7 C 314/2024

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Martincovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného B pro zaplacení 32 388,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 000 Kč od , datum, do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč od , datum, do , datum, ve výši 15 % p. a., to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh žalobce, aby žalovaný zaplatit žalobci částku ve výši 20 388,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 493,26 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 15 % p. a., zákonný úrok z prodlení z částky 2 493,26 Kč od , datum, do , datum, ve výši 15 % p. a., úrok 973,09 Kč, úrok ve výši 8 % ročně z částky 13 832,46 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen doplatit státu – České republice – Okresnímu soudu v Domažlicích soudní poplatek za podání návrhu ve výši 317 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne , datum, , se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 32 388,01 Kč, včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, a úroku z jím požadovaných částek a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému.

2. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožadoval z titulu smlouvy o úvěru, která byla uzavřena dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobce, společnosti , právnická osoba, a.s., dále jen právní předchůdcem žalobce a žalovaným. Na základě předmětné smlouvy se dostala do dispozice žalovaného částka ve výši 15 000 Kč, a tento měl navrátit zpět předmětnou částku včetně poplatků v měsíčních splátkách.

3. Žalovaný si své povinnosti neměl řádně hradit.

4. Aktivní legitimace žalobce v dané právní věci má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne , datum, , která nabyla účinnosti , datum, , kdy na základě předmětné smlouvy byla převedena pohledávka, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovaným. Předmětné skutečnosti mají oporu ve zjištění ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , a z přílohy č. , hodnota, předmětné smlouvy. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky, a vyzval ho k dobrovolné úhradě. Žalovaný však na tuto výzvu řádně nereagoval, na pohledávku žalobce uhradil částku pouze a jen 3 000 Kč.

5. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění.

6. Mezi právní předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru. Na základě předmětné smlouvy se dostala do dispozice žalovaného částka ve výši 15 000 Kč a tuto se zavázal navrátit žalovaný zpět včetně poplatku představující úrok v pevné výši 761 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru 2 077 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 700 Kč ve 14-ti měsíčních splátkách po 1 992 Kč s tím, že poslední splátka měla být splatná nejpozději do , datum, .

7. Vztah založený mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je vztahem, který je mezi podnikatelem a spotřebitelem, a práva a povinnosti stran tak musí být určitě, srozumitelně, a v s dobrými mravy upravena.

8. Nedílnou součástí této smlouvy byly i smluvní podmínky, které jsou nepřehledné, s ohledem na způsob jejich úpravy, není zřejmá jejich důležitost, zejména pokud se jedná o úpravu smluvních pokut, dalších úroků, sankcí, podmínek pro zánik smlouvy. Jejich úprava je nepřehledná, s ohledem na způsob úpravy, není zdůrazněna jejich důležitost pro subjekt, kterým žalovaný je. Soud považuje ujednání upravující výši úroku, administrativních poplatků, hotovostního inkasa splátek, o vedení účtu a dalších úroků za ujednání, která jsou nepřiměřená, která zásadním způsobem narušuji rovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. Soud pak v daném případě odkazuje na ustanovení §§ 1812, 1813, 1814, 1815 zákona č. 89/2012 Sb. Soud k předmětným ujednáním nepřihlédl. Navíc žalobce netvrdil, natož, aby prokázal, jakým způsobem byla realizovaná služba flexibilního splácení, zda byla realizovaná a jakou výhodu pro žalovaného, v pozici spotřebitele, volba této fakultativní služby přinesla. Žalovaný jako spotřebitel mohl být v dobré víře, že jediným úrokem, který je po něm možné požadovat je ten v kapitalizované podobě. V dané právní věci je úrok přímo upraven ve smlouvě, nelze tak akceptovat jeho moderaci, kterou v návrhu žalobce navrhoval. Navíc soud k předmětnému ujednání ani nepřihlédl.

9. Soudu nebyla předložena Karta zákazníka úvěru, ze které by soud mohl zjistit jakým způsobem přistoupil věřitel k přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Poměry žalovaného nebyly nikterak zkoumány.

10. Podle § 86 odstavec jedna z. s. ú. poskytovatel úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných informací o spotřebiteli, přiměřeně využije i dalších zdrojů v podobě databází tak, aby úvěruschopnost spotřebitele byla ověřena i z jiných zdrojů.

11. Podle § 75 z. s. ú. je poskytovatel úvěrů povinen posuzovat svou činnost s odbornou péčí.

12. Podle § 76 odstavec z. s. ú. poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Výraz zkoumání příjmů a výdajů a závazků spotřebitele se s ohledem i na rozsah úvěrů liší. Příjmy spotřebitele je možné zkoumat na základě předložených pracovněprávních smluv, výplatních mzdových lístků, prověřování historie v podobě výpisu z účtů, doložení příjmu alespoň za poslední tří měsíce. Povinnost poskytovatele úvěru je povinností prevenční a její nesplnění je sankcionováno neplatností jen v případě, že po řádném přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele tu jsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, kdy poskytovatel neměl úvěr vůbec poskytnout, ale i v případě, že poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele nezkoumal řádně, respektive nezkoumal ji vůbec, dostatečně. Soud v daném případě zjistil, že právní předchůdce žalobce vůbec nepřezkoumal majetkové poměry žalovaného. Příjem žalovaného není řádně doložen. V daném případě s ohledem na výše uvedené soud tak posoudil obsah předmětné smlouvy za neplatný s ohledem na to, že právní předchůdce žalobce si řádně nepřezkoumal úvěruschopnost žalovaného, a v důsledku tohoto je tak povinností žalovaného, aby navrátil zpět částku, která se do jeho dispozice dostal z titulu neplatného právního úkonu tak, jak má na mysli § 2993 ve spojení s ustanovením § 2991 zákona č. 89/2012 Sb..

13. V případě žalovaného je zřejmé, že tento si plnil na své povinnosti částku ve výši 3 000 Kč s ohledem na výši požadované částky v podobě jistiny a poplatků a částkami, tak jak byly specifikované v rámci smluvního ujednání. Plnění co do výše 1 167,54 Kč bylo zohledněno na jistinu a zbývající část věřitel s ohledem na konečnou část požadovaného poplatku z jeho strany, na poplatky tzn. částku ve výši 1 832,46 Kč. S ohledem na právní kvalifikaci soud považuje předmětné plnění na plnění na jistinu, zbývá na jistinu k úhradě částka ve výši 12 000 Kč. V této části soud návrhu žalobce vyhověl.

14. Žalovaný se dostal se splněním své povinnosti ve vztahu k částce přiznané soudem do prodlení, žalobci tak vznikl nárok dožadovat se po žalovaném zákonného úroku z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb..

15. S ohledem na právní posouzení, soud poté přistoupil k zamítnutí zbývající části požadovaného nároku ze strany žalobce.

16. Rozhodnutí o doplacení soudního poplatku má pak oporu v Položce 2 bod 2 ve spojení s Položkou 1 bod 1 písm. b) sazebníku zákona č. 549/1991 Sb..

17. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř., s ohledem poměr úspěchu a neúspěchu je to žalovaný, kdo měl ve věci poměrný úspěch a komu by náleželo právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému v souvislosti s tímto řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV předmětného rozsudku.