109 C 15/2024

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A o zaplacení částky 7 260,62 Kč s příslušenstvím, částky 10 127,51 Kč s příslušenstvím a částky 11 200 Kč I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 7 260,62 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 578,74 Kč od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 260,62 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žalovaný 1. je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 927,51 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 927,51 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.III. Žaloba se v části, aby žalovaný 1. byl povinen zaplatit žalobkyni částku 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 200 Kč od , datum, do zaplacení a částku 11 200 Kč, zamítá.IV. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradu nákladů řízení částku 865 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaných zaplacení částky 28 588,13 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které dodávala žalovanému do jeho odběrného místa elektřinu a žalovaný se ve smlouvě zavázal elektřinu odebírat a za tuto dodávku platit sjednanou cenu, která bude stanovena ve faktuře za příslušné zúčtovací období. Elektřinu dodanou v období od , datum, do , datum, žalobkyně vyúčtovala fakturou ze dne , datum, , splatnou , datum, na částku 9 578,74 Kč, která se skládá z částky 19 078,74 Kč představující cenu odebrané elektřiny a částky 9 500 Kč představující zaplacené zálohy. Žalovaný 1. dne , datum, uznal svůj dluh co do důvodu a výše a zavázal se jej zaplatit ve třech splátkách s tím, že pokud svůj závazek ke splácení nesplní co do času a výše, pozbývá výhody splátek a žalobce je oprávněn požadovat po něm plnění zbývající části dluhu jednorázově. Žalovaný v tomto směru plnil na úrok z prodlení za dobu od , datum, do , datum, , proto žalobkyně požaduje úrok z prodlení pouze od , datum, . Vzhledem k prodlení žalovaného s placením záloh a platby dle dohody o splátkách mu žalobkyně vyúčtováním ze dne , datum, a ze dne , datum, smluvní pokutu. Elektřinu dodanou v období od , datum, do , datum, žalobkyně vyúčtovala fakturou, která následně byla doplněna a opravena fakturou splatnou , datum, na částku 10 127,51 Kč, která se skládá z částky 27 147,51 Kč představující cenu odebrané elektřiny, částky 200 Kč jako smluvní pokuty za prodlení se zaplacením záloh, částky 17 220 kč představující zaplacené zálohy a částky 100 Kč smluvní pokutu, kterou žalobkyně nyní nepožaduje. Jelikož žalovaný nehradil uvedená vyúčtování včas, odstoupila žalobkyně od uzavřené smlouvy, což žalovanému oznámila dopisem ze dne , datum, . V této souvislosti mu žalobkyně vyúčtovala smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši celkem 11 200 Kč, a to vyúčtováním ze dne , datum, . Dne , datum, žalovaný 2. přistoupil k závazku žalovaného 1., tedy se zavázal, že splní dluh žalovaného 1., a to žalovanou fakturu variabilní symbol č. , var. symbol, , což stvrdil svým vlastnoručním podpisem na Dohodě o přistoupení k dluhu dne , datum, , přičemž současně uznal svůj dluh co do důvodu i výše a zavázal, že tuto pohledávku žalobci uhradí ve třech po sobě následujících měsíčních splátkách. Žádnou z požadovaných částek žalovaní neuhradili ani poté, co ho před podáním žaloby žalobkyně vyzvala k jejich úhradě.

2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili. Soud ve věci usnesením ze dne , datum, vyzval žalované a žalobkyni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a přitom je oba poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud jejich souhlas předpokládat. Usnesení bylo žalovanému 1. a žalovanému 2. řádně doručeno dne , datum, a zástupci žalobkyně dne , datum, . Žalovaní se k této výzvě nijak nevyjádřili a soud proto vycházel z toho, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí stejně jako žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas v podání ze dne , datum, .

3. Ze žalobkyní předložených listin soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně a žalovaný 1. se písemně dohodli dne , datum, , že žalobkyně bude dodávat žalovanému 1. elektřinu do jeho odběrného místa a žalovaný 1. bude komoditu odebírat a platit sjednanou cenu a následná vyúčtování. Dohoda měly charakter formuláře, do kterého se pouze doplnily údaje týkající se žalovaného 1. a případně doby, od které si přeje elektřinu do svého odběrného místa dodávat. Mezi stranami byla v rámci dohody, a to v části nazvané „smluvní sankce“ sjednány smluvní pokuta ve výši 800 Kč měsíčně za každý kalendářní měsíc i jeho část po dni ukončení dodávky komodity od žalobkyně do konce doby trvání smlouvy. Pro případ prodlení delší 10 dnů s jakoukoliv platbou, byla mezi stranami rovněž sjednána smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každý případ. Ujednání o smluvních pokutách, které jsou předmětem řízení, jsou zařazeny v oddíle nazvaném „Smluvní sankce“, v jehož rámci je v nečleněném souvislém textu popsán mechanismus uplatňování různých smluvních pokut, které byly sjednány pouze na straně žalovaného ve prospěch žalobkyně. Dohoda o dodávkách elektřiny byla uzavřena na dobu 30 měsíců s možností automatického prodlužování.

4. Vyúčtováním č. , hodnota, (VS , var. symbol, ) ze dne , datum, , splatným dne , datum, , žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávky elektřiny za období od , datum, do , datum, na částku 9 578,74 Kč. Na toto vyúčtování byla dne , datum, zaplacena částka 2 318,12 Kč, tudíž k úhradě zbývá 7 260,62 Kč. Vyúčtováním č. , hodnota, ze dne , datum, , splatným dne , datum, , žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávky elektřiny za období od , datum, do , datum, na částku 10 356,16 Kč, ve kterém byla zahrnuta i částka 300 Kč představující smluvní pokutu za pozdní platbu. Žalovaný tuto částku neuhradil. Opravným vyúčtováním č. , hodnota, ze dne , datum, , byl vyúčtován přeplatek 128,65 Kč. Tento přeplatek žalobkyně zápočtem ze dne , datum, započetla oproti závazku žalovaného z vyúčtování č. , hodnota, . V důsledku opakovaných prodlení žalovaného s platbami žalobkyně odstoupila od dohody o dodávkách elektřiny, což žalovanému oznámila dopisem ze dne , datum, . Protože dohoda byla ukončena dříve než uplynutím ujednané doby, vystavila žalobkyně žalovanému vyúčtování smluvní pokuty ve výši 11 200 Kč (800 Kč krát 14 měsíců), a to dne , datum, . Dne , datum, se žalobkyně a žalovaný 1. písemně dohodli, že dlužnou částku 10 888,89 Kč, která obsahuje i dluh dle faktury č. , hodnota, (VS , var. symbol, ) žalovaný uznává, co do důvodu i výše a zavazuje se dluh zaplatit ve 3 splátkách, které byly splatné , datum, , , datum, a , datum, s tím, že pokud žalovaný 1. nezaplatí splátku ani v dodatečné lhůtě po upomenutí žalobkyní, ztrácí výhodu splátek. Dohodou ze dne , datum, se žalobkyně a žalovaný 2. písemně dohodli, že žalovaný 2 přistupuje zcela a bez výhrad k závazku žalovaného 1., a to mimo jiné i z vyúčtování č. , hodnota, . Žalovaný 2. také tento dluh uznal, co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit ve splátkách. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhů s tím, že pokud dluh neuhradí, bude se žalobkyně svého nároku domáhat soudní cestou.

5. Zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi žalobkyní a žalovaným 1. byla ve smyslu § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) uzavřena kupní smlouva, dle které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu, oproti závazku žalovaného elektřinu odebírat a za tyto dodávky platit cenu v rámci záloh a následného vyúčtování. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by svůj závazek k zaplacení ceny dodávek elektřiny dle shora citovaných vyúčtování zaplatil, a proto bylo žalobě vyhověno, a to včetně zákonného úroku z prodlení, neboť ode dnů následujících po splatnosti jednotlivých vyúčtování, se žalovaný dostal do prodlení a žalobkyně má právo na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V tomto směru soud dodává, že nárok žalobkyně na zaplacení částky 7 260,62 Kč s příslušenstvím má navíc oporu v ustanovení § 2053 o. z., když žalovaný tento svůj závazek (i z vyúčtování č. , hodnota, ) platně uznal, co do důvodu a výše písemným prohlášením. Pokud se týká povinnosti žalovaného 2., zde má nárok žalobkyně oporu v ustanovení § 1892 o. z., když žalovaný si písemně dohodl se žalobkyní, že splní dluh žalovaného 1. mimo jiné z vyúčtování č. , hodnota, na částku 9 587,74 Kč. Tímto jednáním se žalovaný 2. stal novým dlužníkem vedle žalovaného 1. a jako takový má povinnost splnit dluh společně a nerozdílně s ním. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., v trvání 3 dnů od právní moci rozsudku, když k jinému postupu neshledal podmínky.

6. V kupní smlouvě na elektřinu si strany v rámci článku nazvaného „Smluvní sankce“ dohodly pro případ porušení povinností žalovaným ve smyslu § 2048 o. z. smluvní pokuty, a to jak za předčasné ukončení smlouvy, tak pro případ prodlení s úhradou vyúčtování. Jelikož kupní smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní jako podnikatelem a žalovaným 1. jako spotřebitelem, soud musel na danou smlouvu aplikovat ustanovení o. z. o smlouvách uzavíraných se spotřebitelem ve smyslu § 1810 a násl. o. z. Kupní smlouva byla navíc uzavřena adhezním způsobem ve smyslu dle § 1798 a násl. o. z., protože jejich základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran (žalobkyní), aniž slabší strana (žalovaný 1.) neměl skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek reálně ovlivnit. Podle § 1800 o. z. dále platí, že obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen. V daném případě byly smluvní pokuty sjednány pouze na straně žalovaného 1., tedy na straně spotřebitele, a to pro případ porušení jeho povinností – nezaplacení vyúčtování, neplacení záloh a předčasné ukončení smlouvy o dodávce. Smlouva zároveň neobsahuje ujednání o smluvní pokutě, která by postihla žalobkyni, pokud by nesplnila své povinnosti vyplývající z uzavřených kupní smlouvy. V právech a povinnostech smluvních stran tedy byla dána nerovnováha v neprospěch žalovaného coby spotřebitele. Současně lze na tuto nerovnováhu pohlížet jako na významnou, když žalovaný 1. je sankcionován za porušení podstatné povinnosti vyplývající ze smluv a žalobkyně nikoli. Podle § 1811 odst. 1 o. z. by při hodnocení přiměřenosti měla být zohledněna skutečnost, zda obsah smlouvy byl sepsán jasným a spotřebiteli srozumitelným jazykem, který se promítá ve dvou podobách, a to v podobě formální a obsahové. Z hlediska formální stránky není bez významu, že žalobkyně části smluv věnovanou smluvním pokutám sice již zařadila do článků, který nazvala „Smluvní sankce“, nicméně stále text, který je zde uveden je s ohledem na jeho nečlenění a velikost textu těžko čitelný a spotřebiteli (žalovanému 1.) neusnadňuje v žádném případě mechanismus uplatňování smluvních sankcí. Nelze totiž opomenout, že významným je i srozumitelnost sdělení, a to taková, aby sdělení bylo srozumitelné člověku průměrného rozumu, resp. průměrnému spotřebiteli.

7. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě na koupi elektřiny je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelně formulováno, a to z důvodu nepřehlednosti a složitého popisu mechanismu uplatňování různých druhů smluvních pokut, když vše je popsáno v jednom souvislém textu bez jakéhokoli členění s komplikovanou konstrukcí a větnou skladbou, který je pro pochopení nutno přečíst několikrát se zaměřením na konkrétní mechanismus konkrétní smluvní pokuty. Z těchto důvodů má soud za to, že v textu předložené kupní smlouvy se spotřebitel bude orientovat jen velmi obtížně, a proto nelze jinak než dospět k závěru, že žalobkyně v pozici podnikatele nejednala poctivě a že zmíněná nerovnováha je v rozporu s požadavky přiměřenosti (§ 1813 ve spojení s § 1815 o. z.). Jelikož se k nepřiměřeným ujednáním nepřihlíží, lze na takové ujednání pohlížet jako by učiněno nebylo, a proto nemůže mít žádné právní účinky dle § 551 o. z. (k tomu srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 1. 2020, č. j. 57 Co 414/2019-51). Z tohoto důvodu soud nemohl vyhovět požadavku žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty 200 Kč (resp. celkem 300 Kč, z níž 100 Kč nebylo předmětem řízení) z vyúčtování ze dne , datum, , jakož i smluvní pokutě 11 200 Kč, která byla vyúčtována dne , datum, , a žalobu v této části zamítl (výrok II.).

8. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož mělli účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V projednávané věci soud ve smyslu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, přistoupil ke kapitalizaci veškerého příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku, a to tak, že celý předmět řízení částku 32 596,06 Kč, přičemž žalobě bylo vyhověno co do částky 21 154,56 Kč (65 %) a žaloba byla zamítnuta, co do částky 11 441,5 Kč (35 %). Po odečtení neúspěchu od úspěchu činí procesní úspěch žalobkyně 30 % Kč. Náklady řízení žalobkyni vznikly v celkové výši 2 882 Kč, představují zaplacený soudní poplatek 1 430 Kč, odměnu advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně za přípravu a převzetí zastoupení, sepis kvalifikované výzvy k plnění a sepis žaloby). Za tyto tři úkony mu náleží odměna ve výši 900 Kč (3krát 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT). Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. 3krát 100 Kč a 21% DPH (počítáno ze základu 1200 Kč) ve výši 252 Kč, když zástupce žalobkyně jako advokát prokázal, že je registrovaným plátcem DPH. Právo na náhradu nákladů řízení má žalobkyně však pouze v rozsahu 30 % z celku, tj. ve výši 865 Kč. Soud na tento případ aplikoval § 14b citované vyhlášky, když je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně obdobných případech podává žaloby, které mají ustálenou formu, navíc se jedná o nárok nepřevyšující částku 50 000 Kč. Lhůtu k plnění 3 dny od právní moci rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř., když v daném případě neshledal pro jiný postup podmínky.