109 C 15/2024

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A o zaplacení částky 7 260,62 Kč s příslušenstvím, částky 10 127,51 Kč s příslušenstvím a částky 11 200 Kč I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 7 260,62 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 578,74 Kč od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 260,62 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný 1. je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 927,51 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 927,51 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žaloba se v části, aby žalovaný 1. byl povinen zaplatit žalobkyni částku 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 200 Kč od datum do zaplacení a částku 11 200 Kč, zamítá. IV. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradu nákladů řízení částku 865 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaných zaplacení částky 28 588,13 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodávala žalovanému do jeho odběrného místa elektřinu a žalovaný se ve smlouvě zavázal elektřinu odebírat a za tuto dodávku platit sjednanou cenu, která bude stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Elektřinu dodanou v období od datum do datum žalobkyně vyúčtovala fakturou ze dne datum, splatnou datum na částku 9 578,74 Kč, která se skládá z částky 19 078,74 Kč představující cenu odebrané elektřiny a částky 9 500 Kč představující zaplacené zálohy. Žalovaný 1. dne datum uznal svůj dluh co do důvodu a výše a zavázal se jej zaplatit ve třech splátkách s tím, že pokud svůj závazek ke splácení nesplní co do času a výše, pozbývá výhody splátek a žalobce je oprávněn požadovat po něm plnění zbývající části dluhu jednorázově. Žalovaný v tomto směru plnil na úrok z prodlení za dobu od datum do datum, proto žalobkyně požaduje úrok z prodlení pouze od datum. Vzhledem k prodlení žalovaného s placením záloh a platby dle dohody o splátkách mu žalobkyně vyúčtováním ze dne datum a ze dne datum smluvní pokutu. Elektřinu dodanou v období od datum do datum žalobkyně vyúčtovala fakturou, která následně byla doplněna a opravena fakturou splatnou datum na částku 10 127,51 Kč, která se skládá z částky 27 147,51 Kč představující cenu odebrané elektřiny, částky 200 Kč jako smluvní pokuty za prodlení se zaplacením záloh, částky 17 220 kč představující zaplacené zálohy a částky 100 Kč smluvní pokutu, kterou žalobkyně nyní nepožaduje. Jelikož žalovaný nehradil uvedená vyúčtování včas, odstoupila žalobkyně od uzavřené smlouvy, což žalovanému oznámila dopisem ze dne datum. V této souvislosti mu žalobkyně vyúčtovala smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši celkem 11 200 Kč, a to vyúčtováním ze dne datum. Dne datum žalovaný 2. přistoupil k závazku žalovaného 1., tedy se zavázal, že splní dluh žalovaného 1., a to žalovanou fakturu variabilní symbol č. var. symbol, což stvrdil svým vlastnoručním podpisem na Dohodě o přistoupení k dluhu dne datum, přičemž současně uznal svůj dluh co do důvodu i výše a zavázal, že tuto pohledávku žalobci uhradí ve třech po sobě následujících měsíčních splátkách. Žádnou z požadovaných částek žalovaní neuhradili ani poté, co ho před podáním žaloby žalobkyně vyzvala k jejich úhradě.

2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili. Soud ve věci usnesením ze dne datum vyzval žalované a žalobkyni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom je oba poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jejich souhlas předpokládat. Usnesení bylo žalovanému 1. a žalovanému 2. řádně doručeno dne datum a zástupci žalobkyně dne datum. Žalovaní se k této výzvě nijak nevyjádřili a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas v podání ze dne datum.

3. Ze žalobkyní předložených listin soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně a žalovaný 1. se písemně dohodli dne datum, že žalobkyně bude dodávat žalovanému 1. elektřinu do jeho odběrného místa a žalovaný 1. bude komoditu odebírat a platit sjednanou cenu a následná vyúčtování. Dohoda měly charakter formuláře, do kterého se pouze doplnily údaje týkající se žalovaného 1. a případně doby, od které si přeje elektřinu do svého odběrného místa dodávat. Mezi stranami byla v rámci dohody, a to v části nazvané „smluvní sankce“ sjednány smluvní pokuta ve výši 800 Kč měsíčně za každý kalendářní měsíc i jeho část po dni ukončení dodávky komodity od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy. Pro případ prodlení delší 10 dnů s jakoukoliv platbou, byla mezi stranami rovněž sjednána smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každý případ. Ujednání o smluvních pokutách, které jsou předmětem řízení, jsou zařazeny v oddíle nazvaném „Smluvní sankce“, v jehož rámci je v nečleněném souvislém textu popsán mechanismus uplatňování různých smluvních pokut, které byly sjednány pouze na straně žalovaného ve prospěch žalobkyně. Dohoda o dodávkách elektřiny byla uzavřena na dobu 30 měsíců s možností automatického prodlužování.

4. Vyúčtováním č. hodnota (VS var. symbol) ze dne datum, splatným dne datum, žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávky elektřiny za období od datum do datum na částku 9 578,74 Kč. Na toto vyúčtování byla dne datum zaplacena částka 2 318,12 Kč, tudíž k úhradě zbývá 7 260,62 Kč. Vyúčtováním č. hodnota ze dne datum, splatným dne datum, žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávky elektřiny za období od datum do datum na částku 10 356,16 Kč, ve kterém byla zahrnuta i částka 300 Kč představující smluvní pokutu za pozdní platbu. Žalovaný tuto částku neuhradil. Opravným vyúčtováním č. hodnota ze dne datum, byl vyúčtován přeplatek 128,65 Kč. Tento přeplatek žalobkyně zápočtem ze dne datum započetla oproti závazku žalovaného z vyúčtování č. hodnota. V důsledku opakovaných prodlení žalovaného s platbami žalobkyně odstoupila od dohody o dodávkách elektřiny, což žalovanému oznámila dopisem ze dne datum. Protože dohoda byla ukončena dříve než uplynutím ujednané doby, vystavila žalobkyně žalovanému vyúčtování smluvní pokuty ve výši 11 200 Kč (800 Kč krát 14 měsíců), a to dne datum. Dne datum se žalobkyně a žalovaný 1. písemně dohodli, že dlužnou částku 10 888,89 Kč, která obsahuje i dluh dle faktury č. hodnota (VS var. symbol) žalovaný uznává, co do důvodu i výše a zavazuje se dluh zaplatit ve 3 splátkách, které byly splatné datum, datum a datum s tím, že pokud žalovaný 1. nezaplatí splátku ani v dodatečné lhůtě po upomenutí žalobkyní, ztrácí výhodu splátek. Dohodou ze dne datum se žalobkyně a žalovaný 2. písemně dohodli, že žalovaný 2 přistupuje zcela a bez výhrad k závazku žalovaného 1., a to mimo jiné i z vyúčtování č. hodnota. Žalovaný 2. také tento dluh uznal, co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit ve splátkách. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhů s tím, že pokud dluh neuhradí, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou.

5. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi žalobkyní a žalovaným 1. byla ve smyslu § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) uzavřena kupní smlouva, dle které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu, oproti závazku žalovaného elektřinu odebírat a za tyto dodávky platit cenu v rámci záloh a následného vyúčtování. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by svůj závazek k zaplacení ceny dodávek elektřiny dle shora citovaných vyúčtování zaplatil, a proto bylo žalobě vyhověno, a to včetně zákonného úroku z prodlení, neboť ode dnů následujících po splatnosti jednotlivých vyúčtování, se žalovaný dostal do prodlení a žalobkyně má právo na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V tomto směru soud dodává, že nárok žalobkyně na zaplacení částky 7 260,62 Kč s příslušenstvím má navíc oporu v ustanovení § 2053 o. z., když žalovaný tento svůj závazek (i z vyúčtování č. hodnota) platně uznal, co do důvodu a výše písemným prohlášením. Pokud se týká povinnosti žalovaného 2., zde má nárok žalobkyně oporu v ustanovení § 1892 o. z., když žalovaný si písemně dohodl se žalobkyní, že splní dluh žalovaného 1. mimo jiné z vyúčtování č. hodnota na částku 9 587,74 Kč. Tímto jednáním se žalovaný 2. stal novým dlužníkem vedle žalovaného 1. a jako takový má povinnost splnit dluh společně a nerozdílně s ním. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., v trvání 3 dnů od právní moci rozsudku, když k jinému postupu neshledal podmínky.

6. V kupní smlouvě na elektřinu si strany v rámci článku nazvaného „Smluvní sankce“ dohodly pro případ porušení povinností žalovaným ve smyslu § 2048 o. z. smluvní pokuty, a to jak za předčasné ukončení smlouvy, tak pro případ prodlení s úhradou vyúčtování. Jelikož kupní smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní jako podnikatelem a žalovaným 1. jako spotřebitelem, soud musel na danou smlouvu aplikovat ustanovení o. z. o smlouvách uzavíraných se spotřebitelem ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Kupní smlouva byla navíc uzavřena adhezním způsobem ve smyslu dle § 1798 a násl. o. z., protože jejich základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran (žalobkyní), aniž slabší strana (žalovaný 1.) neměl skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek reálně ovlivnit. Podle § 1800 o. z. dále platí, že obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen. V daném případě byly smluvní pokuty sjednány pouze na straně žalovaného 1., tedy na straně spotřebitele, a to pro případ porušení jeho povinností – nezaplacení vyúčtování, neplacení záloh a předčasné ukončení smlouvy o dodávce. Smlouva zároveň neobsahuje ujednání o smluvní pokutě, která by postihla žalobkyni, pokud by nesplnila své povinnosti vyplývající z uzavřených kupní smlouvy. V právech a povinnostech smluvních stran tedy byla dána nerovnováha v neprospěch žalovaného coby spotřebitele. Současně lze na tuto nerovnováhu pohlížet jako na významnou, když žalovaný 1. je sankcionován za porušení podstatné povinnosti vyplývající ze smluv a žalobkyně nikoli. Podle § 1811 odst. 1 o. z. by při hodnocení přiměřenosti měla být zohledněna skutečnost, zda obsah smlouvy byl sepsán jasným a spotřebiteli srozumitelným jazykem, který se promítá ve dvou podobách, a to v podobě formální a obsahové. Z hlediska formální stránky není bez významu, že žalobkyně části smluv věnovanou smluvním pokutám sice již zařadila do článků, který nazvala „Smluvní sankce“, nicméně stále text, který je zde uveden je s ohledem na jeho nečlenění a velikost textu těžko čitelný a spotřebiteli (žalovanému 1.) neusnadňuje v žádném případě mechanismus uplatňování smluvních sankcí. Nelze totiž opomenout, že významným je i srozumitelnost sdělení, a to taková, aby sdělení bylo srozumitelné člověku průměrného rozumu, resp. průměrnému spotřebiteli.

7. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě na koupi elektřiny je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelně formulováno, a to z důvodu nepřehlednosti a složitého popisu mechanismu uplatňování různých druhů smluvních pokut, když vše je popsáno v jednom souvislém textu bez jakéhokoli členění s komplikovanou konstrukcí a větnou skladbou, který je pro pochopení nutno přečíst několikrát se zaměřením na konkrétní mechanismus konkrétní smluvní pokuty. Z těchto důvodů má soud za to, že v textu předložené kupní smlouvy se spotřebitel bude orientovat jen velmi obtížně, a proto nelze jinak než dospět k závěru, že žalobkyně v pozici podnikatele nejednala poctivě a že zmíněná nerovnováha je v rozporu s požadavky přiměřenosti (§ 1813 ve spojení s § 1815 o. z.). Jelikož se k nepřiměřeným ujednáním nepřihlíží, lze na takové ujednání pohlížet jako by učiněno nebylo, a proto nemůže mít žádné právní účinky dle § 551 o. z. (k tomu srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 1. 2020, č. j. 57 Co 414/2019-51). Z tohoto důvodu soud nemohl vyhovět požadavku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty 200 Kč (resp. celkem 300 Kč, z níž 100 Kč nebylo předmětem řízení) z vyúčtování ze dne datum, jakož i smluvní pokutě 11 200 Kč, která byla vyúčtována dne datum, a žalobu v této části zamítl (výrok II.).

8. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož mělli účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci soud ve smyslu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, přistoupil ke kapitalizaci veškerého příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku, a to tak, že celý předmět řízení částku 32 596,06 Kč, přičemž žalobě bylo vyhověno co do částky 21 154,56 Kč (65 %) a žaloba byla zamítnuta, co do částky 11 441,5 Kč (35 %). Po odečtení neúspěchu od úspěchu činí procesní úspěch žalobkyně 30 % Kč. Náklady řízení žalobkyni vznikly v celkové výši 2 882 Kč, představují zaplacený soudní poplatek 1 430 Kč, odměnu advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně za přípravu a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby). Za tyto tři úkony mu náleží odměna ve výši 900 Kč (3krát 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT). Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. 3krát 100 Kč a 21% DPH (počítáno ze základu 1200 Kč) ve výši 252 Kč, když zástupce žalobkyně jako advokát prokázal, že je registrovaným plátcem DPH. Právo na náhradu nákladů řízení má žalobkyně však pouze v rozsahu 30 % z celku, tj. ve výši 865 Kč. Soud na tento případ aplikoval § 14b citované vyhlášky, když je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně obdobných případech podává žaloby, které mají ustálenou formu, navíc se jedná o nárok nepřevyšující částku 50 000 Kč. Lhůtu k plnění 3 dny od právní moci rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., když v daném případě neshledal pro jiný postup podmínky. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve FrýdkuMístku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.