Okresní soud ve Frýdku-Místku · Rozsudek

10 C 69/2022

č. j. 10 C 69/2022-19

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-05-30 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSFM:2022:10.C.69.2022.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud ve Frýdku-Místku vyhověl žalobě o náhradu částky 1 000 Kč s úrokem z prodlení 10 % ročně od 19. října, když žalovaná porušila zákaz kouření ve vlaku, což podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. a smluvních podmínek dopravce oprávněně způsobilo povinnost uhradit přirážku ve výši 1 000 Kč. Soud potvrdil právní postupnost převedení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně na ní přes smlouvu o postoupení, která byla závazně uzavřena a splnila podmínky § 1879 a násl. občanského zákoníku. Žalobkyně byla uznána jako oprávněná držitelka pohledávky, a to i s ohledem na její účelné vynaložené náklady řízení ve výši 1 489 Kč, které byly přiznány podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Rozsudek byl vyhlášen bez jednání, protože žalovaná se k výzvě k vyjádření nevyjádřila, a soud proto předpokládal její souhlas s projednáním bez jednání.

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená jednající údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 000 Kč od 19.10.2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 1 000 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku, když tuto částku měla žalovaná žalobkyni dlužit na základě toho, že během trvání své přepravy dne 18.10.2019 žalovaná ve vlaku číslo provozovaném právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, porušila § 7 vyhl. č. 175/2000 Sb., čímž žalované vznikla povinnost uhradit přirážku ve výši 1 000 Kč v souladu s § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. ve výši dle tarifu právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná však až dosud neuhradila uloženou částku ve výši 1 000 Kč, ačkoliv tuto částku měla uhradit neprodleně. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila následně svoji pohledávku včetně jejího příslušenství za žalovanou dne 15.12.2015 na právnická osoba právnická osoba anonymizováno a tato společnost pak předmětnou pohledávku postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4.6.2020 na žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci usnesením ze dne 10.3.2022 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované řádně doručeno dne 31.3.2022, přičemž však se žalovaná k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě.

4. Z žalobkyní předložených listin dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaná se dne 18.10.2019 dopravním prostředkem, a to vlakem číslo provozované právní předchůdkyní žalobkyně, v železniční stanici obec byla žalovaná přistižena při kontrole jízdních dokladů, že kouřila, následně prostřednictvím PČR byla zjištěna totožnost této osoby a současně byla vyzvána k zaplacení přirážky za porušení zákazu kouření ve vlaku ve výši 1 000 Kč, kterou žalovaná dosud nezaplatila. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila následně svoji pohledávku včetně jejího příslušenství za žalovanou dne 15.12.2015 na právnická osoba právnická osoba anonymizováno a tato společnost pak předmětnou pohledávku postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4.6.2020 na žalobkyni.

5. Podle § 2 553 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jedná-li se o pravidelnou přepravu osob, stanoví přepravní řády, jaká práva má cestující vůči dopravci, nebyla-li přeprava provedena včas.

6. Podle § 37 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě, stanoví přepravní řády.

7. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč.

8. Podle § 3 odst. 1, odst. 2 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem.

9. S ohledem na zjištěný skutkový závěr soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou je důvodný. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla okamžikem, kdy žalovaná nastoupila do dopravního prostředku provozovaného právní předchůdkyní žalobkyně – vlaku, uzavřena přepravní smlouva, na základě níž vznikl mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, právní vztah, v němž je obsažena řada vzájemných práv a jim odpovídajících povinností obou smluvních stran, které jsou na základě zmocnění daného ustanovením § 2 553 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podrobně upraveny v tzv. přepravních řádech. Pro oblast veřejné drážní a silniční osobní dopravy je pak obecná právní úprava provedená v občanském zákoníku doplněna zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách a vyhláškou č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, na jejichž podkladě pak právní předchůdkyně žalobkyně jako dopravce vyhlásila smluvní přepravní podmínky. Na základě takto uzavřené přepravní smlouvy bylo jednou z povinností žalované dodržovat zákaz kouření. Tento zákaz žalovaná porušila, neboť v době, kdy byla kontrolována pověřeným pracovníkem právní předchůdkyně žalobkyně, jako přepravce, kouřila ve vlaku. Vzhledem k tomuto porušení povinností žalované, pak právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s ust. § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a svými smluvními přepravními podmínkami po žalované oprávněně požaduje přirážku dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně, jako dopravce, která činila 1 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně - právnická osoba se pak následně písemně dohodla se právnická osoba právnická osoba anonymizováno na úplatném postoupení své pohledávky za žalovanou vzniklé z výše uvedeného důvodu na tuto společnost. Následně se právnická osoba právnická osoba anonymizováno dohodla se žalobkyní rovněž na úplatném postoupení pohledávky vzniklé za žalovanou ze shora specifikovaného důvodu, pročež tak předmětná pohledávka v souladu s ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, byla platně převedena až na žalobkyni, která je tak nyní v řízení aktivně legitimována.

10. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to požadovaných úroků z prodlení v zákonné výši tak, jak tato výše byla specifikována ve výroku rozsudku shora, když tato výše úroků z prodlení odpovídá ust. § 1970 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb.

11. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.

12. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto jí dle citovaného ustanovení vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů celého řízení ve výši 1 489 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a částku 1 089 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. (tvořené částkou 600 Kč jako odměnou dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě sepisu předžalobní výzvy, přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby po 200 Kč a 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tyto tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše pak včetně 21% DPH, kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupce žalobkyně jako advokát, jež v řízení osvědčil, že je registrovaným plátcem DPH). Žalovaná proto byla zavázána zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to rovněž do 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, přičemž určené platební místo – k rukám právního zástupce žalobkyně – vychází z ust. § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.