10 C 70/2022
č. j. 10 C 70/2022-14
V PLATNOSTICitované zákony (11)
Plný text
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 018 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 018 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 1 018 Kč od 22. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 1 018 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 018 Kč od 22. 3. 2021 do zaplacení, když tuto částku měl žalovaný žalobkyni dlužit na základě toho, že během trvání své přepravy dne 21. 3. 2021 se žalovaný při přepravní kontrole ve vlaku [číslo] provozovaném právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], nemohl prokázat platným jízdním dokladem. Žalovaný tak porušil smluvní přepravní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně, čímž žalovanému vznikla povinnost uhradit nejen jízdné ve výši 18 Kč, ale rovněž přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Žalovaný však až dosud neuhradil uloženou částku ve výši 1 018 Kč, ačkoliv tuto částku měl uhradit neprodleně. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 9. 2021 následně svoji pohledávku včetně jejího příslušenství za žalovaným na společnost [právnická osoba], oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasláno dne 14. 9. 2021.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci usnesením ze dne 10. 3. 2022 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř., jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 31. 3. 2022 náhradním doručením – formou uložení u pošty, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas už v žalobě.
4. Z žalobkyní předložených listin dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaný se dne 21. 3. 2021 přepravoval dopravním prostředkem, a to vlakem [číslo] provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně, bez platného jízdního dokladu, jimž se nemohl na výzvu osoby pověřené dopravcem při kontrole prokázat, tedy aniž by měl zaplaceno jízdné ve výši 18 Kč, přičemž právní předchůdkyně žalobkyně postoupila následně svoji pohledávku včetně jejího příslušenství za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Až doposud však žalovaný dluží žalobkyni jízdné ve výši 18 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč.
5. Podle § 2553 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jedná-li se o pravidelnou přepravu osob, stanoví přepravní řády, jaká práva má cestující vůči dopravci, nebyla-li přeprava provedena včas.
6. Podle § 37 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě, stanoví přepravní řády.
7. Podle § 37 odst. 5 věta druhá písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách je cestující dále povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.
8. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč.
9. Podle § 3 odst. 1, odst. 2 vyhl.č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Přepravní smlouva je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem.
10. Podle § 4 odst. 1 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, cestující se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem, není-li dále stanoveno jinak.
11. S ohledem na zjištěný skutkový závěr soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou je důvodný. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla okamžikem, kdy žalovaný nastoupil do dopravního prostředku provozovaného právní předchůdkyní žalobkyně – vlaku, uzavřena přepravní smlouva, na základě níž vznikl mezi cestujícím a přepravcem, tedy mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, právní vztah, v němž je obsažena řada vzájemných práv a jim odpovídajících povinností obou smluvních stran, které jsou na základě zmocnění daného ustanovením § 2553 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podrobně upraveny v tzv. přepravních řádech. Pro oblast veřejné drážní a silniční osobní dopravy je pak obecná právní úprava provedená v občanském zákoníku doplněna zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách a vyhláškou č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, na jejichž podkladě pak právní předchůdkyně žalobkyně jako dopravce vyhlásila smluvní přepravní podmínky. Na základě takto mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřené přepravní smlouvy bylo jednou z povinností žalovaného zaplatit před nástupem do dopravního prostředku provozovaného právní předchůdkyní žalobkyně za přepravu jízdné podle příslušného tarifu (přepravních podmínek) právní předchůdkyně žalobkyně, jako dopravce. Tuto povinnost však žalovaný dobrovolně nesplnil a jízdné před nástupem do dopravního prostředku nezaplatil, neboť v době, kdy byl kontrolován pověřeným pracovníkem právní předchůdkyně žalobkyně, jako přepravce, se neprokázal platným jízdním dokladem. Vzhledem k tomuto porušení povinností žalovaného vyplývajícímu z přepravní smlouvy a citovaného zákonného ustanovení, pak právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s ust. § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách a svými smluvními přepravními podmínkami po žalovaném oprávněně požaduje jak jízdné ve výši 18 Kč, tak přirážku, jejíž výše dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně, jako dopravce, činila 1 000 Kč, když tyto částky žalovaný doposud právní předchůdkyni žalobkyně, resp. následně žalobkyni neuhradil. Právní předchůdkyně žalobkyně - [právnická osoba] se pak následně písemně dohodla s žalobkyní na úplatném postoupení své pohledávky za žalovaným vzniklé z výše uvedeného důvodu na tuto společnost, pročež tak předmětná pohledávka v souladu s ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, byla platně převedena na žalobkyni, která je tak nyní v řízení aktivně legitimována.
12. S ohledem na uvedené skutečnosti tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni jí požadovanou částku v celkové výši 1 018 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to včetně žalobou požadovaných úroků z prodlení v zákonné výši tak, jak tato výše byla specifikována ve výroku rozsudku shora, když tato výše úroků z prodlení odpovídá ust. § 1970 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb.
13. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši a naopak už dlouhou dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.
14. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném řízení měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, a proto jí dle citovaného ustanovení vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů celého řízení. Tyto celkové náklady řízení tak činí 1 489 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a částku 1 089 Kč za náklady právního zastoupení žalobkyně mající oporu ve vyhl. č. 177/1996 Sb. (tvořené částkou 600 Kč jako odměnou dle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb za tři žalobkyní účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě sepisu předžalobní výzvy, přípravy a převzetí zastoupení, sepisu žaloby po 200 Kč a 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tyto tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše pak včetně 21% DPH, kterou je povinna z přiznané odměny a náhrad odvést zástupkyně žalobkyně jako advokát, jež v řízení osvědčil, že je registrovaným plátcem DPH).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.