8 C 23/2024

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Faschingbauerem dne 13. 11. 2024 ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně trvale bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zvýšení výživného

I. Rozsudek Okresního soudu v Domažlicích ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, se mění tak, že vyživovací povinnost , Jméno žalovaného, , narozeného , Datum narození žalovaného, ke zletilé , Jméno žalobkyně, , narozené , Datum narození žalobkyně, do každého 15. dne v měsíci předem s účinností od , datum, k rukám , Jméno žalobkyně, , narozené , Datum narození žalobkyně, .

II. Žalovaný , Jméno žalovaného, , narozený , Datum narození žalovaného, a říjen 2024 v celkové výši 4 000 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám , Jméno žalobkyně, , narozené , Datum narození žalobkyně, .

III. Návrh na zvýšení výživného se ve zbytku co do částky 2 000 Kč měsíčně od , datum, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně, jako dcera žalovaného, podala zdejšímu soudu dne , datum, žalobu o zvýšení výživného žalovanému z účinnosti od , datum, na částku 8 000 Kč měsíčně splatných do každého 15. dne v měsíci z důvodu nástupu žalobkyně na vysokou školu a s tím spojeným zvýšením finančních výdajů. V odůvodnění poukázala na poslední soudní úpravu, kdy jako nezletilá navštěvovala střední školu, přičemž dne , datum, se žalobkyně stala studentkou , adresa, , oboru speciální pedagogika. Se vstupem na univerzitu se zvýšily finanční náklady žalobkyně spočívající ve stravě, ubytování na kolej, učebních materiálech, oblečení a obuvi, hygienických potřebách, kosmetice, mobilního paušálu a lécích s celkovým výdajem převyšujícím 16 000 Kč měsíčně. Žalobkyně dále poukázala i na své sportovní zájmy, pianino potřebné k výuce na vysoké škole, plánovaný ortodontický zákrok, notebook pro studijní účely a učební materiály, když vše bylo z větší části uhrazeno matkou žalobkyně, která žalobkyni přispívá na její účet částkou 8 000 Kč měsíčně.

2. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil a k věci se nijak nevyjádřil, přičemž jeho předvolání a doručení návrhu bylo vykázáno prostřednictvím zákonné fikce na adrese trvalého pobytu – sídle ohlašovny, a to opakovaně k oběma soudním jednáním.

3. Z obsahu opatrovnického spisu vedeného zdejším soudem ohledně žalobkyně jako nezletilé pod sp. zn. , spisová značka, byly zjištěny následující skutečnosti.

4. Rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, s právní mocí dne , datum, soud schválil dohodu rodičů, podle níž se otec zavázal přispívat na výživu nezletilé částkou 2 000 Kč měsíčně s účinností od , datum, vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky.

5. Rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, s právní mocí dne , datum, soud rozhodl o zvýšení výživného z částky 2 000 Kč měsíčně na částku 4 000 Kč měsíčně s účinností od , datum, k rukám matky. Z odůvodnění tohoto rozsudku vyplývá, že má pouze jednu vyživovací povinnost k tehdy nezletilé, bydlí v nemovitosti matky, je zcela bez příjmů a vypomáhají mu přátelé či matka. Je nemajetný, přičemž nedoplatek na výživném pro nezletilou doplatil den před jednáním soudu. Na straně otce pak bylo vycházeno ze stejné situace jako v době posledního rozhodování o výživném, když otec nevyvíjí jakoukoliv aktivitu, která by mu zajišťovala příjem, ze kterého by mohl hradit odpovídající výživné a soud proto vycházel z příjmů, kterého by otec mohl dosahovat, a to v profesích, ve kterých působil (kuchař). Otec by mohl dosahovat příjmu kolem 18 000 Kč měsíčně, nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by mu bránily v takové výdělečné činnosti a otec je ani sám netvrdil.

6. Rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, s právní mocí dne , datum, byl zamítnut návrh otce na snížení výživného tehdy nezletilé žalobkyni. Z odvodnění vyplývá, že na straně otce soud neshledal jakoukoliv změnu poměrů a nadále vycházel z potenciality příjmu kolem 18 000 Kč měsíčně, kterého by mohl dosahovat v profesi, v níž působil v minulosti. Na straně otce ani nadále nebyly zjištěny žádné nové skutečnosti, které by mu bránily ve výdělečné činnosti a takové nebyly ani tvrzeny. Na straně otce bylo dále z výpovědi matky nezletilé zjištěno, že s nezletilou se nijak nestýká, nezajímá se o ní, výživné uhradil pouze v jednom případě po konání předchozího soudu a dále před tímto soudním jednání měl otec uhradit poštovní poukázkou 10 000 Kč. Matka na otce podávala v mezidobí trestní oznámení pro přečin zanedbání povinné výživy k nezletilé. Na straně otce bylo dále z listinných důkazů zjištěno, že je veden na úřadu práce a byl mu vyplacen příspěvek na živobytí.

7. Na základě provedeného dokazování, zejména výslechem žalobkyně a z listinných důkazů dokladujících náklady spojené se studiem, zejména cenu ubytování, jídla, školních potřeb, výši příspěvků matky a z ostatních lustrací soudu, byly zjištěny následující skutečnosti.

8. Žalobkyně při jednání prokázala, že je od září 2024 studentkou prvního ročníku , adresa, , oboru speciální pedagogika, přičemž by v tomto oboru chtěla pokračovat v magisterském studiu. Největším výdajem žalobkyně v souvislosti se studiem je stravování v menze, které vyjde na cca 7 000 Kč měsíčně za obědy a další stravu. Žalobkyně dále hradí částku 3 980 Kč za kolej a další příplatky za užívání vybavení koleje a za praní s výdajem ve výši 1 000 Kč měsíčně. Za tramvajenku hradí žalobkyně 250 Kč měsíčně, za kosmetiku, hygienické potřeby a oblečení cca do 2 000 Kč měsíčně celkem a za léky v souvislosti s diagnózou anémie částkou 500 Kč měsíčně. V souvislosti s nástupem do školy vynaložila žalobkyně 2 500 Kč za studijní materiály a pravidelně měsíčně vynakládá v tomto směru dalších 300 Kč. V minulém roce zakoupila žalobkyni její matka notebook s výdajem doloženým fakturou ze dne , datum, ve výši 16 990 Kč. Žalobkyně dále rovněž v září tohoto roku skládala kauci na kolej ve výši 3 000 Kč a za cestu vynaložila 500 Kč. S ohledem na studium a zdravotnické kurzy o víkendech nemá žalobkyně aktuálně možnost si brigádně přivydělat, o prázdninách si však jako zdravotník na táboře vydělala 12 000 Kč měsíčně. Podstatnou část těchto prostředků utratila na výdaje spojené se studiem. Žalobkyně aktuálně nemá žádné mimořádné výdaje spojené s hrou na klavír a za sportovní vyžití, pouze za běžné sportovní oblečení. Žalobkyně dále počítá do budoucna s ortodontickým zákrokem a s rovnátky s očekávaným výdajem v řádu desetitisíců Kč.

9. Z výpovědi žalobkyně a z doložených výpisů účtů vyplývá, že žalobkyni finančně podporuje její matka, která aktuálně s ohledem na nehrazení výživného ze strany otce zasílá žalobkyni k jejím rukám částku 16 000 Kč měsíčně, a to ze svého příjmu ve výši 30 000 Kč. Žalobkyni dále podporuje i mateřská babička.

10. Na straně otce bylo zjištěno, že aktuálně výživné nehradí a s dcerou se dlouhodobě nestýká a nezajímá se o ní. K přerušení kontaktů s žalovaným došlo z důvodu jeho nevhodného chování v opilém stavu s projevy agresivity. O aktuálních osobních poměrech otce nemá žalobkyně informace.

11. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

12. Podle § 910 odst. 2 občanského zákoníku vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti předchází vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti.

13. Podle § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

14. Podle § 913 odst. 1 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

15. Podle § 922 odst. 1 občanského zákoníku výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; výživné pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

16. Na základě shora uvedených skutečností vyplývajících z provedeného dokazování a v souladu s citovanými ustanoveními zákona soud dovodil, že návrh na zvýšení výživného žalovaného k žalobkyni jako jeho dceři je zčásti důvodný, když soud především dovodil zásadní změnu poměrů v mezidobí na straně žalobkyně spočívající v nástupu do prvního ročníku vysoké školy od září 2024 a s tím spojené náklady popsané výše, prokázané výpovědí žalobkyně i doloženými listinami, a dále celkový přirozený nárůst potřeb žalobkyně s odstupem více než 4 let od okamžiku posledního určení výživného.

17. Na straně otce soud s ohledem na jeho pasivitu vycházel ze skutečností zjištěných v rámci předcházejících řízeních, podle nichž otec, přestože mu v tom nebrání objektivní okolnosti, neusiluje o získání zaměstnání způsobilého k hrazení odpovídajícího výživného pro jeho dceru, přestože po rekvalifikaci na zedníka a jako vyučený kuchař by bylo možné vycházet z potenciality příjmů na trhu práce ve výši minimální mzdy až kolem 30 000 Kč měsíčně. Způsob života, který si otec zvolil, jej nemůže omlouvat z neplnění vyživovací povinnosti ke svému potomku. Nehrazením výživného se pak otec vystavuje nejen hrozbě výkonu rozhodnutí či exekuce, ale i případné trestní odpovědnosti pro přečin zanedbání povinné výživy. Soud rovněž nepřehlédl, že žalovaný není s dcerou dlouhodobě v žádném kontaktu a prakticky se o ní nezajímá.

18. Po posouzení všech těchto skutečností soud dovodil, že jako odpovídající výživné pro žalobkyni, která dosud není schopna se sama živit, neboť se připravuje na budoucí povolání studiem na vysoké škole, se jeví výživné ve výši 6 000 Kč měsíčně, které odpovídá potenciálním možnostem otce. Ve zbytku soud žalobu, co do částky 2 000 Kč, již shledal za nedůvodnou a nepřiměřenou zákonným hlediskům na straně žalovaného, přestože je nepopiratelné, že žalobkyně v souvislosti se studiem vynakládá reálně výdaje ve výši kolem 16 000 Kč a požadovala tak 1/2 takových výdajů za situace, kdy druhou polovinu hradí její matka.

19. V souladu s ustanovením § 922 odst. 1 občanského zákoníku pak soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni nedoplatek na zvýšeném výživném za měsíce září a říjen 2024 v celkové výši 4 000 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobkyně.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v § 142 odst. 2 o. s. ř., když náhrada nákladů řízení navíc nebyla účastníky požadována.