10 C 303/2020

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 559 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 259 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 20,55 Kč od 21.9.2019 do 13.7.2020, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Pro částku 300 Kč včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 19,45 Kč se žaloba žalobkyně zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 559 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že uvedenou částku žalovaný žalobkyni dluží na základě pojistné smlouvy,,životní pojištění [anonymizována tři slova]“, uzavřené dne 20.2.2009, dle které se žalovaný zavázal platit žalobkyni čtvrtletní pojistné ve výši 194 Kč. Pojistné bylo splatné vždy k prvému dni daného pojistného období. Žalovaný však řádně a včas neuhradil žalobkyni pojistné, pročež pojištění zaniklo ve smyslu zákona č. 37/2004 Sb. pro neplacení pojistného, a to ke dni 20.9.2019. Za období od 20.5.2019 do 20.9.2019, tj. do zániku pojištění, pak žalovaný na neuhrazeném pojistném dluží 259 Kč. Požadované úroky z prodlení pak žalobkyně uplatnila vůči žalovanému jako úroky z prodlení v zákonné výši, a to pouze ode dne následujícího po zániku pojistné smlouvy, tj. od 21.9.2019 do 13.7.2020 ve výši 45 Kč. Současně žalobkyně požadovala poplatek ve výši 300 Kč za vyhotovení a odeslání upomínky na dlužné pojistné po zániku pojištění dle sazebníku.

2. Soud ve věci usnesením ze dne 2.11.2020 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudní řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 23.11.2020, na adresu jeho trvalého pobytu, žalovaný se však k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem souhlasila již v samotném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.

3. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů soud z provedených listinných důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní, jako [anonymizováno], a žalovaným, jako pojistníkem a pojištěným, byla uzavřena (podepsána) písemná dohoda, podle které se strany sporu dohodly na tom, že žalobkyně poskytne s účinností od 20.2.2009 žalovanému úrazové pojištění za čtvrtletní pojistné ve výši 194 Kč. Žalovaný pojistné splatné k 20.5.2019 nezaplatil, pojistná smlouva zanikla k 20.9.2019, tedy žalovaný dluží žalobkyni zůstatek pojistného za období od 20.5.2019 do 20.9.2019 ve výši 259 Kč, které nezaplatil ani přes písemnou upomínku. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému poplatek ve výši 300 Kč za upomínací výlohy po zániku pojištění, žádný doklad o upomínce žalobkyně adresované žalovanému po zániku pojištění nebyl žalobkyní předložen.

4. Podle § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů, je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

5. Podle § 12 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (dále i jen zákona o pojistné smlouvě) právo pojistitele na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě, nestanoví-li tento zákon jinak.

6. Podle § 13 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě má pojistitel právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

7. Podle § 20 zákona č. 37/2004 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, zaniká soukromé pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc. Upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik soukromého pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného. Lhůtu podle věty první lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit.

8. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně na zaplacení částky 559 Kč se shora uvedeným příslušenstvím ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Žalobkyně, jako pojistitelka, a žalovaný, jako fyzická osoba – pojistník a pojištěný, mezi sebou dle závěru soudu platně dne 19.2.2009 uzavřeli písemnou pojistnou smlouvu, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úrazové pojištění s účinností od 20.2.2009. Pojistná smlouva byla přitom účastníky uzavřena v zákonem (ust. § 7 zákona o pojistné smlouvě) předepsané písemné formě. Žalovaný se v pojistné smlouvě zavázal hradit žalobkyni sjednané čtvrtletní pojistné ve výši 194 Kč. Žalovaný měl na pojistném za období od 20.5.2019 do 20.9.2019 zaplatit 388 Kč (dvakrát po 194 Kč), toto pojistné však nezaplatil, proto pojistná smlouva zanikla k 20.9.2019 a žalobkyně na pojistném za toto období požaduje důvodně částku 259 Kč.

9. Neuhrazením sjednaného pojistného splatného k 20.5.2019 a k 20.8.2019 se žalovaný dostal dnem následujícím po splatnosti pojistného, tj. dnem 21.5.2019 a 21.8.2019 s úhradou těchto pojistných ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.) do prodlení a žalobkyni tak vznikl vůči žalovanému i nárok na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši. Tato zákonná výše úroků z prodlení pak odpovídá § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nař. vl. č. 180/2013 Sb. a č. 351/2013 Sb. Žalobkyně však požadovala úrok z prodlení z dlužného pojistného až ode dne následujícího po zániku pojistné smlouvy, tj. od 21.9.2019 do 13.7.2020, což odpovídá úroku ve výši 10 % ročně z přiznané částky 259 Kč, tedy částce 20,55 Kč, proto byla žaloba částečně pro úrok z prodlení zamítnuta.

10. V části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení nákladů na vymáhání pojistného po zániku pojištění ve výši 300 Kč, soud žalobu zamítl, neboť v sazebníku nákladů tyto náklady mezi stranami nebyly sjednány a žalobkyně neprokázala, že by jí tyto náklady reálně vznikly. Z tohoto důvodu byla žaloba částečně zamítnuta pro částku 300 Kč.

11. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání 3 dnů od právní moci rozsudku pak má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.

12. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná v 46 %, neboť z původně žalované částky 604 Kč (včetně úroků), bylo žalobkyni vyhověno v částce 279,55 Kč. Z tohoto důvodu by měl právo na náhradu nákladů řízení žalovaný, kterému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.