10 C 49/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 29 680 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 28 670 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 14 956 Kč od 21.12.2017 do zaplacení, 8,50 % ročně z částky 13 714 Kč od 1.5.2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Pro částku 1 010 Kč včetně úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z této částky od 1.5.2018 do zaplacení, se žaloba žalobkyně zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 429 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 29 680 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I., II., rozsudku, když žalovanou částku měl žalovaný dlužit na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, uzavřené dne 13.3.2017 se společností právnická osoba, jako právní předchůdkyní žalobkyně. Na podkladě takto uzavřené smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese adresa žalovaného, a žalovaný se zavázal hradit kupní cenu. Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávku elektřiny jednak za období od 7.4.2017 do 5.12.2017, fakturou variabilní symbol znějící na částku 17 061 Kč, která byla splatná dne 20.12.2017 a na kterou žalovaný zaplatil pouze částku 2 105 Kč, dluh představuje 14 956 Kč, za období 6.12.2017 do 11.4.2018 fakturou variabilní symbol znějící na částku 13 714 Kč, splatnou dne 30.4.2018, na kterou nezaplatil nic. V důsledku prodlení s úhradou smluvních závazků právní předchůdkyně žalobkyně naúčtovala žalovanému smluvní poplatek ve výši 2 x 95 Kč za dvě upomínky, jak tento vyplýval z čl. II bod 7c a V. odst. 2b Všeobecných obchodních podmínek (VOP) za zaslání výzvy ke splnění jeho povinnosti, a dále smluvní poplatek za odpojení z důvodu neoprávněného odběru ve výši 820 Kč dle čl. III. čl. 2) a V. odst. 2 písm. b) VOP. Právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba se pak následně dne 13. 10. 2017 písemně dohodla se žalobkyní na úplatném postoupení pohledávky za žalovaným.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny s datem 13.3.2017, z faktur žalobkyně s variabilní symbol, variabilní symbol a variabilní symbol zjistil, že žalobkyně se zavázala a dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa spotřeby na adrese adresa žalovaného, a to na základě vystavených vyúčtování formou faktur ve splatnosti v nich uvedených. Žalobkyně takto vyúčtovala spotřebu elektřiny za žalované období od 7.4.2017 do 5.12.2017 v celkové ceně nedoplatku ve výši 17 061 Kč (žalovaný zaplatil 2 105 Kč), splatného 20.12.2017, za období od 6.12.2017 do 11.4.2018 v celkové ceně nedoplatku ve výši 13 714 Kč, splatného 30.4.2018, a současně vyzvala žalovaného k zaplacení smluvního poplatku za odpojení z důvodu neoprávněného odběru ve výši 820 Kč se splatností 30.4.2018, přičemž výše tohoto poplatku byla stanovena v ceníku skupiny ČEZ platného od 1.1.2012. Z předžalobní upomínky právní zástupkyně žalobkyně z 5.11.2020, včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky i s poučením o následcích nezaplacení, spočívajících v soudním vymáhání,. Odeslání a doručení upomínek žalobkyně k zaplacení dluhů s daty 17.1.2018, 20.3.2018 a 1.6.2018 nebylo v řízení prokázáno. Z Všeobecných obchodních podmínek dodávek elektřiny (VOP), účinných od 1.5.2016, bylo zjištěno, že dle těchto obchodních podmínek, se kterými učinil žalovaný souhlas ve smlouvě, přičemž součástí těchto obchodních podmínek byl závazek žalovaného platit smluvní pokuty za písemné upomínky i realizace přerušení dodávky elektřiny, a to dle Sazebníku, přičemž z Ceníku právní předchůdkyně žalobkyně, platného od 1.1.2012, bylo dále zjištěno, že za odpojení odběrného místa představuje smluvní pokuta včetně DPH částku 820 Kč, za upomínku 95 Kč. Realizace odpojení nebyla prokázána. Ze smlouvy o postoupení pohledávek s datem 13.10.2017, včetně 2 dodatků z 27.4.2020 a 29.3.2019, z Předávacího protokolu a Potvrzení o zaplacení úplaty z 12.11.2020, bylo dále zjištěno, že předmětná pohledávka vůči žalovanému byla postoupena na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, což bylo zjištěno z dopisu z 5.11.2020. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalovaný na základě písemné dohody s právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba, a.s. odebral elektřinu a žalovaný nezaplatil dodávky elektřiny za období od 7.4.2017 do 5.12.2017 ve výši 14 956 Kč se splatností dne 20.12.2017, za období od 6.12.2017 do 11.4.2018 ve výši 13 714 Kč se splatností 30.4.2018. Žalobkyně vyhotovila 3 písemné upomínky k zaplacení dluhu a za tyto upomínky vyúčtovala žalovanému 2 poplatky ve výši 95 Kč za každou upomínku, jejíž odeslání ani doručení žalovanému nebylo prokázáno, a dále vyúčtovala poplatek za odpojení elektřiny ve výši 820 Kč, které rovněž nebylo prokázáno, žalovaný nezaplatil. Následně se dne 13. 10. 2017 společnost právnická osoba písemně dohodla se žalobkyní na postoupení shora uvedených pohledávek za žalovaným, což bylo žalovanému písemně oznámeno.

4. Podle § 588 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu.

5. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

6. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba a žalovaným byla platně uzavřena kupní smlouva na dodávku elektřiny, na základě které vznikl právní předchůdkyni žalobkyně závazek dodávat žalovanému do sjednaného odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal naopak tyto v daném místě odebírat a zaplatit za ně dohodnutou kupní cenu. Tato cena měla být žalovaným hrazena formou záloh a následného vyúčtování (faktury), které bylo podle smlouvy splatné v konkrétním termínu uvedeném na vyúčtování. Žalovaný elektřinu ve shora specifikovaných obdobích neuhradil, proto soud vyhověl v částce 28 670 Kč, když jako kupující je povinen kupní cenu dodané komodity zaplatit. Ve vztahu k poplatkům za dvě upomínky po 95 Kč a za odpojení elektřiny ve výši 820 Kč však soud žalobu žalobkyně částečně zamítl, a to pro neunesení důkazního břemene. Žalobkyně neprokázala, že předmětné upomínky žalovanému zaslala, stejně tak neprokázala, že žalovanému byla odpojena elektřina a že je tedy povinen zaplatit vyúčtovaný poplatek. Soud byl při prvním jednání soudu připraven poučit v rámci koncentrace řízení žalobkyni o nedostatku důkazů k žalovaným poplatkům, žalobkyně se však jednání neúčastnila, nese tudíž riziko procesního neúspěchu v této části ohledně žalovaných poplatků. Z tohoto důvodu soud žalobu pro poplatky zamítnul, a to včetně příslušenství z těchto nároků. Ve vztahu k příslušenství z přiznané částky soud vyhověl, když ve smyslu § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je žalovaný ode dnů následujících po splatnosti předmětných vyúčtování v prodlení a žalobkyně má právo úrok z prodlení ve výši dle vl. nařízení 142/1994 Sb. ve znění č. 351/2013 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně se pak dne 13. 10. 2017 písemně dohodla se žalobkyní na úplatném postoupení své pohledávky za žalovaným vzniklé z výše uvedeného důvodu, pročež tak předmětná pohledávka byla platně převedena až na žalobkyni, která je tak nyní v řízení aktivně legitimována.

8. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši a naopak už dlouhou dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.

9. Výrok o nákladech řízení má oporu prvotně v ust. § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, kdy žalobkyně byla úspěšná v 96 %, od tohoto úspěchu je potřeba odečíst úspěch žalovaného, proto má žalobkyně právo na 92 % nákladů řízení. Při 100% úspěchu by tyto náklady představovaly částku 2 640 Kč, tj. zaplacený soudní poplatek ve výši 1 188 Kč a částku 1 452 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. (tj. 900 Kč jako sazba odměny dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci po 300 Kč v podobě přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky, dále 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tyto tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše pak včetně 21% DPH, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupce žalobkyně jako advokát, jež v řízení osvědčil, že je registrovaným plátcem DPH). 92 % z částky 2 640 Kč představuje částku 2 429 Kč, přičemž i v této části byl pak žalovaný soudem zavázán plnit žalobkyni a tedy zaplatit jí na nákladech řízení celkovou částku 2 429 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, a to k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ust. § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, když pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud ani zde žádné důvody neshledal, resp. tyto nebyly účastníky ani tvrzeny. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.