108 C 25/2019

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Radomíra Josiek a přísedících Anny Kuboňové a Alžběty Kurkové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená insolvenčním správcem anonymizováno jméno příjmení anonymizováno sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , o zaplacení částky 15 262 Kč s příslušenstvím - bezdůvodné obohacení - výplata zálohy na mzdu za duben 2017

I. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 15 262 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od 21. 11. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 11 289,30 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 15 262 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný byl zaměstnancem žalobkyně od 30. 9. 2014. Že od roku 2017 započalo docházet u žalobkyně k rozpadu obchodní společnosti, který měl dopad na běžné činnosti u této společnosti, mimo jiné i ve vztahu k tehdejším zaměstnancům. Proto jeden z jednatelů [právnická osoba]. [jméno] [příjmení] uzavřel s žalobkyní dne 27. 3. 2017 smlouvu o depozitu, na základě které byla na bankovní účet [anonymizováno] [jméno] [příjmení] převedena část finančních prostředků žalobkyně v celkové výši 1 690 000 Kč v rámci ochrany před zneužitím případně zpronevěrou. V měsíci březnu 2017 bývalý jednatel [příjmení] [jméno] [příjmení] odvezl mimo jiné veškeré účetní, mzdové a personální doklady, čímž zamezil [anonymizováno] [jméno] [příjmení] mimo jiné ve výkonu funkce finančního ředitele. Protože nedisponoval přesnými informacemi pro zpracování mezd za duben 2017, vyplatil zaměstnancům žalobkyně zálohy na mzdy ve dnech 17. a 18. 5. 2017. Takto byla žalovanému dne 17. 5. 2017 z depozitního účtu společnosti ze strany [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyplacena záloha na mzdu za měsíc duben 2017 ve výši 15 262 Kč a dne 22. 5. 2017 obdržel žalovaný ze strany [anonymizováno] [jméno] [příjmení] celou částku své mzdy za měsíc duben 2017. Zálohu na mzdu však žalovaný nevrátil přes výzvu učiněnou dne 26. 10. 2018.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Nezpochybňoval, že byl zaměstnancem žalobkyně ani, že dne 17. 5. 2017 mu byla z účtu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na jeho účet poukázána částka 15 262 Kč s poznámkou, že jde o zálohu na mzdu 4/ 2017 a že dne 23. 5. 2017 obdržel od žalobkyně řádnou mzdu ve výši 13 893 Kč z účtu žalobkyně č. [bankovní účet]. Tvrdil, že od žalobkyně neobdržel žádnou zálohu na mzdu, neboť částku 15 262 Kč obdržel z osobního účtu [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Proto žalobkyně není v řízení o vydání bezdůvodného obohacení aktivně legitimována. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] navíc předmětnou platbu později prezentoval jako dar. Dále namítal, že částku 15 262 Kč stejně jako následnou úhradu mzdy přijal v dobré víře, že mu tyto platby náleží za vykonanou práci.

3. V současné době je žalobkyně v likvidaci a usnesením [název soudu] ze dne [datum] č. j. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn její úpadek a na majetek žalobkyně byl prohlášen konkurz a ustanoven insolvenční správce. V důsledku toho došlo k přerušení řízení. Protože v době prohlášení konkurzu dlužník vystupoval jako žalobce, vyzval soud insolvenčního správce nechť ve lhůtě do 31. 1. 2022 sdělí soudu, zda navrhuje pokračování v řízení, které je přerušeno podle § 263 odst. 1 insolvenčního zákona. Insolvenčnímu správci byla výzva doručena 18. 10. 2021 a ve stanovené lhůtě insolvenční správce návrh na pokračování v řízení nepodal. Naopak žalovaný svým podáním ze dne 31. 5. 2022 navrhl pokračování v řízení, a proto v souladu s ustanovením § 264 odst. 2 IZ bylo v řízení pokračováno s tím, že žalobkyně zůstala účastníkem řízení.

4. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] zjistil soud, že žalovaný byl zaměstnancem žalobkyně od 1. 10. 2014 v pozici skladník.

5. Ze smlouvy o depozitu ze dne 27. 3. 2017 zjistil soud, že žalobkyně zastoupená [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uzavřela s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] smlouvu, ve které se [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zavázal převzít do depozita ve prospěch žalobkyně na bankovní účet č. [bankovní účet] finanční částku, kterou disponuje [právnická osoba] převyšující v daném okamžiku 30 000 000 Kč. Žalobkyně se zavázala předat tuto finanční částku do depozita [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nejpozději do 31. 12. 2018.

6. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum], výpisu z účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum] a z potvrzení o zúčtování ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že z účtu č. [bankovní účet] s názvem [jméno] [příjmení] byla na účet na jméno [příjmení] [jméno] č. [bankovní účet] zaslána dne 17. 5. 2017 částka 15 262 Kč se zprávou pro příjemce, že jde o zálohu na mzdu 04/17. Dne 22. 5. 2017 z účtu č. [bankovní účet] s názvem [právnická osoba] byla dne 22. 5. 2017 zaslána na účet na jméno [jméno] [příjmení] částka 13 893 Kč se zprávou pro příjemce, že jde o mzdu žalovaného.

7. Z emailu ze dne 10. 5. 2017 a 16. 5. 2017 bylo zjištěno, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sdělil [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], že mu nebyly dány k dispozici podklady pro vyhotovení výplat a opakovaně žádal k předání těchto podkladů emailem ze dne 16. 5. 2017.

8. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 26. 10. 2018 bylo zjištěno, že zmocněnec žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] vyzval jménem žalobkyně žalovaného k vrácení částky 15 262 Kč představující zálohu na mzdu poskytnutou 17. 5. 2017, a to do 20. 11. 2018 s tím, že tato částka měla představovat krátkodobou finanční výpomoc při neznalosti skutečnosti, zda žalovanému společnost vyplatila mzdu, neboť mezi tehdejšími společníky nebylo komunikováno.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 2. 4. 2019 včetně dodejky a dopisu bez data (čl. 90) zjistil soud, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím právního zástupce k úhradě částky 15 262 Kč do 7 dnů od doručení výzvy se stejným vysvětlením jako v dopise ze dne 26. 10. 2018. Žalovanému byla tato výzva doručena 5. 4. 2019 a ten na ní reagoval dopisem, ve kterém uváděl, že mezi účastníky nebyla nikdy žádná záloha na mzdu sjednána a žalobkyně mu nikdy žádnou zálohu na mzdu bankovním převodem nevyplatila. Platba byla zaslána ze soukromého účtu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a poté co žalovaný obdržel z účtu společnosti řádnou výplatu mzdy, bylo mu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sděleno, že se jedná o dar a platbu nemá řešit. Výzvu proto považuje za neopodstatněnou.

10. Ze svědecké výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zjistil soud, že šlo o jednatele a společníka žalobkyně. Dne 12. 5. 2017 byl podvodně odvolán z funkce jednatele společnosti. V té době byl i finančním ředitelem společnosti a byl zodpovědný za výplatu mezd. Protože byl od 12. 5. 2017 odtržen od účtů společnosti a nebyly mu předkládány podklady pro výpočet mezd zaměstnanců, nemohl mzdy vypočítat a zúčtovat. Zaměstnanci tehdy začali za svědkem chodit s tím, že jim nebyla vyplacena mzda a nemají z čeho platit své závazky, proto se rozhodl, že jim zaplatí zálohu na mzdu za duben 2017. Zjistil, jaké mzdy měli zaměstnanci v březnu 2017 a obdobnou částku jim vyplatil jako zálohu na mzdu. Šlo o 49 zaměstnanců, mezi kterými byl i žalovaný. Tyto částky zaplatil z depozitního účtu, což byl účet, který byl jeho osobním účtem a on jako jednatel žalobkyně uzavřel sám se sebou smlouvu o depozitu, na základě které byl tento účet dán k dispozici společnosti a byly z něho placeny náklady společnosti. Poté se svědek dozvěděl, že asi týden po úhradě záloh, jeho bratr z jiného účtu společnosti všem zaměstnancům společnosti vyplatil mzdy za duben 2017 a sám svou zálohu na mzdu své účetní vrátil. V květnu 2018 se svědek vrátil do funkce jednatele, dostal se k účtům společnosti a veškerým podkladům a zjistil, co se dělo ohledně výplat za duben 2017. Pověřil [anonymizováno] [příjmení], aby oslovil zaměstnance k vrácení zaplacených záloh a následně prostřednictvím právního zástupce byla zaslána předžalobní výzva k jejich vrácení. Většina zaměstnanců zálohy vrátila. Někteří na účet svědka, který již nebyl účtem depozitním, někteří na účet společnosti a někteří na účet advokáta. 15 zaměstnanců zálohu nevrátilo. Svědek uvedl, že ze spisu ví, že žalovaný se vyjádřil tak, že jde o dar pro jeho osobu, což však není pravda a svědek to nikdy neřekl. V době, kdy zaměstnancům zaplatil zálohy na mzdy, již nebyl jednatelem společnosti, a proto zaměstnancům řekl, že zmiňovanou platbou jim chtěl pomoci a že to nemají řešit.

11. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování vzal soud za prokázáno, že žalovaný byl zaměstnancem žalobkyně od [datum] v pozici skladník. V pracovním poměru u žalobkyně byl i v roce 2017. Dne 17. 5. 2017 zaslal [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na účet č. [bankovní účet] na jméno [příjmení] [jméno] částku 15 262 Kč z účtu s názvem [jméno] [příjmení], číslo účtu [bankovní účet] s poznámkou, že jde o zálohu na mzdu za duben 2017. Na tento účet se [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zavázal převzít finanční částku převyšující 30 000 000 Kč ve prospěch žalobkyně z její dispozice, na základě smlouvy o depozitu ze dne 27. 3. 2017. K dotazu žalovaného uvedl, že jde o finanční výpomoc a že tuto platbu nemá řešit. Dne 23. 5. 2017 byla na účet č. [bankovní účet] zaslána částka 13 893 Kč, představující mzdu žalovaného, a to z účtu č. [bankovní účet] s názvem [právnická osoba], tj. z účtu, ze kterého byla mzda žalovanému pravidelně placena. Dopisem ze dne 26. 10. 2018 zmocněnec žalobkyně [příjmení] [příjmení] vyzval žalovaného dopisem k vrácení částky 15 262 Kč, která mu byla poskytnuta převodem z účtu za účelem krátkodobé finanční výpomoci při neznalosti skutečnosti, zda je žalovanému vyplacena mzda. Se stejným odůvodněním byl žalovaný vyzván k vrácení zmiňované částky předžalobní výzvou ze dne 2. 4. 2019.

12. Podle § 331 zákoníku práce, vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let ode dne jejich výplaty.

13. Jak je výše uvedeno, žalobkyně se proti žalovanému jako svému bývalému zaměstnanci domáhá vydání bezdůvodného obohacení představující vyplacenou zálohu na mzdu za měsíc duben 2017. Z výše uvedeného skutkového stavu však vyplývá, že vyplacená částka, označená jako záloha na mzdu nebyla vyplacena z účtu zaměstnavatele jako v předcházejícím období, ale z účtu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který dle své výpovědi v té době nebyl jednatelem společnosti a který dle své výpovědi zmiňovanou platbu poskytl jako výpomoc zaměstnancům žalobkyně se sdělením, že tuto platbu nemají řešit. Na základě tohoto vysvětlení žalovaný jako zaměstnanec nemohl předpokládat, že jde o částku nesprávně určenou nebo dokonce vyplacenou omylem, a proto po něm nemůže žalobkyně důvodně požadovat vrácení této částky ve smyslu ustanovení § 331 zákoníku práce.

14. S ohledem na subsidiární povahu občanského zákoníku se však i bezdůvodné obohacení v pracovněprávních vztazích řídí § 2991 až § 3005 občanského zákoníku.

15. Žalovaný v souladu s vysvětlením podaným [anonymizováno] [jméno] [příjmení] považoval tuto platbu za finanční výpomoc, kterou nemá řešit, tedy důvodně předpokládal, že tuto platbu nemusí vracet. I kdyby předmětné plnění [anonymizováno] [jméno] [příjmení] bylo považováno za plnění za žalobkyni ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku jako plnění za jiného, nebyla by v daném případě aktivně legitimována žalobkyně, tedy zaměstnavatel, ale [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako fyzická osoba. Z výše uvedeného je tedy patrno, že žaloba byla podána nedůvodně, a proto jí soud v celém rozsahu zamítnul. Z ohledem na výše uvedené právní závěry soudu nebyl jako nadbytečný proveden důkaz svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], ani další navrhované listinné důkazy, neboť z důkazů provedených byl dostatečně zjištěn skutkový stav, ze kterého bylo možno učinit výše uvedené právní závěry.

16. Protože byl žalovaný ve sporu plně úspěšný, přiznal mu soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady představují odměnu advokáta dle vyhl. č. 177/96 Sb. za 4 úkony právní služby po 1 740 Kč (příprava a převzetí zastoupení, další porada s klientem přesahující jednu hodinu, sepis vyjádření na výzvu soudu a návrh na pokračování v řízení a účast u ústního jednání ze dne [datum]). Za sepis odvolání proti usnesení ze dne [datum] přísluší odměna v poloviční sazbě. Po připočtení 5 režijních paušálů po 300 Kč a navýšení o DPH činí náklady řízení celkem 11 289,30 Kč.