7 C 373/2024

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Martincovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený datum bytem Adresa žalovaného pro 27 207,50 Kč s příslušenstvím

I. Návrh žalobce, aby žalovaný zaplatil žalobci částku ve výši 13 541,55 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 633,80 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 14 156,87 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 9 008,21 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 9,75 % p. a., úrok 29 % ročně z částky 9 008,21 Kč od , datum, do zaplacení, částku ve výši 13 665,95 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8 218,16 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 31 346,75 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 13 665, 95 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 9 % p. a., úrok 29 % ročně z částky 13 665,95 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobce je povinen doplatit státu – České republice – Okresnímu soudu v Domažlicích soudní poplatek za podání návrhu ve výši 273 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne , datum, , se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 27 207,50 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, úroku z jím jednotlivě požadovaných částek, úroku, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladu řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému.

2. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožadoval z titulu smlouvy o zápůjčce, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, , dále jen právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne , datum, a , datum, . Na základě smlouvy ze dne , datum, se dostala do dispozice žalovaného částka ve výši 28 000 Kč, na základě smlouvy ze dne , datum, se dostala do dispozice žalovaného částka ve výši 55 000 Kč, kdy předmětné částky se zavázal navrátit zpět právnímu předchůdci žalobce za smluvně ujednaných podmínek včetně poplatku. Žalovaný si řádně a včas své povinnosti dle žalobce nehradil. Ve vztahu ke smlouvě ze dne , datum, uhradil částku ve výši 37 021,45 Kč a ve vztahu ke smlouvě ze dne , datum, uhradil částku ve výši 79 478,55 Kč.

3. Aktivní legitimace žalobce má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Nedílnou součástí převodu byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovaným. Předmětné skutečnosti mají oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky -postup s účinností od , datum, a v Příloze č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávky - strana 80 Seznamu postoupených pohledávek. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávek. Žalovaný však na výzvu k úhradě nereagoval.

4. Soud má prokázané následující skutková zjištění.

5. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřená smlouva o zápůjčce, kdy na základě této smlouvy se fakticky do dispozice žalovaného na základě smlouvy ze dne , datum, dostala částka ve výši 28 000 Kč, a tuto se zavázal navrátit zpět včetně úroků ve výši 6 862 Kč (24,5 %), administrativního poplatku ve výši 6 716 Kč, poplatku hotovostního inkasa splátek ve výši 8 985 Kč v 18-ti měsíčních splátkách a další povinností byl úrok ve výši 29 % ročně. Nedílnou součástí této smlouvy byly i smluvní podmínky, které jsou nepřehledné, s ohledem na způsob jejich úpravy, není zřejmá jejich důležitost, zejména pokud se jedná o úpravu smluvních pokut, dalších úroků, sankcí, podmínek pro zánik smlouvy. Jejich úprava je nepřehledná, s ohledem na způsob úpravy, není zdůrazněna jejich důležitost pro subjekt, kterým žalovaná je. Předmětné podmínky nejsou ani podepsané. Soud považuje ujednání upravující výši úroku, administrativních poplatků, hotovostního inkasa splátek a dalších úroků za ujednání, která jsou nepřiměřená, která zásadním způsobem narušuji rovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. Soud pak v daném případě odkazuje na ustanovení §§ 1812, 1813, 1814, 1815 zákona č. 89/2012 Sb. Soud k předmětným ujednáním nepřihlédl. Navíc žalobce netvrdil, natož, aby prokázal, jakým způsobem byla realizovaná služba hotovostního inkasa, zda byla realizovaná a jakou výhodu pro žalovanou, v pozici spotřebitele, volba této tato fakultativní služby přinesla. Žalovaný jako spotřebitel mohla být v dobré víře, že jediným úrokem, který je po ní možné požadovat je ten v kapitalizované podobě, byť v nepřiměřeně vysoké výši.

6. Soudu byla předložena i Karta zákazníka úvěru, ze které soud zjistil, že právní předchůdce žalobce pouze a jen pasivně převzal údaje, které mu sdělil dlužník, žalovaný, v dané právní věci. Z předmětné karty je možné zjistit, že žalovaný byl OSVČ s příjmem 19240 Kč zjištěno z potvrzení o příjmu, který nebyl předložen, dalším příjmem do domácnosti byla částka 28 000 Kč. Měsíční výdaje splátky půjček 5492 Kč a další výdaje 3000 Kč. Nebyly zjištěny žádné výdaje spojené s bydlením, náklady spojené s bydlením v podobě elektřiny, plynu, vody. Předmětné výdaje nejsou blíže specifikované. Věřitel pouze a jen pasivně převzal údaje a nedostatečně tak zjistil i poměry žalovaného za účelem poskytnutí úvěru. Tyto poměry, způsob jejich prověřování nikterak ani v rámci předmětného řízení ničím neprokázal. Právní předchůdce žalobce převzal formálně údaje, aniž by je měl řádně ověřené listinami, které by si vyžádal od žalovaného.

7. Podle § 86 odstavec jedna z. s. ú. poskytovatel úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných informací o spotřebiteli, přiměřeně využije i dalších zdrojů v podobě databází tak, aby úvěruschopnost spotřebitele byla ověřena i z jiných zdrojů.

8. Podle § 75 z. s. ú. je poskytovatel úvěrů povinen posuzovat svou činnost s odbornou péčí.

9. Podle § 76 odstavec z. s. ú. poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Výraz zkoumání příjmů a výdajů a závazků spotřebitele se s ohledem i na rozsah úvěrů liší. Příjmy spotřebitele je možné zkoumat na základě předložených pracovněprávních smluv, výplatních mzdových lístků, prověřování historie v podobě výpisu z účtů, doložení příjmu alespoň za poslední tří měsíce. Povinnost poskytovatele úvěru je povinností prevenční a její nesplnění je sankcionováno neplatností jen v případě, že po řádném přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele tu jsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, kdy poskytovatel neměl úvěr vůbec poskytnout, ale i v případě, že poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele nezkoumal řádně, respektive nezkoumal ji vůbec, dostatečně. Soud v daném případě zjistil, že právní předchůdce žalobce dostatečně nepřezkoumal majetkové poměry žalované a jí tvrzené informace, pouze a jen pasivně převzal, pasiva jsou neurčitě vymezena a jsou jednoznačně podhodnocena. Příjem žalované je nízký. V daném případě s ohledem na výše uvedené soud tak posoudil obsah předmětné smlouvy za neplatný s ohledem na to, že právní předchůdce žalobce si řádně nepřezkoumal úvěruschopnost žalovaného, a v důsledku tohoto je tak povinností žalovaného, aby navrátil zpět částku, která se do jeho dispozice dostala z titulu neplatného právního úkonu tak, jak má na mysli § 2993 ve spojení s ustanovením § 2991 zákona č. 89/2012 Sb..

10. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřená smlouva o zápůjčce, kdy na základě této smlouvy se fakticky do dispozice žalovaného na základě smlouvy ze dne , datum, dostala částka ve výši 55 000 Kč, a tuto se zavázal navrátit zpět včetně úroků ve výši 13 479 Kč (24,50 %), administrativního poplatku - doručení, komfortní splácení ve výši 12710 Kč, poplatku hotovostního inkasa splátek ve výši 17650 Kč v 18-ti měsíčních splátkách a další povinností byl úrok ve výši 29 % ročně. Nedílnou součástí této smlouvy byly i smluvní podmínky, které jsou nepřehledné, s ohledem na způsob jejich úpravy, není zřejmá jejich důležitost, zejména pokud se jedná o úpravu smluvních pokut, dalších úroků, sankcí, podmínek pro zánik smlouvy. Jejich úprava je nepřehledná, s ohledem na způsob úpravy, není zdůrazněna jejich důležitost pro subjekt, kterým žalovaná je. Předmětné podmínky nejsou ani podepsané. Soud považuje ujednání upravující výši úroku, administrativních poplatků, hotovostního inkasa splátek a dalších úroků za ujednání, která jsou nepřiměřená, která zásadním způsobem narušuji rovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. Soud pak v daném případě odkazuje na ustanovení §§ 1812, 1813, 1814, 1815 zákona č. 89/2012 Sb. Soud k předmětným ujednáním nepřihlédl. Navíc žalobce netvrdil, natož, aby prokázal, jakým způsobem byla realizovaná služba hotovostního inkasa, zda byla realizovaná a jakou výhodu pro žalovanou, v pozici spotřebitele, volba této tato fakultativní služby přinesla. Žalovaný jako spotřebitel mohla být v dobré víře, že jediným úrokem, který je po ní možné požadovat je ten v kapitalizované podobě, byť v nepřiměřeně vysoké výši.

11. Soudu byla předložena i Karta zákazníka úvěru, ze které soud zjistil, že právní předchůdce žalobce pouze a jen pasivně převzal údaje, které mu sdělil dlužník, žalovaná, v dané právní věci. Z předmětné karty je možné zjistit, že žalovaná byla v zaměstnaneckém poměru, na základě pracovní smlouvy s příjmem 14260 Kč nepotvrzeno žádnou listinou, žalovaný pracuje jako OSVČ. Měsíční výdaje splátky půjček žádná a další výdaje 5000 Kč. Nebyly zjištěny žádné výdaje spojené s bydlením, náklady spojené s bydlením v podobě elektřiny, plynu, vody. Předmětné výdaje nejsou blíže specifikované. Věřitel pouze a jen pasivně převzal údaje a nedostatečně tak zjistil i poměry žalovaného za účelem poskytnutí úvěru. Tyto poměry, způsob jejich prověřování nikterak ani v rámci předmětného řízení ničím neprokázal. Právní předchůdce žalobce převzal formálně údaje, aniž by je měl řádně ověřené listinami, které by si vyžádal od žalovaného.

12. Podle § 86 odstavec jedna z. s. ú. poskytovatel úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných informací o spotřebiteli, přiměřeně využije i dalších zdrojů v podobě databází tak, aby úvěruschopnost spotřebitele byla ověřena i z jiných zdrojů.

13. Podle § 75 z. s. ú. je poskytovatel úvěrů povinen posuzovat svou činnost s odbornou péčí.

14. Podle § 76 odstavec z. s. ú. poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Výraz zkoumání příjmů a výdajů a závazků spotřebitele se s ohledem i na rozsah úvěrů liší. Příjmy spotřebitele je možné zkoumat na základě předložených pracovněprávních smluv, výplatních mzdových lístků, prověřování historie v podobě výpisu z účtů, doložení příjmu alespoň za poslední tří měsíce. Povinnost poskytovatele úvěru je povinností prevenční a její nesplnění je sankcionováno neplatností jen v případě, že po řádném přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele tu jsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, kdy poskytovatel neměl úvěr vůbec poskytnout, ale i v případě, že poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele nezkoumal řádně, respektive nezkoumal ji vůbec, dostatečně. Soud v daném případě zjistil, že právní předchůdce žalobce dostatečně nepřezkoumal majetkové poměry žalované a jí tvrzené informace, pouze a jen pasivně převzal, pasiva jsou neurčitě vymezena a jsou jednoznačně podhodnocena. Příjem žalované je nízký. V daném případě s ohledem na výše uvedené soud tak posoudil obsah předmětné smlouvy za neplatný s ohledem na to, že právní předchůdce žalobce si řádně nepřezkoumal úvěruschopnost žalovaného, a v důsledku tohoto je tak povinností žalovaného, aby navrátil zpět částku, která se do jeho dispozice dostala z titulu neplatného právního úkonu tak, jak má na mysli § 2993 ve spojení s ustanovením § 2991 zákona č. 89/2012 Sb.

15. V případě žalovaného bylo plněno na jím převzatou částku 55 000 Kč částka ve výši 79 478,55 Kč, na částku ve výši 28 000 Kč byla plněna částka ve výši 33 809,13 Kč. Žalovaný tak plně uhradil částku, která se do jeho dispozice dostala z titulu neplatného právního úkonu. Soud proto posoudil nárok žalobce za zcela nedůvodný.

16. S ohledem na právní posouzení, soud přistoupil k zamítnutí návrhu žalobce v plném rozsahu.

17. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má oporu v § 142 odstavec 1 o. s. ř. V daném případě soud rozhodoval podle úspěchu ve věci. Vzhledem k tomu, že žalovanému v souvislosti s tímto řízením nevznikly žádné účelně vynaložené náklady, soud rozhodl tak, jak je uvedeno na výroku předmětného rozsudku.Rozhodnutí o doplacení soudního poplatku má oporu v Položce 2 bod 2 ve spojení s Položkou 1 bod 1 písm. b) Sazebníku z.č. 549/1991 Sb.