7 C 49/2026

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Martincovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 19 582 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 6 970 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 970 Kč od datum do zaplacení výši 14,75 % p. a., zákonný úrok z prodlení z částky 6 970 Kč od datum do datum ve výši 14,75 % p. a., to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh žalobce, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši 1 439,47 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 439,47 Kč od datum do zaplacení ve výši 14,75 % p. a., zákonný úrok z prodlení z částky 1 439,47 Kč od datum do datum ve výši 14,75 % p. a., 2 323,28 Kč, úrok ve výši 14,75 % ročně z částky 8 409,47 Kč od datum do zaplacení, částku ve výši 6 172,53 Kč, 5 000 Kč se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne datum, se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 19 582 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, a úroku z jím jednotlivě požadovaných částek, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalované.

2. Žalobce se svého nároku po žalované dožaduje z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, dále jen právním předchůdcem žalobce a žalovanou. Na základě této smlouvy se do dispozice žalované dostala částka ve výši 10 000 Kč, a tuto se zavázala navrátit zpět ve 26týdenních splátkách včetně poplatku ve výši 678 Kč. Žalovaná si dle tvrzení žalobce své povinnosti řádně neplnil a na částku uhradil pouze 3 030 Kč. Tato byla zohledněna při podání žaloby co do jistiny částkou ve výši 1 590,53 Kč.

3. Aktivní legitimace žalobce v dané právní věci má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem dne datum. Nedílnou součástí převodu byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce za žalovanou. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl žalovanou o postoupení pohledávky a vyzval ji k dobrovolné úhradě. Předmětné skutečnosti mají oporu ve smlouvě o postoupení pohledávek a v příloze č. 1 – smlouvy o postoupení pohledávek na straně č. 32.

4. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru dne datum na dobu neurčitou, kdy na základě této smlouvy se fakticky do dispozice žalované dostala částka ve výši 10 000 Kč, a celkem se zavázala navrátit zpět částku ve výši 16 650 Kč s pevnou roční úrokovou sazbou 88 % 26týdenních splátkách. Předmětný poplatek představovala částka ve výši 6 650 Kč a ta představovala úrok ve výši 2 437 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 3 713 Kč, administrativní poplatek ve výši 1500 Kč, pojištění 962 Kč. Žalobce netvrdil, natož aby prokázal, jaká konkrétní výhoda volbou služby hotovostního inkasa žalované vznikne. Netvrdil ani, zda předmětná služba byla realizovaná a jak. Je zřejmé, že se jedná o fakultativní službu, ohodnocenou však na částku, která je zcela v nepřiměřené výši. Nedílnou součástí této smlouvy byly i smluvní podmínky, které jsou nepřehledné a s ohledem na způsob jejich úpravy, není z nich patrná jejich důležitost pro subjekt, kterému jsou určeny, zejména pokud se jedná o úpravu smluvních pokut, dalších úroků, sankcí, podmínek pro zánik smlouvy. Předmětné podmínky nejsou ani podepsané. Soud považuje ujednání upravující výši úroku za nepřiměřenou, kdy zásadním způsobem narušuje rovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. Výše úrokové sazby je stanovena přímo smluvně, není tak možné řešit výší úrokové sazby v obvyklé výši v místě a čase a její výši moderovat. Soud k předmětnému ujednání tak nepřihlédl s poukazem na ustanovení §§ 1812, 1813, 1814, 1815 zákona č. 89/2012 Sb..

5. Z předložených listin žalobce nevyplynulo, jakým způsobem se věřitel seznámil s majetkovými poměry žalovaného subjektu tak, aby mohl řádně a zodpovědně přezkoumat úvěruschopnost žalovaného subjektu. Věřitel nezkoumal poměry žalované řádně, pouze a jen formálně převzal na vědomí údaje sdělené žalovanou. Tyto údaje nejsou dostatečně ověřené. Žalovaná měla dosahovat příjmu 24 000 Kč měsíčně. Odhadované výdaje představovaly částku ve výši 5 000 Kč měsíčně, nebyly blíže specifikované. Bydlela v nájmu a měla běžné výdaje spojené s domácností. Tyto nebyly specifikované.

6. Podle § 86 odstavec jedna z. s. ú. poskytovatel úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných informací o spotřebiteli, přiměřeně využije i dalších zdrojů v podobě databází tak, aby úvěruschopnost spotřebitele byla ověřena i z jiných zdrojů.

7. Podle § 75 z. s. ú. je poskytovatel úvěrů povinen posuzovat svou činnost s odbornou péčí.

8. Podle § 76 odstavec z. s. ú. poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Výraz zkoumání příjmů a výdajů a závazků spotřebitele se s ohledem i na rozsah úvěrů liší. Příjmy spotřebitele je možné zkoumat na základě předložených pracovněprávních smluv, výplatních mzdových lístků, prověřování historie v podobě výpisu z účtů, doložení příjmu alespoň za poslední tří měsíce. Povinnost poskytovatele úvěru je povinností prevenční a její nesplnění je sankcionováno neplatností jen v případě, že po řádném přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele tu jsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, kdy poskytovatel neměl úvěr vůbec poskytnout, ale i v případě, že poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele nezkoumal řádně, respektive nezkoumal ji vůbec, dostatečně. Soud v daném případě zjistil, že právní předchůdce žalobce dostatečně nepřezkoumal majetkové poměry žalované. V daném případě s ohledem na výše uvedené soud tak posoudil obsah předmětné smlouvy za neplatný s ohledem na to, že právní předchůdce žalobce si řádně nepřezkoumal úvěruschopnost žalovaného, a v důsledku tohoto je tak povinností žalovaného, aby navrátil zpět částku, která se do jeho dispozice dostal z titulu neplatného právního úkonu tak, jak má na mysli § 2993 ve spojení s ustanovením § 2991 zákona č. 89/2012 Sb..

9. Žalovaná plnila na částku požadovanou žalobcem 3 030 Kč, část tohoto plnění ve výši 1 590,53 Kč byla zohledněna při podání žaloby tzn. žalobce se dožadoval na jistině částky ve výši 8 409,47 Kč. Zbývající část plnění poskytnutého ze strany žalované ve výši 1 439,47 Kč, s ohledem na právní posouzení, soud považuje za plnění na jistinu. Co do části 1 439,47 Kč byl tak nárok žalobce ze strany žalované již uhrazen a žalovaná se nedostala ani do prodlení s jeho úhradou.

10. S ohledem na právní kvalifikaci a výše uvedené soud uložil žalované navrátit zpět žalobci částku ve výši 6 970 Kč a ve zbývající části soud žalobu zamítl.

11. Žalovaná se dostala se splněním své povinnosti ve vztahu k částce přiznané soudem do prodlení, žalobci tak vznikl nárok dožadovat se po žalované zákonného úroku z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb..

12. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. V daném případě, poměr úspěchu převažuje na straně žalované. Vzhledem k tomu, že jí v souvislosti s tímto řízením nevznikly žádné účelně vynaložené náklady, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost uložena tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se ji domoci cestou podáním návrhu na nařízení výkonu soudního rozhodnutí nebo návrhu na nařízení exekuce u soudního exekutora.