7 C 97/2026

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Martincovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 57 735,10 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 38 700 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 38 700 Kč od datum do zaplacení ve výši 11,50 % p. a., to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh žalobce, aby žalovaný zaplatil žalobci částku ve výši 19 035,10 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 19 035,10 Kč od datum do zaplacení ve výši 11,50 % p. a., se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 4937,70 Kč, a tuto uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Jméno advokátky.

1. Návrhem, který se dostal do dispozice soudu dne datum, se žalobce dožadoval vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 57 735,10 Kč včetně příslušenství v podobě zákonné úroků z prodlení z jím požadované částky a v neposlední řadě se dožadoval přiznání práva na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil k uplatnění svého práva proti žalovanému.

2. Žalobce se svého nároku po žalovaném dožadoval z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, která byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba.., dále jen právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne datum. Na základě této smlouvy měl žalovaný čerpat částku ve výši 57735 Kč. a úvěr měl splatit nejpozději do datum. Žalovaný na své povinnosti uhradil pouze část.

3. Aktivní legitimace žalobce má oporu ve smlouvě o postoupení pohledávek, která byla uzavřena dne datum mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem. Nedílnou součástí převodu byla i pohledávka, kterou měl právní předchůdce žalobce za žalovaným. Právní předchůdce žalobce řádně vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky a vyzval ho k dobrovolné úhradě.

4. Soud má za prokázaná následující skutková zjištění.

5. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, kdy žalovaný měl možnost od právního předchůdce žalobce postupně čerpat finanční prostředky až do 40000 Kč, kdy částka čerpání představovala 38700 Kč za cenu úvěru v podobě požadovaného úroku ve výši 0,4026 denně. Dle tvrzení žalobce však žalovaný měl čerpat částku ve výši 57 735,10 Kč, kdy tato skutečnost zůstala pouze a jen v rovině tvrzení a sám žalobce předložil důkaz ze kterého soud zjistil, že ve prospěch žalovaného byla čerpána částka ve výši 38 700 Kč a tuto skutečnost potvrzuje i zjištění ze zprávy právnická osoba, ze dne datum ze kterého soud zjistil, že na běžný účet, jehož disponentem byl žalovaný, byla ze strany právního předchůdce žalobce poukázána částka ve výši 38 700 Kč. Způsob přehledu splácení je pro subjekt, kterým je spotřebitel zcela nesrozumitelný, nepřehledný. K předmětným ujednáním by soud za předpokladu jiného právního posouzení, než ke kterému dospěl, nepřihlížel s poukazem na ustanovení §§ 1812, 1813, 1814, 1815 zákona č. 89/2012 Sb.

6. Žalovaný se k jednání nařízenému ve věci bez omluvy nedostavil. K návrhu se nevyjádřil, nezpochybnil částku požadovanou ze strany žalobce, netvrdil a neprokazoval žádnou konkrétní úhradu.

7. Z listin předložených ze strany žalobce soud nezjistil, jakým způsobem právní předchůdce žalobce přezkoumal úvěruschopnost žalovaného. V tomto ohledu nenabídl ani potřebná skutková tvrzení, pouze a jen v obecné rovině řešil zachování 10 % aktiv po odpočtu pasiv od aktiv. Aktiva ani pasiva nejsou konkretizována, doložena. Právní předchůdce žalobce měl jen lustrovat žalovaného ve veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB bez bližších závěrů.

8. Podle § 86 odstavec jedna z. s. ú. poskytovatel úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných informací o spotřebiteli, přiměřeně využije i dalších zdrojů v podobě databází tak, aby úvěruschopnost spotřebitele byla ověřena i z jiných zdrojů.

9. Podle § 75 z. s. ú. je poskytovatel úvěrů povinen posuzovat svou činnost s odbornou péčí.

10. Podle § 76 odstavec z. s. ú. poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Výraz zkoumání příjmů a výdajů a závazků spotřebitele se s ohledem i na rozsah úvěrů liší. Příjmy spotřebitele je možné zkoumat na základě předložených pracovněprávních smluv, výplatních mzdových lístků, prověřování historie v podobě výpisu z účtů, doložení příjmu alespoň za poslední tří měsíce. Povinnost poskytovatele úvěru je povinností prevenční a její nesplnění je sankcionováno neplatností jen v případě, že po řádném přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele tu jsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, kdy poskytovatel neměl úvěr vůbec poskytnout, ale i v případě, že poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele nezkoumal řádně, respektive nezkoumal ji vůbec, dostatečně. Soud v daném případě zjistil, že právní předchůdce žalobce dostatečně nepřezkoumal majetkové poměry žalovaného, nezkoumal je vůbec, jím tvrzené informace o prověření jsou jen formální, ničím nepodložené. Příjem žalovaného není zcela doložen, stejně tak výdaje. V daném případě s ohledem na výše uvedené soud tak posoudil obsah předmětné smlouvy za neplatný s ohledem na to, že právní předchůdce žalobce si řádně nepřezkoumal úvěruschopnost žalovaného a v důsledku tohoto je tak povinností žalovaného, aby navrátil zpět částku, která se do jeho dispozice dostala z titulu neplatného právního úkonu, tak jak má na mysli § 2993 ve spojení s ustanovením § 2991 zákona č. 89/2012 Sb.

11. Soud s ohledem na právní posouzení přistoupil k částečnému zamítnutí návrhu. Žalovaný na jím čerpanou částku ve výši 38700 Kč neuhradil žádnou částku tzn. zbývá k úhradě částka ve výši 38 700 Kč s tím, že co do části požadovaného plnění ve výši 19035,10 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení soud přistoupil k zamítnutí návrhu z důvodu právního posouzení.

12. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal se splněním svých povinností vůči žalobci s částkou uloženou mu soudem do prodlení, nárokuje žalobce zcela po právu zákonný úrok z prodlení postupem podle § 1970 z.č. 89/2012 Sb.

13. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř. Poměr úspěchu převažuje na straně žalobce 38 700 Kč (67,03 %): žalovaný 19 035,10 Kč (32,97 %) rozdíl 34,06 %. Předmětné náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2310 Kč, 577 Kč, odměna za tři úkony právní služby 3 x 3420 Kč – 10260 Kč podle § 7 vyhl. 177/1996 Sb., 3 x režijní paušál 3 x 450 Kč –1350 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., celkem hodnota %- 14 497 Kč. Celkem tak byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 4937,70 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokátky Jméno advokátky. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebude-li povinnost uložena tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se ji domoci cestou podáním návrhu na nařízení výkonu soudního rozhodnutí nebo návrhu na nařízení exekuce u soudního exekutora.