7 C 84/2025

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Martincovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 48 083 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 11 780 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 780 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 15 % p. a., zákonný úrok z prodlení z částky 11 780 Kč od , datum, do , datum, ve výši 15 % p. a., to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh žalobce, aby žalovaný zaplatil žalobci částku ve výši 13 497,86 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 497,86 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 15 % p. a., zákonný úrok z prodlení z částky 13 497,86 od , datum, do , datum, ve výši 15 % p.a., 22 805,14 Kč, kapitalizované úroky ve výši 10 241,80 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 25 277,86 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen doplatit státu – České republice-Okresnímu soudu v Domažlicích soudní poplatek za podání návrhu ve výši 481 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne , datum, , se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 48083 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, a úroku z jím jednotlivě požadovaných částek, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalované.

2. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožaduje z titulu smluv o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , dále jen právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Na základě této smlouvy se do dispozice žalovaného dostala částka ve výši 30 000 Kč, a tuto se zavázal navrátit zpět v 78týdenních splátkách včetně poplatku ve výši 36 303 Kč. Žalovaný si dle tvrzení žalobce své povinnosti řádně neplnil. Na předmětnou částku uhradil pouze 18 220 Kč.

3. Aktivní legitimace žalobce v dané právní věci má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Nedílnou součástí převodu byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce za žalovanou. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky a vyzval ji k dobrovolné úhradě. Předmětné skutečnosti mají oporu ve smlouvě o postoupení pohledávek a v příloze č. , hodnota, – smlouvy o postoupení pohledávek na straně č. , hodnota, .

4. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru dne , datum, , kdy na základě této smlouvy se fakticky do dispozice žalovaného dostala částka ve výši 30 000 Kč, a celkem se zavázal navrátit zpět částku ve výši 30000 Kč plus 36303 Kč představující úrok a poplatky s pevnou roční úrokovou sazbou 88 % ročně v 78týdenních. splátkách Předmětný poplatek představovala částka ve výši 36 303Kč, úrok ve výši 24 177 Kč, administrativní poplatek 1500 Kč poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 8286Kč. Žalobce netvrdil, natož aby prokázal, jaká konkrétní výhoda volbou služby hotovostního inkasa žalovanému vznikne, netvrdil, zda předmětná služba byla realizovaná a jak. Je zřejmé, že se jedná o fakultativní službu, ohodnocenou však na částku, která je v nepřiměřené výši. Nedílnou součástí této smlouvy byly i smluvní podmínky, které jsou nepřehledné, s ohledem na způsob jejich úpravy, není zřejmá jejich důležitost, zejména pokud se jedná o úpravu smluvních pokut, dalších úroků, sankcí, podmínek pro zánik smlouvy. Jejich úprava je nepřehledná, s ohledem na způsob úpravy, není zdůrazněna jejich důležitost pro subjekt, kterým žalovaný je. Předmětné podmínky nejsou ani podepsané. Soud považuje ujednání upravující výši úroku za nepřiměřené, zásadním způsobem narušuje rovnost povinností v neprospěch žalovaného subjektu v pozici spotřebitele. Výše úrokové sazby je stanovena přímo smluvně, byť v nepřiměřené výši, není tak možné řešit výší úrokové sazby v obvyklé výši v místě a čase. Soud odkazuje na ustanovení §§ 1812, 1813, 1814, 1815 zákona č. 89/2012 Sb. a k předmětným ujednáním nepřihlédl.

5. Z předložených listin žalobcem soud nebyl obeznámen s tím, jakým způsobem se věřitel seznámil s majetkovými poměry žalovaného subjektu tak, aby mohl řádně a zodpovědně přezkoumat úvěruschopnost žalovaného subjektu. Věřitel nezkoumal poměry žalovaného řádně, pouze a jen formálně převzal na vědomí údaje sdělené žalovaným. Tyto údaje nejsou dostatečně ověřené. Žalovaný měl dosahovat příjmu 7 714 Kč měsíčně na pozici svářeč, kdy tuto práci vykonával na základě pracovní smlouvy. Tento příjem měl doložit dvěma výplatními páskami, soudu nedoložené. Další příjem žalovaného měla být částka ve výši 28 000 Kč, tato částka nebyla doložena. Odhadované výdaje ve výši 3000 Kč, které nejsou konkretizované nejsou ničím ani doloženy a s ohledem na jejich výši jsou zcela podhodnocené. Věřitel si neprověřil běžné výdaje spojené s bydlením a další výdaje v podobě cestovného, nákladů spojených se zdravím, nejsou specifikované závazky atpod.

6. Podle § 86 odstavec jedna z. s. ú. poskytovatel úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných informací o spotřebiteli, přiměřeně využije i dalších zdrojů v podobě databází tak, aby úvěruschopnost spotřebitele byla ověřena i z jiných zdrojů.

7. Podle § 75 z. s. ú. je poskytovatel úvěrů povinen posuzovat svou činnost s odbornou péčí.

8. Podle § 76 odstavec z. s. ú. poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Výraz zkoumání příjmů a výdajů a závazků spotřebitele se s ohledem i na rozsah úvěrů liší. Příjmy spotřebitele je možné zkoumat na základě předložených pracovněprávních smluv, výplatních mzdových lístků, prověřování historie v podobě výpisu z účtů, doložení příjmu alespoň za poslední tří měsíce. Povinnost poskytovatele úvěru je povinností prevenční a její nesplnění je sankcionováno neplatností jen v případě, že po řádném přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele tu jsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, kdy poskytovatel neměl úvěr vůbec poskytnout, ale i v případě, že poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele nezkoumal řádně, respektive nezkoumal ji vůbec, dostatečně. Soud v daném případě zjistil, že právní předchůdce žalobce dostatečně nepřezkoumal majetkové poměry žalovaného. V daném případě s ohledem na výše uvedené, soud tak posoudil obsah předmětné smlouvy za neplatný s ohledem na to, že právní předchůdce žalobce si řádně nepřezkoumal úvěruschopnost žalovaného, a v důsledku tohoto je tak povinností žalovaného, aby navrátil zpět částku, která se do jeho dispozice dostal z titulu neplatného právního úkonu tak, jak má na mysli § 2993 ve spojení s ustanovením § 2991 zákona č. 89/2012 Sb.

9. Částka ve výši 18 2200 Kč, kterou žalovaný uhradil byla částečně zohledněna na jistinu před podáním žaloby ve výši 4722,14 Kč, zbývající část 13 497,86 Kč soud považoval za úhradu části předmětu žaloby v podobě požadované jistiny. Soud proto v této části jistiny včetně jejího příslušenství považuje žalobu za nedůvodnou, nebo žalovaný ji uhradil a nedostal se tak ani se splněním této části jistiny do prodlení. S ohledem na právní kvalifikaci zbývá na jistinu částka ve výši 11 780 Kč. V této části soud návrhu žalobce vyhověl.

10. Žalovaný se dostala se splněním své povinnosti ve vztahu k částce přiznané soudem do prodlení, žalobci tak vznikl nárok dožadovat se po žalované zákonného úroku z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb.

11. S ohledem na právní posouzení, soud poté přistoupil k zamítnutí zbývající části požadovaného nároku ze strany žalobce.

12. Rozhodnutí o doplacení soudního poplatku má oporu v Položce 2 bod 2 ve spojení s Položkou 1 bod 1 písm. b) Sazebníku z.č. 549/19912 Sb.

13. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. V daném případě to byl žalovaný, kdo byl poměrně ve věci úspěšný. Vzhledem k tomu, že mu v souvislosti s tímto řízením nevznikly žádné účelně vynaložené náklady, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.