7 C 291/2022

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Martincovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 22 500 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 22 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 22 500 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 % p. a., to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradě nákladů řízení částku ve výši 2577 Kč, a tuto uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [jméno].</b> 1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne [datum], se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 22 500 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z jím požadované částky a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému.

2. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožadoval z titulu smlouvy o úvěru, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], dále jen právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne [datum]. Na základě této smlouvy se do dispozice žalovaného dostala částka, kterou se měl žalovaný zavázat navrátit zpět za smluvně ujednaných podmínek v krátké lhůtě splatnosti [datum]. Žalovaný si neměl řádně a včas své povinnosti plnit.

3. Aktivní legitimace žalobce má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávek, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem dne [datum]. Nedílnou součástí postoupení byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovaným. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl o postoupení pohledávky žalovaného a vyznal ho k dobrovolné úhradě.

4. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění.

5. Mezi právním předchůdcem žalobce podnikatelem, subjektem disponujícím s pohledávkami a žalovaným spotřebitelem, byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru. Na základě předmětné smlouvy se dostala do dispozice žalovaného částka ve výši 22500 Kč. Žalovaný byl povinen navrátit zpět částku ve výši 34.695,96 Kč s 88,63 % ročně ve 12-ti měsíčních splátkách. Předmětná smlouva byla vymezena podrobnými podmínkami. S ohledem na charakter smluvních subjektů, způsob vymezení práv a povinností, tyto jsou nedostatečně vymezeny, jsou neurčité, nesrozumitelné. Není zřejmé z jakého důvodu má žalovaný navrátit zpět namísto částky 22500 Kč částku ve výši 34695,96 Kč. Výše úroku 88,63 % ročně je i nepřiměřeně vysoká a odporuje zcela dobrým mravům. Pokud se jedná úrok za poskytnuté finanční prostředky, soud považuje předmětná ujednání, za ujednání, která jsou nemravná, nepřiměřená, nepřiměřeným a zásadním způsobem narušují rovnost povinností ve neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. Po provedeném dokazování soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce pouze a jen formálně zjistil úvěruschopnost žalovaného, tato nebyla prověřena dostatečně. Nelze přehlédnout zásadní fakt, kdy na nebankovní subjekty, jako je právní předchůdce žalobce se obrací subjekty ve špatné finanční situaci, v komplikovaných poměrech, kdy již nemohou dosáhnout na úvěr, poskytovaný bankovními subjekty.

6. Z listin, předložených právním předchůdcem žalobce, soud zjistil, že do dispozice žalovaného se dostala částka ve výši 22500 Kč.

7. Soud považuje předmětnou smlouvu jako celek za absolutně neplatnou s ohledem na charakter smluvních subjektů, s ohledem na způsob vymezení práv a povinností, neboť předmětná smlouva je neurčitá, nesrozumitelná, obsahuje nepřiměřená ujednání, v tomto ohledu soud poukazuje na ustanovení §§ 1813, 1814, 1815 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s §§ 580 a 588 zákona č. 89/2012 Sb.

8. Povinností žalovaného je však, aby navrátil zpět žalobci to, co se do jeho dispozice dostalo bez právního důvod postupem podle § 2991 z.č. 89/2012 Sb.

9. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal se splněním svých povinností do prodlení, soud přiznal žalobci zákonný úrok z prodlení ve prospěch žalobce s poukazem na § 1970 zákona č. 89/2012 Sb.

10. Rozhodnutí o náhradě nákladů má pak oporu v § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud v daném případě rozhodoval podle úspěchu ve věci. V daném případě to byl žalobce, kdo byl plně ve věci úspěšný, a komu náleží právo na přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému. Předmětné náklad představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1125 Kč, odměna za 3 úkony právní služby 3 x 300 Kč podle § 14 vyhlášky 177/1996 Sb., 3 režijní paušály 3 x 100 Kč podle § 14b vyhlášky 177/1996 Sb., 21 % DPH ze součtu odměny a režijních paušálů. Celkem tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částka ve výši 2577 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit z poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení] Okresní soud v Domažlicích postupoval podle § 14b vyhlášky 177/1996 Sb. neboť soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce se u zdejšímu soudu dožaduje skutkově obdobných případů, obměna spočívá pouze a jen na okolnostem daného případů, založeného vztahem mezi účastníky řízení. Soud má za to, že výše přiznaných nákladů řízení je zcela přiměřená a odpovídá i pravidlům, na které poukazuje ve své judikatuře Ústavní soud ČR.