7 C 53/2022

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Martincovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 14 495,33 Kč s příslušenstvím <b>I. Návrh žalobce, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 14 495,33 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 495,33 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75% p. a., se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne [datum], se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 14 495,33 Kč včetně zákonného úroku z prodlení z této částky, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožaduje z titulu smlouvy o úvěru, která byla uzavřena mezi účastníky řízení dne [datum]. Na základě této smlouvy se dostala do dispozice žalovaného částka ve výši 60 000 Kč Smluvní strany se dále ujednaly, že v případě porušení povinnosti bude povinností žalovaného hradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky, kdy pokuta nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celková výše poskytnuté finanční částky, nejvýše však 200 000 Kč. Dále žalobce neopomněl poukázat na to, že rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích pod č. j. [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] byl žalovaný zavázán, aby hradil část smluvní pokuty s poukazem na čl. 6 a 6.5 smlouvy a hradil dále jistinu včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky. Předmětný rozsudek nabyl právní moci. Prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny ve výši 67 294 Kč pokračovalo i po [datum], žalobce se tak dožaduje smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z částky 67 294 Kč od [datum] do [datum] ve výši 14 495,33 Kč. Z rozsudku Okresního soudu v Domažlicích vydaného pod č. j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] soud zjistil, že řízení, pokud se jedná o úroky, bylo částečně ve výši 27,76% ročně z částky dlužné zastaveno, byla připuštěna změna žaloby, kdy žalobci bylo umožněno, aby se dožadoval úroku ve výši 26,76% ročně a v tomto rozsahu byl žalovaný i zavázán, aby hradil jistinu včetně úroku s příslušenstvím a zákonného úroku z prodlení z této částky. Předmětný rozsudek nabyl právní moci [datum] a stal se vykonatelným. Žalobce se dožadoval úhrady smluvní pokuty po žalovaném písemností ze dne [datum], o čemž svědčí skutečnosti zjištěné z předžalobní upomínky z [datum] a z podacího archu. Základem pro uplatnění tohoto nároku jako nároku akcesorického je smlouva o úvěru spotřebitelském, která byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným dne [datum]. Na základě této smlouvy se fakticky do dispozice žalovaného dostala částka ve výši 60 000 Kč. A bez žádného konkrétního vysvětlení pro subjekt spotřebitele, kterým žalovaný byl, měl žalovaný uhradit zpět žalobci částku ve výši 122 976 Kč v 36 měsíčních splátkách s tím, že roční úroková sazba představovala částku 70,43% ročně. Úročení úvěru je rozvětvené v bodě 2. předmětné smlouvy. Pokud se jedná o smluvní pokutu, její úprava spočívá v ujednání pod bodem 6, vrcholí v bodě 6.10, ze kterého soud zjistil, že nevyšší výše smluvní pokuty, které je žalobce oprávněn dožadovat se na základě tohoto právního titulu, je částka 200 000 Kč. Vymezení práv a povinností v předmětné smlouvě o úvěru ze dne [datum] je upraveno velmi rozsáhle, pro spotřebitele z pozice laika velmi nepřehledně. Soudu ani není známo, jakým způsobem si žalobce zjišťoval úvěruschopnost žalobce ve vztahu k žalovanému subjektu. Je zřejmé, že k předmětným smlouvám přistupují jako k nebankovním subjektům, většinou lidé, kteří už nedosáhnou běžně na úvěry poskytované bankovnímu subjekty, tzn., jedná se o subjekty již zadlužené, v tíživé situaci. Soud si je vědom toho, že soud rozhodující [datum] akceptoval smlouvu o úvěru uzavřenou mezi účastníky řízení ze dne [datum] za platně uzavřenou. Žalobce se svého nároku dožaduje u zdejšího soudu i s ohledem na jeho právní očekávání v rámci předvídatelného soudního rozhodování. Tato skutečnost soudu znemožnila, aby nahlížel tak jak nahlíží ve většině případů žalobce a jeho spotřebitelů a tak jak by nahlížel i v daném případě na předmětnou smlouvu o úvěru jako na smlouvu absolutně neplatnou, právě s ohledem na charakter subjektů a způsob vymezení práv a povinností ve smlouvě. Soud však i s ohledem na charakter smluvní pokuty vyhodnotil ujednání o smluvní pokutě vymezené v bodě 6. – 6.10 smlouvy za ujednání, které je nepoctivé, odporující dobrým mravům. V daném případě žalobce pouze a jen zneužívá své pozice v pozici podnikatele subjektu obchodujícího s pohledávkami a poskytuje úvěry za zcela nevhodných a nemravných podmínek. V případě smluvní pokuty se jedná o akcesorický právní vztah navazující na smluvní vztah základní úvěrové smlouvy. Žalobci se fakticky dostala do dispozice částka ve výši 60 000 Kč, ze zcela nesrozumitelných důvodů a důvodů odporujícím dobrým mravům měl navrátit částku více jak dvojnásobně vyšší a uhradit smluvní pokutu, jejíž výše může dosahovat až do limitu 200 000 Kč, tzn. trojnásobně vyšší než je úvěrem fakticky poskytnutá částka žalovanému. Soud proto přistoupil k zamítnutí nároku žalobce, neboť se jedná o nárok, který je postaven na ujednání, které je zcela nemravné, nepoctivé a nepřiměřené, soud k němu nepřihlédl a posoudil je s ohledem na rozpor s dobrými mravy i za absolutně neplatné s poukazem na ustanovení § 580, 588 z. č. 89/2012 Sb. v návaznosti na ustanovení § 1812, 1813 z. č. 89/2012 Sb. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě to byl žalovaný, kdo byl plně ve věci úspěšný, a komu by náleželo právo na přiznání náhrady nákladů řízení, které účelně vynaložil ke své obraně proti žalobci. Vzhledem k tomu, že mu v souvislosti s tímto řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly, soud rozhodl tak jak je uvedeno ve výroku předmětného rozsudku.