše v k.ú. , adresa, a obci , adresa, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku ve výši 28 952,93 Kč, a tuto uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Návrhem ze dne , datum, , se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost, aby se okamžitě zdržel vypouštění jakékoliv vody ke stavební parcele parcelní číslo , číslo, , jejíž součástí je budova bez čísla popisného nebo evidenčního – garáž, to vše v KÚ , adresa, , obec , adresa, .

2. Tento svůj návrh žalobce odůvodnil tím, že je výlučným vlastníkem stavební parcely č. , číslo, o výměře , číslo, m², zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je budova bez čísla popisného nebo evidenčního - garáž, a to vše v KÚ. , adresa, , obci , adresa, . Tyto nemovitosti se nacházejí v , adresa, v , název města, a jsou zapsány na , číslo, pro obec , adresa, . Oproti tomu žalovaný je vlastníkem pozemků parcelní číslo , číslo, o výměře , číslo, m², jiná plocha, ostatní plocha, to vše v KÚ , adresa, , obec , adresa, . Na tomto pozemku, který je umístěn v , adresa, ulici, se nachází chodník, který je nepochybně v majetku žalovaného. Předmětná nemovitost je zapsaná Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj k.p. , adresa, na , číslo, Předmětné nemovitosti jak žalobce, tak žalovaného spolu bezprostředně sousedí. Nemovitost žalovaného je v terénu umístěna o trochu výše, než je umístěna stavební parcela žalobce s garáží, v reálu se jedná o mírně svažitý terén. Základní problém žalobce vidí v tom, že chodník je špatně vyspárovaný, a v důsledku tohoto pak dešťová voda z tohoto chodníku stéká zcela volně na pozemek žalobce, který je pak zamokřený. Tato voda stéká i do základu budovy žalobce - garáže, která se na předmětném pozemku nachází. V důsledku tohoto pak dochází ke škodám na majetku žalobce v důsledku nečinnosti žalovaného. Žalobce má za to, že žalovaný svým postojem narušuje sousedská práva, kdy v podstatě žalobce omezuje ve výkonu jeho vlastnického práva a vážně poškozuje jeho majetek. Žalobce vyzval žalovaného k odstranění tohoto problému, a to písemnostmi z , datum, a ze dne , datum, . Pro odstranění závady stanovil lhůtu do , datum, . Žalovaný na tyto jeho výzvy se vyjadřoval vyhýbavě a se zpožděním. Ze strany žalovaného mu bylo sděleno, že chodník byl kolaudován v roce 2016 a měl tak možnost vznést připomínky do projektové dokumentace, měl možnost vznést připomínky, měl však za to, že žalovaný žádost na odstranění závadného stavu vzal na vědomí. Dopisem ze dne , datum, žalovaný sdělil, že za přítomnosti projektanta bylo realizováno místní šetření, a žalovaný plánuje další stavební úpravy v předmětné lokalitě, a pak by řešil i odvod předmětné dešťové vody.

3. Žalovaný s předmětným návrhem zcela nesouhlasil. Výslovně nesouhlasil s tím, že by jeho pozemek, jím vlastněný chodník, byl zdrojem vody stékající na pozemek žalobce nebo zdrojem podmáčení garáže, vlastněné žalobcem. Poukazoval na skutečnost, že chodník byl kolaudován v roce 2016. Z fotografií ze serveru , právnická osoba, k , datum, je zřejmé, že ke konci 2021, to znamená 5 let po kolaudaci, si žalobce sváděl vodu okapovým svodem, zaústěným přímo před stavbu garáže. To žalovaný vnímal jako skutečný zdroj vody, který mohl způsobit i podmáčení garáže. V březnu roku 2022 žalovaný vyzval žalobce, aby si dešťové vody likvidoval na svém pozemku. Předmětná povinnost vyplývá ze zákona, a žalobce jako vlastník stavby garáže je povinen likvidovat dešťovou vodu na svém pozemku. Žalobce není oprávněn svádět vodu na cizí pozemek, a není ani oprávněn svádět dešťovou vodu do kanalizace jiné osoby bez souhlasu této osoby. Do doby této výzvy žalovaného vůči žalobci nebyly vzneseny žádné námitky, a od této doby si začal stěžovat žalobce na podmáčenou garáž, a že k jejímu podmáčení dochází v důsledku odtoku vody z chodníku. Následně tento okap svedl opětovně přímo pod garáž, kdy tento přemístil, což vyplynulo opětovně z fotomap přímo u garáže, a má za to, že i tento způsob svedení okapu je zdrojem pro vodu v nemovitosti žalobce, a pro její podmáčení. Dalším zdrojem vody žalobce, kdy toto dokládal ze serveru , právnická osoba, k , datum, měla být samotná střecha garáže žalobce. Z fotografie žalovaný odvozuje, že oplechování střechy i střešní krytiny zasahuje dosti přes polovinu šířky okapového žlabu a při intenzivním dešti pak voda patrně přirozeně přepadá přes okap na chodník a zřejmě pak zatéká i na pozemek žalobce. Délka chodníku od garáže ke konci ulice je přibližně 4-5 m na délku osobního vozidla, a poté následuje zelený pás, kde se voda už přirozeně vsakuje. Dle žalovaného pak větší množství vody pak stěží může mít jiný zdroj než střechu garáže samotné. Žalovaný měl za to, že zdrojem podmáčení - vlhkosti v případě garáže, je voda, která dopadá na střechu této garáže, a kterou žalobce svádí celé roky okapem do bezprostřední blízkosti garáže, respektive přímo pod garáž.Žalovaný se chtěl s žalobcem domluvit na vyřešení této situace, k tomuto však chtěl přistoupit i přesto, že zcela neuznával argumentaci žalobce a přislíbil žalobci, že se pokusí realizovat odtokové žlaby v rámci investiční akce, kterou plánuje v brzké budoucnosti.

4. Účastníci řízení v rámci předmětného řízení se pokoušeli smírně vyřešit předmět sporu, dohodnout se, v důsledku jejich postoje k předmětné věci a řešení otázky náhrady nákladů řízení, od tohoto ustoupili.

5. Podle § 1013 zákona č. 89/2012 Sb. vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky- imise- vnikají na pozemek jiného vlastníka, souseda v míře nepřiměřené místním poměrům, a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku, to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů, a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se opírá o zvláštní právní důvod.

6. Podle § 1019 odstavec 1 druhá věta zákona č. 89/2012 Sb. vlastník pozemků níže položeného se nemůže bránit přirozenému stékání vody ze sousedova pozemku položeného výše, zejména pokud tam voda pramení nebo odsud teče v důsledku deště nebo oblevy. Za předpoklad, pokud však dojde k tomu, že dojde ke změně pozemku, že pozemek se vyasfaltuje, čímž se zabrání přirozenému vsakování dešťové vody, a ta následně stéká na pozemek souseda, případně je tam dokonce svedena, tak je možné se bránit tím, aby musel svůj pozemek uvést do stavu, při kterém nebude voda stékat, zpravidla do původního stavu. V rámci § 1019 odstavec 1 zákona č. 89/2012 Sb. bývá někdy prostředkem pro zabránění toho toku i to, že může být přikázáno, aby okap byl sveden jinam než na jeho pozemek.

7. Z fotodokumentace z místa obou pozemků účastníků řízení, kterou doložil žalovaný spolu vyjádřením ze dne , datum, , soud zjistil, že voda po dešti dopadla na chodník a zůstala v kaluži na nižším místě, které se však nenacházelo na pozemku žalobce, ale na pozemku žalovaného na samotném chodníku ještě před vjezdem do garáže.

8. Z předložené fotodokumentace bylo dále zjištěno, že byl měřen spád chodníku směru spádu chodníku,9. Z katastrální mapy soud zjistil, že předmětné pozemky tak, jak byly vymezeny v návrhu, pozemek parc. číslo , číslo, na , číslo, a pozemek parcelní číslo , číslo, na , číslo, , vše evidované u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, k.p. , adresa, spolu sousedí, oba dva se vyskytují v , adresa, ulici. Mezi účastníky řízení bylo nesporné vlastnictví k předmětným pozemkům.

10. Z písemnosti žalovaného ze dne , datum, , která byla vypravena žalobci dne , datum, , soud zjistil, že žalovaný byl vyzván, aby odváděl dešťovou vodu z jeho nemovitosti v , adresa, – garáže p.č. st. , číslo, v k.ú. , adresa, mimo městský chodník žalovaného, kdy bylo shledáno, že tato voda z nemovitosti žalobce nevhodným vyústěním vytéká na tento chodník a není napojena přímo na dešťovou kanalizaci.

11. Z písemnosti ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného, aby zabránil stékání dešťové vody přímo na jeho pozemek pod základy jeho objektu , číslo, , adresa, . Zdůraznil, že voda objekt poškozuje, způsobuje rozpadání a zamokření pozemku k němu přilehlému.

12. Z písemnosti žalovaného ze dne , datum, soud zjistil, že na základě žádosti proběhlo , datum, místní šetření. Žalovaný připomněl, že , adresa, ulice byla rekonstruována v roce 2016. Dne , datum, bylo vydáno rozhodnutí - stavební povolení pod č.j. , spisová značka, , spis , číslo, o rekonstrukci této ulice. Účastníkem řízení v dané právní věci byl i žalobce, a tento měl prostor pro podání námitky k povolované projektové dokumentaci. Toto právo ze strany žalobce nebylo využito, a nebylo ani podáno následně odvolání proti výše uvedenému rozhodnutí. Projektová dokumentace v dané právní věci řešila celkovou rekonstrukci místní komunikace v , adresa, ulici. Trasa místní komunikace byla řešena s ohledem na okolní výstavbu a výškové vedení nivelity bylo dáno především stávajícími podmínkami. Ze strany žalobce nebyly vzneseny žádné námitky, žádná upozornění na nedostatečnost řešení odvodnění z povrchu opravované komunikace, a neproběhlo ani odizolování nemovitosti žalobce souběžně s postupem prací zhotovitele. Povrch komunikace byl vyhodnocen jako odpovídající účelu užívání. V případě, pokud by byla realizovaná další rekonstrukce předmětné ulice, vzal žalovaný na vědomí připomínku na odvodnění dešťových vod od nemovitosti.

13. Z písemnosti žalovaného ze dne , datum, bylo zjištěno, že , datum, proběhlo místní šetření za účasti projektanta, který vypracoval projektovou dokumentaci - rekonstrukce , adresa, ulice a hledalo se co nejpřijatelnější řešení k odstranění předmětného problému, ke spokojenosti obou stran žalobce a žalovaného. Organizace , právnická osoba, dle zjištění z listiny plánuje v předmětné , adresa, provádět stavební úpravy, a úpravy komunikace bude odvod dešťové vody od nemovitosti žalobce, kdy toto bude řešeno souběžně. Opětovně byl žalobce obeznámen s tím, že kolaudace předmětné ulice proběhla , datum, , a to zcela bez výhrad.

14. Z písemnosti ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce stanovil poslední termín pro odstranění závad do , datum, .

15. Vzhledem k tomu, že tyto vady nebyly odstraněny, žalobce přistoupil k podání žaloby ve věci.

16. Z dokumentace , právnická osoba, soud zjistil, že , datum, byl sveden okap, voda okapu přímo do chodníku žalované. Následně byl okap přesměrován na pozemek žalobce s tím, že voda stékala podél zdi v její těsné blízkosti opět na pozemek žalobce. Záchyt vody nebyl sveden do žádného záchytného tělesa ani do sběrné jímky. Z fotodokumentace, ale i z místního šetření z , datum, měřením vodováhou byl zjištěn spád tohoto chodníku od garáže směrem na chodník, je mírně svažitý a následně chodník směřuje spádem do silnice- , adresa, . V rámci místního šetření , datum, byla realizována i fotodokumentace. Při měření vodováhou nebyl zjištěn přímý spád ze silnice ke garáži, v chodníku byl zjištěn určitý žlábek, ve kterém se zdržuje po dešti voda, která s ohledem na mapu, tak jak bylo zjištěno z místního šetření, po dešti, by se neměla vsakovat pod garáž žalobce. Navíc z fotografie po větším dešti tak, jak bylo zjištěno, voda zůstala v kaluži, uvnitř chodníku, tzn. na pozemku žalovaného. Pokud se jedná o okap, bylo zjištěno, že původní okap směřoval na část chodníku na pozemek žalovaného, a v současné době je sveden na pozemek žalobce. Ten je však podložený a voda z něj má možnost vytékat přímo opět na pozemek žalobce, kterému v těchto místech stékání vody vadí při výkonu jeho vlastnického práva resp. jeho voda ne, tak jak vyplynulo z výpovědi žalobce, ale voda žalovaného ano. S ohledem na vjezd do dvora, je pochopitelný sklon z komunikace do dvora. Pokud se jedná o spád, v minulosti tento spád musel být zachován, byl stejný, avšak dle žalobce měl být nahoře travnatý koridor, kde se měla voda přirozeněvsakovat. Tak, jak bylo zjištěno při místním šetření, žalobci vadí stékání vody ze silnice na jeho pozemek. Soud v rámci šetření nezjistil, že by žalovaný činil kroky, kterými by úmyslně odváděl vodu ze svého pozemku, nepatrně výše položeného, oproti pozemku žalobce, na pozemek žalobce, níže položený. Soud v rámci místního šetření neshledal, že by žalovaný úmyslně nechal odvádět vodu na pozemek žalobce, že aby odváděl splašky, úmyslně nechával odtékat vodu ze svého pozemku na pozemek žalobce. Žalobce v rámci místního šetření dotvrzoval svoji argumentaci tím, že pokud by se jednalo o nějaký přívalový déšť, tak by to nepochybně z té silnice teklo přímo na garáž žalobce.

17. Pokud se jedná o místní poměry, soud v daném případě shledal, že se jedná o silnici a chodník, vše byla vybudováno v roce 2016 tak, jak soud zjistil i z listin a tato skutečnost je i mezi účastníky řízení nesporná. Silnice propojuje , adresa, , název úřadu, s hlavní silnicí, je zajištěn vjezd na tuto silnici, tato silnice končí v místech, kde následuje, ústí v chodník vedoucí k obchodu , právnická osoba, , v místě jsou i jiné garáže. Při měření soud zjistil, že spád chodníku směrem k silnici , adresa, má spád, byl zjištěn sklon. Bylo zjištěno, že zeď garáže je oloupaná, tak, jak soud však zjistil z výslechu samotného žalobce, garáž již vlastní celá léta a garáž nyní izolovaná. A argumentace žalobce v rámci jeho výpovědi byla, když v minulosti vadila žalovanému jeho voda, jemu teď vadí voda žalovaného.

18. Z výpovědi žalobce soud dále zjistil, že garáž užívá běžně na parkování vozidla, když jde do města nakupovat. V místě garáže žalobce nebydlí, bydlí v , adresa, . Pokud se jedná o pozemek, který je v paralele vedle garáže, kam teď ústí nyní okap, chodí tam sekat trávu kolem garáže, chodí tam jako vlastník. Z boku garáže při místním šetření bylo zjištěno, že stěna garáže je oloupaná. Při měření spádu chodníku bylo zjištěno, že byl zjištěn nájezd do garáže, ten je šikmý.

19. Z technické zprávy, kterou zpracovala společnost , právnická osoba, cz s.r.o. dne , datum, soud zjistil, že zjištění z této zprávy potvrzují zjištění z místního šetření, a je zřejmý sklon, ale toto zjištění nikterak nevypovídá o tom, že by chodník byl špatně situován v rozporu se stavebním projektem. Z výpovědi žalobce soud dále zjistil, že má za to, že chodník má špatný spád, má spád ke garáži a ta voda teče z toho chodníku a ničí mu zdivo garáže. I přesto, že došlo ke změně povrchu chodníku, vznikla silnice, žalobce přesto nechal okap se spádem vody ze střechy garáže téci do míst chodníku, který vlastní žalovaný. Žalobci vadí jakýkoliv déšť a ten má vliv na tok vody do garáže. Dle tvrzení žalobce v rámci jeho výpovědi intenzita deště nehraje vůbec roli. Žalobce se vyjadřoval, že ta voda z pozemků žalovaného teče přímo do zdi garáže. To, že se nepřihlásil již mnohem dříve, přestože v roce 2016 už proběhla kolaudace předmětného chodníku, vysvětlil tím, že škoda na garáži se objevila až po čase. Žalobce připustil, že s žalovaným vede spor, kdy v , adresa, jde o odstranění stodoly, která tam v , adresa, stojí už 100 let.

20. Z výpovědi žalobce soud dále zjistil, že v minulém období ta situace nevadila, protože tam byl trávník, který byl minimálně o 30 cm níže. Ke stavebnímu řízení ve vztahu k stavbě chodníků a silnice se nevyjadřoval, neboť nebylo k čemu. Žalobce se vyjadřoval, že po celou dobu od toho roku 2016 byl nadmíru obtěžován spadem vody z pozemku žalovaného na jeho pozemek. Pokud se jedná o požadovanou intenzitu deště, tato byla zmíněna až v rámci výpovědi žalobce, kdy vyjádřil, že vůbec není možné hovořit o intenzitě deště či sněhu, ale o obtěžování ze strany žalovaného vodou jako samotnou. V rámci místního šetření, které se konalo dne , datum, , se však žalobce vyjadřoval k jisté zvýšené intenzitě deště, zmínil přívalový deště, který by mohl způsobit to, že voda ze silnice proteče až k základu garáže.Logicky nedokázal odpovědět, do jaké míry mu vadila voda, která tekla z jeho střechy prostřednictvím okapu na garáži, kdy při namítaném sklonu, by celá ta voda ze střechy dle úvahy žalobce musela zatékat přímo do garáže. Tak to je zjištěno i v situaci, kdy okap byl přeložen na pokyn žalovaného a je sveden v paralele stěny garáže směrem dolů, kde je zřejmé, že voda z něj tekoucí částečně musí mít vliv i na zeď samotné garáže žalobce. V tomto ohledu tato intenzita a ten spád té vody ze střechy žalovaného na jeho část pozemku je mnohem intenzivnější než ten, který byl namítán ze strany žalobce ze silnice přes místo, kde jsou vrata na pozemek žalobce, kde jak tvrdil, seče trávu.

21. Za předpoklad, pokud dojde ke stavebně technické změně na výše položeném pozemku, která působí změnu odtoku dešťové vody na sousedův pozemek, je možné hovořit o tzv. přímé imisi tak, jak má na mysli § 1013 odstavec 1 zákona č. 89/2012 Sb., jestliže však v důsledku úpravy pozemku včetně zbudování silnice stéká voda v nikoliv zanedbatelném větším rozsahu, než by stékala, nebýt této úpravy, půjde zpravidla o právně významnou imisi. Pokud by šlo o vážné ohrožení, což v daném případě nenastalo, pak je na místě zvážit, zdali na pozemek žalobce míří tato voda z pozemku žalovaného nepřiměřeně k místním poměrům, a v podstatě omezuje obvyklé užívání pozemku, a pokud ano, jakým způsobem lze po žalovaném, vlastníkovi pozemní komunikace požadovat provedení takových stavebních úprav, které by vnikání vody omezily na obvyklou míru. Z ustanovení § 12 odst. 3 ve spojení § 12 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích nevyplývá, že by bylo povinností vlastníka komunikace odvodňovat silnice, a toto odvodnění zajistit.

22. Soud v daném případě s ohledem na stav dokazování, kdy zjistil, že žalobce se sám svým jednáním přičinil, že od roku 2016 do roku 2022 stékala volně voda přímo z jeho okapu ze střechy jeho garáže na pozemek žalovaného, kdy principiálně se jedná o stejné skutečnosti, avšak v mnohem intenzivnější míře než ty, na které poukazuje žalobce v rámci jím tvrzených skutečností, kdy žalobce tímto svým jednáním porušoval povinnosti, jejichž dodržování se sám v rámci předmětné žaloby dožaduje. Při měření soud zjistil spád sklon silnice, chodníku směrem ke garáži jako z pohledu výše položeného pozemku k níže položenému, ale v případě chodníku, nebyl zjištěn přímo spád chodníku ke garáži. Před garáží je část pozemku směřující spádem k chodníku a tak jak soud zjistil z fotodokumentace, se zadržuje voda při dešti před garáží, neprostupuje do její těsné blízkosti. Do její blízkosti tekla v době, kdy svod okapu byl nasměrován směrem na chodník žalovaného z garáže žalobce a nyní kdy stéká podél stěny na pozemek žalovaného, poté co žalobce vyhověl výzvě žalovaného a odklonil okap ze směru mimo chodník na svůj pozemek. S ohledem na postoj samotného žalobce soud má za to, že v daném případě se nejedná o rušení přesahující míru přiměřeným poměrům a nepochybně neomezuje ani žalobce v obvyklém užívání této nemovitosti stékáním vody, kdy se jedná o dešťovou vodu a s ohledem na postoj žalobce, soud nevyhodnotil ani, že by byl žalobce vážně ohrožen. Voda, která spadá ze silnice, která je položena výše, je vodou, jejíž původ je v dešti, jedná se o situaci, kterou žalovaný ani nemůže sám ovlivnit. Soud neshledal, že by v daném případě došlo k vážnému ohrožení žalobce, v důsledku spadu dešťové vody ze silnice chodníku žalovaného na jeho pozemek, že by docházelo v důsledku tohoto toku deště k vážnému poškození majetku žalobce. Žalobce byl účastníkem stavebního řízení v době, kdy docházelo ke schvalování stavby v roce 2016, k projektu se nevyjádřil, nevznášel žádné námitky co do stavební připravenosti chodníku jako k sousednímu pozemku vůči své stavbě, garáži. Sám se vyjádřil, že teď neřeší svoji vodu, která stékala z jeho okapu na pozemek žalovaného (to bylo logické, neboť okap byl k výzvě žalovaného ze dne , datum, sveden podél garáže žalobce dolu na jeho pozemek), ale vodu žalovaného, která má stékat na jehopozemek, pod garáž. V tomto ohledu však žalobce neučinil žádná opatření např. izolaci garáže, i když došlo ke změně povrchu, i když už nebylo možné, aby voda byla vsakována do trávy, s ohledem na výstavbu silnice, která je v rámci města , adresa, zcela běžnou, je běžným postupem, kdy tato silnice spojuje školy obchodní centra s hlavní silnicí. Z výpovědi samotného žalobce soud zjistil, že stavba garáže není ani izolovaná. Soud proto vyhodnotil, že žalobce reagoval až po více jak pěti letech se svým požadavkem ne proto, že by v průběhu let byl zřejmý zásah vody ze silnice chodníku na jeho pozemek, do garáže, významným, že by jako vlastník byl poškozován, byl ohrožován zásadním způsobem, ale až poté, co byl konfrontován ze strany žalovaného, aby sám zjednal nápravu, kdy žalovaný písemností ze dne , datum, vyzval žalobce, aby učinil nápravu spočívající v řádném odvedení dešťové vody z jeho nemovitosti, garáže, kdy toto v důsledku nevhodného vyústění vytékala na městský chodník žalovaného a nebyla svedena ani do dešťové kanalizace. První reakce žalobce totiž tak, jak soud zjistil z listin provedených k důkazu, byla písemnost ze dne , datum, , tato časově navazuje na listinu žalovaného ze dne , datum, . Z výpovědi žalobce soud dále zjistil, že žalobce je ve sporu s žalovaným i pokud se jedná o bourání jeho stodoly v , adresa, , která zde již stojí 100 let.

23. Soud po provedeném dokazování má za prokázané, že v případě návrhu ze strany žalobce nebyl shledán právní důvod. S ohledem na stav dokazování tak, jak soud výše zjistil, v případě žalovaného se v žádném případě nejedná o přímé přivádění vody na sousední pozemek, i když došlo ke změně povrchu žalovaného pozemku, který má zásadní vliv na odtok povrchové vody, která vzniká spadem deště, jedná se o nepodstatný vliv na žalobcův pozemek. V daném případě se nejedná o vážné ohrožení žalobce, voda není svedena z pozemku žalovaného přímo žalovaným na pozemek žalobce. Postoj žalobce ve věci s ohledem na důkazy tak, jak byly provedeny, je možné označit až za šikanózní, kdy je zřejmé, že žalobce neřeší intenzitu deště, neřeší způsob a intenzitu toku vody, netvrdí konkrétní omezení výkonu jeho vlastnického práva, nehlídá si své vlastnictví tak, jak by měl, neřešil izolaci předmětné garáže, neúčastnil se stavebního řízení aktivně, nevznášel námitky, neměl nic proti původnímu spádu pozemku, směru toho pozemku, tento je od prvopočátku rekonstrukce a výstavby silnice a chodníku od roku 2016 ve zcela shodném směru, sklonu a navíc žalobce sám po dlouhá léta nechal svádět vodu ze své střechy na pozemek žalovaného, kde je zřejmé, že tato voda zcela přirozeně mohla téci i do základů garáže při stěně, a působit tak destruktivně na stěnu, omítku žalobce garáže, která nebyla izolovaná. Jak sám žalobce v rámci své výpovědi vyjádřil, nevadí mu jeho voda, ale vadí mu voda žalovaného. K podání výzev žalovanému přistoupil až poté, co sám byl vyzván žalovaným k nápravě, v podobě řádného odvádění dešťové vody ze střechy jeho garáže. Soud s ohledem na výše uvedené, po posouzení každého důkazu jednotlivě, a ve vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že nárok žalobce je zcela nedůvodný, a proto ho zamítl.

24. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odstavec 1 o. s. ř. V daném případě to byl žalovaný, kdo byl plně ve věci úspěšný, a komu náleží právo na přiznání plné náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložil k obraně svého práva proti žalobci. Předmětné náklady představuje odměna za 8 - úkonů právní služby - 6 celých a 2 poloviční, kdy 1 úkon právní služby představuje částku 1 500 Kč – 10 500 Kč podle § 7 bod 4 vyhlášky 177/1996 Sb. – úkony- (příprava, převzetí, sepis vyjádření k žalobě, účast u jednání , datum, , účast při jednání , datum, , vyjádření z , datum, – polovina úkonu, účast při jednání , datum, , závěrečný návrh, účast u jednání , datum, – polovina úkonu. Celkem bylo účtováno 8 úkonů právní služby x 1 500 Kč, 8 režijních paušálů 8 x 300 Kč – 2 400 Kč podle § 13 odst. 3vyhlášky 177/1996 Sb., náhrady za promeškaný čas 40 půl hodin 40 x 100 Kč podle § 14 odst. 3 vyhl. 177/1996, po cestovné , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , celkem 4 000 Kč podle § 14 odstavec 3 vyhlášky 177/1996 Sb., jízda je po trase , adresa, a zpět po trase dlouhé 232 km tam a zpět, při spotřebě benzínu 5,7 l/100 km, amortizace v roce 2023 - 5,20 Kč/1 km, cena pohonné hmoty 1 l/41,20 Kč, sazba amortizace za rok 2024 - 5,60 Kč/1 km, cena pohonné hmoty 38,20 Kč/1 litr- rok 2023 – 3 619,20 Kč+ 1 634,48 Kč + 1299,20 Kč + 505,15 Kč. Celkem tak bylo stanoveno cestovné v celkové výši 7 028,03Kč, 21 % DPH ze součtu odměny a režijních paušálů, cestovného a ztráty času- z částky 23 928,03 Kč – 5 024,90 Kč. Celkem tak byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 28 952,93 Kč, kterou je žalobce povinen uhradit s poukazem na ustavení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátky , tituly před jménem, , jméno FO, .