9 C 69/2026

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl soudkyní Mgr. Lenkou Ševčíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného pro 28 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 13 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 13 000 Kč od datum do zaplacení, a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15 000 Kč od datum do datum, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 15 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 229,55 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 28 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 11,5 % ročně a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o podnikatelském úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalovanému částku ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši 10 500 Kč. Jistina s poplatkem byly splatné dne datum, přičemž žalovaný své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Žalovaný ke dni podání žaloby neuhradil nic. Žalobkyně dále požadovala smluvní pokutu ve výši 2 500 Kč za prodlení s úhradou pěti splátek (5x 500 Kč). Dále navrhla, aby soud případně nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byla dne datum poskytnuta žalovanému částka ve výši 15 000 Kč, kterou měl vrátit dne datum společně s poplatkem ve výši 10 500 Kč, tj. ve výši 70 % ze žalované jistiny. Úrok tak činí 365 % ročně. Úvěr měl být uhrazen v 5 splátkách. V čl. V. – splácení úvěru – bodu 5.3. smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení klienta se splacením úvěru trvajícího do 90 dnů bude účtován poplatek ve výši 1 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně a v případě více než 90 dnů bude počínaje 91. dnem prodlení účtován poplatek ve výši 0,02 % z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru denně. V článku VIII. – prodlení a sankce – bodu 8.1 smlouvy si smluvní strany dohodly smluvní pokutu ve výši 500 Kč pro případ prodlení žalovaného s úhradou jakékoli jednotlivé splátky. V článku VIII. bodu 8.2. si strany dále ujednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné jistiny pro případ prodlení žalovaného s úhradou úvěru či jeho jakékoli části po dni konečné splatnosti úvěru.

4. Podle ustanovení § 547 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

5. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 23 ICdo 56/2019, bylo konstatováno, že porušení zásad dobrých mravů právním jednáním se uplatní i mezi podnikateli a vede k absolutní neplatnosti. Závěr o takové neplatnosti je však výjimečný a musí být odůvodněn mimořádnými okolnostmi konkrétní věci. Uplatnění korektivu dobrých mravů přitom nevylučuje posouzení, zda na vztah stran nedopadají i jiná ustanovení občanského zákoníku, poskytující ochranu před zneužívajícím jednáním (např. ochrana slabší strany).

6. Ve smlouvě byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % denně (365 % ročně), který soud považuje za skrytý úrok, zhruba třicetinásobně převyšující běžnou sazbu. Žalobkyně poskytla žalovanému 15 000 Kč na dobu 70 dnů. Takto sjednaný úrok výrazně vybočuje z judikaturních limitů (srov. např. NS sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 a 33 Odo 236/2005, podle nichž je zpravidla akceptovatelný přibližně trojnásobek obvyklé sazby). Smlouvu proto soud považuje za absolutně neplatnou pro nepřiměřenost ujednání; postup žalobkyně nasvědčuje pouze snaze o získání nepřiměřeného prospěchu.

7. Sjednaná výše úroku ve spojení s dalšími okolnostmi (zejména krátká splatnost a rozsáhlé sankce) se zjevně příčí dobrým mravům, což zakládá absolutní neplatnost ujednání. Tento závěr není vyloučen ani tím, že šlo o vztah mezi podnikateli. Vzhledem ke kombinaci vysokého úroku, krátké splatnosti (70 dnů) a smluvních sankcí dospěl soud k neplatnosti ujednání o poplatku i sankcích podle § 580 občanského zákoníku; nelze přitom předpokládat, že by žalobkyně smlouvu bez těchto ujednání uzavřela.

8. Soud má z potvrzení o provedené platbě za prokázané, že žalovaný přezval částku ve výši 15 000 Kč, kterou nevrátil. Soud má za to, že po žalovaném je nutno požadovat, aby žalobkyni tuto částku vrátil, neboť se bezdůvodně obohatil.

9. Ohledně příslušenství soud vyšel z ust. § 1958 odst. 2 občanského zákoníku podle nějž neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 občanského zákoníku má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Pokud žalobkyně odeslala žalovanému upomínku dne datum, potom se považuje za doručenou dne datum. Od této doby byl žalovaný povinen plnit ve lhůtě 3 dnů, jak bylo ve výzvě uvedeno. Tato lhůta uplynula dne datum, proto od datum je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a proto výrokem I. rozsudku soud přiznal zákonné úroky z prodlení ode dne datum ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. 11,5 % ročně.

10. Ve zbytku jistiny, smluvní pokuty a včetně zbylých požadovaných zákonných úroků z prodlení, soud žalobu zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 229,55 Kč, přičemž tato částka představuje 7,14 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 53,57 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 46,43 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 000 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.