10 C 342/2020
č. j. 10 C 342/2020-15
V PLATNOSTIOkresní soud ve Frýdku-Místku potvrdil nárok žalobkyně na zaplacení částky 612 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od 31. srpna, protože žalovaný písemně uznal dluh v této výši a nevyhověl splatnosti. Soud se opřel o § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. a § 517 občanského zákoníku, kterým je zákonný úrok z prodlení povinností dlužníka. Rozsudek přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, včetně DPH, na základě § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a vyhlášky č. 177/1996 Sb. Soud rozhodl bez jednání, protože žalovaný se k výzvě k souhlasu s projednáním nevyjádřil.
Plný text
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 612 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 612 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 612 Kč od 31.8.2010 do zaplacení
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce.
1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 612 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalovanou částku měl žalovaný dlužit z důvodu poskytnutí ošetření a vyšetření v protialkoholní záchytné stanici žalobkyně dne 16.8.2010, přičemž tento nárok žalovaný písemně uznal a zavázal se zaplatit do 14 dnů od uznání tohoto závazku dne 16.8.2010. Žalovaný před datem splatnosti zaplatil pouze částku 1 388 Kč, zůstatek v žalované výši dosud neuhradil, proto žalobkyně požadovala rovněž zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti uznané částky.
2. V daném řízení se soud zabýval pravomocí a příslušnosti českého soudu, neboť žalovaný je občanem země. Podle mezinárodní smlouvy č. 123/2002 Sb., konkrétně článku 48, závazek žalovaného k úhradě vznikl na území ČR, žalovaný má zde bydliště, proto je dána pravomoc českého soudu.
3. Soud ve věci usnesením ze dne 9.12.2020 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dne 28.12.2020, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě.
4. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovanému u žalobkyně dne 16.8.2010 bylo provedeno žalobkyní žalovanému ošetření a vyšetření v protialkoholní záchytné stanici žalobkyně, za které byla stanovena cena 2 000 Kč, žalovaný uznal tento svůj dluh vůči žalobkyni, co do důvodu a výše, a zavázal se jej uhradit do 14 dnů od podpisu tohoto uznávacího prohlášení, to je do 30.8.2010. Žalovaný před datem splatnosti dluhu zaplatil pouze částku ve výši 1 388 Kč.
5. Po právní stránce soud posoudil žalobou uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení částky 612 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je plně důvodná a lze jí proto zcela vyhovět. Žalovanému vznikla v důsledku skutečnosti, že byl dne 16.8.2010 ošetřen a vyšetřen v protialkoholní stanici provozované žalobkyní, povinnost zaplatit žalobkyni náklady na vyšetření, ošetření a pobyt na záchytné stanici dle ust. § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami v žalobou požadované výši, tj. v částce 2 000 Kč, jak tato výše vyplývá z písemného uznání dluhu žalovaným ze dne 16.8.2010, když ve smyslu ust. § 558 věta prvá zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku se má za to, že uvedený dluh v předmětné výši a době uznání trval. Také v části příslušenství byla žaloba žalobkyně důvodná, neboť žalovaný svůj dluh ve lhůtě do 30.8.2010 nezaplatil, proto vzniklo od 31.8.2010 žalobkyni dle § 517 občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb.) právo na zákonný úrok z prodlení, jehož výše byla stanovena vládním nařízením 142/1994 Sb. ve znění nař. vl. č. 33/2010 Sb.
6. Výrok o nákladech řízení má oporu prvotně v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně byla zcela úspěšná, proto soud přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a částku 1 089 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. (tvořené částkou 600 Kč jako odměnou dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu upomínky a žaloby po 200 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše pak včetně 21% DPH, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupkyně žalobkyně jako advokát, jež v řízení osvědčil, že je registrovaným plátcem DPH). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.