9 C 192/2023

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Petrou Goeslovou ve věci žalobkyně: právnická osoba s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, Ph.D. sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 31 374 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 6 374 Kč a veškerého zbývajícího příslušenství žalované částky zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 374,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 31 374 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení ve výši 15 % ročně a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 10 915,39 Kč od datum do datum a náhradu nákladů řízení. K žalobě žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru Pronto půjčka č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, a to převodem na účet. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit žalobkyni částku spočívající v jistině úvěru, a dále v zápůjční úrokové sazbě, která činí 111,33 % ročně. Žalovaný ničeho na svůj závazek neuhradil. Ke dni datum byl úvěr zesplatněn. Ve smlouvě bylo sjednáno právo na smluvní pokutu ve výši 499 Kč a smluvní úrok ve výši 0,1 % denně z částky, z níž je žalovaný v prodlení. Žalovaná částka ve výši 31 374 Kč je tvořena součtem nesplacené jistiny ve výši 25 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 5 474, nesplaceným poplatkem za upomínání ve výši 900 Kč a dále z příslušenství kapitalizovaného úroku ve výši 111,36 % p.a. od prodlení do zesplatnění ve výši 10 915,39 Kč a zákonného úroku z prodlení.

2. Dne datum se v dané věci konalo jednání v nepřítomnosti účastníků.

3. Ze soudu předložených listin soud zjistil následující skutečnosti.

4. Dne datum byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným smlouva o spotřebitelském úvěru název úvěru č. číslo, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit žalobkyni částku v celkové výši 74 820 Kč ve 30 pravidelných měsíčních splátkách po 2 494 Kč, s tím, že první splátka byla splatná ke dni datum. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 111,36 %. ročně. Ve smluvních podmínkách jsou pak uvedeny další sankce v případě nedodržení smluvních podmínek, a to zejména v čl. VI podmínek; obsah těchto sankcí odpovídá žalobnímu tvrzení žalobkyně. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného a částku ve výši 25 000 Kč poskytla žalovanému. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně neuhradil na svůj závazek ničeho.

5. Při právním posouzení dané věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“).

1. Podle ust. § 6 odst. 1 a 2 obč. zák. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

2. Podle ust. § 8 obč. zák. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

3. Podle ust. § 547 obč. zák. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

4. Podle ust. § 576 obč. zák. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

5. Podle ust. § 580 odst. 1 obč. zák. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

6. Podle ust. § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Podle ust. § 1813 obč. zák. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

8. Podle ust. § 2395 obč. zák. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ust. § 2991 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

10. Soud posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, a to s poukazem na porušení ust. § 6 obč. zák. v souvislosti s poškozením spotřebitele tak, jak má na mysli ust. § 580 a ust. § 1813 a násl. obč. zák. K tomuto závěru soud došel z důvodu úrokové sazby ve výši 111,36 % ročně, jež bezpochyby jednoznačně vybočuje z mezí, jež jsou dlouhodobě judikaturně nastaveny, kdy Nejvyšší soud se opakovaně vyjádřil (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007), že stanovený úrok je rovný zhruba trojnásobku běžně používané úrokové sazby v daném období. Z veřejně dostupných informací na stránkách České národní banky vyplývá, že v době uzavření úvěrové smlouvy se úroková sazba pohybovala okolo 10 %. Úroková sazba sjednaná v úvěrové smlouvě zcela vybočuje z vymezeného rámce, když je více než desetinásobně vyšší. Soud pak v jednání žalobkyně shledává snahu získat finanční prostředky za poskytnutí úvěru v nadstandartní výši. Výši úroků pak považuje soud za sjednané v rozporu s dobrými mravy, což činí smlouvu absolutně neplatnou.

11. Soud má za to, že účinky neplatnosti se vztahují na celou smlouvy, když v souladu s ust. § 576 obč. zák. je ujednání o výši úroku od ostatních částí smlouvy oddělitelné pouze tehdy, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. V dané věci se jedná o formulářovou smlouvu, u níž nemá osoba, jíž je úvěr poskytován, možnost ovlivnit její obsah a nelze tak předpokládat, že by žalobkyně měla vůli uzavřít smlouvu i za předpokladu, že by smlouva neobsahovala právě neplatná ujednání o výši úroku, když úrok je v daném případě jedinou úplatou za poskytnutí úvěru. Smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a je nutno tento vztah posuzovat, aby byla zachována vyváženost práv a povinnosti obou smluvních stran, a aby povinnosti nebyly vymezeny v neprospěch spotřebitele, který je slabší smluvní stranou. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu, a to z důvodu neplatnosti ujednání o výši úroku.

12. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil na svůj závazek ničeho je povinen vrátit celou jistinu ve výši 25 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení na základě plnění bez právního důvodu v souladu s ust. § 2991 obč. zák., a to včetně zákonného úroku z prodlení, žalobkyni.

13. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 obč. zák. podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalovaný byl v předžalobní výzvě vyzván k úhradě dlužné částky do datum. Předžalobní výzva byla předána k poštovní přepravě dne datum. Žalovaný byl povinen plnit do datum a od datum je v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení. Soud proto výrokem I. rozsudku přiznal zákonné úroky z prodlení ode dne datum ve výši požadované žalobkyní, tj. 15 % ročně.

14. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, nemohl přiznat soud žalobkyni požadované smluvní úroky, smluvní pokutu a zákonné úroky z prodlení od dat požadovaných v žalobě. Proto výrokem II. rozsudku soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 374,80 Kč, přičemž tato částka představuje 10 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 55 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 45 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 570 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 374 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat do 15 dnů od doručení odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Nebude-li dobrovolně a včas splněna povinnost uložená tímto rozsudkem, lze se jejího splnění domáhat soudním výkonem rozhodnutí nebo exekucí.