7 C 209/2021

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Martincovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 3 040 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 3 040 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% p. a. z částky 1 520 Kč od datum do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10% z částky 1 520 Kč od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne datum, se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 3 040 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z jím požadovaných částek, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalované. Žalobce se svého nároku po žalované dožaduje z titulu přepravních smluv, které byly uzavřeny tím, že žalovaná opakovaně, a to ve dnech datum a datum využila ke své přepravě dopravní prostředek provozovaný žalobcem, aniž by uhradila cenu jízdného. Okresní soud v Domažlicích měl splněny předpoklady pro přistoupení k rozhodnutí bez nařízení ústního jednání postupem podle § 115a o. s. ř. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena opakovaně smlouva o přepravě osob, kdy žalovaná využila dne datum ke své přepravě linku číslo trolejbus provozovaný žalobcem, aniž by se prokázal platným jízdným dokladem, nebo Plzeňskou kartou. O této přepravní kontrole byl sepsán zápis, žalovaná byla řádně legitimována, příslušný zápis podepsala. Dne datum využila žalovaná ke své přepravě linku číslo tramvaj a na výzvu kontrolora číslo se neprokázala platným jízdným dokladem, ani Plzeňskou kartou. O této přepravní kontrole byl sepsán zápis, žalovaná byla řádně legitimována, předmětný zápis i podepsala. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila smluvní povinnost vyplývající z § 2550 z. č. 89/2012 Sb., kdy opakovaně využívala ke své přepravě dopravní prostředek provozovaný žalobcem, aniž by hradila jízdné, vznikl žalobci nárok dožadovat se po žalovaném přirážky k jízdnému s poukazem na § 18a z. č. 111/1994 Sb., § 37 z. č. 266/1994 Sb. přepravního řádu a smluvních přepravních podmínek a vyhl. Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila své povinnosti vyplývající ze smlouvy o přepravě osob, vznikl žalobci nárok dožadovat se po žalované v souladu s § 18 a) odst. 2 z. č. 111/1994 Sb., platným smluvních přepravních podmínek a tarifu MHD, přirážky k jízdnímu vždy po 1 500 Kč. Vztah založený mezi účastníky řízení je vztahem, který je právně kvalifikován jako smlouva o přepravě osob podřazený § 2550 z. č. 89/2012 Sb. Žalobce si řádně plnil své povinnosti, pokusil se přepravit žalovaného do místa jeho určení. Žalovaná si však řádně neplnila své povinnosti vyplývající ze smlouvy s tím, že využila ke své přepravě linky provozované žalobcem, aniž by uhradila jízdné. V důsledku tohoto pak vznikl žalobci nárok, dožadovat se po žalovaném přirážky k jízdnému. Vzhledem k tomu, že žalovaná se dostala se splněním svých povinností vůči žalobci do prodlení, nárokuje žalobce po žalovaném i zákonný úrok z prodlení z jím požadovaných částek postupem podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. Po posouzení všech okolností daného případu, z předložených listin žalobcem, soud posoudil jeho nárok za plně po právu, a proto mu v plném rozsahu vyhověl. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě to byl žalobce, kdo byl plně ve věci úspěšný a komu náleží právo na přiznání plné náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalované. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za 2 úkony právní služby – 2 x 100 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř., vyhl. č. 254/2015 Sb. Celkem tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částka ve výši 600 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nebude-li povinnost uložena tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se jí domoci cestou podání návrhu na nařízení výkonu soudního rozhodnutí, nebo návrhu na nařízení exekuce u soudního exekutora.