9 C 180/2022

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Ševčíkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 2. Jméno zainteresované osoby 2/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 2/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 3. Jméno zainteresované osoby 3/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 3/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 všichni zastoupeni advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 3/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 3/0 o nahrazení projevu vůle I. Soud nahrazuje souhlas žalovaných , tituly před jménem, , jméno FO, , narozené , Datum narození zainteresované osoby 1/0, , , Jméno zainteresované osoby 2/0, , narozeného , Datum narození zainteresované osoby 2/0, a , Jméno zainteresované osoby 3/0, , narozené , Datum narození zainteresované osoby 3/0, s provedením stavebního záměru v domě č. p. , číslo, , název města, , v bytě č. , hodnota, , a to s vyzděním dvou nových příček o tloušťce 150 mm z Ytongu, které oddělují chodbu od kuchyně a chodbu od koupelny s WC a s instalací kondenzačního, plynového kotle v koupelně s odvodem spalin střešním, vertikálním spalinovodem přes společný prostor půdy nad střechu domu.II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 48 063,90 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, advokáta se sídlem , adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud udělil souhlas za žalované s provedením stavebního záměru ve smyslu § 110 odstavce 2 písmene a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“) v domě č. p. , číslo, , název města, , a to vyzděním dvou nových příček o tloušťce 150 mm z Ytongu, které oddělují chodbu od kuchyně a chodbu od koupelny s WC v bytě č. , hodnota, , a dále souhlas k instalaci kondenzačního, plynového kotle v koupelně žalobkyně s odvodem spalin střešním, vertikálním spalinovodem přes společný prostor půdy nad střechu domu ve smyslu stavebního záměru podle § 184a stavebního zákona ve věci dodatečného povolení stavby, a to v souladu s výzvou , právnická osoba, , adresa, , odboru výstavby a územního plánování (dále jen „stavební úřad“) vydané dne , datum, pod sp. zn. , spisová značka, , č. j. , spisová značka, , týkající se stavební úpravy bytu č. , hodnota, v domě č. p. , číslo, v , název města2. Žalobkyně uvedla, že shora specifikovanou nemovitost mají účastníci řízení ve spoluvlastnictví, přičemž každý vlastní spoluvlastnictví podíl o různé velikosti. Žalobkyně vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti 510/2746, žalovaní 1 a 2 mají ve společném jmění manželů spoluvlastnický podíl o velikosti 688/2746 a žalovaná 3 je vlastnicí spoluvlastnického podílu o velikosti 876/2746. Posledním spoluvlastníkem je , jméno FO, (syn žalobkyně) se spoluvlastnickým podílem o velikosti 672/2746, který jako jediný s rekonstrukcí souhlasil. Na základě vzájemné dohody užívá každý ze spoluvlastníků výlučně „svůj“ byt a další prostory. Jelikož byly v minulosti zrekonstruovány ostatní byty bez souhlasu všech spoluvlastníků, začala i ona v souladu s touto zavedenou praxí s rekonstrukcí „svého“ bytu, bez projednání s ostatními spoluvlastníky. Při naposledy prováděné etapě rekonstrukčních prací ji vyzval stavební úřad k jejich přerušení a upozornil ji, že je v daném případě nutné ohlášení stavby dle příslušného ustanovení stavebního zákona. Práce proto přerušila a stavebnímu úřadu dodala potřebnou dokumentaci, vyjma souhlasů žalovaných, neboť ti jí souhlas odmítají udělit, přestože veškeré stavební úpravy provádí na své náklady, žalovaní měli možnost se s příslušnou stavební dokumentací i stavebním záměrem seznámit. Ačkoliv žalovaní celkem pětkrát nahlédli do správního spisu, nikdy nevznesli žádnou námitku. Jejich negativní postoj k rekonstrukci je proto bezdůvodný, obstrukční, vyvolaný existujícími spory mezi spoluvlastníky v jiných záležitostech. Vývoj správního řízení, jakož i prováděných prací, včetně jednání žalovaných v této souvislosti žalobkyně podrobně popsala v podané žalobě.

3. Žalobkyně má za to, že jí zamýšlená rekonstrukce má povahu podstatného zlepšení nemovité věci ve spoluvlastnictví, neboť se v jejím důsledku zhodnotí i spoluvlastnické podíly ostatních spoluvlastníků, aniž by se museli na rekonstrukci jakkoli podílet. Naproti tomu by případné odstranění již provedených úprav vedlo k vynaložení vysokých nákladů, k znehodnocení nemovitosti a tím i ke zmenšení majetku všech spoluvlastníků. Jedná se tedy o významnou záležitost při správě společné věci spadající pod mimořádnou správu ve smyslu § 1129 občanského zákoníku, když zároveň žalobkyně upozorňuje na skutečnost, že tím, že nemůže rekonstrukci dokončit, je vyloučena z užívání svého podílu, a proto má za to, že by mělo dojít k aplikaci § 1130 občanského zákoníku.

4. Žalovaní s podanou žalobou nesouhlasili. Poukazují na skutečnost, že žalobkyně s rekonstrukcí společné věci již započala, a to nejen bez jejich souhlasu, čímž jim odňala právo se k věci vyjádřit, ale i bez souhlasu příslušného správního orgánu. Žalobkyně se tak snaží zlegalizovat své jednání v rozporu se zásadou zakotvenou v § 6 odstavci 2 občanského zákoníku. S rekonstrukcí žalovaní nesouhlasí i pro hrubé nesrovnalosti a lživé údaje týkající se projektové dokumentace, které blíže ve svém vyjádření konkretizují. Zároveň se žalovaní domnívají, že se žalobkyně snaží provést půdní vestavbu bez jejich souhlasu, s čímž rovněž nesouhlasí. Žalovaní „ve svých“ bytech měnili shodně pouze podlahy. Žalovaní 1 a 2 zakoupili byt již zrekonstruovaný. Rovněž je shodně v obou bytech pro plynové vytápění vyvedena spalinová cesta do komína.

5. Žalovaní dále vznášejí námitku prekluze podle § 1129 odstavce 2 ve spojení s § 1128 odstavcem 3 občanského zákoníku ve vztahu k právu žalobkyně domáhat se nahrazení souhlasu spoluvlastníků ve smyslu § 1129 odstavce 1 občanského zákoníku rozhodnutím soudu. Lhůtu k podání žaloby nemůže přehlasovaný spoluvlastník uměle prodlužovat podáváním opětovných žádostí o udělení souhlasu. Žalobkyni muselo být zcela nepochybně jasné nejpozději , datum, , respektive , datum, , tj. po uplynutí stanovené desetidenní lhůty v žádosti ze dne , datum, , že jí žalovaní souhlas udělit odmítají, pakliže jej ve stanovené lhůtě neudělili. Žalobu však žalobkyně podala až , datum, , tedy po zákonné lhůtě. Pro případ, že by soud shledal, že k žádnému rozhodnutí mezi spoluvlastníky nedošlo, mají žalovaní za to, že je žaloba podána předčasně a i z tohoto důvodu by bylo namístě ji zamítnout.

6. V neposlední řadě mají žalovaní za to, že se v daném případě nejedná o rozhodnutí o významné záležitosti, ale jde o běžnou správu společné věci podle § 1128 občanského zákoníku, neboť stavební úpravy nemohou vést ke změně účelu společné věci. Zároveň žalovaní poukazují na to, že se žalobkyně podanou žalobou na nahrazení projevu vůle nemůže domáhat prosazení důležité změny společné věci proti vůli většinového spoluvlastníka. Hrozí-li žalobkyni závažná újma, jak tvrdí, je to důsledek jejího jednání bez souhlasu ostatních spoluvlastníků a bez rozhodnutí příslušného stavebního úřadu. Proto jsou žalovaní toho názoru, že by nemělo dojít k zásahu soudu do spoluvlastnických vztahů ani podle § 1130 občanského zákoníku.

7. K namítané prekluzi žalobkyně uvedla, že žalované žádala o udělení souhlasu s prováděným záměrem opakovaně. Z jejich nečinnosti a prvotního vyjádření o předání věci právnímu zástupci v žádném případě nelze učinit závěr, že jí souhlas odmítají udělit. K meritu věci se žalovaní vyjádřili až dopisem ze dne , datum, , kde předestřeli podmínky, za nichž by byli ochotni souhlas s rekonstrukcí udělit. Žalobkyně obratem jejich požadavky splnila, žalovaní však svůj příslib nesplnili a souhlas jí neudělili. Z tohoto důvodu se na žalované obrátila s žádostí o udělení souhlasu opětovně, a to dopisem doručeným jejich právnímu zástupci dne , datum, . Žalobu podanou dne , datum, proto považuje za včasnou v souladu s § 1129 odstavce 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) ve spojení s § 1128 odstavcem 3 občanského zákoníku.

8. Z listinných důkazů učinil soud níže uvedená skutková zjištění.

9. Žalobkyně žádala žalované o udělení souhlasu se zbudováním nové příčky mezi kuchyní a předsíní, koupelnou s WC a chodbou v bytě č. , hodnota, a se zbudováním spalinové cesty plynového kotle v prostoru půdy vedle stoupačky a kouřovodu od kotle umístěného v bytě pana , jméno FO, nejprve dopisem ze dne , datum, , v němž žalované informovala o možnosti nahlédnutí do statického posouzení příček zpracovaného autorizovanou osobou u pana , jméno FO, . Dle dokladů o odeslání zásilek a razítek , právnická osoba, . na obálkách byly dopisy žalovaným odeslány téhož dne , datum, . Z kopie obálky adresované žalovaným 1 a 2 je patrná poznámka žalobkyně o tom, že jí byl dopis vhozen žalovanými 1 a 2 zpět do poštovní schránky, zatímco dle zadní strany obálky písemnosti zaslané žalované 3 se jí dopis vůbec nepodařilo doručit, neboť si jej u poskytovatele poštovních služeb v úložní době nevyzvedla.

10. Žalobkyně se proto na žalované obrátila prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne , datum, a o udělení souhlasu se stavebními úpravami je požádala ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení dopisu. Dle dokladů o odeslání byl dopis žalovaným 1 a 2 doručen dne , datum, a žalované 3 dne , datum, .

11. Žalovaní na žádost žalobkyně reagovali dopisem ze dne , datum, , v němž sdělili předání věci právnímu zástupci a s ohledem na dobu letních prázdnin signalizovali, že není možné žádosti žalobkyně ve stanovené lhůtě vyhovět. Z dopisu , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátky ze dne , datum, adresované panu , jméno FO, a žalobkyni je zřejmé, že žalovaní zplnomocnění právní zástupkyně k řešení situace ohledně stavebních úprav realizovaných žalobkyní odvolali. Rovněž z dopisu vyplývá, že spoluvlastníci v rámci řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, činili pokus o transformaci spoluvlastnictví na spoluvlastnictví bytové.

12. Žalovaní se následně k žádosti žalobkyně vyjádřili dopisem ze dne , datum, , z něhož vyplývá, že po žalobkyni požadovali předložení příslušné dokumentace, neboť nahlédnutí přes pana , jméno FO, se nezdařilo. Žalovaní rovněž předestřeli, že v případě správně provedených prací a řádné dokumentace jsou ochotni souhlas žalobkyni udělit. Požadovali však písemné prohlášení žalobkyně o tom, že rekonstrukce bude prováděna pouze a výhradně na její finanční náklady a ostatní spoluvlastníci neponesou za provedení stavebních úprav žádnou odpovědnost.

13. Žalobkyně žalovaným jimi požadovanou stavební dokumentaci v elektronické podobě zaslala opětovně prostřednictvím úschovny.cz, neboť si ji žalovaní napoprvé v úložní době nevyzvedli, jak vyplývá z e-mailové zprávy žalobkyně zaslané z e-mailové adresy jejího manžela žalované 1 v období od , datum, do , datum, . Žalobkyně zároveň prohlásila, že náklady za realizované stavební úpravy ponese výhradně sama a ostatní spoluvlastníci nebudou odpovědní za provedené úpravy. O zaslání dokumentace ve prospěch e-mailové adresy žalované 1 žalobkyně informovala žalovanou 3 prostřednictvím SMS zprávy dne , datum, , jak vyplývá z fotokopie textových zpráv ze dne , datum, a , datum, . Uložení stavební dokumentace bytu č. , hodnota, žalobkyní ve prospěch emailové adresy žalované 1 do dne , datum, je prokázáno potvrzujícím emailem ze dne , datum, .

14. Žalovaní následně dopisem ze dne , datum, sdělili právnímu zástupci žalobkyně, že po nahlédnutí do projektové dokumentace shledávají žádost žalobkyně ze dne , datum, v rozporu se stavebním zákonem, když dodatečně zpracovaná dokumentace obsahuje hrubé nesrovnalosti a lživé údaje. Současně vyjádřili podiv nad tím, že by stavební úřad požadoval dodatečné stavební povolení ke zbudování spalinové cesty, pokud stavební úpravy nejsou dosud realizovány.

15. Naposledy se pak žalobkyně obrátila na žalované ve snaze získat souhlas se stavebními úpravami prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne , datum, , v němž byla stanovena lhůta k poskytnutí souhlasu 10 dní ode dne jeho doručení. Z dokladů o odeslání vyplývá, že písemnost byla žalovaným doručena shodně dne , datum, .

16. Na provádění rekonstrukčních prací v období od , datum, do , datum, a od , datum, do , datum, upozornila žalobkyně spoluvlastníky domu dne , datum, a dne , datum, , když se současně omluvila za způsobené nepohodlí, jak vyplývá z obou upozornění.

17. Na prováděnou rekonstrukci a upozornění na prováděné práce reagovala žalovaná 1 dopisem ze dne , datum, adresovaným žalobkyni. Žalovaná 1 v něm upozorňuje na vzniklé škody na společných částech domu a vyzvala žalobkyni ke zjednání nápravy. Dále se ohradila proti způsobu oznámení plánované rekonstrukce a proti provádění hlučných prací ve dnech pracovního klidu a volna. Žalobkyně reagovala dopisem ze dne , datum, , v němž podotkla, že se musí přizpůsobit časovým možnostem najatých řemeslníků, a znovu se omluvila za způsobené nepohodlí. Poukázala na standardní oznámení plánovaných prací vyvěšením na domovní nástěnku, vyjádřila se k vytýkané vzniklé škodě na společné chodbě, kdy se jednalo o vzniklý otvor o rozměrech 15 x 5 cm, a uvedla postup při jeho opravě. V neposlední řadě poukázala též na zrealizované dvě rekonstrukce bytu žalovaných 1 a 2, když upozornila, že v jejich případě nepředcházelo žádné upozornění, ač se jednalo o velmi hlučné a prašné práce, které byly realizovány i o víkendech a státních svátcích.

18. Z podnětu žalovaných k prošetření pokusu o nelegální celkovou rekonstrukci obytného prostoru se zásahem do společných prostor bez souhlasu a vědomí ostatních spoluvlastníků u nemovitosti na adrese , adresa, vyplývá, že se žalovaní ve věci rekonstrukce prováděné žalobkyní v roce 2020 obrátili na stavební úřad, když z jednotlivých záznamů a protokolů stavebního úřadu je patrné, že žalovaní celkem pětkrát nahlíželi do vedeného správního spisu a pořídili si z něho kopie. Žalobkyně se k podnětu vyjádřila dopisem ze dne , datum, adresovaným stavebnímu úřadu, v němž popsala provedené práce, včetně zbudování příčky z Ytongu 150 mm a dále i průběh komunikace se žalovanými. Z upozornění Policie ČR ze dne , datum, č. j. , spisová značka, adresované stavebnímu úřadu je patrné, že se žalovaná 1 obrátila v této záležitosti též na Policii ČR, kdy vyjádřila obavy z toho, aby se bez povolení či ohlášení nechystala ze strany žalobkyně příprava pro podkrovní bydlení. Věc byla policejním orgánem oznámena stavebnímu úřadu.

19. Realizace spalinové cesty žalovanými 1 a 2 vyplývá ze sdělení o realizaci ze dne , datum, a následný nesouhlas žalobkyně s její realizací, vzájemná komunikace i další neshody mezi účastníky řízení pak z dopisů ze dne , datum, , , datum, a , datum, . Vyostřené vztahy mezi účastníky a provedené stavební úpravy v bytech žalovaných jsou patrné též z dopisů ze dne , datum, , , datum, a ze dne , datum, adresovaných panem , jméno FO, a žalobkyní právní zástupkyni žalovaných , tituly před jménem, , jméno FO, .

20. Ze zprávy , právnická osoba, , adresa, , odboru výstavby a územního plánování ze dne , datum, vyplývá, že řízení o odstranění stavby vedené pod sp. zn. , spisová značka, je ze zákona přerušené. Dále je pod sp. zn. , spisová značka, vedeno stavebním úřadem řízení o dodatečné povolení stavby, které je do doby pravomocného skončení sporu v dané věci vedené Okresním soudem v Domažlicích přerušeno. Dále stavební úřad sdělil, že udělení souhlasu podílových spoluvlastníků podle § 184a stavebního zákona nic nemění na jejich postavení jako účastníků správního řízení, z něhož jim plynou jejich práva, včetně možnosti podávat námitky, odvolání a podobně. Dále se stavební úřad vyjádřil k žalobkyní podané žádosti o dodatečné povolení stavby, která nesplňovala požadované náležitosti, a to souhlas k provedení stavebního záměru. Předložená projektová dokumentace základní požadavky splňovala, avšak detailněji se jí bude stavební úřad zabývat poté, co žalobkyně doplní potřebný souhlas se stavebním záměrem.

21. Ze shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující skutkový závěr. Účastníci řízení jsou spoluvlastníky bytového domu na adrese , adresa, . V bytovém domě se nacházejí čtyři byty a spoluvlastníci se na základě vzájemné dohody chovají tak, jako by se jednalo o spoluvlastnictví bytové, přestože bytové jednotky nebyly právně zřízeny. Každý ze spoluvlastníků vlastní podíl o různé velikosti. Žalobkyně od nabytí vlastnictví započala s průběžnou rekonstrukcí „svého“ bytu. Mezi účastníky však panují nedobré mezilidské vztahy, v důsledku čehož docházelo ze strany žalovaných k podání různých podnětů na prošetření realizovaných rekonstrukčních prací, ať již stavebnímu úřadu či policejnímu orgánu. Při naposledy provedené etapě prací byla proto žalobkyně vyzvána stavebním úřadem k jejich pozastavení a k předložení příslušné dokumentace, včetně souhlasu spoluvlastníků. Žalobkyně žádala žalované o udělení souhlasu opakovaně. Žalovaní nejprve přislíbili žalobkyni souhlas udělit za předem nastíněných podmínek, avšak později jej odmítli udělit s tím, že nesouhlasí a rozporují správnost předložené stavebnětechnické dokumentace. Žalobkyně se proto svého práva domáhá podáním žaloby.

22. Soud na danou věc aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), a to s ohledem na ustanovení § 3028 odstavce 1, odstavce 2, dle nichž se občanským zákonem řízení práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti, jakož i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných.

23. Podle § 1129 odstavce 1 občanského zákoníku k rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků. Nedosáhne-li se této většiny, rozhodne na návrh spoluvlastníka soud.

24. Podle § 1126 odstavce 2 občanského zákoníku se při rozhodování o společné věci hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů.

25. Podle § 1139 odstavce 1 občanského zákoníku navrhne-li některý ze spoluvlastníků soudu, aby rozhodl, že rozhodnutí většiny spoluvlastníků nemá vůči němu právní účinky, aby takové rozhodnutí zrušil, nebo je nahradil svým rozhodnutím, uspořádá soud právní poměry spoluvlastníků podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnut, zda se má změna uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá.

26. Podle § 1139 odstavce 2 občanského zákoníku způsobem uvedeným v odstavci 1 soud rozhodne také tehdy, domáhá-li se jeho rozhodnutí některý ze spoluvlastníků proto, že se při rozhodování o společné věci nedosáhlo potřebné většiny.

27. Po provedeném dokazování s přihlédnutím ke všem velmi specifickým okolnostem případu soud žalobě vyhověl. Na úvod je nutné uvést, že daný spor je pouze jedním z několika sporů, které mezi sebou účastníci řízení mají, jež pramení ze špatných mezilidských vztahů, v důsledku nichž jsou spoluvlastníci v podstatě neschopni se na čemkoli dohodnout, a zároveň má daný spor svůj podklad v nešťastném uspořádání právních poměrů ohledně předmětné nemovitosti. Pozemek, jehož součástí je dům, mají účastníci řízení a další osoba ve spoluvlastnictví, ačkoliv se fakticky jedná o bytový dům s vymezenými bytovými jednotkami, neboť každý ze spoluvlastníků na základě vzájemné dohody výlučně užívá vymezený prostor odpovídající bytu, a dále sklep a část půdy. Od této specifické okolnosti případu nemohl soud při posuzování sporné věci odhlédnout.

28. Na počátku se soud zabýval otázkou, zda je žalobkyní prováděná rekonstrukce záležitostí běžné správy společné věci, či zda na posuzovaný případ dopadá úprava zakotvená v ustanovení § 1129 občanského zákoníku, a tedy jde o správu mimořádnou. Občanský zákoník v ustanovení § 1129 odstavci 1 uvádí demonstrativní výčet toho, co lze podřadit pod mimořádnou správu. Již z pouhého tohoto výčtu je zřejmé, že pod mimořádnou správu nespadá pouze žalovanými uváděná změna účelu společné věci, ale i další záležitosti. Při posuzování každého jednotlivého případu jsou však zcela rozhodující jeho individuální okolnosti, které mohou z případu, který by za běžných okolností náležel do běžné správy, učinit správu mimořádnou. Tak je tomu i v posuzovaném případě. Obecně sice lze rekonstrukci společné věci podřadit pod běžnou správu, avšak v daném případě nelze odhlédnout od skutečnosti, že úpravy prováděné žalobkyní povedou ke změně jak v kvalitativním, tak i hodnotovém posouzení nemovitosti nad rámec běžných, obvyklých či pravidelnějších úkonů vztahujících se ke společné věci. Dojde tedy k podstatnému zlepšení stavu nemovitosti. (viz komentář k § 1129 občanského zákoníku, Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474), 2 vydání, 2021, s 575; M. Králík) Stavební úpravy zamýšlené a prováděné žalobkyní jsou tak ku prospěchu nejen jí samotné, ale i ostatních spoluvlastníků, jejichž spoluvlastnické podíly se navíc zhodnotí, aniž by se na jejich zhodnocení museli jakkoli finančně podílet.

29. Přestože soud v souladu se žalobkyní uzavřel, že se jedná o správu věci mimořádnou, odlišně právně kvalifikoval, z jakého důvodu se žalobkyně rozhodnutí soudu domáhá. Žalobkyně tvrdila, že se svého práva domáhá, coby přehlasovaný spoluvlastník. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že k žádnému rozhodnutí mezi spoluvlastníky nedošlo. S ohledem na shora uvedený závěr o mimořádné správě společné věci bylo zapotřebí, aby spoluvlastníci přijali rozhodnutí dvoutřetinovou většinou. V této souvislosti lze souhlasit se žalovanými, že rozhodnutí či dohoda mezi spoluvlastníky není nikterak formalizovaná a lze k nim tedy dospět případně i konkludentním jednáním. Za situace, kdy žalovaní vlastnící spoluvlastnické podíly o velikosti 876/2746 a 688/2746 byli proti rekonstrukci, což vyjádřili konkludentně tím, že žalobkyni k opětovné výzvě souhlas s rekonstrukcí neudělili, zatímco na stranu žalobkyně, která vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti 510/2746, se ve prospěch záměru rekonstrukci provést připojil spoluvlastník , jméno FO, vlastnící spoluvlastnický podíl o velikosti 672/2746, je zcela zřejmé, že k přijetí rozhodnutí, ať již ve prospěch rekonstrukce, nebo proti ní, nebylo dosaženo potřebné dvoutřetinové většiny hlasů, a tedy žádné rozhodnutí ohledně otázky rekonstrukce společné věci v části, jež užívá výlučně žalobkyně, spoluvlastníky přijato nebylo. Žalobkyně tedy nemůže být přehlasovaným spoluvlastníkem. Žalobkyně je proto oprávněna, stejně jako kterýkoliv ze zbývajících spoluvlastníků, domáhat se uspořádání jejích poměrů podáním žaloby. Žalovanými předestřená judikatura ohledně nemožnosti menšinového vlastníka prosadit podanou žalobou důležitou změnu společné věci proti vůli většinového společníka tak na posuzovaný případ nepřiléhá, neboť žádné rozhodnutí většinovými vlastníky přijato nebylo. Z uvedeného důvodu je proto lichá i domněnka žalovaných, že za takové situace je žaloba podána předčasně, neboť ve shora uvedeném případě se může soudní ochrany podle § 1139 občanského zákoníku domáhat kterýkoliv spoluvlastník bez jakýchkoli dalších podmínek, neboť k podání žaloby je postačující, že k rozhodnutí o určité otázce nebylo dosaženo potřebné většiny. Rovněž pak s ohledem na soudem zaujaté právní posouzení věci není přiléhavá ani žalobkyní nastíněná aplikace ustanovení § 1130 občanského zákoníku, která se rovněž týká pouze přehlasovaného účastníka.

30. Vzhledem k tomu, že nebylo dosaženo žádného rozhodnutí, není namístě ani námitka prekluze vznesená žalovanými. Domáhá-li se spoluvlastník soudního rozhodnutí za situace, kdy nebylo dosaženo potřebné většiny k přijetí rozhodnutí, prekluzivní lhůta vůbec nepočala běžet. Právní poměry spoluvlastníků nejsou žádným zásadnějším způsobem dotčeny proto, že žádné rozhodnutí přijato nebylo a dosavadní stav zůstává i v takovém případě neměnný. I kdyby se lhůta v § 1128 odstavci 3 občanského zákoníku vztahovala na případy, kdy při rozhodování o významné záležitosti není dosaženo většiny, zaniklo by právo spoluvlastníka tuto žalobu podat, ale nic by nebránilo spoluvlastníkovi vyvolat opětovné jednání o téže záležitosti. I kdyby při novém projednání byla kvalifikovaná většina proti přijetí rozhodnutí, měl by tento spoluvlastník právo obrátit se na soud tentokrát již jako přehlasovaný podle § 1129 odstavce 2 občanského zákoníku s výslovně zakotvenou lhůtou k podání žaloby. (viz komentář k § 1129 občanského zákoníku, Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474), 2 vydání, 2021, s 575; M. Králík).

31. Jako důvod svého nesouhlasu s rekonstrukcí části nemovitosti ve spoluvlastnictví žalovaní uvádějí jednak hrubé rozpory ve stavební dokumentaci, a dále skutečnost, že žalobkyně započala se stavebními pracemi bez jejich souhlasu, odepřela jim tím možnost se k věci vyjádřit a nyní se tak pouze snaží legalizovat protiprávní stav, který svým jednáním vyvolala. Co se první námitky týče, není soud oprávněn stavební dokumentaci vůbec přezkoumávat, neboť to je záležitost spadající plně do kompetence správního úřadu v rámci stavebního řízení. Jak vyplynulo ze zprávy stavebního úřadu, bude se stavební úřad stavební dokumentací podrobněji zabývat poté, co bude pokračováno v přerušeném správním řízení. Vzhledem k tomu že, jsou žalovaní plnohodnotnými účastníky uvedeného správního řízení, zůstanou jim ve správním řízení i přes nahrazení projevu jejich vůle soudem zachována jejich práva. Žalovaní budou tedy moci své námitky směřující do stavebnětechnické dokumentace k realizovaným stavebním úpravám, potažmo jejich tvrzené obavy z neoprávněné realizace půdní vestavby uplatňovat ve správním řízení. Z tohoto důvodu zamítl soud ostatní účastníky navržené důkazy, ať již fotodokumentaci, stavebnětechnickou dokumentaci, komunikaci účastníků se stavebním úřadem, Krajským úřadem v Plzni či mezi sebou, jakož i návrh na ohledání na místě, neboť tyto důkazní návrhy se týkají výlučně vedeného správního řízení, popřípadě skutečností, které s podstatou projednávané věci nesouvisí.

32. Relevantní je tedy pro rozhodnutí dané věci pouze druhá námitka žalovaných týkající se tvrzené snahy žalobkyně získat souhlas spoluvlastníků až zpětně a tím legalizovat jí vyvolaný protiprávní stav. Soud se však s námitkou žalovaných neztotožnil. Mezi účastníky je nesporné, že ačkoliv se v dané věci jedná o právní režim spoluvlastnictví, chovají se účastníci na základě vzájemné dohody fakticky tak, jakoby se jednalo o spoluvlastnictví bytové. Každý spoluvlastník tedy výlučně užívá a spravuje v domě vymezený prostor odpovídající bytu, popřípadě sklep a vymezený půdní prostor a společně pak spoluvlastníci spravují pouze zbývající části nemovitosti odpovídající v režimu bytového spoluvlastnictví společným částem domu. S tím koresponduje i skutečnost, že se účastníci v rámci jiného řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. , spisová značka, snaží spoluvlastnictví na bytové spoluvlastnictví transformovat. Chovají-li se účastníci tak, jako by se jednalo o bytové spoluvlastnictví a bylo-li jejich snahou spoluvlastnictví v bytové spoluvlastnictví přeměnit, pak je zapotřebí při posuzování daného sporu k právní úpravě bytového spoluvlastnictví také přihlédnout. S právem vlastníka bytové jednotky výlučně užívat a spravovat byt je spojeno i jeho právo jej vnitřně stavebně upravovat. Započala-li žalobkyně za takové situace se stavebními pracemi ve svém bytě, aniž by bylo o této záležitosti spoluvlastníky předem rozhodnuto, jednala tak v souladu se zavedenou praxí a nejedná se proto ve smyslu soukromoprávní úpravy o zneužití práva ve smyslu § 6 odstavce 2 občanského zákoníku. Z provedeného dokazování zároveň vyplynulo, že v souladu s dohodnutým režimem správy společné věci došlo v minulosti k rekonstrukci bytů, které užívají výlučně žalovaní. Je tedy zároveň v rozporu s dobrými mravy, pokud si ostatní spoluvlastníci své byty upravili, a je přitom nerozhodné, že se jednalo případně pouze o úpravu podlahové krytiny, bez souhlasu ostatních spoluvlastníků, respektive bez rozhodnutí o této záležitosti všemi spoluvlastníky potřebnou většinou hlasů, a nyní týž spoluvlastníci s žalobkyní realizovanými úpravami jejího bytu nesouhlasí jen proto, že o této záležitosti nebylo spoluvlastníky předem rozhodnuto. Jiný relevantní důvod pro nenahrazení souhlasu žalovaných se stavebními úpravami soud neshledal a ani žalovaní jiný důvod neuvedli.

33. S ohledem na charakter vedeného řízení, v němž má být rozhodnuto o záležitosti, o které nebyli účastníci schopni se dohodnout požadovanou většinou hlasů, je úkolem soudu uspořádat poměry spoluvlastníků takovým způsobem, aby to odpovídalo spravedlivému uspořádání poměrů a pokud možno, aby se tím předešlo v budoucnu dalším potencionálním sporům. Soud je přitom veden zákonem stanoveným způsobem rozhodování, a sice pravidlem slušného uvážení, při jehož aplikaci nemohl soud pominout ani tu skutečnost, která svědčí ve prospěch nahrazení projevu vůle žalovaných, a sice že žalobkyně zamýšlenou rekonstrukci provádí na vlastní náklady a po žalovaných nepožaduje, aby se na stavebních úpravách společné věci jakkoli finančně podíleli, přestože by na částečnou úhradu vynaložených nákladů měla bezesporu nárok. Žalovaní tak nahrazením projevu jejich vůle nebudou nikterak poškozeni. Ba právě naopak. Za daných podmínek je nepochybně i v jejich zájmu, aby se část nemovitosti opravila, neboť se tím ve svém důsledku zhodnotí i jejich spoluvlastnické podíly, aniž by přitom museli na prováděných opravách jakkoli finančně či jinak participovat. Nahrazení projevu vůle žalovaných tedy umožní zlepšit kvalitativní parametry společné věci při současném respektování oprávněných zájmů žalovaných, kteří tím nebudou na svých právech nijak dotčeni, když s ohledem na shora uvedené se nelze ztotožnit s jejich názorem, že jim bylo v důsledku jednání žalobkyně odňato právo se k věci vyjádřit. Opětovně lze uvést, že žalovaní své případné námitky týkající se stavebnětechnických záležitostí budou moci nadále uplatňovat ve správním řízení, jak vyplývá ze sdělení stavebního úřadu.

34. Jelikož se v dané věci jedná o řízení, v němž soud není vázán návrhem účastníků, neboť z právní úpravy vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2017 sp. zn. 22 Cdo 5791/2016), modifikoval soud žalobkyní formulovaný petit žaloby, který byl konstruován k udělení souhlasu se stavebním záměrem pro účely stavebního řízení, tak, aby odpovídal soukromoprávní povaze daného řízení. Podstatou rozhodování soudu o hospodaření se společnou věcí je totiž úprava soukromoprávního vztahu, na které je pak závislé případné rozhodování stavebního úřadu, a nikoliv naopak. Rozhodnutí soudu proto musí upravovat soukromoprávní vztah, a nikoliv řešit otázky stavebního práva. (shodně viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2012 sp. zn. 22 Cdo 2696/2009). Podstatou projednávané věci tedy nebylo nahrazení projevu vůle žalovaných s konkrétními úpravami společné věci, jejichž provedení je podmíněno ve stavebním řízení souhlasem spoluvlastníků, tedy nahrazení projevu jejich vůle pro účely stavebního řízení, ale nahrazení jejich souhlasu se stavebními úpravami společné věci v režimu soukromoprávní úpravy spoluvlastnictví. V této souvislosti soud petit žaloby modifikoval za současného zachování žalobou nastoleného předmětu řízení, jímž byl soud vázán a jehož podstatou bylo, aby bylo žalobkyni umožněno provést rekonstrukci části společné nemovité věci spočívající ve vyzdění nové příčky mezi kuchyní a předsíní, koupelnou s WC a chodbou a ve zbudování spalinové cesty plynového kotle v prostoru půdy vedle stoupačky a kouřovodu od kotle umístěného v bytě pana , jméno FO, .

35. V neposlední řadě lze pro úplnost uvést, že s povahou daného sporu je zároveň neoddělitelně spojeno účastenství všech spoluvlastníků společné věci. Soud si byl vědom, že jako účastník řízení nebyl v žalobě označen poslední ze spoluvlastníků , jméno FO, , neboť jako jediný ze spoluvlastníků se stavebními úpravami prováděnými žalobkyní souhlasil. Soud však v daném kontextu zaujal názor, že zamítnutí žaloby pouze z důvodu nedostatku věcné legitimace by byl přístup ryze formalistický, odporoval by s ohledem na specifickou povahu daného případu zásadě slušného uvážení, nepřispěl by k vyřešení sporu a mezi účastníky by nevnesl narovnání jejich vztahů tak, aby již ohledně projednávané otázky nevznikaly další spory, a proto žalobě i přes uvedenou skutečnost vyhověl.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle zásady úspěchu ve věci podle § 142 odstavce 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení plně úspěšná, neboť žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno, náhradu nákladů řízení ve výši 48 063,90 Kč. Uvedená částka se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč podle položky 4 bodu 1 písmene a) sazebníku soudních poplatků, a dále z odměny a hotových výdajů právního zástupce žalobkyně, jímž byl advokát. Odměna právního zástupce žalobkyně činí za jeden úkon právní služby částku 2 500 Kč podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“), a to z tarifní hodnoty 35 000 Kč podle § 9 odstavce 3 písmene b) advokátního tarifu. Právní zástupce žalobkyně ve věci učinil celkem dvanáct úkonů právní služby, jenž soud shledal jako účelně vynaložené náklady. Jedná se o převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odstavce 1 písmene a) advokátního tarifu, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a návrh ve věci samé podle § 11 odstavce 1 písmene d) advokátního tarifu, jednu účast právního zástupce žalobkyně na přípravném řízení podle § 11 odstavce 2 písmene g) advokátního tarifu, čtyři účasti na jednání před soudem, a to každé započaté dvě hodiny podle § 11 odstavce 1 písmene g) advokátního tarifu a čtyři písemná podání podle § 11 odstavce 1 písmene d) advokátního tarifu, za které náleží právnímu zástupci žalobkyně odměna ve výši 28 750 Kč. K tomu náleží žalobkyni podle § 13 odstavce 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů v režijní výši 300 Kč za každý učiněný úkon právních služeb, tedy částka 3 600 Kč. V neposlední řadě je součástí náhrady nákladů řízení podle § 13 odstavce 5, § 14 odstavce 1 písmene a), odstavce 3 advokátního tarifu cestovné a náhrada za ztrátu času za jízdy učiněné právním zástupcem žalobkyně k jednotlivým nařízeným jednáním, a to na trase ze sídla advokátní kanceláře do sídla Okresního soudu v Domažlicích (tam i zpět 66 km, 1 hodina). Cestovné při průměrné spotřebě 4,8 l/100 km motorové nafty dle přiloženého technického průkazu použitého vozidla registrační značky , SPZ, a průměrné spotřebě 44,10 Kč/l motorové nafty a náhradě 5,20 Kč za ujetý 1 kilometr dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění účinném od , datum, do , datum, činí za jízdu dne , datum, celkem 482,90 Kč. Za následující čtyři uskutečněné jízdy při změně parametrů pouze ohledně průměrné ceny motorové nafty ve výši 34,40 Kč/l pro dané období dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění účinném od , datum, náleží žalobkyni náhrada cestovného ve výši 1 808,70 Kč. Celkem tedy cestovné činí 2 291,60 Kč. Vedle toho náleží žalobkyni též náhrada za promeškaný čas strávený jejím právním zástupcem na shora uvedené trase, a to v rozsahu dvou půlhodin za jednu jízdu, tj. celkem v rozsahu deseti půlhodin, tedy ve výši 1 000 Kč při 100 Kč za jednu půlhodinu. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšují se shora uvedené částky, vyjma soudního poplatku, o 21 % sazbu daně z přidané hodnoty, která z částky 35 641,60 Kč činí částku 7 485 Kč. Žalobkyně by tak měla právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 48 126,60 Kč. Jelikož se však jedná o návrhové řízení, nemůže sodu účastníkovi přiznat více, nežli sám požaduje, a proto soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v jí požadované výši 48 063,90 Kč, když žalované zavázal s ohledem na jejich procesní společenství k úhradě uvedené částky ve prospěch žalobkyně k rukám jejího právního zástupce společně a nerozdílně.