7 C 328/2021

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Martincovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená opatrovnicí údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátem údaje o zástupci pro: náhradu nemajetkové újmy

I. Návrh žalobkyně, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 200 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 58 127,19 Kč a to v měsíčních splátkách po 1 000 Kč, splatných vždy ke každému 25. dni v měsíci až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jedné z nich s účinností od měsíce, které následuje po měsíci, ve kterém nabude právní moci tento rozsudek, k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení.

III. Ustanovenému opatrovníkovi PhDr. Mgr. jméno příjmení, advokátce náleží vůči státu – České republice – Okresnímu soudu v Domažlicích odměna, o jejíž výši bude rozhodnuto samostatným usnesením.

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne datum, a který byl doplněn podáním, které se dostalo do dispozice soudu dne datum, se žalobkyně po žalovaném dožadovala nemajetkové újmy za duševní útrapy, vzniklé po úmrtí jejího bratra, a nemajetkové újmy, která jí vznikla v důsledku chování pracovníků žalovaného.

2. Žalobkyně tento svůj návrh odůvodnila tím, že je osobou mírně psychicky narušenou, nikdy nebyla v pracovním poměru a od mládí se starala o své rodiče i bratra. V běžném životě je schopna zvládat úkony a postarat se o sebe, po psychické stránce však nesnáší nátlak, a zbytečnou šikanu, s ohledem na její dispozici, byla dotčena chováním zdravotnického personálu název nemocnice nemocnice, kdy docházela každý den za svým bratrem jméno příjmení, když byl v název nemocnice nemocnici hospitalizovaný od října roku 2018 do datum, kdy zemřel. Po celou dobu se řádně starala o svého bratra, chtěla pomoci, ale ze strany personálu název nemocnice nemocnice, docházelo k jejímu vyhazování z pokoje pacientů, vyhazovali ji při návštěvách pod různými záminkami, například vyšetření jiných pacientů, nemocniční personál byl taktéž na jejího bratra hrubý. Žalobkyni toto jednání značně rozrušilo, začala mít obavy, že jejímu bratrovi chtějí ublížit, že s ním zacházejí neeticky. Po žalované se tak dožaduje odškodnění za nevhodné chování, jakož to nemajetkové újmy.

3. Bratr žalobkyně byl umístěn na oddělení následné péče název nemocnice nemocnice, po kompenzaci bolestí byl umístěn na tzv.„ sociální lůžko“ v rámci stejného oddělení. Žalobkyně měla za to, že personál název nemocnice nemocnice se výrazně nezaobíral péčí o bratra, bratr byl těžce nemocný, tušil, že se blíží jeho konec. Nebylo mu ani dopřáno, aby se mohl se sestrou, žalobkyní rozloučit, personál na ní nebyl vlídný, nedopřáli mu ani klidu eliminace bolesti. Žalobkyně se ani nedozvěděla nic o péči, měla za to, že personál se choval nedostatečně eticky v souladu se zdravotnickými předpisy. Po úmrtí bratra dne datum se dozvěděla o náhlém úmrtí, událost byla pro žalobkyni velmi podezřelá, žádala o provedení zdravotní pitvy ve FN v obec. To jí bylo přislíbeno, a v důsledku zanedbání péče MUDr. jméno příjmení byla provedena pitva v nemocnice v obec, na patologickoanatomickém oddělení pitva patologicko-anatomická. Žalobkyně se tak nedozvěděla příčinu bratrova úmrtí. Následně nechala prověřit postup lékařů ordinujících v obec, podala stížnost na postup lékařů, na vedení název nemocnice nemocnice, podala i stížnost ke Krajskému úřadu název kraje, Odbor zdravotnictví. Ze strany policie byla stížnost žalobkyně odložena jako nedůvodná, ze strany název nemocnice nemocnice písemností ze dne datum jí byla vyslovena omluva za jednání pracovníků název nemocnice nemocnice. Tomuto předcházelo rozhodnutí Krajského úřadu příjmení kraje, Odbor zdravotnictví k její stížnosti, kdy tato byla vyhodnocena částečně jako odůvodněná, v důsledku jednání MUDr. jméno příjmení, kdy zaměnila gramatické termíny pitvy.

4. Žalovaný s návrhem žalobkyně nesouhlasil. V případě zemřelého bratra paní žalobkyně pana příjmení se jednalo o polymorbidní osobu umístěnou na sociálním lůžku, k jejímuž úmrtí nedošlo při hospitalizaci ve zdravotnickém zařízení, když úmrtí nepředcházel žádný úraz či operační výkon, nebyl důvod ani k provedení zdravotní pitvy dle ustanovení § 88 odst. 1 písm. b), ani pitvy patologickoanatomické dle § 88 odst. 1 písm. a) zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách. I přes tyto skutečnosti na žádost žalobkyně byla provedena pitva patologicko-anatomická, která byla realizovaná v název nemocnice nemocnici a.s. Pouze a jen gramatickým označením pitvy došlo k omylu, kdy MUDr. příjmení nesprávně do listu k prohlídce zemřelého dala požadavek na provedení zdravotní pitvy, místo patologicko-anatomické pitvy, ačkoliv provedení patologicko-anatomické pitvy v název nemocnice nemocnice a.s. osobně telefonicky konzultovala a domluvila s MUDr. jméno příjmení, primářem patologickoanatomického oddělení název nemocnice nemocnice a.s. V daném konkrétním případě se jednalo o chybu užití terminologie, která byla způsobena administrativní změnou dané terminologie od datum, kdy MUDr. příjmení byla na rodičovské dovolené. Žalovaný měl tak za to, že není důvodný nárok žalobkyně na náhradu nemajetkové újmu ve výši 100 000 Kč, představující duševní útrapy, vzniklé po úmrtí jejího bratra. Dále žalovaný byl přesvědčen o tom, že ani nárok žalobkyně na odčinění nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč z důvodu nevhodného chování pracovníků žalované není opodstatněný. Žalovaný měl za to, že žalovaná využívala veškerého prostoru i nad rámec návštěvních hodin, a denně se vyskytovala téměř po celý den u lůžka svého bratra pana příjmení. I přes zákaz personálu žalovaného stále svému bratrovi přinášela nevyhovující stravu, zasahovala do ošetřovatelské péče a neustálou přítomnosti komplikovala personálu žalovaného v péči o ostatní pacienty, kteří s bratrem žalobkyně sdíleli pokoj. Na upozornění ze strany personálu, nebylo ze strany žalobkyně žádným způsobem reflektováno a na toto své nevhodné jednání byla upozorněna i primářem oddělení následné a dlouhodobé péče MUDr. jméno příjmení.

5. Podle § 81 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka, žít podle svého.

6. Podle § 81 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

7. Podle § 82 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má práva domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno, nebo aby byl odstraněn jeho následek. Podle judikatury Ústavního soudu České republiky se má za to, že závadným jednáním, představující zásah do absolutního osobnostního práva, musí být aspoň takové jednání, které je potenciálně způsobilé dotknout se osobnosti člověka. Bylo nutné prověřit, zda útok na osobnost člověka jest vůbec způsobilé se dotknout osobnosti člověka. V daném případě se jedná o objektivní způsobilost jednání dotknout se osobnosti člověka, a zda vůbec k takovému jednání došlo.

8. Podle § 2956 zákona č. 89/2012 Sb. vznikne-li škůdci povinnost odčinit újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil. Jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

9. Za předpokladu aplikace výše uvedeného je však nezbytné nutné, aby byla naplněna skutková podstata obecná nebo zvláštní náhrady škody, újmy s tím, že nemusí vzniknout škoda, postačí jen vznik nemajetkové újmy, musí dojít jednáním do zásahu přirozených práv člověka chráněných první částí zákona č. 89/2012 Sb. a musí být naplněn nexus protiprávnosti nebo nexus ohrožení ve vztahu k tomuto přirozenému právu člověka.

10. Z chorobopisu název nemocnice nemocnice a.s., který vedla o panu jméno příjmení, soud zjistil, že hospitalizace pacienta byla započata od datum a do datum na oddělení interního lůžka B. Pan jméno příjmení však byl hospitalizovaný už datum, kdy podepsal negativní reverz s odmítnutím hospitalizace. V případě pana příjmení se jednalo o osobu, která nespolupracovala, diabetik, byla zde zjištěna akcelerovaná hypertenze, infekt nejasného původu origa, dekompenzovaný diabetes, omezení hybnosti asi 3 týdny. Dle pacienta v rodině dominovaly rodinné neshody, proto je depresivně laděný, apatický. Bylo zjištěno, že celý měsíc má svalové bolesti stehen, které ho limitují v chůzi, na WC chodil s domácky vyrobeným chodítkem, jinak sedával, negoval dušnost, bolesti, horečky, bez neurologických symptomů. V minulosti navštěvoval lékaře MUDr. příjmení, léky mu došly a další mu už v rámci rodiny nikdo neopatřil, po delší dobu již neužívá žádné léky. Do název nemoncice nemocnice a.s. byl odvezen zpět, kdy Policie ČR zavolala rychlou záchrannou pomoc. Byly zjištěny opětovně rodinné neshody, doma byl stále ležící, imobilní, pomočen, pokálen, sociální podmínky byly shledány za otřesné. Při manipulaci byl bolestivý, řvoucí, byla zajištěna akcelerovaná hypertenze, bolesti celého těla, otok levé horní končetiny. V rozhodném období datum již pacient dal souhlas s hospitalizací Pan jméno příjmení byl komplexně vyšetřen, byl zjištěn silný zápach moči, byl apatický, depresivně laděný, sám se neposadil, asistenci odmítal. Genitálie měl těžce znečištěny, nebylo možno přetáhnout. Dále byl zjištěn mírný otok levé horní končetiny, hybnost byla omezena. Byla zjištěna cukrovka, byla neléčená. Dle zprávy lékaře asi dva měsíce nechodil pro bolest kolen, slabost dolních končetin. Bylo zjištěno srdce s diletací doleva, skleróza aorty, v případě mozku byla zjištěno zvýšená atrofie mozková, oboustranně opery a další skutečnosti prokazující nedobrý zdravotní stav bratra žalobkyně pana příjmení Tyto skutečnosti byly zjištěny zejména ze záznamu o výjezdu záchranné služby ze dne datum (výzva 23:36, příjezd do nemocnice 00.52 h), souhlas s hospitalizací ze dne datum a z příjmového listu ze dne datum. Z tohoto bylo dále zjištěno, že pacient jméno příjmení byl ve zhoršeném stavu, neléčená cukrovka, žije se sestrou, zhoršený stav, lékař nebyl povolán, nebyly zajištěny ani léky. Ze strany PČR byly jištěny rozpory mezi sestrou a neteří. PČR byla přítomna, tyto skutečnosti potvrdily svědkyně příjmení (neteř žalobkyně) a samotná žalobkyně. Na tyto poukazoval při příjmu i sám bratr žalobkyně. Byla zjištěna dg. mozkový infarkt, monoartritida nezařazená jinde, infekce močového ústrojí.

11. Pro bolest kolene bylo učiněno vyšetření, byly nasazeny léky, kompenzovaná artróza obou kolen. Od počátku byl zjištěn dekompenzovaný diabetes, který začal být díky hospitalizaci kompenzován na nízkých dávkách inzulinu, byl stabilizován. V případě pana příjmení, bratra žalobkyně byla doporučena diabetická dieta s dostatečným příjmem tekutin, kontrola glykemie 3krát denně každý třetí den výměna, NK po domluvě, mělo být pokračováno v zahájené samostatné mobilizaci s přestupem do domácího prostředí. Následně byl pan jméno příjmení přijat na oddělení péče dlouhodobě nemocných, bylo zjištěno, že pacient je orientovaný, bez klidové dušnosti, empatický, depresivně laděný, sám se neposadí, asistenci odmítá. Byl bolestivý při jakékoliv manipulaci, dýchání bylo čistě sklípkové, břicho klidné, měkké, mírný edém pravé horní končetiny, tlak byl stále vyšší, bylo shrnuto, že pacient byl zajištěn s mozkovým infarktem, který byl podchycen následnou péčí, infekce močového ústrojí určené lokalizací, artritida, početná lokalizace, zbytnělá prostata, akutní intoxikace. Ošetřujícím lékařem na oddělení následné dlouhodobé péče nemocných byl MUDr. jméno příjmení.

12. Z písemnosti z datum soud zjistil, že pan příjmení bratr žalobkyně souhlasil s hospitalizací. Z předmětné listiny soud dále zjistil, že pacient dal souhlas, aby měla možnost do zdravotnické dokumentace nahlížet jeho sestra celé jméno žalobkyně a sousedka jméno jméno. příjmení. Souhlas s hospitalizací byl ze strany pacienta bratra žalobkyně dán i datum, i zde je už zmíněna jako kontaktní osoba žalobkyně a rodinná přítelkyně svědkyně příjmení.

13. Z chorobopisu a z listin soud zjistil, že byly realizovány podrobné zápisy z každého dne, hlášení sester v rámci denních a nočních služeb. Pacientovi byla pravidelně měřena teplota, měřen mu byl tlak, řešené byly rehabilitace, spolupráce tak, jak bylo zjištěno z výpisů, byla složitá, pacient spolupráci odmítal.

14. Z jednotlivých propouštěcích zpráv a příjmových listů soud zjistil, že bratr žalobkyně byl hospitalizovaný od datum do datum na oddělení Interním - Lůžka B, na oddělení dlouhodobé péče – lůžka B byl od datum do datum, na oddělení dlouhodobé péče –sociální lůžko byl od datum do datum. Byl vždy zaznamenán průběh hospitalizace, terapie, medikace, doporučení, diagnostické závěry. Ze závěrečných zpráv, i z průběžných soud zjistil, že zdravotní stav pacienta bratra žalobkyně je vážně zanedbán, sociální podmínky péče špatné, a tak jak i vyplynulo ze zprávy MUDr. příjmení ze dne datum se bratr žalobkyně cítí lépe, než doma. Stále se však jedná o pacienta, který příliš nespolupracuje.

15. Na oddělení dlouhodobě nemocných byl pacient od datum do datum, bylo zjištěno, že mu byla poskytovaná péče za použití rehabilitačních úkonů u lůžka a bylo doporučeno pokračovat v rehabilitaci a zavedené medikaci. Z hlášení o nežádoucí události soud zjistil, že dne datum se pacient svezl z lůžka na zem. Jednalo se o bratra žalobkyně, který byl imobilní. Bylo učiněno řádné vyšetření. Pádu pacienta se nedalo zabránit, při příjmu byly poskytnuty řádně informace. Byla zavedena preventivní opatření. Pádu pacienta se nedalo předejít. Dne datum bylo zahájeno konziliární vyšetření, kdy bylo realizováno podrobné vyšetření bratra žalobkyně po jeho pádu. Nebyla zjištěna zlomenina jen povrchová oděrka na levé tváři, drobná ranka levého ucha, zarudnutí levých žeber.

16. Ze smlouvy o poskytování služeb sociální péče ve zdravotnickém zařízení ze dne datum soud zjistil, že mezi právnická osoba a jméno příjmení byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo poskytování zdravotní sociální péče ve zdravotnickém zařízení, kdy se jednalo o ubytování, stravování, úkony péče podle § 52 odst. 2 písm. c) až h) zákona č. 8/2006 Sb.. V případě péče bylo zajištěno, aby mu byla poskytnuta pomoc při vykonávání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutická činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, aktivizační činnost. Byla dojednána cena, kdy pacient jméno příjmení byl povinen hradit ubytování 160 Kč denně, za stravu 140 Kč denně. Předmětná smlouva byla uzavřena na dobu určitou do datum.

17. Z přílohy č. 1 k předmětné smlouvě ze dne datum soud zjistil, že byla měsíčně sjednaná cena 300 Kč na den, 31 300 Kč, 35 000 Kč, 28 400 Kč s tím, že předmětná úhrada byla hrazena zálohově 15. den v kalendářním měsíci, který má být uhrazen. Hrazení bylo zvoleno hotově a předmětné smlouvy včetně příloh podepsal pacient jméno příjmení Smlouvu o zajištění úhrady nákladů za poskytnutí sociální péče ve zdravotnickém zařízení podle § 52 zákona č. 108/2006 Sb. podepsala sestra pana jméno příjmení žalobkyně celé jméno žalobkyně.

18. Z požadavků, zvyků a potřeb klienta jméno příjmení ze dne datum soud zjistil, jaké má rád jídlo, na co má alergii, v kolik chodí spát, jak spí, co ho baví, co mu dělá radost, kdo konkrétně projevuje zájem, navštěvuje ho. Byla provedena prosba, aby byl posazován při jídle do křesla a při rehabilitaci, aby tam trávil více času. Z volnočasových aktivit soud zjistil, že pacient pan jméno příjmení do posledních dnů aktivně sledoval televizi. datum byl umístěn na sociální lůžko, datum ráno byla zjištěna teplota 39,9 °C, byl mu dán lék na snížení teploty, byl zahleněný, obtížně odkašlával, poslechové dýchání tak bylo symetrické, bez pískotu. Teplota se postupně snižovala podáváním léků, ve 24 h byla měřena 37,5, kdy paralen byl podán ve 21 h. Z akutní karty z jednotlivých dnů, i kdy byl na sociálním lůžku je zřejmé, že bratr žalobkyně byl v péči lékařů, kteří se aktuálně zaobírali zdravotním stavem pana příjmení. Bylo doporučeno, aby byl nucen odkašlávat, byl mu dán lék a infuse, byl kontrolován MUDr. příjmení. Dne datum ve 2.15 hodin nebyla zjištěna srdeční akce, nebyl zjištěn dech, bez reakce sítnice a byla zjištěna smrt bratra žalobkyně. Tento zápis realizoval MUDr. příjmení. Při vyjmenování příčin vedoucích k úmrtí bylo selhání srdce NS, Mozkový infarkt NS, Pneumonie NS a za další chorobné stavy byla označena cukrovka typu 2 s neurčenými komplikacemi. Z listu o prohlídce zemřelého ze dne datum vystaveného právnická osoba jméno příjmení byla popsána hlavní příčina vedoucí ke smrti bratra žalobkyně, a to selhání zbytnělého srdce a další nemoci, které vedly k příčině terminální zánět plic, cukrovka, mozkový infarkt.

19. Z průvodního listu klinické pitvy dospělého soud zjistil, že MUDr. jméno příjmení žádala o pitvu. V rámci klinické diagnózy uvedla základní onemocnění – mozkový infarkt, tuto nemoc tak, jak vyplynula i z dalších listin, provedených k důkazu, byla důvodem hospitalizace pacienta, a to opakovaně, prvotně pacient podepsal reverz a za přítomnosti sestry byl navrácen domů tak, jak vyplynulo i z výpovědi sestry – žalobkyně, tato bagatelizovala zdravotní stav, považovala svého bratra za zcela zdravého, soběstačného, podceňovala nemoc diabetes, nezajišťovala bratrovi dostatek péče, nové léky. Dále podrobně popisovala průběh onemocnění, který přesně koresponduje ze zprávami a dokumentace název nemocnice nemocnice a.s., kterou podrobně o zdravotním stavu a o léčbě pacienta vedla. Rodina žila ve špatných sociálních podmínkách, pacient bratr žalobkyně si sám stěžoval na rodinné konflikty, které probíhaly mezi jeho sestrou a neteří, se kterými žil ve společné domácnosti. Jako bezprostřední příčina smrti bylo označeno selhání srdce a další komplikovaná onemocnění, která zhoršovala stav pacienta, Objevila se Bronchopneumonie, cukrovka aplikace inzulínu. Bylo zjištěno, že pacient byl hospitalizovaný datum na interním oddělení – ve zhoršeném stavu. Nebyly mu zajištěny ani léky. Bylo zjištěno, že má dekompenzovaný diaetes, vysoké zánětlivé parametry, mozkový infarkt, byl apatická, bez zájmu. Byla indikována antibiotika v důsledku zánětlivých močových cest, byly nasezeny léky, které měly kompenzovat diabetes a bolest, otoky kolene. Ze strany pacienta nebyl zájem o mobilizaci, byl realizován do chodítka 22. 11., učinil dva kroky. Po domluvě s rodinou byl přeložen do další ošetřovatelské péče rehabilitační ONDP, pacient byl zde orientovaný, bez dušnosti, apatický, sám se neposadil, asistenci odmítal. Byl stále bolestivý při jakékoliv manipulaci, chodítko využíval velmi obtížně, inzulin byl vysazen v důsledku nízké glykémie, byly ponechány léky na bolesti, v poslední době měly výraznější pokroky, ráno chůze bokem v chodítku. Po domluvě s rodinou byl v celkově dobrém stavu převeden na sociální lůžko v název nemocnice nemocnici, datum v případě pacienta byla zaznamenána viróza, byl zahleněný, celkově se zhoršil stav, rozvoj pneumonie, byla zahájena automatická léčba, datum byl bez teplot, byl zlepšen, následně datum v ranních hodinách zemřel. Rodina byla informována, bylo domluvena na patologickoanatomickém oddělení s MUDr. příjmení provedení zdravotní pitvy. V případě pana příjmení se nejednalo o násilné úmrtí, nebylo učiněno trestní oznámení, nebylo zaregistrováno zvláštní přání kliniky, pacient ani nezemřel v důsledku medicínského zákroku. Žalobkyně žádala zdravotní pitvu.

20. Z pitevního protokolu o realizované pitvě ze dne datum soud zjistil, že bezprostřední příčinou smrti byla akutně exacerbovaná dechová i oběhová nedostatečnost. V případě popisu základních onemocnění pacient trpěl povšechním kornatěním tepen, poinfarktovým změknutím části pravé mozkovové polokoule a postmalatické pseudocysty bazálních ganglií při skleróze mozkových artérií II. stupně, zbytnělé srdce, cukrovka. Byly zjištěny známky městnání krve v oběhu, vleklý zánět průdušek, zánět plic, mírný otok plic a mozku, roztroušená myofibroza zadní stěny levé komory při skleróze mozkových arterií II. - III. stupně, vaskulární nefroskleróza. V závěrech nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by byly signálem pro oznámení orgánům v trestním řízení a pro realizaci soudní zdravotní pitvy.

21. Usnesením Státního zástupce OSZ v obec číslo jednací ze dne číslo zamítnuta stížnost žalobkyně proti usnesení policejního orgánu PČR, KŘ policie název kraje, ˇUO obec, SKPAV, oddělení obecné kriminality ze dne datum, kterým byla odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti, neboť ji státní zástupce neshledal důvodnou. Předmětné šetření orgány činných v trestním řízení bylo zahájeno k podnětu žalobkyně.

22. Z výslechu svědka MUDr. jméno příjmení soud zjistil, že si s odstupem času po nahlédnutí do dokumentace vzpomněl, že pan příjmení ležel na oddělení následné péče v rozhodném období, kdy na tomto oddělení byl v pozici primáře oddělení. Jednalo se o pacienta po mozkové mrtvici, s ischemickou srdeční chorobou a měl cukrovku. Na oddělení interním byl hospitalizovaný taktéž, zaléčen, vzpomněl si na zápal plic, to uvedl jako důvod hospitalizace. Tak jak soud však zjistil z lékařských zpráv z rozhodného období, bratr žalobkyně měl velmi rozsáhlý zánět močových cest. V momentě, kdy byl pacient již zaléčen, na doléčení byl přesunut na oddělení dlouhodobé péče. Měl za to, že na oddělení následné péče byl celkově úspěšně rehabilitován, chodil za pomoci chodítka, následně pak po dohodě s rodinou přeložen na sociální lůžko. Na sociální lůžko byl převeden z důvodu toho, že rodina neměla možnost se bezprostředně o něj postarat, a lůžko sociální odpovídalo lůžku v domovech pro seniory. Byl převeden v relativně kompenzovaném stavu, pan jméno příjmení v rozhodném období nevyžadoval hospitalizační péči na lůžku. V případě pacienta se však jednalo vzhledem k věku, o pacienta s přidruženými chorobami, chronickými nemocemi. Svědek v minulosti pracoval na urgentu s 20ti letou praxí na záchranné službě, s odbornou urgentní medicínou. Vysvětlil, že pokud pacient zemře v nemocnici, tak se provádí pitva anatomicko- patologická, je to jiná pitva, než soudní pitva v ústavu soudního lékařství Soudní pitva dle svědka nařizují orgány činné v trestním řízení, v případě pana příjmení byla zajištěna pitva v obec. V případě žalobkyně se jednalo o osobu, která byla většinu dne u lůžka pana příjmení. V celé řadě případů její přítomnost znemožňovala řádnou péči o ostatní pacienty Zdravotnický personál primář – svědek apeloval, aby tu situaci řešili, on sám oslovil žalobkyni s tím, že není možné, aby trávila celý den u lůžka pana příjmení, tímto brání internímu provozu a znamená to, že bude muset tento její postoj, aktivitu, omezit. Svědek si již nepamatoval, s jakou intenzitou žalobkyně reagovala, ani si nepamatoval, v jakém rozsahu byly návštěvní hodiny na daném oddělení. Připustil, že v případě pokud rodina chce, tak jim je umožněno navštívit pacienta mimo řádnou dobu, avšak jen chvilku, svědek měl za to, že ze strany personálu název nemocnice nemocnice, byl postoj, aktivita žalobkyně tolerovány, personál byl benevolentní. Svědek si nepamatoval, kdy došlo ke konfliktu, v případě paní celé jméno žalobkyně, došlo pouze jen k vysvětlení, že není možné, aby takto dlouho setrvávala u lůžka pana jméno příjmení.

23. Péče o pacienta jméno příjmení probíhala standardně, v případě, že na jejich oddělení jsou vyvěšeny návštěvy, příbuzní neměli jinou možnost, jak žádat o sdělení o zdravotním stavu pacienta, jiným pacientům jsou tyto informace sdělovány telefonicky, předchází tomu samozřejmě souhlas pacienta. Svědek si nepamatoval, zda paní žalobkyně bývala na oddělení dlouhodobé péče též dlouhou dobu, problém dle něj nastal až na sociálním lůžku, a ty informace se k němu dostaly. Ze zdravotnické dokumentace, kterou měl svědek k dispozici, měl za to, že po zaléčení na interně, stav pana příjmení by se udržoval. Svědek vyloučil, že by byl přítomen jakémukoliv konfliktu mezi pacientem a zdravotním personálem, se žalobkyní a personálem. Svědek si nevybavil, jaký konkrétní byl dietní režim pan příjmení. Pokud byl nastaven, tak k tomu měl personál nemocnice své důvody. Vzhledem k tomu, že v případě pana příjmení po anatomicko - patologické pitvě nebylo zjištěno porušení léčebního systému, tak nebyla provedena pitva zdravotní na žádost orgánů činných v trestním řízení.

24. Z výpovědi svědkyně MUDr. jméno příjmení soud zjistil, že nebyla ošetřující lékařkou pana příjmení, podávala však zprávu o úmrtí pana příjmení paní celé jméno žalobkyně, žalobkyni. Pan Škampa, bratr žalobkyně zemřel na sociálním lůžku, lékař na tomto oddělení dochází, v momentě zhoršeného zdravotního stavu. V daném období byla a stále je lékařkou na chirurgickém oddělení, na oddělení následné péče vypomáhala. Svědkyně si nepamatovala, zda před smrtí pana příjmení něco řešila, byla někým kontaktována. V případě, pokud dojde k úmrtí pacienta, tak je volána zdravotní sestra, docházejí k lůžku pacienta i v noci. Svědkyně nevěděla o tom, v jakém stavu viděla naposledy pacienta. Měla za to, že došlo k náhlému zhoršení v noci a k úmrtí. Nepamatovala si ani čas, kdy byla zavolána. Pamatovala si jen, že sestřička měla sdělit, že tam docházelo k nějakému zvyšování teploty poslední dny, byla nasazovaná antipyretika, byla si přímo jistá, že způsob léčby je však zřejmý z chorobopisu, z lékařských zpráv, z postupů, aplikace léčby. V případě pana příjmení nebylo zjištěno nic nestandardního, byl sepsán list o prohlídce mrtvého, bylo učiněno sdělení rodině. Pamatovala si, že byl vznesen od žalobkyně požadavek realizovat pitvu, dožadovala se určení přesné příčiny úmrtí pana příjmení. Svědkyně se vyjadřovala ke druhům pitev a k podmínkám za kterých se ta která realizuje. Bývá zvykem, že je realizovaná soudní pitva v případě, kdy dojde k úmrtí intervenčně po zákroku, například operační invazivní vyšetření. V daném konkrétním případě bylo sděleno, že došlo ke zhoršení zdravotního stavu, nástup teploty. Svědkyně jako neošetřující lékař neměla žádné srovnání s předchozím stavem. V případě tohoto pacienta se jednalo o pacienta poslaného na anatomicko - patologickou pitvu. Svědkyně vyjednala termín přímo s panem primářem MUDr. příjmení z patologického oddělení v název nemocnice nemocnici, v případě žádanky došlo jen k terminologické záměně, která byla vysvětlena. Toto jednání ji bylo vytknuto a byla vyzvána, aby si na toto dávala do budoucna pozor. Soudní zdravotní pitva je nařizovaná pouze a jen tehdy, pokud je tam podezření ze spáchání trestného činu a indikují jí orgány činném v trestním řízení. Svědkyně si neuvědomila, že by došlo k jakémukoliv konfliktu mezi ní a žalobkyní, nebyla ani žádnému konfliktu přítomna. Svědkyně se vyjadřovala, že v případě pana příjmení se jednalo o osobu s řadou chronických chorob, tyto podle zjištění měl mnohem dřív, než byl hospitalizován v nemocnici zejména cukrovka, kornatění tepen, mozková mrtvice, arteriosklerosa, artritida. Při dekompenzaci a kombinaci těchto zdravotních problémů může pak i dojít k náhlému úmrtí pacienta v důsledku zhoršeného celého zdravotního stavu. Ze strany pana příjmení jméno, Patologického ústavu v obec byla svědkyně oslovena v souvislosti s realizací pitvy, byla dotazována, zda by bratr žalobkyně po operaci, zda se jednalo o nečekané úmrtí po zákroku, Dr. příjmení svědkyně sdělila, že se jedná o úmrtí po zhoršeném zdravotním stavu, nebyl tam žádný úraz ani násilné jednání způsobené trestným činem. Bylo požádáno o realizaci anatomicko-patologické pitvy. V případě patologa nedošlo ke zjištění žádných pochybností v příčině úmrtí a v důsledku tohoto pak nebyla nařízení zdravotní soudní pitva.

25. Z výpovědi žalobkyně celé jméno žalobkyně soud zjistil, že vedla společnou domácnost s bratrem jméno příjmení, byli spolu od narození. V domě, ve kterém žili, byl domem po rodičích. V minulosti tam bydlel bratr jméno, ten již nežil a dále tam žije neteř, která ale dojížděla do Německa za prací, bývala tam nárazově. Jediným příjmem žalobkyně byl důchod. Nepamatovala si přesně příjem jejího bratra příjmení. Žalobkyně byla přesvědčena o tom, že její bratr byl zdráv, chodil sám na záchod, než ho začaly bolet nohy. Pamatovala si, že měl nějakou cukrovku, ale to mu nevadilo, o jeho zdravotní stav se nezajímala, byla přesvědčena o tom, že lékaře nepotřeboval. Neptala se více, věděla o tom, že měl nějaké zdravotní komplikace, považovala ho za soběstačného, jezdil na kole, byl v pořádku. Z výpovědi žalobkyně bylo zřejmé, že velmi bagatelizuje zdravotní potíže, které měl pan příjmení během jejich společného žití, měla za to, že cukrovka není žádnou nemocí, která by měla být medikována, vyloučila, že by měl pan příjmení jakoukoliv dietu v souvislosti s cukrovkou, jedl všechno. Takto se i chovala v době návštěv svého bratra v nemocnici, kdy donášela přes zákaz větší objem ovoce, nevhodného ke stravě, právě s ohledem na dietu, která byla jejímu bratrovi nařízena z důvodu cukrovky. Žalobkyně se vyjadřovala, že o prvotní hospitalizaci její bratr nestál, byl prvotně propuštěn na reverz. Z výpovědi neteře žalobkyně soud zjistil, že tento reverz byl podpořen i sestrou, žalobkyní. Po krátké době bylo zřejmé, že zdravotní stav pana příjmení se zhoršil, došlo ke konfliktu neteře se žalobkyní, která žádala, aby byl pan příjmení hospitalizovaná s ohledem na zhoršený zdravotní stav, žalobkyně s tím však nesouhlasila, následně jméno příjmení vyslovil souhlas s hospitalizací v název nemocnice nemocnici. Žalobkyně řešila dominantně ošetření svého bratra mastí Voltaren. Účastnice zcela popřela, že by pan jméno příjmení měl jakýkoliv problém se srdcem. Konflikt v rodině však byl potvrzen Policií ČR, v době před nástupem k jeho druhé hospitalizaci do název nemocnice nemocnice a.s. Žalobkyně vyhodnocovala hygienickou péči o jejího bratra za dostačující, omývala ho v umyvadle. Tak jak vyplynulo ze zpráv z doby převzetí bratra žalobkyně název nemocnice nemocnic, při převzetí pacienta byl velmi špinavý na genitáliích. Účastnice přes hospitalizaci pacienta a lékařské zprávy stále negovala, že by její bratr prodělal mrtvici, dle jejího náhledu nepadal, normálně komunikoval. Žalobkyně připustila, že byla u lůžka bratra dlouhou dobu, chtěla pomoci. Necítila, že by někomu měla překážet. Na výzvu odešla a dle jejího náhledu měla spolupracovat. Tuto skutečnost však zcela popřel slyšený personál název nemocnice nemocnice a.s. slyšený v pozici svědků v dané právní věci. Žalobkyně byla vnímána jako rušivý element pro práci pečujícího personálu o další pacienty, bylo ji domlouváno, žalobkyně si stejně vedla svou, nerespektovala dietu. Ona sama se však viděla, že mu pomáhala vstávat, povzbuzovala ho. Byla přesvědčena o tom, že nebyla upozorněna, že má jinou stravu, že jí na toto nikdo neupozorňoval, když normálně jedl. O ignoraci bratrovy cukrovky ze strany žalobkyně však svědčí skutečnosti zjištěné z její výpovědi. Den před úmrtím měla navštívit bratra v nemocnici, měl si stěžovat na chování nemocničního personálu. Ze strany zdravotního personálu měl být bratr žalobkyně hanlivě označen, neměl mu být dán župan, kdy měl, byl obnažen. Žalobkyně byla obeznámena s návštěvními hodinami, přesto že tyto jsou na každém oddělení označeny, měla za to, že tam může chodit každý den, může tam být, jak dlouho chce. Žalobkyně byla přesvědčena o tom, že než nastoupil pan jméno příjmení, poskytovala mu řádnou péči, v tomto ohledu si však sama sobě odporovala, když ve své výpovědi zdůrazňovala, že její bratr byl samostatný, nic mu nebylo. Potírala ho mastí, která mu však nepomáhala. Přestože se jeho zdravotní stav horšil, nezajistila mu odbornou péči a řádnou medikaci. Občas spolu s ní přišla navštívit jejího bratra kamarádka příjmení. Žalobkyně se dožadovala provedení pitvy v Ústavu soudního lékařství v obec, toto jí bylo odmítáno. Tak jak však vyplynulo z výpovědi svědkyně příjmení, tato zprostředkovala pitvu v obec anatomicko-patologickou, protože takový je postup. Vzhledem k tomu, že nebyly zjištěny žádné pochybnosti ohledně úmrtí bratra žalobkyně, nebyla nařízena pitva soudní v Ústavu soudního lékařství v obec. Den před úmrtím bratra navštívila, jeho stav nebyl dobrý. Žalobkyně se vyjádřila, že v důsledku psychické nestability dostala invalidní důchod, není medikována, v době, kdy jí zemřela v minulosti matka, měla také psychické problémy. Invalidní důchod jí byl přiznán za její psychickou poruchu.

26. Z výpovědi svědkyně Mgr. příjmení soud zjistil, že si vzpomněla v souvislosti s výpovědí, že pan příjmení ležel na sociálním lůžku a před byl ještě na oddělení A. Svědkyně působí v název nemocnice nemocnice jako staniční sestra na oddělení A. V případě pacienta péče o něj probíhala standardně. V době hospitalizace byl imobilní. Jednalo se o pacienta, který měl více nemocí, byl polymorbidní. V kontaktu s pacientem byla každý den. Na sociálním lůžku jsou pacienti, kteří již nepotřebují intenzivní lékařskou pomoc, potřebují sociální péči, a to v situaci, kdy nedostali ještě místo v penzionu pro seniory, a nebo rodina nemá v možnostech se o pacienta postarat. Pan Škampa se na oddělení dostal v situaci, když již nepotřeboval intenzivní lékařskou péči, byl imobilní, velmi nemocný, hlavní problém bylo to, že rodina nezvládla 24 hodinovou péči o pacienta. Návštěvní hodiny jsou doporučené od 14. 00 do 17. 00 hodin, po domluvě s lékaři a primářem oddělení, je možné ustanovit individuální návštěvy mimo termín. Velmi často je tato intenzita pro pacienty, kteří umírají. V případě pana příjmení se nejednalo o umírajícího pacienta, pan příjmení byl umístěn na oddělení ze sociálních důvodů, v případě paní celé jméno žalobkyně nebylo individuálně nic vymezeno. Tak jak vyplynulo z výpovědí svědků příjmení, příjmení, ale i žalobkyně a příjmení, byla žalobkyně v tomto rozsahu spíše trpěna a byl s ní opakovaně řešen odchod za účelem, aby mohl personál nemocnice poskytovat ošetření i ostatním pacientům. Dle svědkyně na oddělení panuje určitá organizační struktura, která je zásadní pro funkci celého oddělení, svoji nepřiměřenou přítomností tuto strukturu žalobkyně narušovala. Na domluvy žalobkyně nereagovala a zcela je ignorovala. Svědkyně nebyla přítomna žádnému konfliktu mezi personálem příjmení nemocnice a.s. a žalobkyní, sama je zastáncem klidného vyřešení předmětu sporu. Pan příjmení měl s ohledem na zjištěnou cukrovku, diabetickou dietu. Ze strany žalobkyně to nebylo akceptované ani po opakovaných výzvách, poučeních. Zdravotní stav pana příjmení se zhoršoval, zhoršení zdravotního stavu bylo v důsledku kumulace nemocí. Svědkyně si vybavovala, že návštěvám byla přítomná i nějaká sousedka. Za předpokladu pokud by se zdravotní stav pacienta zásadním způsobem zhoršil, byl by okamžitě přeložen na akutní lůžko. Svědkyně si nevybavovala, že by se na jejich oddělení léčil s nějakou chřipkovou virózou. Pan Škampa měl hodně nemocí. O zdravotním stavu informuje lékař, a to každý den na žádost v určité hodiny, na žádost pacienta. Svědkyně vyloučila, že by kdokoliv z personálu, zdravotní sestra, lékaři hrubě zacházely s bratrem žalobkyně. V případě pana příjmení probíhaly rehabilitace, jaké si nepamatuje, měl podstoupit vyšetření na ortopedii v obec. Každý den bylo se žalobkyní komunikováno, nepamatovala si, že by řešila jakýkoliv konflikt, ani ve vztahu žalobkyně bratra. Každý den však ze strany personálu nemocnice byla poučována o tom, že má dodržovat návštěvní hodiny. Pan příjmení byl polohován. Jednalo se o bolestivého pacienta. Na sociálním lůžku slouží zdravotní sestra a sanitář, měřili pacientovi teplotu, podávají medikaci dle pokynů lékaře. V případě pana příjmení se jednalo o osobu s hodně zdravotními problémy, svědkyně si nepamatovala, že by tam probíhalo akutní infekční onemocnění. Ze strany personálu byla poskytovaná standardní péče.

27. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení, soud zjistil, že ve vztahu k pacientu panu příjmení a paní žalobkyni jsou přátelé a navštěvovala bratra žalobkyně pravidelně i sama v období víkendů v název nemocnice nemocnici někdy i spolu s žalobkyní, mimo víkendy. V době její přítomnosti ji informovali o zdravotním stavu pacienta, informace jí byly zpřístupněny. Tyto skutečnosti mají oporu i ve svolení o poskytování informací o stavu pacienta. V době, kdy byl převezen do název nemocnice nemocnice, ze strany MUDr. příjmení ji nebyly poskytnuty informace. Tyto informace ji nebyly poskytnuty z toho důvodu, že nebyla rodinným příslušníkem. Souhlas s podáváním informací byl zajištěn až později. Tyto skutečnosti vyplývají z jednotlivých listin provedených k důkazu. Navštěvovala žalobkyni i bratra, byla u nich tak měsíc před hospitalizací, zásadnější problémy s hygienou nezaregistrovala. Svědkyně pomáhala vyřizovat listina na sociální lůžko bratra žalobkyně. Pro svědkyni bylo překvapením, že i přes zlepšený zdravotní stav, došlo k náhlému úmrtí pana příjmení na sociálním lůžku, ona sama nebyla nikdy přítomna žádnému konfliktu mezi paní žalobkyní a personálem, personálem a panem příjmení. Považovala přítomnosti žalobkyně po psychické stránce pro oba dva, tzn. pro pacienta pana příjmení a pro ní, za důležitou. Měla za to, že na výzvu personálu žalobkyně vždy opustila pokoj, byla součinná při přístupu zdravotního personálu ve vztahu k jiným pacientům. Při udělení souhlasu s umístěným pana příjmení, vzhledem k jeho zdravotnímu stavu se očekávalo, že si na nové působiště navykne. Byly řešeny i léky z jednoho úseku na druhý v rámci nemocnice. Předpokládala, že když se bratr žalobkyně psychicky naladí, dojde ke komplexnímu zlepšení jeho zdravotního stavu. V době před úmrtím pacienta byla volána ze strany pana příjmení, měl špatně prodýchávat, měla za to, že tento stav je v důsledku psychického stavu, měla virózu, rýmu a hodně pokašlával. Svědkyně měla za to, že příčina úmrtí musí být vyšetřená, v pitvě mělo být, že příčina je neodhalitelná. Žalobkyni mělo být ze strany MUDr. příjmení řečeno, že bratr žalobkyně umřel na dechovou zástavu. Pacient příjmení si měl svědkyni stěžovat, že mu nedávají župan, že ho tam takhle tahají. Podle svědkyně nebyl dostatečně průbojný, župan měl kousek pověšený, stěžoval si i na to, jakým způsobem s ním zřízenci nakládají při koupání. Sama však žádnému takovému případu přítomna nebyla.

28. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení soud zjistil, že byla neteří pana příjmení, žili v rozhodném období spolu se žalobkyní a panem příjmení. Považovala pana příjmení za pravého chlapa. Cukrovku měl dlouho, ale jinak byl zdravý. Svědkyně se však nevyjadřovala, jakým způsobem byla vyřešená aplikace ve vztahu k cukrovce, zda byla kompenzována. V průběhu týdne byla mimo domov, odjížděla za prací do Německa. Myli se v umyvadle, měli suchý záchod. Považovala péči o jejího strýce pana příjmení za dobrou. Pan příjmení byl dle náhledu svědkyně soběstačný. V době, kdy měla nastat mrtvice u pana příjmení, byla v práci. Diagnóza měla být mrtvice, dostal mrtvici, žalobkyně chtěla, aby její bratr byl dovezen zpět domů, podepsal reverz, nedokázala vymyslet důvod, když věděla, že se jedná o mrtvici, z jakého důvodu trvali na reverzu, měla za to, že se jedná o starší generaci, která nedůvěřuje nemocnici. V době kontaktu jednou po navrácení upadl, zatočila se mu hlava, neví, jaká konkrétní péče mu byla poskytována, ona sama poskytovala. Poté, co se mu udělalo opětovně špatně, svědkyně jela z Německa, zavolala záchranku, žalobkyně s tím nesouhlasila, proběhla výměna názorů. V době příjezdu byla u pana příjmení přítomna policie, v tom rozhodném období byla v podnapilém stavu. Mezi svědkyní a žalobkyně byl konflikt, nemohla nic dělat. Svědkyně nebyla přímo přítomna konfliktu mezi personálem a žalobkyní, personálem a strýcem panem příjmení. Skutečnost, že by svědkyně měla navštěvovat pana příjmení každý den, vylučují i skutečnosti zjištěné z výpovědí svědkyně příjmení, žalobkyně. Zdravotní personál v rámci svých výpovědí se o svědkyni, její přítomnosti v nemocnici nezmínil. Tak, jak soud zjistil z průběhu výpovědi, svědkyně docházela do nemocnice do konce roku 2018, neboť poté měla úraz. Vnímala svého strýce jako osobu zdravou, samostatnou, soběstačnou. To že by neměl mít zánět na předkožce, vyvrací skutečnost zjištěné ze zdravotních dokumentací z nemocnice. Bylo zjištěno, že bratr žalobkyně byl hospitalizován ve velmi závažném stavu, s velmi špinavými genitáliemi a rozsáhlým zánětem, který nebyl lokalizován, byla nasazena antibiotika.

29. Ze znaleckého posudku MUDr. jméno příjmení ze dne datum soud zjistil, že bratr žalobkyně byl hospitalizován v název nemocnice nemocnici a.s. s hlavní diagnózou mozkový infarkt a vedlejšími infekcemi močového ústrojí neurčené lokalizace, zvýšení laboratorních ukazatelů zámětu při infektu, zhoršení mobility v rámci infektu, dekompenzovaný diabetes mellitus, akcelerovaná arteriální hypertenze. Byl v celkově závažném stavu, ležící, imobilní, depresivně laděný, odmítal asistenci, byl bolestivý a byl přítomen sil ný zápach. Diagnostika onemocnění bratra žalobkyně na Interním oddělení akutní zhoršení stavu na Oddělení následné a dlouhodobé péče-sociální lůžka byla stanovena správně. Dle závěru znalce byla lékařská dokumentace za hospitalizace na Interním oddělení, na Oddělení následné a dlouhodobé péče, na Oddělení následné a dlouhodobé péče- sociální lůžko vedena řádně, zcela v souladu se zákona č. 372/2011 Sb. a dle znalce má vysokou kvalitu zpracování. Dále bylo zjištěno, že na Interním oddělení byla od počátku hospitalizace realizována komplexní ošetřovatelská péče, rehabilitační péče, na oddělení následné a dlouhodobé péče bylo pokračováno v zavedené léčby z Interního oddělení a byla poskytována řízená rehabilitace. Na Oddělení následné a dlouhodobé péče-sociální lůžko bylo pokračováno s léčbou z předchozích oddělení a při akutním zhoršení při zahlenění a podezření na virózu byly podávány léky proti horečce a zahlenění. Léčba byla adekvátní a odpovídala vždy klinickým projevům onemocnění. Postup lékařů na všech výše již specifikovaných oddělení byl od příjmu pacienta až do jeho úmrtí lege artis. Nebylo zjištěno jednání non leg artis. Nebylo zjištěno pochybení lékařů, které by mělo příčinnou souvislost s úmrtím pacienta. Příčinou úmrtí byla akutně zhoršená dechová i oběhová nedostatečnost. Jednalo se o bezpříznakově probíhající onemocnění s jeho náhlým akutním zhoršením. Příčina onemocnění nebyla odhalitelná, jednalo se o náhlé úmrtí.

30. Základní zákonný předpoklad pro vznik obecné povinnosti k úhradě škody je splnění podmínky příčinné souvislosti, kdy tato vzniká v momentě, kdy vznikne újma v důsledku protiprávního jednání či opomenutí škůdce a toto jednání či opomenutí a újma jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku, je-li prokázán, pak nebýt tohoto jednání či opomenutí, k újmě by nedošlo.

31. Jako zcela nedůvodný soud shledal nárok žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy ve výši 100.000 Kč představující duševní útrapy vzniklé po úmrtí jejího bratra.

32. Soud v rámci závěru dokazování nemá důvody pochybovat o intenzitě vřelosti a opravdovosti vztahu mezi žalobkyní a jejím bratrem a nelze odčinit ničím ztrátu blízkého člověka. Sama žalobkyně poukazovala na psychické problémy, které také měla po úmrtí své matky. Je zřejmá intenzita vztahu, kdy sourozenci žalobkyně a její bratr jméno příjmení takto žili pospolu téměř celý život, měli jen jeden druhého.

33. Soud v daném případě prováděl podrobné dokazování, každý důkaz posuzoval jednotlivě a ve vzájemné souvislosti. V případě bratra paní žalobkyně se jednalo o osobu velmi nemocnou, provedeným dokazováním soud má za prokázané, že do nemocnice se bratr žalobkyně dostal ve velmi zanedbaném zdravotní stavu, kdy žalobkyně tak, jak vyplynulo z její výpovědi, zlehčovala jeho chronická onemocnění, i přes vážný stav, neřešila jeho stav, nepečovala o něj, stejně tak nikdo další – neteř svědkyně příjmení, obě pro něj blízké osoby ho vnímaly jako zcela samostatného a zdravého. Poprvé byl bratr žalobkyně navrácen domů na revers, pak po konfliktu mezi žalobkyní a její neteří, přes postoj neteře a za asistence PČR byl podruhé už přijat do nemocnice, souhlasil s hospitalizací a byla mu poskytnuta řádná péče, tak jak soud zjistil z lékařských zpráv, sám si stěžoval na konflikty doma, cítil se v nemocnici lépe. V případě pana příjmení, bratra žalobkyně se jednalo o osobu ne příliš spolupracující, postupně se kompenzoval jeho zdravotní stav, ale pořád se jednalo o osobu velmi nemocnou. Tak jak vyplynulo z lékařských zpráv, z výpovědi svědků lékařů a zdravotních sester, znaleckého posudku MUDr. jméno příjmení ošetřující personál postupoval adekvátně ve vtahu k zdravotnímu stavu pacienta bratra žalobkyně, aplikoval adekvátní léčbu, stav se zlepšoval, avšak jednalo se stále o pacienta s chronickým onemocněním. Po domluvě s rodinou byl přeložen na sociální lůžko, kdy rodina neměla v možnostech se o pacienta postarat, o tom svědčilo i zjištění v době počátku hospitalizace pacienta, kdy bratr žalobkyně byl velmi po zdravotní stránce, ale i sociální zanedbán. Na tomto oddělení s ohledem na veškeré nemoci, které u pacienta byly zjištěny, a pak přidružené nachlazení došlo k náhlému úmrtí bratra paní žalobkyně. Soud v rámci realizovaného dokazování neshledal žádné skutečnosti, které by prokazovaly, že by došlo v případě lékařů při léčbě a aplikaci léčby k postupu non lege artis. Polemika žalobkyně o tom, že by jejímu bratrovi měla být aplikována ATB s ohledem na jeho stav a přidružené nachlazení je pouhá spekulace. Sám znalec, i ošetřující lékař se vyjádřili k léčbě, která byla adekvátní zdravotnímu stavu pacienta. Nebylo shledáno pochybení. V případě bratra žalobkyně byla vedena řádná lékařská dokumentace, zcela v souladu se zákonem.

34. V případě nároku žalobkyně na odčinění nemajetkové újmy ve výši 100.000 Kč z důvodu nevhodného chování pracovníků název nemocnice nemocnice a.s. Soud s ohledem na výsledky dokazování považuje předmětný nárok žalobkyně za neopodstatněný, neprokázaný. Tak jak vyplynulo z výslechů svědků, žádný ze slyšených svědků nebyl přítomen konkrétnímu konfliktu mezi paní žalobkyní, jejím bratrem a personálem název nemocnice nemocnice a.s. Bylo zřejmé, že paní žalobkyně si v podstatě dělala v nemocnici, co chtěla, ignorovala rozsah návštěvní doby a pobývala u svého bratra téměř po větší část dne. V důsledku opakované přítomnosti žalobkyně po dlouhou dobu v pokoji jejího bratra byla tím ztěžovaná práce personálu název nemocnice nemocnice a.s. Žalobkyně na poznámky, poučení ani nic dalšího nereagovala. I když měla uposlechnout, na chvilku se vzdálit z pokoje a pak se vrátila. Jednalo se stále o přetrvávající ingerenci žalobkyně do prostředí realizované péče o pacienty ze strany zaměstnanců název nemocnice nemocnice a.s. Ze strany žalobkyně byla bagatelizovaná cukrovka jejího bratra, která byla velmi zanedbaná a i přes zákazy personálu název nemocnice nemocnice a.s. nosila svému bratrovi nepřiměřené množství ovoce, které nebylo z důvodu nařízené diety v souvislosti s dekompenzovanou cukrovkou bratra žalobkyně, vhodné. Sama žalobkyně připustila, že ji nedělá dobře, když je na ní tlačeno, psychicky pak strádá. Zaměstnanci žalobce v daném případě jen realizovali kroky vedoucí k zajištění podmínek pro výkon jejich práce, obraceli se již i na primáře oddělení MUDr. příjmení, který připustil, že možná už důrazně připomněl žalobkyni, že její neustálá přítomnost u lůžka jejího bratra ztěžuje a ruší v práci zaměstnance žalobce. O zdravotním stavu byly podávány průběžně informace jak bratrovi žalobkyně, žalobkyni i jejich rodinné přítelkyni svědkyni příjmení. Svědkyně příjmení se starala i o administrativní záležitosti pana jméno příjmení např. vyplňovala formulářů za účelem přeložení bratra žalobkyně na sociální oddělení. V případě realizaci pitvy, tato byla na přání žalobkyně realizovaná, opětovně se postupovalo podle z.č. 372/2011 Sb., kdy nebyly shledány důvody pro realizaci ani jedné z pitev zdravotní ani anatomicko- patologické, ale nakonec byla realizovaná pitva anatomicko-patologická v název nemocnice nemocnici, a.s. Pochybení, kterého se dopustila MUDr. příjmení bylo pochybením v pojmosloví, kdy v důsledku tohoto nebyl nikdo dotčen na svých právech a nevznikla v důsledku toho jednání ani škod. Tato nevznikla žalobkyni ani v důsledku jednání jiných dalších pracovníků název nemocnice nemocnice a.s.

35. S ohledem na výše uvedené soud přistoupil k zamítnutí návrhu v plném rozsahu, když jej vyhodnotil za nedůvodný, důkazy neprokázaný.

36. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.. V dané právní věci to byl žalovaný, kdo by ve věci plně úspěšný, a proto mu náleží právo na přiznání nároku na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k obraně svého práva proti žalobkyni. Předmětné náklady představuje odměna za právní služby za 8 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1, § 9 odst. 4, § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. – příprava převzetí datum – 5 100 Kč, vyjádření k žalobě ze dne datum – 5 100 Kč, účast u ústního jednání datum (2 h, 2 úkony) – 10 200 Kč, účast u ústního jednání datum - 2 h – 2 úkony – 10 200 Kč, účast u jednání datum – 5 100 Kč, účast u jednání datum - 5 100 Kč, 8 x režijní paušál 8 x 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky 177/1996 Sb., cestovné dne 7. 10., 8. 11., datum po trase obec obec a zpět, amortizace 4,8 Kč na 1 km, cena pohonné hmoty 44,50 Kč 1 l benzinu Natural 95, spotřeba 5,5 l na 100km – 3 x 800,80 Kč, cestovné obec - obec zpět, amortizace 5,2 Kč na 1 km, benzin Natural 95 41,20 Kč na 1 l, spotřeba 5,5 l na 100 km- 836,60 Kč, ztráta času 7. 10., 8. 11., datum, datum podle § 14 odst. 3 vyhlášky 177/1996 Sb. 4 x 400 Kč, 21 % DPH - 10 088,19 Kč Celkem tak byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 58 127,19 Kč s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta JUDr. jméno příjmení. Soud s ohledem na zjištěné poměry žalobkyně umožnil žalobkyni, aby předmětné náklady řízení uhradila v měsíčních splátkách, kdy možnost úhrady po splátkách odpovídá výši přiznaných nákladů řízení. S ohledem na zjištěné majetkové poměry žalobkyně, soud umožnil žalobkyni, aby s ohledem na výši pohledávky, charakter subjektů, okolnosti případu, měla možnost přiznané náklady řízení úspěšnému účastníkovi řízení splácet po měsíčních splátkách ve výši 1000 Kč. Soud má za to, že žalovanému v důsledku tohoto nevznikne žádná újma a žalobkyně pod hrozbou ztráty výhody splátek bude mí tak možnost své povinnosti vůči žalovanému postupně splnit.

37. O odměně opatrovníka bude rozhodnuto samostatným usnesení po právní moci rozhodnutí v dané právní věci. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo podáním návrhu na nařízení exekuce u soudního exekutora.