7 C 95/2026

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Martincovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 33 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč od datum do zaplacení ve výše 12,75 % p. a., to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh žalobce, aby žalovaný zaplatil žalobci částku ve výši 13 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 000 Kč od datum do zaplacení ve výši 12,75 % p. a., 5 500 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne datum, se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, který by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 33 500 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z částky 28 000 Kč, a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému.

2. Aktivní legitimace žalobce má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávky, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce-právnická osoba.a žalobcem dne datum, kdy společnost nabyla předmětnou pohledávku od společnosti právnická osoba. smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum. Nedílnou součástí převodů byla i pohledávka, kterou má žalobce za žalovaným. Právní předchůdce řádně vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky a vyzval ho k úhradě. Žalovaný na předmětnou výzvu řádně nereagoval.

3. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožadoval z titulu smlouvy o úvěru, kterou právní předchůdce žalobce v pozici věřitele a žalovaný v pozici dlužníka uzavřeli datum. Na základě předmětné smlouvy se dostala do dispozice žalovaného částka ve výši 20 000 Kč. Žalovaný si své povinnosti dle žalobce ze smlouvy neměl plnit řádně a včas a na pohledávku uhradil jen 5 000 Kč.

4. Žalovaný se k jednání ve věci bez omluvy nedostavil a žalobce se k jednání omluvil.

5. Podle článku 26 Nařízení 990/2014 ES eIDAS elektronický podpis musí splňovat základní požadavky, a to, aby podepisující osoba byla dostatečným způsobem identifikovaná, aby odpovídal předmětný podpis v daném konkrétní případě žalovanému. Tuto skutečnost ohledně potvrzení této totožnosti nemůže změnit, potvrdit to, že žalobce měl k dispozici výpis z účtu žalovaného subjektu, jeho osobní doklady. Sjednání smluv v daném případě probíhalo prostřednictvím webu věřitele, tento mechanismus však žalobce popisuje jen mlhavě a neprůkazně. Jedná se o smlouvu adhezní formulářového typu a žalovaný neměl nikterak možnost podílet se na úpravě smluvních podmínek předmětné smlouvy. V pozici v rámci předmětné smlouvy vystupuje jako slabší strana. Soudu dále není známo, jakým způsobem žalobce přezkoumal úvěruschopnost, nebyly zjištěny konkrétní příjmy, výdaje, přehled jednotlivých výdajů, nutnost posouzení schopnosti žalovaného podmětný úvěr splácet řádně a včas. Kdyby žalobce postupoval s odbornou péčí, posouzení schopnosti spotřebitele, v daném případě žalovaného, splácet spotřebitelský úvěr nevycházel by jen z objektivně doloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník, žalovaný věřiteli, žalobci uvedl, které jsou způsobilé, aby byly ověřeny a aby i zároveň byly objektivně předloženy. Navíc soud zjistil, že předmětná smlouva s datem datum obsahuje nepřiměřené ujednání v části úpravy úroku z úvěru ve výši 40 % p.m. Předmětný úrok je nepřiměřený a soud k předmětnému ujednání nepřihlížel s poukazem na ustanovení § 1812, 1813, 1814, 1815 z.č. 89/2012 Sb..

6. Po posouzení obsahu předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru, soud zjistil, že předmětná smlouva není podepsaná řádně ani ze strany jednoho subjektu. Ze strany žalobce nebyly tvrzeny rozhodné skutečnosti, týkající se technického postupu a postupu při podepisování smlouvy. V daném případě soud nemá za prokázané, že písemný smluvní vztah, který měl být založen smlouvou o úvěru ze dne datum skutečně podepsal žalovaný a že se jedná o projev jeho vůle být touto smlouvou vázán. Ve smyslu článku 26 nařízení 910/2014 ES je nepochybné, že zaručený elektronický podpis musí splňovat požadavky, a to, že je jednoznačně spojen s podpisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby, je vytvořen pomocí dat pro vytváření podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svojí výhradní kontrolou a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsaná, připraven takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv změnu dat. V daném případě soud s ohledem na zcela absentující skutková tvrzení týkající se postupu při uzavírání smlouvy, má za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným nedošlo k uzavření uvedené smlouvy, a to právě v takovém znění, v jakém úvěrovou smlouvu žalobce předložil. K elektronické verzi smlouvy není připojen podpis spotřebitele v elektronické podobě. V procesu sjednání úvěru nebylo zjištěno, aby to byl právě spotřebitel, kdo připojil svůj jasný identifikátor, kterým dokument zapečetí. V případě spotřebitele, nebyl zde umístěn ani jiný typ elektronického podpisu, který by s poukazem na § 7 zákona č. 297/2016 Sb. odpovídal požadavkům n ve smyslu ustanovení § 10 zákona č. 297/2016 Sb..

7. Ze zprávy ČSOB a.s. ze dne datum soud zjistil, že disponentem účtu, na který žalobce doložil listinami, že zaslal finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, je žalovaný. Z výpisu soud dále zjistil, že na předmětný účet přišla ze strany žalobce ve prospěch žalovanému částka ve výši 20 000 Kč.

8. Z listiny tak, jak byly předloženy soud nezaznamenal, že by žalobce přezkoumal úvěruschopnost žalovaného dostatečně s řádnou odbornou péčí. Žalobce pouze a jen obecně přezkoumával úvěruschopnost a vycházel z objektivních skutečností, které neměl nikterak podložené konkrétními údaji, předloženými ze strany žalovaného. Soud posoudil vztah založený mezi žalobcem a žalovaným po právní stránce jako bezdůvodné obohacení, a je povinností žalovaného, aby částku, která se do jeho dispozice dostala bez právního důvodu, ve smyslu § 2990 zákona č. 89/2012 Sb. navrátil zpět žalobci tzn. po zohledněné-í částečné úhrady 5 000 Kč zbývá pak k úhradě částka ve výši 15 000 Kč. Ve zbývající části soud s ohledem na právní posouzení nárok žalobce zamítl.

9. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal se splněním částky ve výši 15 000 Kč do prodlení, nárokuje žalobce zcela po právu i zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč postupem podle § 1970 z.č. 89/2012 Sb..

10. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. Poměr úspěchů převažuje na straně žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné účelně vynaložené náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost uložena tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se ji domoci cestou podáním návrhu na nařízení výkonu soudního rozhodnutí nebo návrhu na nařízení exekuce u soudního exekutora.