7 C 307/2024

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Martincovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 141 362,18 Kč s příslušenstvím

I. Řízení, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši 71 640,26 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 773,03 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 8 081,34 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 53 297,55 Kč od datum do zaplacení ve výši 11,75 % p. a., úrok 17,5 % ročně z částky 53 297,55 Kč od datum do zaplacení, se zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 8 729,74 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 729,74 Kč od datum do zaplacení ve výši 11,75 % p. a., to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Návrh žalobce, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši 60 992,18 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 60 992,18 Kč od datum do zaplacení ve výši 11,75 % p. a., kapitalizovaný úrok ve výši 8 374,26 Kč, úrok ve výši 6,2 % ročně z částky 69 721,92 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalobci se navrací poměrná část zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 169 Kč.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne datum, se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 141 362,18 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, a úroku z jím jednotlivě požadovaných částek, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalované.

2. Žalobce se svého nároku po žalované dožaduje z titulu smluv o spotřebitelském úvěru ze dne datum a ze dne datum, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, dále jen právním předchůdcem žalobce a žalovanou. Na základě těchto smluv, smlouvy ze dne datum se dispozice žalované dostala částka ve výši 72 000 Kč, a tuto se zavázala navrátit zpět v měsíčních splátkách včetně poplatku ve výši 33 596 Kč. Žalovaná si dle tvrzení žalobce své povinnosti řádně neplnila. Na předmětnou částku uhradila 33 955,74 Kč. V případě smlouvy ze dne datum se do dispozice žalované dostala částka ve výši 130 000 Kč, tuto částku měla navrátit právnímu předchůdci žalobce zpět v měsíčních splátkách včetně poplatku ve výši 55 903 Kč. Na předmětnou pohledávku uhradila do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky 91 270,26 Kč, a následně po postoupení pohledávky dalších 30 000 Kč.

3. Vzhledem k tomu, že žalobci se nepodařilo dohledat listinné důkazy vztahující se ke smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne datum, učinil žalobce částečnou dispozici s předmětem řízení co do této části žaloby 71 640,26 Kč včetně příslušenství. Soud do této části předmětu řízení jistiny a příslušenství v podobě zákonného úroku a úroku řízení zastavil podle § 96 odst. 2 o. s. ř..

4. Předmětem řízení zůstala smlouva, uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne datum.

5. Aktivní legitimace žalobce v dané právní věci má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem dne datum s účinností ke dni datum. Nedílnou součástí převodu byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce za žalovanou. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl žalovanou o postoupení pohledávky a vyzval ji k dobrovolné úhradě. Předmětné skutečnosti mají oporu ve smlouvě o postoupení pohledávek a v příloze č. hodnota – smlouvy o postoupení pohledávek na straně 65.

6. Mezi stranami bylo nesporné, že do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky žalovaná na předmětný závazek ve vztahu k právnímu předchůdci žalobce uhradila částku ve výši 91 270,26 Kč, a po podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila 30 000 Kč. Pokud se jedná o tuto částku ve výši 30 000 Kč, tato nebyla poukázána na jistinu, ale pouze a jen poplatky, úroky. Předmětem řízení pak zůstala jistina ve výši 69 721,92 Kč, úroky 8 274,26 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 12 560,43 Kč, úrok ve výši 6,20 % ročně z částky 69 721,92 Kč, a úrok z prodlení v zákonné výši.

7. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřená smlouva o zápůjčce, kdy na základě této smlouvy se fakticky do dispozice žalované na základě smlouvy ze dne datum, dostala částka ve výši 130000 Kč, a tuto se zavázala navrátit zpět včetně úroků ve výši 12 799 Kč, administrativního poplatku a za flexibilní splácení ve výši 28 790 Kč, poplatku za vedení zákaznického účtu ve výši 97490 Kč v 36 měsíčních splátkách a další povinností byl úrok ve výši 14 % ročně. Nedílnou součástí této smlouvy byly i smluvní podmínky, které jsou nepřehledné, s ohledem na způsob jejich úpravy, není zřejmá jejich důležitost, zejména pokud se jedná o úpravu smluvních pokut, dalších úroků, sankcí, podmínek pro zánik smlouvy. Jejich úprava je nepřehledná, s ohledem na způsob úpravy, není zdůrazněna jejich důležitost pro subjekt, kterým žalovaný je. Předmětné podmínky nejsou ani podepsané. Soud považuje ujednání upravující výši úroku, administrativních poplatků, flexibilního splácení - hotovostního inkasa splátek, o vedení účtu a dalších úroků za ujednání, která jsou nepřiměřená, která zásadním způsobem narušuji rovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. Soud pak v daném případě odkazuje na ustanovení §§ 1812, 1813, 1814, 1815 zákona č. 89/2012 Sb. Soud k předmětným ujednáním nepřihlédl. Navíc žalobce netvrdil, natož, aby prokázal, jakým způsobem byla realizovaná služba flexibilního splácení, zda byla realizovaná a jakou výhodu pro žalovaného, v pozici spotřebitele, volba této fakultativní služby přinesla. Žalovaná jako spotřebitel mohla být v dobré víře, že jediným úrokem, který je po ní možné požadovat, je ten v kapitalizované podobě, byť zcela v nepřiměřeně vysoké výši. V dané právní věci je úrok přímo upraven ve smlouvě, nelze tak akceptovat jeho moderaci, kterou v návrhu žalobce navrhoval. Navíc soud k předmětnému ujednání ani nepřihlédl.

8. Soudu byla předložena i Karty zákazníka úvěru, ze které soud zjistil, že právní předchůdce žalobce pouze a jen pasivně převzal údaje, které mu sdělil dlužník, žalovaná, v dané právní věci. Z předmětné karty je možné zjistit, že žalovaná byla v zaměstnaneckém poměru, na základě pracovní smlouvy, sjednané na dobu určitou do datum s příjmem v pozici poštovní doručovatelky z potvrzení za dva měsíce ve výši 17 613 Kč, další příjem, blíže nespecifikovaný představuje 11 000 Kč. Žalovaná je rozvedená, žije v nájmu. Měsíční běžné výdaje žalované představují částku ve výši 1 000 Kč a odhadované 7000 Kč měsíčně bez bližšího určení, s tím, že nejsou zjištěny žádné výdaje spojené s bydlením, náklady spojené s bydlením v podobě elektřiny, plynu, vody. Věřitel pouze a jen pasivně převzal údaje a nedostatečně tak zjistil i poměry žalované za účelem poskytnutí úvěru. Tyto poměry, způsob jejich prověřování nikterak ani v rámci předmětného řízení ničím neprokázal. Právní předchůdce žalobce převzal formálně údaje, aniž by je měl řádně ověřené listinami, které by si vyžádal od žalovaného.

9. Podle § 86 odstavec jedna z. s. ú. poskytovatel úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných informací o spotřebiteli, přiměřeně využije i dalších zdrojů v podobě databází tak, aby úvěruschopnost spotřebitele byla ověřena i z jiných zdrojů.

10. Podle § 75 z. s. ú. je poskytovatel úvěrů povinen posuzovat svou činnost s odbornou péčí.

11. Podle § 76 odstavec z. s. ú. poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Výraz zkoumání příjmů a výdajů a závazků spotřebitele se s ohledem i na rozsah úvěrů liší. Příjmy spotřebitele je možné zkoumat na základě předložených pracovněprávních smluv, výplatních mzdových lístků, prověřování historie v podobě výpisu z účtů, doložení příjmu alespoň za poslední tří měsíce. Povinnost poskytovatele úvěru je povinností prevenční a její nesplnění je sankcionováno neplatností jen v případě, že po řádném přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele tu jsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, kdy poskytovatel neměl úvěr vůbec poskytnout, ale i v případě, že poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele nezkoumal řádně, respektive nezkoumal ji vůbec, dostatečně. Soud v daném případě zjistil, že právní předchůdce žalobce dostatečně nepřezkoumal majetkové poměry žalovaného a jím tvrzené informace, pouze a jen pasivně převzal, pasiva jsou neurčitě vymezena a jsou jednoznačně podhodnocena. Příjem žalovaného není řádně doložen. V daném případě s ohledem na výše uvedené soud tak posoudil obsah předmětné smlouvy za neplatný s ohledem na to, že právní předchůdce žalobce si řádně nepřezkoumal úvěruschopnost žalovaného, a v důsledku tohoto je tak povinností žalovaného, aby navrátil zpět částku, která se do jeho dispozice dostal z titulu neplatného právního úkonu tak, jak má na mysli § 2993 ve spojení s ustanovením § 2991 zákona č. 89/2012 Sb.

12. V případě žalované je zřejmé, že tato si plnila své povinnosti 91 270, 26 Kč, 30 000 Kč - 121 270,26 Kč - na jistinu zohledněna částka ve výši 60 278,08 Kč, zbývalo na jistinu 69 721,92 Kč a z uhrazených zbývala částka ve výši 60 992,18 Kč, kterou soud považuje za uhrazenou na jistinu tzn. k úhradě s ohledem na právní kvalifikaci zbývá na jistinu částka ve výši 8 729,74 Kč. V této části soud návrhu žalobce vyhověl.

13. Žalovaná se dostala se splněním své povinnosti ve vztahu k částce přiznané soudem do prodlení, žalobci tak vznikl nárok dožadovat se po žalované zákonného úroku z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb..

14. S ohledem na právní posouzení, soud poté přistoupil k zamítnutí zbývající části požadovaného nároku ze strany žalobce.

15. Rozhodnutí o navrácení soudního poplatku má pak oporu přiměřeně v položce 2 bod 2, položce 1 bod 1 písm. b) sazebníku zákona č. 549/1991 Sb. S poukazem na Položku 2 bod 2 ve spojení s Položkou 1 bod 1 písm. b) Sazebníku by byl žalobce povinen doplatit soudní poplatek za podání návrhu do 5 % jistiny tzn. částku ve výši 1 414 Kč (141 362,18 Kč). Ve smyslu § 10 zákona č. 549/1991 Sb. je z důvodu dispozice s částí předmětem řízení nutno navrátit částku ve výši (71 640,26 Kč) – 3 583 Kč, po odečtení těchto částek tak bude navrácena částka ve výši 2 169 Kč.

16. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř.. V daném případě řízení bylo zastaveno pro chování žalobce, který učinil dispozici s předmětem řízení, a v části předmětu řízení, který zůstal předmětem tohoto řízení, soud v části vyhověl žalobě. Z těchto důvodu je to tak žalovaná, která měla ve věci poměrný úspěch, a které by náleželo právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalované v souvislosti s tímto řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V předmětného rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost uložena tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se ji domoci cestou podáním návrhu na nařízení výkonu soudního rozhodnutí nebo návrhu na nařízení exekuce u soudního exekutora.