9 C 192/2023

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Petrou Goeslovou ve věci žalobkyně: právnická osoba s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Ph.D. sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 31 374 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 000 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 6 374 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 374,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 31 374 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 25 000 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 10 915,39 Kč od , datum, do , datum, a náhradu nákladů řízení. K žalobě žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru Pronto půjčka č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, a to převodem na účet. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit žalobkyni částku spočívající v jistině úvěru, a dále v zápůjční úrokové sazbě, která činí 111,33 % ročně. Žalovaný ničeho na svůj závazek neuhradil. Ke dni , datum, byl úvěr zesplatněn. Ve smlouvě bylo sjednáno právo na smluvní pokutu ve výši 499 Kč a smluvní úrok ve výši 0,1 % denně z částky, z níž je žalovaný v prodlení. Žalovaná částka ve výši 31 374 Kč je tvořena součtem nesplacené jistiny ve výši 25 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 5 474, nesplaceným poplatkem za upomínání ve výši 900 Kč a dále z příslušenství kapitalizovaného úroku ve výši 111,36 % p.a. od prodlení do zesplatnění ve výši 10 915,39 Kč a zákonného úroku z prodlení.

2. Dne , datum, se v dané věci konalo jednání v nepřítomnosti účastníků.

3. Ze soudu předložených listin soud zjistil následující skutečnosti.

4. Dne , datum, byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným smlouva o spotřebitelském úvěru , název úvěru, č. , číslo, , jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit žalobkyni částku v celkové výši 74 820 Kč ve 30 pravidelných měsíčních splátkách po 2 494 Kč, s tím, že první splátka byla splatná ke dni , datum, . Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 111,36 %. ročně. Ve smluvních podmínkách jsou pak uvedeny další sankce v případě nedodržení smluvních podmínek, a to zejména v čl. VI podmínek; obsah těchto sankcí odpovídá žalobnímu tvrzení žalobkyně. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného a částku ve výši 25 000 Kč poskytla žalovanému. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně neuhradil na svůj závazek ničeho.

5. Při právním posouzení dané věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“).

1. Podle ust. § 6 odst. 1 a 2 obč. zák. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

2. Podle ust. § 8 obč. zák. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

3. Podle ust. § 547 obč. zák. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

4. Podle ust. § 576 obč. zák. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

5. Podle ust. § 580 odst. 1 obč. zák. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

6. Podle ust. § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Podle ust. § 1813 obč. zák. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

8. Podle ust. § 2395 obč. zák. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ust. § 2991 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

10. Soud posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, a to s poukazem na porušení ust. § 6 obč. zák. v souvislosti s poškozením spotřebitele tak, jak má na mysli ust. § 580 a ust. § 1813 a násl. obč. zák. K tomuto závěru soud došel z důvodu úrokové sazby ve výši 111,36 % ročně, jež bezpochyby jednoznačně vybočuje z mezí, jež jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Z veřejně dostupných informací na stránkách České národní banky vyplývá, že v době uzavření úvěrové smlouvy se úroková sazba pohybovala okolo 10 %. Úroková sazba sjednaná v úvěrové smlouvě zcela vybočuje z vymezeného rámce, když je více než desetinásobně vyšší. Soud pak v jednání žalobkyně shledává snahu získat finanční prostředky za poskytnutí úvěru v nadstandartní výši. Výši úroků pak považuje soud za sjednané v rozporu s dobrými mravy, což činí smlouvu absolutně neplatnou.

11. Soud má za to, že účinky neplatnosti se vztahují na celou smlouvy, když v souladu s ust. § 576 obč. zák. je ujednání o výši úroku od ostatních částí smlouvy oddělitelné pouze tehdy, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. V dané věci se jedná o formulářovou smlouvu, u níž nemá osoba, jíž je úvěr poskytován, možnost ovlivnit její obsah a nelze tak předpokládat, že by žalobkyně měla vůli uzavřít smlouvu i za předpokladu, že by smlouva neobsahovala právě neplatná ujednání o výši úroku, když úrok je v daném případě jedinou úplatou za poskytnutí úvěru. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je nutno tento vztah posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran, a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch spotřebitele, který je slabší smluvní stranou. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroku.

12. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil na svůj závazek ničeho je povinen vrátit celou jistinu ve výši 25 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení na základě plnění bez právního důvodu v souladu s ust. § 2991 obč. zák., a to včetně zákonného úroku z prodlení, žalobkyni.

13. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 obč. zák. podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalovaný byl v předžalobní výzvě vyzván k úhradě dlužné částky do , datum, . Předžalobní výzva byla předána k poštovní přepravě dne , datum, . Žalovaný byl povinen plnit do , datum, a od , datum, je v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení. Soud proto výrokem I. rozsudku přiznal zákonné úroky z prodlení ode dne , datum, ve výši požadované žalobkyní, tj. 15 % ročně.

14. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, nemohl přiznat soud žalobkyni požadované smluvní úroky, smluvní pokutu a zákonné úroky z prodlení od dat požadovaných v žalobě. Proto výrokem II. rozsudku soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 374,80 Kč, přičemž tato částka představuje 10 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 55 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 45 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 570 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 374 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.