108 C 13/2025

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiekem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 100 350 Kč s příslušenstvím a 44 002 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 51 980 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 26. 10. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá o částku 92 372 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 106 690 Kč od 23. 12. 2023 do 16. 1. 2024 ve výši 1 096,25 Kč, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 100 350 Kč od 17. 1. 2024 do 25. 10. 2024 a od 26. 10. 2024 do zaplacení z částky 48 370 Kč, úrok z prodlení ve výši 2,25 % ročně z částky 51 980 Kč od 26. 10. 2024 do zaplacení, úrok ve výši 69,09 % ročně z částky 87 875,91 Kč od 23. 12. 2023 do 15. 1. 2024 ve výši 3 884,88 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 87 875,91 Kč od 16. 1. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 12. 2023 dosáhne částky 320 256 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 144 352 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně od 23. 12. 2023 do 16. 1. 2024 v kapitalizované výši 1 096,25 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 100 350 Kč od 17. 1. 2024 do zaplacením, úroku ve výši 69,09 % ročně za dobu od 23. 12. 2023 do 15. 1. 2024 z částky 87 875,91 Kč, úroku ve výši 15 % ročně od 16. 1. 2024 do zaplacení z částky 87 875,91 Kč, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 163 526 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě, které žalovaný obdržel bezhotovostním převodem na svůj bankovní účet úvěr ve výši 90 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit úvěr navýšený o úrok ve výši 69,09 % ročně v pravidelných 48měsíčních splátkách po 6 336 Kč počínaje měsícem květen 2023. Schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného. Jednalo se o doklady o příjmech, výpisy z účtů a prohlášení žalovaného. Historie žalovaného byla ověřena v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas a uhradil pouze částku 38 020 Kč v pěti splátkách. Proto mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni dle bodu 6.2. smlouvy náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 400 Kč (2 x 200 Kč). V důsledku prodlení žalovaného došlo automaticky dne 21. 12. 2023 k zesplatnění celého úvěru dle bodu 6.3. smlouvy a dle bodu 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění celá dosud neuhrazená jistina a veškeré nezaplacené úroky staly součástí nové jistiny, která činila 97 400,97 Kč, která byla splatná nejpozději v den zesplatnění. Žalovaný po zesplatnění neuhradil ničeho. Dlužná částka je složena z nezaplacené nové jistiny 97 400,97, nákladů na vymáhání ve výši 400 Kč, smluvní pokuty ve výši 44 002 Kč dle bodu 6.5. (0,1 % denně z dlužné jistiny do vyhotovení žaloby) a smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy ve výši 998 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil.

3. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to návrhem na uzavření smlouvy o úvěru, ze dne , datum, vč. dodatku č.1 a přílohy č.1, oznámením o schválení úvěru ze dne , datum, , hodnocením klienta vč. historie pohybu na běžném účtu v období od 1. 1. 2023 do 24. 4. 2023 a informací NRKI, dokladem o vyplacení úvěru, výzvou k zaplacení ze dne 20. 11. a 18. 12. 2023, oznámením o zesplatnění ze dne 21. 12. 2023 vč. přehledu plateb, předžalobní výzvou ze dne 10. 10. 2024 vč. podacího archu a výpisem z účtu č. , č. účtu, za období od 1. 1. 2023 do 30. 4. 2023.

4. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle kterého žalovaný dne , datum, uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě, které žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 90 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr navýšený o úrokovou sazbu ve výši 69,08 % ročně splatit v 48měsíčních splátkách ve výši 6 336 Kč, splatných vždy 17. dne v měsíci počínaje měsícem, kdy byl úvěr vyplacen. Žalovaný však svůj závazek neplnil řádně a nesplácel včas. Uhradil 31 680 Kč v pěti splátkách a poté splácet přestal, přestože byl o úhrady upomenut. Posléze žalobkyně zesplatnila celý úvěr dle bodu 6.3. smlouvy ke dni 21. 12. 2023 a vyzvala žalovaného zesplatněný úvěr uhradit. Žalovaný však po zesplatnění uhradil pouze částku 6 340 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 10. 10. 2024, odeslanou téhož dne na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 15 dnů od data odeslání.

5. Při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela žalobkyně z ověřených skutečností, že příjmem žalovaného je příjem ze zaměstnání ve výši 31 373 Kč. Výdaje žalovaného (měsíční) nebyly zjišťovány a zejména ověřovány ničím a žalobkyně vycházela z životního minima a sdělení žalovaného, že jeho náklady na bydlení činí 4 675 Kč měsíčně. Z výpisu z účtu žalovaného za dobu od 1. 1. 2023 do 30. 4. 2023 však bylo zjištěno, že průměrná čistá mzda žalovaného činila v posledních třech měsících před poskytnutím úvěru 24 619 Kč měsíčně a kromě toho žalovaný pobíral invalidní důchod ve výši 8 989 Kč měsíčně, který při hodnocení klienta zmiňován není. Podstatné však je, že dalšími příjmy, díky kterým byly pokryty výdaje žalovaného, tvořily další úvěry od společností , právnická osoba, . a , Anonymizováno, ., které žalovaný splácel a výše nájemného činila 6 950 Kč měsíčně a záloha na elektřinu 1 160 Kč měsíčně, jak vyplývá trvalých plateb.

6. Z výše uvedeného skutkového stavu učinil soud závěr, že žalovaná jako úvěrovaná společnost s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku. Žalovanému jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla žalobkyní poskytnuta peněžní částka ve výši 90 000 Kč ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na tuto smlouvu o úvěru se proto uplatní i právní úprava zakotvená v § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 občanského zákoníku.

7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

9. Podle § 87 odst. 1 věta první, zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

10. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Žalobkyně se spokojila se sdělením žalovaného o svém příjmu a výdajích, které však blíže neověřovala, neboť neodpovídají skutečnostem zjištěným z účtu žalovaného. S ohledem na to soud učinil závěr, že žalobkyně neposuzovala dostatečně pečlivě úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele a z těchto nedostatečných zjištění, kdy nijak neprověřovala výdaje sdělené žalovaným, učinila chybný závěr o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Tím porušila ustanovení § 86 odst. 1 ZoSU, a proto je podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona smlouva o úvěru uzavřená dne , Anonymizováno, neplatná.

11. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si účastníci musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ, podle kterého je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu při zohlednění jeho dosavadního plnění. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 90 000 Kč, žalovaný vrátil pouze 38 020 Kč, a proto ho soud zavázal žalobkyni vrátit částku Kč. S povinností vrátit tuto částku se žalovaný dostal do prodlení dne 26. 10. 2024, tj. v den následující po uplynutí lhůty k zaplacení dluhu uvedené v předžalobní výzvě. Dle § 1970 občanského zákoníku je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z částky 51 980 Kč za dobu od prvního dne prodlení do zaplacení ve výši 12,75 % ročně.

12. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl co do částky 51 980 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno v odst. I. výroku tohoto rozsudku. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul, neboť žalobkyně není oprávněna domáhat se z neplatné smlouvy placení úroků či smluvní pokuty, případně nákladů na upomínání.

13. Protože žalovanému, který byl ve sporu úspěšnější nevznikly žádné náklady v souvislosti s tímto řízením, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.