7 C 311/2024

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Martincovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 168 555,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 54 655 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 54 655 Kč od datum do zaplacení ve výši 15 % p. a., zákonný úrok z prodlení z částky 54 655 Kč od datum do datum ve výši 15 % p. a., a to v měsíčních splátkách po 2 000 Kč měsíčně až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť některé z nich, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, s účinností od měsíce, který následuje po měsíci ve kterém nabude právní moci tento rozsudek.

II. Návrh žalobce, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši 113 900,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 847,77 Kč od datum do zaplacení ve výši 15 % p. a., kapitalizovaný úrok ve výši 6 219,55 Kč, úrok 8 % ročně z částky 63 411,14 Kč od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 12 847,77 Kč od datum do datum ve výši 15 % p. a., se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen doplatit státu – České republice – Okresnímu soudu v Domažlicích soudní poplatek za podání návrhu ve výši 1 645 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne datum, se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 168 555,01 Kč včetně příslušenství představující zákonný úrok z prodlení z jím požadované částky a úrok, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalované.

2. Žalobce ze svého nároku po žalované dožadoval z titulu smlouvy o úvěru, která byla uzavřena mezi právním předchůdce, žalobce společnosti právnická osoba a. s., dále jen právní předchůdcem žalobce a žalovanou dne datum. Na základě předmětné smlouvy se dostala do dispozice žalované finanční hotovost ve výši 70 000 Kč, a tato se již zavázala navrátit zpět, včetně poplatku v měsíčních splátkách. Žalovaná si své povinnosti řádně neplnila. Celkem uhradila částku výši 15 345 Kč.

3. Z výpovědi žalované soud zjistil, že s ohledem na malé dítě, které má ve výlučné péči, pracuje na dohodu o provedení práce s omezeným příjmem kolem 12 000 Kč měsíčně. Na náklady na bydlení vynakládá měsíčně částku kolem 7 000 Kč včetně energií a služeb spojených s užíváním předmětného bytu. Žalovaná nemá žádné mimořádné výdaje spojené se zdravím ani s koníčky. S ohledem na aktuální závazky k jiným subjektům by byla schopna splácet závazek vůči žalobci v měsíční splátkách po 2 000 Kč.

4. Aktivní legitimace žalobce v dané právní věci má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem dne datum s účinností od datum. Nedílnou součástí převodu byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovanou. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl žalovanou o postoupení pohledávky a vyzval ji k dobrovolné úhradě. Žalovaná však na tuto výzvu nereagovala. Předmětné skutečnosti mají oporu ve zjištění ze smlouvy o postoupení pohledávek a z Přílohy č. hodnota - smlouvy o postoupení pohledávek.

5. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění.

6. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum soud zjistil, že na základě předmětné smlouvy se dostala do dispozice žalované částka ve výši 70 000 Kč, a tuto se zavázala navrátit zpět včetně poplatku, který představuje úrok v kapitalizované podobě ve výši 5 003 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru výši 41 650 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 17 547 Kč, hotovostní inkaso splátek ve výši 14 700 Kč. Předmětnou částku, která v podobě poplatku přesahovala půjčenou jistinu 70 000 Kč, tzn. celkem 148 900 Kč, se zavázala navrátit ve 20-ti měsíčních splátkách po 7 445 Kč s tím, že poslední splátka měla být uhrazená datum.

7. Za předpokladu, pokud by právní předchůdce žalobce správně zkoumal úvěruschopnost žalované, nemohl by nikdy dopustit uzavření předmětné úvěrové smlouvy. Předmětná práva a povinnosti, jsou zjevně nepřiměřená, zásadním způsobem narušují rovnost povinností ve neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. S ohledem na aktiva žalované lze si jen stěží představit, že by byla schopna uhradit splátku ve výši 7 445 Kč měsíčně. Poplatky v předmětné smlouvě jsou nepřiměřeně vysoké, převyšující půjčené finanční prostředky, a s ohledem na 20-ti měsíční splatnost předmětného závazku, je jejich výše zcela v rozporu s dobrými mravy.

8. Soudu nebyla předložena Karta zákazníka úvěru, ze které by soud mohl zjistit jakým způsobem přistoupil věřitel k přezkoumání úvěruschopnosti žalované. Poměry žalované nebyly nikterak zkoumány.

9. Podle § 86 odstavec jedna z. s. ú. poskytovatel úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných informací o spotřebiteli, přiměřeně využije i dalších zdrojů v podobě databází tak, aby úvěruschopnost spotřebitele byla ověřena i z jiných zdrojů.

10. Podle § 75 z. s. ú. je poskytovatel úvěrů povinen posuzovat svou činnost s odbornou péčí.

11. Podle § 76 odstavec z. s. ú. poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Výraz zkoumání příjmů a výdajů a závazků spotřebitele se s ohledem i na rozsah úvěrů liší. Příjmy spotřebitele je možné zkoumat na základě předložených pracovněprávních smluv, výplatních mzdových lístků, prověřování historie v podobě výpisu z účtů, doložení příjmu alespoň za poslední tří měsíce. Povinnost poskytovatele úvěru je povinností prevenční a její nesplnění je sankcionováno neplatností jen v případě, že po řádném přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele tu jsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, kdy poskytovatel neměl úvěr vůbec poskytnout, ale i v případě, že poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele nezkoumal řádně, respektive nezkoumal ji vůbec, dostatečně. Soud v daném případě zjistil, že právní předchůdce žalobce vůbec nepřezkoumal majetkové poměry žalované. Příjem žalované není řádně doložen. V daném případě s ohledem na výše uvedené soud tak posoudil obsah předmětné smlouvy za neplatný s ohledem na to, že právní předchůdce žalobce si řádně nepřezkoumal úvěruschopnost žalované, a v důsledku tohoto je tak povinností žalované, aby navrátila zpět částku, která se do její dispozice dostal z titulu neplatného právního úkonu tak, jak má na mysli § 2993 ve spojení s ustanovením § 2991 zákona č. 89/2012 Sb..

12. V případě žalované je prokázané, že tato si plnila na své povinnosti částku ve výši 15 345 Kč s ohledem na výši požadované částky v podobě jistiny a poplatků a částkami, tak jak byly specifikované v rámci smluvního ujednání. Plnění co do výše 6588,86 Kč bylo zohledněno na jistinu a zbývající část věřitel s ohledem na konečnou část požadovaného poplatku z jeho strany, na poplatky tzn. částku ve výši 8 756,14Kč. S ohledem na právní kvalifikaci soud považuje předmětné plnění na plnění na jistinu, zbývá na jistinu k úhradě částka ve výši 54 655 Kč. V této části soud návrhu žalobce vyhověl.

13. Žalovaný se dostal se splněním své povinnosti ve vztahu k částce přiznané soudem do prodlení, žalobci tak vznikl nárok dožadovat se po žalovaném zákonného úroku z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb.

14. S ohledem na právní posouzení, soud poté přistoupil k zamítnutí zbývající části požadovaného nároku ze strany žalobce.

15. Soud v případě žalované umožnil, aby částku, která jí byla uložena v předmětném rozhodnutí, měla možnost splácet v měsíčních splátkách pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť některé z nich. Soud si je vědom toho, že majetkové poměry žalované nemohou být vyvyšovány nad zájem žalobce, aby jeho pohledávka byla v co nejkratší době uhrazena, avšak žalobce je profesionál v obchodování s pohledávkami, soud má za to, že možnost splátek ve výši 2 000 Kč nikterak ekonomicky nepoškodí subjekt žalobce.

16. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. Soud v daném případě rozhodoval podle poměru úspěchu účastníků řízení. Vzhledem k tomu, že poměr úspěchu převažuje na straně žalované, nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované v souvislosti s tímto řízením žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.

17. Rozhodnutí o doplacení soudního má pak oporu v Položce 2 bod 2 ve spojení s Položkou 1 bod 1 písm. b) Sazebníku zákona č. 549/1991 Sb.. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podáním návrhu na nařízení exekuce u soudního exekutora.