7 C 163/2025

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Martincovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, adresa pro 14 522 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 5 953 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 953 Kč od datum do zaplacení ve výši 12 % p. a., a to v měsíčních splátkách po 300 Kč splatných měsíčně vždy do každého 25. dne v měsíci až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení, byť některé z nich, s účinností od měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém nabude právní moci tento rozsudek.

II. Návrh žalobce, aby žalovaný zaplatil žalobci částku ve výši 8569 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 5389 Kč od datum do zaplacení ve výši 12 % p. a., se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne datum, se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 14 522 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z částky 11 342 Kč a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalované.

2. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožadovala z titulu smlouvy o úvěru, kterou uzavřel právní předchůdce žalobce s žalovaným dne datum. Dle tvrzení žalobce měla být čerpáno z účtu částka ve výši 16 100 Kč. Žalovaný si neplnil své povinnosti řádně a včas.

3. Aktivní legitimace žalobce má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne datum, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba a žalobcem. Nedílnou součástí postoupení byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovaným. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky a vyzval ho k dobrovolné úhradě. Žalovaný však na výzvy nereagoval.

4. Žalovaný v rámci svého písemného vyjádření uvedl, že na pohledávku požadovanou ze strany původního věřitele uhradil částku ve výši 10 197 Kč. Žalovaný namítal, že revolvingová smlouva uzavřena mezi právním předchůdcem žalobcem a žalovaným je v rozporu s dobrými mravy a původní věřitel neposoudil s odbornou péčí ani řádně jeho úvěruschopnost v pozici spotřebitele. S poukazem na nemravnost ujednání ve smlouvě, zejména pokud se jedná o úroky a sankce, nesplnění povinnosti přezkoumat poctivě a řádně s přihlédnutím k okolnostem daného případu úvěruschopnost, namítal absolutní neplatnost předmětné revolvingové smlouvy. S ohledem na své majetkové poměry navrhoval, aby mu soud umožnil soudem uloženou částku hradit po splátkách v maximální výši 1 000 Kč měsíčně.

5. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění.

6. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které se dostala do dispozice žalovaného částka ve výši 16 100 Kč, a to postupně podle jednotlivých dodatku č.hodnota až č. hodnota docházelo ke změně výše čerpané částky, splatnosti a za stále v nemravné výši stanovenou úrokovou sazbu 80 % ročně. Soud zjistil, že předmětná smlouva obsahuje ujednání v místě úpravy úroku, která zásadním způsobem narušuje rovnost povinností zcela v neprospěch žalovaného, v pozici spotřebitele. K předmětným ujednáním by soud za předpokladu jiného právního posouzení, než ke kterému dospěl, nepřihlížel s poukazem na ustanovení §§ 1812, 1813, 1814, 1815 zákona č. 89/2012 Sb..

7. Z potvrzení o poskytnutých částkách má soud za prokázané, že žalovaný získala finanční prostředky ve výši 16 100 Kč, a to postupnými platbami dne datum - 10 400 Kč, dne datum - 700 Kč, dne datum - 500 Kč, dne datum - 800 Kč, dne datum - 500Kč, dne datum - 500 Kč, dne datum - 600 Kč, dne datum - 500 Kč, dne datum - 500 Kč, dne datum - 500 Kč, dne datum - 600 Kč.

8. Ze zprávy právnická osoba. ze dne datum bylo potvrzeno, že disponentem s účtem byl žalovaný a byly potvrzeny příchozí úhrady od právního předchůdce žalobce ve výši 16 100 Kč.

9. Z listin předložených ze strany žalobce soud nezjistil, jakým způsobem právní předchůdce žalobce přezkoumal úvěruschopnost žalovaného. V tomto ohledu nenabídl ani potřebná skutková tvrzení. Pouze v obecné rovině, že právní předchůdce žalobce měl možnost náhledu do příslušných registrů za účelem vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného a dále vycházel z prohlášení žalovaného o tom, že neměl žádný dluh a není v insolvenci.

10. Podle § 86 odstavec 1 z. s. ú. poskytovatel úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných informací o spotřebiteli, přiměřeně využije i dalších zdrojů v podobě databází tak, aby úvěruschopnost spotřebitele byla ověřena i z jiných zdrojů.

11. Podle § 75 z. s. ú. je poskytovatel úvěrů povinen posuzovat svou činnost s odbornou péčí.

12. Podle § 76 odstavec z. s. ú. poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Výraz zkoumání příjmů a výdajů a závazků spotřebitele se s ohledem i na rozsah úvěrů liší. Příjmy spotřebitele je možné zkoumat na základě předložených pracovněprávních smluv, výplatních mzdových lístků, prověřování historie v podobě výpisu z účtů, doložení příjmu alespoň za poslední tří měsíce. Povinnost poskytovatele úvěru je povinností prevenční a její nesplnění je sankcionováno neplatností jen v případě, že po řádném přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele tu jsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, kdy poskytovatel neměl úvěr vůbec poskytnout, ale i v případě, že poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele nezkoumal řádně, respektive nezkoumal ji vůbec, dostatečně. Soud v daném případě zjistil, že právní předchůdce žalobce dostatečně nepřezkoumal majetkové poměry žalovaného, nezkoumal je vůbec, jím tvrzené informace o prověření jsou jen formální, ničím nepodložené. Příjem žalovaného není zcela doložen, stejně tak výdaje. V daném případě s ohledem na výše uvedené soud tak posoudil obsah předmětné smlouvy za neplatný s ohledem na to, že právní předchůdce žalobce si řádně nepřezkoumal úvěruschopnost žalovaného, a v důsledku tohoto je tak povinností žalovaného, aby navrátila zpět částku, která se do jeho dispozice dostala z titulu neplatného právního úkonu, tak jak má na mysli § 2993 ve spojení s ustanovením § 2991 zákona č. 89/2012 Sb..

13. Z doložených potvrzení ú úhradě soud zjistil, že žalovaný na pohledávku žalobce uhradil 10 147 Kč. Pokud se jedná o dokládanou částku ve výši 50 Kč, tato směrovala pod závazek pod jiným VS, žalobce se k předmětné platbě nevyjádřil. Soud s ohledem na stav dokazování nepovažoval dluh co do této části 50 Kč za uhrazený. Část plnění byla zohledněna při podání žaloby 4 758 Kč, zbývala tak část 5 389 Kč.

14. Soud s ohledem na právní posouzení přistoupil k částečnému zamítnutí návrhu. Žalovaný čerpal částku ve výši 16 100 Kč a předmětnou částku byl povinen navrátit zpět žalobci. Na předmětnou částku byla při podání žaloby zohledněna částka ve výši 4 758 Kč a s ohledem na právní posouzení, soud považuje i plnění žalovaného ve výši 5 389 Kč za plnění na jistinu tzn. na jistinu tak zbývala částka ve výši 5 953 Kč, která se do dispozice žalovaného dostala a kterou je tak povinen navrátit zpět žalobci. Soud s ohledem a právní posouzení soud přistoupil k zamítnutí nároku žalobce co do části jistiny ve výši 5 389 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení a částky ve výši 3 180 Kč představující úrok.

15. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal se splněním svých povinnosti ve výši 5953 Kč vůči žalobci do prodlení, nárokuje žalobce zcela po právu i zákonný úrok z prodlení, z časti přiznané soudem, postupem podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb..

16. Rozhodnutí o náhradě nákladů má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. Soud v dané právní věci rozhodoval podle poměru úspěchů účastníků řízení ve věci. Poměr úspěchu převažuje na straně žalobce 5 953 Kč: žalovaný 8 569 Kč. Poměr převažuje na straně žalovaného. Vzhledem k tomu, že mu v souvislosti s tímto řízením nevznikly žádné účelně vynaložené náklady, soud mu je nepřiznal a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku.

17. Soud umožnil žalovanému soudem uloženou povinnost hradit po splátkách ve výši 300 Kč měsíčně. Při úvaze o této možnosti soud vzal v patrnost výši přiznané částky, výši splátky, pozici žalobce, který je profesionál při obchodování s pohledávkami tzn. podstupuje při této jeho činnosti i jistá podnikatelská rizika a pozici žalovaného, coby spotřebitele, který se obrátil na nebankovní subjekt. Přiznaná možnost splátek nikterak ekonomicky neohrozí žalobce a žalovanému umožní, aby pod sankcí ztráty výhody splátek při nezaplacení, byť některé z nich, hradil postupně mu uloženou povinnost. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost uložena tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se ji domoci cestou podání návrhu na nařízení výkonu soudního rozhodnutí nebo návrhu na nařízení exekuce u soudního exekutora.