10 C 306/2025

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně 6 zastoupená advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 49 876 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 43 376 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 8. 4. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pro částku 6 500 Kč včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 8. 4. 2023 do zaplacení se žaloba žalobkyně zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3 528 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 49 876 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I., II. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému za úplatu elektřinu do odběrného místa spotřeby na parc. č. adresa a žalovaný se zavázal elektřinu odebírat a platit za ni žalobkyni stanovenou cenu. Žalovaný nezaplatil zcela vyúčtování fakturou č. hodnota se splatností 26. 10. 2022 ve výši 6 896 Kč, fakturou č. hodnota se splatností 7. 2. 2023 ve výši 6 500 Kč (vyúčtován poplatek za nedodržení sjednané doby odběru dle ceníku), fakturou č. hodnota se splatností 7. 4. 2023 ve výši 27 239 Kč, fakturou č. hodnota se splatností 7. 4. 2023 ve výši 9 241 Kč, proto žalobkyně požadovala po žalovaném zůstatek z těchto vyúčtování v celkové výši 49 876 Kč. Z důvodu prodlení požadovala žalobkyně zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti posledního vyúčtování.

2. Soud ve věci usnesením ze dne 11. 11. 2025 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem souhlasila již v samotné žalobě.

3. Z listinných důkazů, zejména ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny s datem 15.6.2022, z daňových dokladů z 12.10.2022, 24.3.2023, z vyúčtování poplatku z 24.1.2023 a konečného vyúčtování z 21.2.2023, Obchodních podmínek žalobkyně a Ceníku služeb žalobkyně, bylo zjištěno, že žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa v Šenově, na základě smlouvy uzavřené mezi účastníky a žalovaný se zavázal platit úhrady za předmětné dodávky dle předložených vyúčtování. V předmětné smlouvě je ujednání, že Ceník a Obchodní podmínky jsou součástí smlouvy a že smlouvu lze ukončit ze strany zákazníka kdykoliv bez jakýchkoliv sankcí a poplatků s tím, že Ceník má přednost před smlouvou a obchodními podmínkami. Z ceníku žalobkyně bylo dále zjištěno, že tento není stranami podepsán a je v něm mj. ujednání o tom, že pokud bude smlouva ukončena před 30.6.2024 zákazník zaplatí poplatek ve výši 6 500 kč za nedodržení podmínek pevné ceny. Dále bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávky elektřiny dne 24.3.2023 v částce 9 241 Kč splatné 7.4.2023, dne 12.10.2022 dodávky v částce 6 869 Kč splatné 7.2.2023, dne 21.2.2023 v částce 27 239 Kč splatné 7.4.2023 a dne 24.1.2023 poplatek ve výši 6 500 Kč z důvodu ukončení smlouvy před koncem platnosti balíčku. Z předžalobní upomínky z 29.4.2025 včetně podacího lístku bylo dále zjištěno, že žalovaný ani přes předžalobní upomínku z 29.4.2025 dluh neuhradil.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaný nezaplatil žalobkyni dodávky elektřiny realizované do odběrného místa žalovaného v Šenově v celkové výši 43 376 Kč, a nezaplatil ani poplatek dle Ceníku žalobkyně ve výši 6 500 Kč za předčasné ukončení smlouvy, přičemž ve smlouvě je ustanovení o tom, že zákazník bez jakýchkoliv sankcí může smlouvu ukončit.

5. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně v souladu s § 2079 a následujících občanského zákoníku, kdy dodávala žalobkyně dle kupní smlouvy žalovanému elektřinu a žalovaný byl povinen tyto dodávky zaplatit na základě jejího vyúčtování. Žalobkyně v žalovaném období dodala elektřinu a žalovaný měl za toto období zaplatit částku 43 376 Kč. Bylo na žalovaném tvrdit a prokázat, že svůj závazek splnil a dodávky zaplatil. Žalovaný však tyto dodávky nezaplatil, proto je žaloba v této části důvodná a žalovaný byl zavázána k zaplacení této kupní ceny. Žalovaný měl zaplatit do dat uvedených na fakturách, ode dnů následující po splatnosti vyúčtování je tedy v prodlení a žalobkyně má právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle § 1968 a následujících občanského zákoníku ve výši dle vl. nařízení č. 351/2013 Sb., proto i ohledně příslušenství bylo žalobě vyhověno.

6. Žalobkyně uplatnila vůči žalovanému i nárok na zaplacení sankce sjednané v Ceníku, jež byl součástí smlouvy, za jeho porušení povinnosti odebírat po sjednanou dobu elektřinu od žalobkyně. Vzhledem k tomu, že se jedná o smlouvu spotřebitelskou, neboť na jedné straně vystupuje žalobkyně jako podnikatelka, na straně druhé žalovaný jako spotřebitel, je nutno nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty z úřední povinnosti posuzovat v intencích § 1813 o. z. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích formuloval a odůvodnil závěr, že pro posouzení, zda smlouva obsahuje ujednání, která znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, je významné, zda se strany v konkrétním ujednání odchýlily od dispozitivního ustanovení zákona, kterým by se jejich smluvní vztah jinak řídil, a to výrazně v neprospěch spotřebitele, a zda poskytovatel služby mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. V daném případě obsahuje smlouva rozpor v důsledku ukončení smlouvy před sjednaným termínem. Na jedné straně je ve smlouvě sjednána možnost kdykoliv smlouvu ukončit bez jakýchkoliv sankcí, na druhé straně je v Ceníku ujednání, že za ukončení smlouvy je zákazník povinen zaplatit poplatek, přitom Ceník má mít přednost před obsahem smlouvy. Obsah smlouvy nebyl sepsán jasným a srozumitelným jazykem, když ujednání o poplatku v Ceníku žalobkyně lze považovat za překvapivé (skryté) a zcela v rozporu s ujednáním ve smlouvě. Postavení stran se v rámci závazku liší. Navíc v konkrétním případě nemají obdobné právo na smluvní poplatek obě strany, žalobkyni tak za porušení jejich povinností dodávat elektřinu hrozí pouze jiné sankce (vyplývající z veřejnoprávních předpisů), ze smlouvy nevyplývá žádné konkrétní ujednání, které by před jednostranným jednání žalobkyně a porušením jejich povinností chránilo také spotřebitele. S ohledem na všechny tyto skutečnosti, neboť práva a povinnosti stran nejsou reálně v rovnováze a ujednání v neprospěch žalovaného nejsou vyvážena jinými ujednáními, posuzované ujednání tak v daném případě v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch žalovaného a lze konstatovat, že žalobkyně mohla při uzavírání smlouvy rozumně očekávat, že by žalovaný jako spotřebitel při individuálním vyjednávání o obsahu smlouvy s takovou klauzulí nesouhlasil. Ujednání o smluvním poplatku je nepřiměřené, a proto podle § 1815 o. z. zdánlivé, proto se k němu nepřihlíží. Pro výše uvedené tedy dospěl soud k závěru, že nárok na poplatek žalobkyně uplatnila nedůvodně, proto byla žaloba v této části zamítnuta.

7. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobkyně byla úspěšná v 86 %, od jejího úspěchu je nutno odečíst úspěch žalovaného ve výši 14 %, proto má žalobkyně právo na 72 % nákladů řízení. Při 100% úspěchu by tyto náklady představovaly částku 4 900 Kč, t.j. zaplacený soudní poplatek ve výši 1 996 Kč a 2 904 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. (tvořené částkou 2 100 Kč jako odměnou dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, výzvy k plnění, sepisu žaloby po 700 Kč, dále 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení a sepisu žaloby a předžalobní výzvu dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše pak včetně 21 % DPH, kterou je povinna z přiznané odměny a náhrad odvést zástupkyně žalobkyně jako advokátka, jež v řízení osvědčila, že je registrovaným plátcem DPH). 72% z částky 4 900 Kč činí 3 528 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.