9 C 92/2021

Plný text

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Ševčíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 5 519,79 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 519,79 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 519,79 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o poskytování služeb ze dne datum. Žalovaný byl v době poskytnutí služeb účastníkem telekomunikační služby služby číslo. Žalobkyně provedla pro žalovaného příkazy k provedení plateb za poskytnuté služby či digitální obsah (typicky audiotextové služby, horoskopy, hlasování v TV, dárcovské SMS, jízdenky v MHD apod.) a dále žalovaný provedl volání na informační službu číslo v délce 2 minuty. Žalobkyně vystavila žalovanému fakturu číslo za období od datum do datum se splatností datum, ve které kromě jiného požadovala zaplatit shora uvedené provedené služby. Žalovaný však bez jakéhokoliv vysvětlení vyúčtování neuhradil.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytování služeb dne datum. Žalovaný mimo jiné zadal žalobkyni příkazy k provedení služeb a volal na informační službu, které mu žalobkyně vyúčtovala fakturou číslo za období od datum do datum se splatností datum, když žalovaný požadovanou dlužnou část faktury do dnešního dne nezaplatil.

4. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 1724 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanského zákoníku“) smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Žalobkyně je předním poskytovatelem služeb elektronických komunikací, poskytuje pomocí mobilních sítí služby, např. služby, informační služby, služby, pojištění a současně provozuje i vlastní síť elektronických komunikací, prostřednictvím níž umožňuje na základě čl. 14 aktuálních všeobecných podmínek podmínek účastníkům prostřednictvím jejich mobilní telekomunikační služby platit za produkty a služby třetích stran. Jedná se o platební transakce prováděné žalobkyní pro účastníky jejích služeb v postavení plátců na základě § 3 odst. 3 písm. e) zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, v platném znění, a to v tam definovaném rozsahu. Pravomoc soudu vyplývá z ustanovení § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, které uvádí mimo jiné, že platební službou je provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení.

5. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.