7 C 307/2024

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Martincovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 141 362,18 Kč s příslušenstvím

I. Řízení, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši 71 640,26 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 773,03 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 8 081,34 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 53 297,55 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 11,75 % p. a., úrok 17,5 % ročně z částky 53 297,55 Kč od , datum, do zaplacení, se zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 8 729,74 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 729,74 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 11,75 % p. a., to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Návrh žalobce, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši 60 992,18 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 60 992,18 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 11,75 % p. a., kapitalizovaný úrok ve výši 8 374,26 Kč, úrok ve výši 6,2 % ročně z částky 69 721,92 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalobci se navrací poměrná část zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 169 Kč.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne , datum, , se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 141 362,18 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, a úroku z jím jednotlivě požadovaných částek, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalované.

2. Žalobce se svého nároku po žalované dožaduje z titulu smluv o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, a ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , dále jen právním předchůdcem žalobce a žalovanou. Na základě těchto smluv, smlouvy ze dne , datum, se dispozice žalované dostala částka ve výši 72 000 Kč, a tuto se zavázala navrátit zpět v měsíčních splátkách včetně poplatku ve výši 33 596 Kč. Žalovaná si dle tvrzení žalobce své povinnosti řádně neplnila. Na předmětnou částku uhradila 33 955,74 Kč. V případě smlouvy ze dne , datum, se do dispozice žalované dostala částka ve výši 130 000 Kč, tuto částku měla navrátit právnímu předchůdci žalobce zpět v měsíčních splátkách včetně poplatku ve výši 55 903 Kč. Na předmětnou pohledávku uhradila do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky 91 270,26 Kč, a následně po postoupení pohledávky dalších 30 000 Kč.

3. Vzhledem k tomu, že žalobci se nepodařilo dohledat listinné důkazy vztahující se ke smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , učinil žalobce částečnou dispozici s předmětem řízení co do této části žaloby 71 640,26 Kč včetně příslušenství. Soud do této části předmětu řízení jistiny a příslušenství v podobě zákonného úroku a úroku řízení zastavil podle § 96 odst. 2 o. s. ř..

4. Předmětem řízení zůstala smlouva, uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne , datum, .

5. Aktivní legitimace žalobce v dané právní věci má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Nedílnou součástí převodu byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce za žalovanou. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl žalovanou o postoupení pohledávky a vyzval ji k dobrovolné úhradě. Předmětné skutečnosti mají oporu ve smlouvě o postoupení pohledávek a v příloze č. , hodnota, – smlouvy o postoupení pohledávek na straně 65.

6. Mezi stranami bylo nesporné, že do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky žalovaná na předmětný závazek ve vztahu k právnímu předchůdci žalobce uhradila částku ve výši 91 270,26 Kč, a po podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila 30 000 Kč. Pokud se jedná o tuto částku ve výši 30 000 Kč, tato nebyla poukázána na jistinu, ale pouze a jen poplatky, úroky. Předmětem řízení pak zůstala jistina ve výši 69 721,92 Kč, úroky 8 274,26 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 12 560,43 Kč, úrok ve výši 6,20 % ročně z částky 69 721,92 Kč, a úrok z prodlení v zákonné výši.

7. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřená smlouva o zápůjčce, kdy na základě této smlouvy se fakticky do dispozice žalované na základě smlouvy ze dne , datum, , dostala částka ve výši 130000 Kč, a tuto se zavázala navrátit zpět včetně úroků ve výši 12 799 Kč, administrativního poplatku a za flexibilní splácení ve výši 28 790 Kč, poplatku za vedení zákaznického účtu ve výši 97490 Kč v 36 měsíčních splátkách a další povinností byl úrok ve výši 14 % ročně. Nedílnou součástí této smlouvy byly i smluvní podmínky, které jsou nepřehledné, s ohledem na způsob jejich úpravy, není zřejmá jejich důležitost, zejména pokud se jedná o úpravu smluvních pokut, dalších úroků, sankcí, podmínek pro zánik smlouvy. Jejich úprava je nepřehledná, s ohledem na způsob úpravy, není zdůrazněna jejich důležitost pro subjekt, kterým žalovaný je. Předmětné podmínky nejsou ani podepsané. Soud považuje ujednání upravující výši úroku, administrativních poplatků, flexibilního splácení - hotovostního inkasa splátek, o vedení účtu a dalších úroků za ujednání, která jsou nepřiměřená, která zásadním způsobem narušuji rovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. Soud pak v daném případě odkazuje na ustanovení §§ 1812, 1813, 1814, 1815 zákona č. 89/2012 Sb. Soud k předmětným ujednáním nepřihlédl. Navíc žalobce netvrdil, natož, aby prokázal, jakým způsobem byla realizovaná služba flexibilního splácení, zda byla realizovaná a jakou výhodu pro žalovaného, v pozici spotřebitele, volba této fakultativní služby přinesla. Žalovaná jako spotřebitel mohla být v dobré víře, že jediným úrokem, který je po ní možné požadovat, je ten v kapitalizované podobě, byť zcela v nepřiměřeně vysoké výši. V dané právní věci je úrok přímo upraven ve smlouvě, nelze tak akceptovat jeho moderaci, kterou v návrhu žalobce navrhoval. Navíc soud k předmětnému ujednání ani nepřihlédl.

8. Soudu byla předložena i Karty zákazníka úvěru, ze které soud zjistil, že právní předchůdce žalobce pouze a jen pasivně převzal údaje, které mu sdělil dlužník, žalovaná, v dané právní věci. Z předmětné karty je možné zjistit, že žalovaná byla v zaměstnaneckém poměru, na základě pracovní smlouvy, sjednané na dobu určitou do , datum, s příjmem v pozici poštovní doručovatelky z potvrzení za dva měsíce ve výši 17 613 Kč, další příjem, blíže nespecifikovaný představuje 11 000 Kč. Žalovaná je rozvedená, žije v nájmu. Měsíční běžné výdaje žalované představují částku ve výši 1 000 Kč a odhadované 7000 Kč měsíčně bez bližšího určení, s tím, že nejsou zjištěny žádné výdaje spojené s bydlením, náklady spojené s bydlením v podobě elektřiny, plynu, vody. Věřitel pouze a jen pasivně převzal údaje a nedostatečně tak zjistil i poměry žalované za účelem poskytnutí úvěru. Tyto poměry, způsob jejich prověřování nikterak ani v rámci předmětného řízení ničím neprokázal. Právní předchůdce žalobce převzal formálně údaje, aniž by je měl řádně ověřené listinami, které by si vyžádal od žalovaného.

9. Podle § 86 odstavec jedna z. s. ú. poskytovatel úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných informací o spotřebiteli, přiměřeně využije i dalších zdrojů v podobě databází tak, aby úvěruschopnost spotřebitele byla ověřena i z jiných zdrojů.

10. Podle § 75 z. s. ú. je poskytovatel úvěrů povinen posuzovat svou činnost s odbornou péčí.

11. Podle § 76 odstavec z. s. ú. poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Výraz zkoumání příjmů a výdajů a závazků spotřebitele se s ohledem i na rozsah úvěrů liší. Příjmy spotřebitele je možné zkoumat na základě předložených pracovněprávních smluv, výplatních mzdových lístků, prověřování historie v podobě výpisu z účtů, doložení příjmu alespoň za poslední tří měsíce. Povinnost poskytovatele úvěru je povinností prevenční a její nesplnění je sankcionováno neplatností jen v případě, že po řádném přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele tu jsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, kdy poskytovatel neměl úvěr vůbec poskytnout, ale i v případě, že poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele nezkoumal řádně, respektive nezkoumal ji vůbec, dostatečně. Soud v daném případě zjistil, že právní předchůdce žalobce dostatečně nepřezkoumal majetkové poměry žalovaného a jím tvrzené informace, pouze a jen pasivně převzal, pasiva jsou neurčitě vymezena a jsou jednoznačně podhodnocena. Příjem žalovaného není řádně doložen. V daném případě s ohledem na výše uvedené soud tak posoudil obsah předmětné smlouvy za neplatný s ohledem na to, že právní předchůdce žalobce si řádně nepřezkoumal úvěruschopnost žalovaného, a v důsledku tohoto je tak povinností žalovaného, aby navrátil zpět částku, která se do jeho dispozice dostal z titulu neplatného právního úkonu tak, jak má na mysli § 2993 ve spojení s ustanovením § 2991 zákona č. 89/2012 Sb.

12. V případě žalované je zřejmé, že tato si plnila své povinnosti 91 270, 26 Kč, 30 000 Kč - 121 270,26 Kč - na jistinu zohledněna částka ve výši 60 278,08 Kč, zbývalo na jistinu 69 721,92 Kč a z uhrazených zbývala částka ve výši 60 992,18 Kč, kterou soud považuje za uhrazenou na jistinu tzn. k úhradě s ohledem na právní kvalifikaci zbývá na jistinu částka ve výši 8 729,74 Kč. V této části soud návrhu žalobce vyhověl.

13. Žalovaná se dostala se splněním své povinnosti ve vztahu k částce přiznané soudem do prodlení, žalobci tak vznikl nárok dožadovat se po žalované zákonného úroku z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb..

14. S ohledem na právní posouzení, soud poté přistoupil k zamítnutí zbývající části požadovaného nároku ze strany žalobce.

15. Rozhodnutí o navrácení soudního poplatku má pak oporu přiměřeně v položce 2 bod 2, položce 1 bod 1 písm. b) sazebníku zákona č. 549/1991 Sb. S poukazem na Položku 2 bod 2 ve spojení s Položkou 1 bod 1 písm. b) Sazebníku by byl žalobce povinen doplatit soudní poplatek za podání návrhu do 5 % jistiny tzn. částku ve výši 1 414 Kč (141 362,18 Kč). Ve smyslu § 10 zákona č. 549/1991 Sb. je z důvodu dispozice s částí předmětem řízení nutno navrátit částku ve výši (71 640,26 Kč) – 3 583 Kč, po odečtení těchto částek tak bude navrácena částka ve výši 2 169 Kč.

16. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř.. V daném případě řízení bylo zastaveno pro chování žalobce, který učinil dispozici s předmětem řízení, a v části předmětu řízení, který zůstal předmětem tohoto řízení, soud v části vyhověl žalobě. Z těchto důvodu je to tak žalovaná, která měla ve věci poměrný úspěch, a které by náleželo právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalované v souvislosti s tímto řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V předmětného rozsudku.