7 C 314/2024

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Martincovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného B pro zaplacení 32 388,01 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 000 Kč od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč od datum do datum ve výši 15 % p. a., to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh žalobce, aby žalovaný zaplatit žalobci částku ve výši 20 388,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 493,26 Kč od datum do zaplacení ve výši 15 % p. a., zákonný úrok z prodlení z částky 2 493,26 Kč od datum do datum ve výši 15 % p. a., úrok 973,09 Kč, úrok ve výši 8 % ročně z částky 13 832,46 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen doplatit státu – České republice – Okresnímu soudu v Domažlicích soudní poplatek za podání návrhu ve výši 317 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne datum, se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 32 388,01 Kč, včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, a úroku z jím požadovaných částek a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému.

2. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožadoval z titulu smlouvy o úvěru, která byla uzavřena dne datum mezi právním předchůdcem žalobce, společnosti právnická osoba a.s., dále jen právní předchůdcem žalobce a žalovaným. Na základě předmětné smlouvy se dostala do dispozice žalovaného částka ve výši 15 000 Kč, a tento měl navrátit zpět předmětnou částku včetně poplatků v měsíčních splátkách.

3. Žalovaný si své povinnosti neměl řádně hradit.

4. Aktivní legitimace žalobce v dané právní věci má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne datum, která nabyla účinnosti datum, kdy na základě předmětné smlouvy byla převedena pohledávka, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovaným. Předmětné skutečnosti mají oporu ve zjištění ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a z přílohy č. hodnota předmětné smlouvy. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky, a vyzval ho k dobrovolné úhradě. Žalovaný však na tuto výzvu řádně nereagoval, na pohledávku žalobce uhradil částku pouze a jen 3 000 Kč.

5. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění.

6. Mezi právní předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru. Na základě předmětné smlouvy se dostala do dispozice žalovaného částka ve výši 15 000 Kč a tuto se zavázal navrátit žalovaný zpět včetně poplatku představující úrok v pevné výši 761 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru 2 077 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 700 Kč ve 14-ti měsíčních splátkách po 1 992 Kč s tím, že poslední splátka měla být splatná nejpozději do datum.

7. Vztah založený mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je vztahem, který je mezi podnikatelem a spotřebitelem, a práva a povinnosti stran tak musí být určitě, srozumitelně, a v s dobrými mravy upravena.

8. Nedílnou součástí této smlouvy byly i smluvní podmínky, které jsou nepřehledné, s ohledem na způsob jejich úpravy, není zřejmá jejich důležitost, zejména pokud se jedná o úpravu smluvních pokut, dalších úroků, sankcí, podmínek pro zánik smlouvy. Jejich úprava je nepřehledná, s ohledem na způsob úpravy, není zdůrazněna jejich důležitost pro subjekt, kterým žalovaný je. Soud považuje ujednání upravující výši úroku, administrativních poplatků, hotovostního inkasa splátek, o vedení účtu a dalších úroků za ujednání, která jsou nepřiměřená, která zásadním způsobem narušuji rovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. Soud pak v daném případě odkazuje na ustanovení §§ 1812, 1813, 1814, 1815 zákona č. 89/2012 Sb. Soud k předmětným ujednáním nepřihlédl. Navíc žalobce netvrdil, natož, aby prokázal, jakým způsobem byla realizovaná služba flexibilního splácení, zda byla realizovaná a jakou výhodu pro žalovaného, v pozici spotřebitele, volba této fakultativní služby přinesla. Žalovaný jako spotřebitel mohl být v dobré víře, že jediným úrokem, který je po něm možné požadovat je ten v kapitalizované podobě. V dané právní věci je úrok přímo upraven ve smlouvě, nelze tak akceptovat jeho moderaci, kterou v návrhu žalobce navrhoval. Navíc soud k předmětnému ujednání ani nepřihlédl.

9. Soudu nebyla předložena Karta zákazníka úvěru, ze které by soud mohl zjistit jakým způsobem přistoupil věřitel k přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Poměry žalovaného nebyly nikterak zkoumány.

10. Podle § 86 odstavec jedna z. s. ú. poskytovatel úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných informací o spotřebiteli, přiměřeně využije i dalších zdrojů v podobě databází tak, aby úvěruschopnost spotřebitele byla ověřena i z jiných zdrojů.

11. Podle § 75 z. s. ú. je poskytovatel úvěrů povinen posuzovat svou činnost s odbornou péčí.

12. Podle § 76 odstavec z. s. ú. poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Výraz zkoumání příjmů a výdajů a závazků spotřebitele se s ohledem i na rozsah úvěrů liší. Příjmy spotřebitele je možné zkoumat na základě předložených pracovněprávních smluv, výplatních mzdových lístků, prověřování historie v podobě výpisu z účtů, doložení příjmu alespoň za poslední tří měsíce. Povinnost poskytovatele úvěru je povinností prevenční a její nesplnění je sankcionováno neplatností jen v případě, že po řádném přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele tu jsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, kdy poskytovatel neměl úvěr vůbec poskytnout, ale i v případě, že poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele nezkoumal řádně, respektive nezkoumal ji vůbec, dostatečně. Soud v daném případě zjistil, že právní předchůdce žalobce vůbec nepřezkoumal majetkové poměry žalovaného. Příjem žalovaného není řádně doložen. V daném případě s ohledem na výše uvedené soud tak posoudil obsah předmětné smlouvy za neplatný s ohledem na to, že právní předchůdce žalobce si řádně nepřezkoumal úvěruschopnost žalovaného, a v důsledku tohoto je tak povinností žalovaného, aby navrátil zpět částku, která se do jeho dispozice dostal z titulu neplatného právního úkonu tak, jak má na mysli § 2993 ve spojení s ustanovením § 2991 zákona č. 89/2012 Sb..

13. V případě žalovaného je zřejmé, že tento si plnil na své povinnosti částku ve výši 3 000 Kč s ohledem na výši požadované částky v podobě jistiny a poplatků a částkami, tak jak byly specifikované v rámci smluvního ujednání. Plnění co do výše 1 167,54 Kč bylo zohledněno na jistinu a zbývající část věřitel s ohledem na konečnou část požadovaného poplatku z jeho strany, na poplatky tzn. částku ve výši 1 832,46 Kč. S ohledem na právní kvalifikaci soud považuje předmětné plnění na plnění na jistinu, zbývá na jistinu k úhradě částka ve výši 12 000 Kč. V této části soud návrhu žalobce vyhověl.

14. Žalovaný se dostal se splněním své povinnosti ve vztahu k částce přiznané soudem do prodlení, žalobci tak vznikl nárok dožadovat se po žalovaném zákonného úroku z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb..

15. S ohledem na právní posouzení, soud poté přistoupil k zamítnutí zbývající části požadovaného nároku ze strany žalobce.

16. Rozhodnutí o doplacení soudního poplatku má pak oporu v Položce 2 bod 2 ve spojení s Položkou 1 bod 1 písm. b) sazebníku zákona č. 549/1991 Sb..

17. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř., s ohledem poměr úspěchu a neúspěchu je to žalovaný, kdo měl ve věci poměrný úspěch a komu by náleželo právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému v souvislosti s tímto řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV předmětného rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost uložena tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se ji domoci cestou podáním návrhu na nařízení výkonu soudního rozhodnutí nebo návrhu na nařízení exekuce u soudního exekutora.