109 C 19/2016

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 840 763 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 79 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 79 600 Kč od [datum] do zaplacení, zastavuje.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 761 163 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 761 163 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení, tj. částku 266 674 Kč, do šedesáti dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soud ve Frýdku-Místku částku 30 397 Kč do šedesáti dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 840 763 Kč s příslušenství, sestávající se z částky [496790 Kč] [] představující náhradu za zničenou nemovitost, tj. rekreační domek č. ev. [anonymizováno] v [obec] (dále jen„ Domek“), částky 223 600 Kč za škodu způsobenou na vybavení Domku, jejíž výši ohodnotil ve znaleckém posudku znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], částky 20 000 Kč za bolestné, částky 92 400 Kč představující náklady za náhradní bydlení v nájemním bytě, a to konkrétně za dobu od [datum] do [datum], částky 2 973 Kč, kterou žalobce vynaložil v souvislosti s odvozem suti, a částky 5 000 Kč, kterou žalobce uhradil v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku. Svůj nárok žalobce odůvodnil tím, že žalovaný prováděl v elektromontážní práce a revizi v rekreačním Domku, ve kterém došlo dne [datum] k požáru, jehož příčinou byla technická závada na elektroinstalaci, v důsledku kterého došlo ke shoření Domku, byl zničen veškerý majetek a žalobce navíc utrpěl popáleniny s trvalými následky v podobě jizev. Žalovaný podle žalobce rovněž neprovedl revizi elektroinstalace poté, co instaloval další zásuvky a nepoužil pro ně navíc vhodný materiál. Žalovaný tedy podle žalobce odpovídá za způsobenou újmu, když elektroinstalaci a elektro revizi prováděl jako podnikatel a vzniklou škodu je nutné posoudit podle § 2924 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Újma vznikala v příčinné souvislosti s provozní činností žalovaného, jde o objektivní odpovědnost, tudíž bez ohledu na zavinění. Žalovaný neprokázal, že si počínal s náležitou péčí, aby ke škodě nedošlo. Náležitou péči podle žalobce zanedbal žalovaný použitím nevhodných kabelů, nevhodné izolace drátů, nevedením kabelů v lištách, použitím nevhodné zásuvky, nesprávného jističe, nesprávným provedením elektroinstalační práce, nedostatečným poučením žalobce coby investora ohledně používání přímotopů a zásuvek, použitím nehodného osvětlení, nezrevidováním dvou dodělaných zásuvek, neprovedením samostatného okruh pro elektrické topení, nedodáním plánu elektroinstalace, nedostatečným označením zásuvek a použitím nesprávného materiálu do dřevostavby. Žalovaný svým počínáním porušil ihned několik technických norem, což vylučuje náležitou péči odborníka. Škoda vznikla v přímé příčinné souvislosti s provedenou montáží. Žalovanému zaslal žalobce emailem předžalobní upomínku, kterou si žalovaný přečetl dne [datum], s tím, že do 3 dnů měl požadovanou částku uhradit, což se nestalo, a proto žalobce požadoval úrok z prodlení z žalované částky od [datum] do zaplacení. Žalobce v průběhu řízení dále dodal, že skutečnost, že práce měl provádět [jméno] [příjmení], nemá vliv, když práce si objednával u žalovaného, který jen pracemi pověřil pana [příjmení], navíc všechny práce také fakturoval žalovaný. Je vyloučeno, aby za požár mohl krb, případně únava materiálu.

2. Žalovaný s uplatněným nárokem nesouhlasil a navrhoval zamítnutí žaloby, a to z důvodu, že většinu prací prováděl [jméno] [příjmení] a až následně pro žalovaného provedl instalaci dvou zásuvek na stávající kabeláž a předtím provedl revizi elektroinstalace, přičemž po zjištění, že je vše řádně provedeno v souladu s ČSN a řádně jištěno, vydal revizní zprávu, která se týkala toliko elektrorozvodů a jističů. Jakoukoliv odpovědnost žalovaný popřel, požár byl dle něj zapříčiněn únavou materiálu, technickou závadou a opotřebením. [příjmení] [příjmení] nijak neřídil, neúkoloval jej, skutečnost, že mu dodal část materiálu, je pouze jejich obchodním vztahem. Zásuvka v ohnisku požáru byla namontována dle platných norem, byla podložena nehořlavou podložkou a byla správně jištěna. Byl to žalobce, kdo způsobil požár přetěžováním této zásuvky, přes kterou procházel proud pro veškeré spotřebiče v místnosti, čímž docházelo k trvalému přetěžování. Vedle vchodových dveří do obýváku byla nainstalována speciální zásuvka pro přímotopy a měla samostatnou větev a měla být za tímto účelem používána. Pokud byly ve druhé fázi přidány dvě zásuvky, byly to klasické zásuvky naproti dveřím, které nebyly určeny pro přímotopy. Jelikož k požáru nedošlo v souvislosti s prováděním elektroinstalace, nelze dovozovat jeho odpovědnost za škodu z provozní činnosti ve smyslu § 2924 o. z.

3. Při jednáních konaných dne [datum] a dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět, pokud se týká jednotlivých částek (výše škody) jako náhrad za zničené vybavení Domku. Celkem se jednalo o částku 79 600 Kč. Žalovaný s částečnými zpětvzetími souhlasil, proto soud v souladu s § 96 odst. 1, odst. 3 o. s. ř. výrokem pod bodem I. řízení co do částky 79 600 Kč s příslušenstvím zastavil.

4. V průběhu nařízených jednání soud provedl rozsáhlé dokazování, a to jednak listinami, jednak znaleckým posudkem, připojeným spisem, výslechy svědků a v neposlední řadě též výslechy účastníků.

5. Z potvrzení Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, územního odboru [obec] ze dne [datum] (č. l. 13) bylo zjištěno, že dne [datum] asi v [údaj o čase] hod. došlo ke vzniku požáru v objektu ev. [číslo] v k. ú. [obec], požárem byla zasažena celá chata, včetně vybavení. Na základě ohledání místa požáru a zjištění při šetření na místě byla stanovena verze příčiny vzniku požáru – technická závada – vada materiálu, konstrukce, opotřebení.

6. Z výpisu z Registru ekonomických subjektů ČSÚ v ARES bylo zjištěno, což nebylo v řízení ani ze strany žalovaného popíráno, že žalovaný podniká jako fyzická osoba v oboru výroba elektrických motorů, generátorů a transformátorů a poskytování ostatních služeb.

7. Z výpisu z Katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu [datum] pro [list vlastnictví] v k. ú. a obci [obec] soud zjistil, že žalobce je vlastníkem mimo jiné pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [obec], č. e. [anonymizováno], rod. rekreace.

8. Ze zprávy o revizi elektrického zařízení – mimořádné [číslo] [rok] vykonané dne [datum] vzal soud za prokázané, že revidovaným objektem byl Domek, objednatelem revize k navýšení zajištění Domku byl žalobce, revizi provedl žalovaný jako revizní technik. Celkový posudek byl, že zařízení je z hlediska bezpečnosti schopné bezpečného provozu. Jednalo se o revizi el. instalace dle ČSN 33 2000 ed. 2 a ČSN EN 61 140 ed. 2 k žádosti o navýšení jištění Domku, revize začíná odvodem z RE k rozvaděči a končí pevně připojenými zásuvkami a elektrickým konvektorovým přímotopným topením. Nová el. instalace je ve zdivu a LV lištách provedena vodiči CYKY 3-5C uloženými pod omítkou, obložením a sádrokartonem. Součástí revize byla žádost ČEZ o navýšení hlavního jističe na 25 B/3. Revize počítala s 3 topeními o 2000W.

9. Ze zprávy o revizi elektrického zařízení výchozího [číslo] [rok] bylo zjištěno, že revize byla vykonána žalovaným jako revizním technikem dne [datum], jejímž objednatelem byl žalobce. Revidovaným objektem byl Domek a jednalo se o revizi za účelem změny jištění Domku. Závěrem revize bylo, že zařízení je z hlediska bezpečnosti schopné provozu. Zpráva je podepsaná provozovatelem a revizním technikem (žalovaným), který k podpisu připojil také své kulaté razítko. Blíže se k revizním zprávám vyjádřil znalec v rámci znaleckého posudku a výslechu, proto z nich soud více nezjišťoval, když toto přenechal osobě s odbornými znalostmi.

10. Ze sepisu prací a použitého materiálu (vyúčtování ke dni [datum]) bylo zjištěno, jaký materiál žalobce užil při provádění elektroinstalace. K tomuto se opět vyjádřil znalec.

11. Ze spisového materiálu Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (č. l. 128-144) bylo zjištěno, že obsahuje kromě fotografií mapujících stav vyhořelého Domku a plánku s vyznačeným kriminalistickým ohniskem požáru, i Odborné vyjádření k požáru Domku, kterou vypracoval por. Ing. [jméno] [příjmení] (na tuto odkazoval i žalobce v rámci žaloby, č. l. 22-26), a ze které bylo prokázáno, že Kriminalistické ohnisko požáru bylo stanoveno v obývacím pokoji na stěně, naproti schodiště do podkroví, v místě domovní trojzásuvky standardního síťového napětí 230 V/50Hz a je totožné se svědeckým ohniskem požáru. V kriminalistickém ohnisku požáru byly nalezeny degradované zbytky domovní trojzásuvky standardního síťového napětí 230 V/50Hz, elektroinstalační přívod do zásuvky byl proveden tří-žílovým kabelem s plným Cu-jádrem o jmenovitém průřezu 3 x 2,5 mm2. Ze zásuvky pokračovala smyčkováním elektroinstalační větev k další domovní zásuvce z tří-žilového kabelu s plným Cu-jádrem o jmenovitém průřezu 3 x 2,5 mm2. Obvodová stěna v kriminalistickém ohnisku požáru, ve které byla umístěna domovní trojzásuvka, byla z vnitřní strany tvořena dřevěným obkladem. V domovní trojzásuvce v kriminalistickém ohnisku požáru byl zapojen pohyblivý přívod stolní lampičky a dále pak pohyblivý prodlužovací přívod. Tímto prodlužovacím přívodem byla napájená televize, playstation, DVD rekordér a nabíjecí modul na elektrický zubní kartáček. Požár vzniknul v obývacím pokoji v 1. NP na stěně, naproti schodiště do podkroví, v místě domovní trojzásuvky standardního síťového napětí 230 V/50Hz. Požár byl způsoben technickou závadou na stabilní domovní elektroinstalaci. K primární iniciaci požáru došlo v místě kontaktního spoje šroubové svorkovnice zásuvky, na kterou byla smyčkováním napojena zásuvková větev stabilní elektroinstalace vedoucí k další domovní zásuvce. Ze zásuvky napojené na této větvi (ze vzdálenější zásuvky, u které nedošlo k primární iniciaci) byl odebírán elektrický proud pro elektrický přímotop. Elektrický proud tekoucí skrze svorkovnici předmětné zásuvky dále do zásuvkové větve a elektrického spotřebiče způsoboval nárůst přechodového odporu na tomto kontaktním šroubovém spoji. Tento proces vygradoval v zapálení elektrického oblouku v místě narušeného kontaktu s následnou iniciací okolních hořlavých materiálů (průvodním jevem tohoto disfunkčního procesu je vznik nátavu na Cu-vodiči). Oblast kriminalistického ohniska se nachází v místě původního umístění předmětné domovní zásuvky.

12. Z odborného vyjádření vypracovaného v rámci šetření požáru Hasičským záchranným sborem Moravskoslezského kraje (zkoumání vzorků odebraných při ohledání (č. l. 134-138) bylo zjištěno, že vzorek [číslo] (zásuvka + vidlice – trojzásuvka) má příčinnou souvislost se vznikem požáru. Požár byl způsoben technickou závadou stabilní domovní elektroinstalace. K primární iniciaci požáru došlo v místě kontaktního spoje šroubové svorkovnice zásuvky, na kterou byla smyčkováním napojena zásuvková větev stabilní elektroinstalace vedoucí k další zásuvce. Ze zásuvky na této větvi (ze vzdálenější zásuvky, u které nedošlo k primární iniciaci) byl odebírán elektrický proud pro elektrický přímotop. Elektrický proud tekoucí skrze předmětnou zásuvku dále do zásuvkové větve a elektrického spotřebiče způsoboval nárůst přechodového odporu na kontaktním šroubovém spoji, když tento proces prudce vygradoval v zapálení elektrického oblouku v místě narušeného kontaktu s následnou iniciací okolních hořlavých materiálů (vybavení pokoje).

13. Z protokolu o zkoumání vzorku elektro z požářiště (č. l. 13 -138) bylo zjištěno, jak vyplývá následně i z výše citovaného odborného vyjádření, že byla zkoumána předmětná zásuvka a vidlice, přičemž bylo zjištěno, že na fázovém Cu-vodiči stále domovní elektroinstalace byl nalezen nátav v oblasti spojkového spoje, jenž propojoval pokračující elektroinstalační větev zapojenou smyčkováním.

14. Ze zprávy o zásahu, která je rovněž součástí požárního spisu vyplývá, že požár byl žalobcem ohlášen [datum] v 10:07 hodin a jednotka byla na místě v 10:17 hodin, požár se podařilo zlikvidovat v 12:30 hodin. Ze zprávy dále vyplývá, že na místě byl nalezen zraněný majitel, měl popáleniny na rukou a lehce na obličeji, nadýchal se zplodin, byl naložen do sanity ZZS.

15. Z připojeného trestního spisu KRPT [číslo] vedeného proti podezřelému [celé jméno žalovaného] (žalovaný) pro přečin ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 odst. 1 trestního zákoníku bylo zjištěno, že na podkladě oznámení žalobce byly zahájeny úkony trestního řízení proti neznámému pachateli, který mohl neodborně provést elektroinstalaci, která měla vést k požáru Domku. Policie ČR, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územní odbor [obec], obvodní oddělení [obec], usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], odložila trestní věc podezření ze spáchání přečinu ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit žalovaný tím, že mohl neodborně provést elektroinstalaci na Domku, kdy požár vznikl vlivem technické závady na stabilní domovní elektroinstalaci, kdy u tohoto požáru došlo ke zranění žalobce s obvyklou dobou léčení delší 7 dní, neboť ve věci nejde o podezření z přečinu a není na místě věc vyřídit jinak. Policie ČR vyházela mimo jiné ze znaleckého posudku z oboru kriminalistiky, odvětví elektrotechnika, z jehož závěrů soud zjistil, že provedení elektroinstalace a předmětné zásuvky, vč. přívodní a odvodní kabeláže, odpovídalo požadavkům a kritériím, která byly v době zhotovení elektroinstalace kladeny na bezpečný provoz EZ, trojitá zásuvka byla instalována a revidována v souladu s elektrotechnickými předpisy a normami. Technická porucha – zvýšený přechodový odpor, který byl příčinou vzniku požáru, mohl vzniknout svévolně v důsledku zatěžování šroubového spojení protékajícím proudem. Jelikož se jednalo o průběžnou zásuvku, nemusel být odběr proudu uskutečněn přímo touto zásuvkou, ale mohl v daném případě být v elektrickém zapojení tvořen dalším spotřebičem (přímotop), který byl připojen na tentýž elektrický okruh. K připojení přímotopného topení měl žalobce použít samostatnou zásuvku, která byla k tomuto účelu zřízena, a ne nasmyčkovanou zásuvku zásuvkového okruhu. Z posudku bylo zjištěno, že přímotop nebyl připojen do samostatné zásuvky, ale do zásuvky pod okny, jež byla napojena smyčkováním na trojitou zásuvku, která byla příčinou požáru. Z předložené fotodokumentace bylo znalci zřejmé, že zásuvka pod okny byla instalována na dřevěné stěně, mezi zásuvkou a dřevěnou stěnou byla použita nehořlavá podložka v souladu s ČSN, což bylo usouzeno z toho, že se jedná o zásuvku shodnou, jako trojzásuvka, která byla takto udělána a že tuto zásuvku rovněž dělala stejná osoba. Z revizní zprávy plyne, že každý okruh topení byl jištěn zvlášť a měl pouze jeden zásuvkový vývod, jak to vyžaduje příslušná norma ČSN. Ohledáním místa orgány HZS ZPP naopak bylo zjištěno, že tepelný spotřebič – elektrický přímotop nebyl zapojen do samostatné zásuvky (která k tomu byla určena), ale byl připojen do zásuvky pod okny, jež byla napojena smyčkováním na trojitou zásuvku, která byla příčinou požáru. Zásuvky byly jištěny proti zkratům jističi, ale současně byly chráněny proudovým chráničem s vybavovacím únikovým proudem 30 mA a lze tedy konstatovat, že byly splněny nároky na bezpečnost zásuvek. Znalec dále doplnil, že příčinou vzniku požáru nebyl důsledek použití kabelu typu CYKYLo, které lze užít i u dřevostaveb a budov s hořlavou konstrukcí a užití tohoto kabelu nehrálo s příčinou požáru žádnou roli.

16. Soud ve věci ustanovil znalce z oboru elektrotechnika, odvětví elektrotechnika, specializace zjišťování příčin požárů, havárií a úrazů elektrickým proudem, posuzování technického stavu elektrotechnických zařízení, [celé jméno znalce], který dospěl k závěru, že z výslechů a předložených revizních zpráv vyplývá, že elektroinstalace v Domku byla vyhotovena v souladu s platnými předpisy a normami ČSN, požár vznikl vlivem Jouleova tepla, které se vyvíjelo na přechodovém odporu v šroubové svorkovnici zásuvky umístěné v kriminalistickém ohnisku. Největší vliv na velikost vyvinutého Jouleova tepla na přechodovém odporu má velikost protékajícího proudu. Z provedeného zkoumání znalce vyplynulo, že předmětná zásuvka, nebyla v obvodu zásuvkou koncovou, ale průběžnou (tzn., že jí protéká všechen proud, který je odebírán ze zásuvek, které jsou v tom samém obvodu„ po kabelu“). Znalec uzavřel, že z revizních zpráv vyplývá, že elektroinstalace byla provedena v souladu s předpisy a normami ČSN a dále že je schopna bezpečného provozu, proto velikost přechodového odporu, a tím i velikost Jouleova tepla, v době provedení revizí nedosahovala hodnot, při kterých dojde k požáru. Pro vyhotovení elektroinstalace byl použit vhodný materiál, přičemž oba použité typy kabelů bylo možné použít v dřevostavbách bez dalších protipožárních úprav. V žádné z předložených revizních úprav není uveden podrobný seznam úkonů, např. prohlídka zapojení zásuvek, zkouška funkčnosti proudového chrániče, ale obsahuje naměřené hodnoty. V žádné ze zpráv nejsou uvedeny žádné zjištěné závady, všechny ostatní vyžadované údaje, včetně závěru, že elektrická instalace je schopna bezpečného provozu, obsahovaly všechny zkoumané zprávy. Hodnoty jmenovitých proudů jističů odpovídají uvedeným aplikacím, hodnota jmenovitého reziduálního proudu u uvedeného proudového chrániče vyhovuje požadavkům norem. Tyto závěry potvrdil znalec i při výslechu u jednání. Znalec při výslechu dodal, že povinnost provedení revize po následném dodělání elektroinstalace je věcí smlouvy mezi zákazníkem a technikem. Pro domácí přímotop musí být samostatný vývod a zásuvka, a to v případě trvalého používání přímotopu k vytápění nemovitosti. Dle znalci dostupných informací neužil realizátor elektroinstalace špatné nebo nevyhovující zařízení a materiály. Způsob provedení elektroinstalace má obecně ověřit revizní technik a po zjištěných závadách či nedostatcích uvést záznam o tom ve zprávě, což v tomto případě nebylo zjištěno.

17. Dále soud vyslechl řadu svědků, kteří se vyjádřili k tomu, zda žalovaného viděli v Domku práce provádět, jaké práce se prováděly, případně jak vypadala elektroinstalace a čím se v Domku topilo. Svědci se dále vyjádřili k tomu, jaké vybavení si v Domku žalobce pamatují. Svědecké výpovědi soud vyhodnotil jako věrohodné, ačkoliv se jednalo ve velké většině případů o příbuzné a známé žalobce, soud z výpovědí svědků neshledal, že by měli zájem na tom poškodit žalovaného. Navíc se svědci vyjadřovali spíše obecně k provedeným pracím, když sami nejsou odborníky a z jejich výpovědí tedy nelze s určitostí vycházet, pokud se týká příčiny vzniku požáru a škody. Vzhledem k závěru soudu o důvodnosti žaloby nebylo potřeba skutečnosti ohledně vybavení Domku a jeho hodnotě zjišťovat ze svědeckých výpovědí, a proto nejsou obsahem následujících závěrů. Svědci shodně potvrdili, že na elektroinstalaci pracoval jak žalovaný, tak [jméno] [příjmení] a dále to, že v chatě se topilo i přímotopy, které byly zapojovány do různých zásuvek, v obyváku většinou do té pod okny.

18. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], matky žalobce, soud zjistil, že Domek byl kolaudován přibližně v roce 1967, a to jako chata k celoročnímu obývání, měli to tak všichni sousedé. Byla u toho, když si žalobce a žalovaný dojednali spolupráci, bylo to v roce 2013, domlouvali se telefonicky, žalovaný měl udělat komplet novou elektroinstalaci. Na jaře 2013 byla u toho, když žalobce a žalovaný procházeli místnost po místnosti a plánovali, co kde bude, žalovaný věděl, že tam budou přímotopy. Žalovaný nejdříve nemohl, tak za sebe poslal souseda, pana [příjmení]. Nevěděla, že by byla nějaká zásuvka vyhrazená pro přímotop. Zásuvka, která vyhořela, byla ta, co ji žalovaný dodělával a nebyla jiná než ostatní. Kabel byl volně, nebyl v liště, visel nahoře u trámu, a to v obyváku i v patře. K topení se používaly přímotopy o příkonu asi 1,5 KW. Syn a žalovaný plánovali 5 přímotopů, nakonec měl syn jen 3 – koupelna, obyvák, horní patro – jinak se k vytápění užívala kamna. Přímotopy nebyly v zásuvce trvale, užívala je i ona a zapínala si je do různých zásuvek.

19. Výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], sousedky žalobce, bylo prokázáno, žalovaný v chatě dělal něco s dráty, podle ní se jednalo o elektro práce. V chatě žalobce se topilo přímotopy, někdy krbem. Přímotopy byly na kolečkách, pokaždé byly v obyváku na jiném místě.

20. Ze svědecké výpovědi Ing. [jméno] [příjmení], souseda žalobce, soud zjistil, že do chaty žalobce chodil, a to i v době, kdy se realizovaly stavební práce a elektro práce. Použitý elektro materiál se mu nezdál, pět let dělal projektanta, jemu taky dělal někdo elektroinstalaci a tvrdil mu, že u dřevostaveb je nutné, aby byla u vodičů třístupňová izolace. U žalobce ale byly použity kabely se dvoustupňovou izolací. V chatě pracoval mladý elektrikář a dva dny žalovaný. Rozvody vypadaly tak, že byl dřevěný strop a na něm byly poházeny – položeny – kabely, přívody ke světlům byly přes dřevěný strop, když nahoře ještě nebyly položeny podlahy. V září nebo říjnu byly na části stropu sádrokartony a kabely vidět nebyly.

21. Z výpovědi svědkyně Ing. [jméno] [příjmení], sousedky žalobce, bylo zjištěno, že viděla žalovaného, jak chodil pracovat do chaty, natahoval tam dráty, v jejich chatě dělal elektroskříň. V chatě žalobce bylo moc drátů, tak jako když se dělá elektřina. Přímotopy byly klasické na elektřinu, jeden v koupelně, jeden v obyváku většinou pod oknem a jeden nahoře. Když v chatě byla, žalobce většinou topil krbovými kamny.

22. Z výslechu sousedky žalobce, svědkyně [jméno] [příjmení], soud vzal za prokázané, že žalovaného viděla pracovat na chatě žalobce, měl tam tašku a materiál, chodil tam více dní. Přímotopů si všimla v koupelně, žalobce často topil v krbu.

23. Svědeckou výpovědí Ing. [jméno] [příjmení], soused žalobce, soud zjistil, že žalovaný dělal u žalobce v chatě elektřinu, svědek ho tam viděl docházet, při práci ho neviděl. V obyváku pod oknem byl přímotop, za jeho přítomnosti se topilo v krbu.

24. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], kamaráda žalobce, soud zjistil, že na chatě dělal pomocné zednické práce, v té době se tam pohyboval žalovaný, dával tam elektrické kabely, venku skříň.

25. Výpovědí svědkyně Mgr. [jméno] [příjmení], partnerky bratra žalobce, bylo prokázáno, že žalovaného zná také, dělal jí ve dvou domech elektřinu. Po požáru u žalobce si vše nechala zkontrolovat, zjistilo se, že jeden kabel vede funkčním průchodem komínu, takže ho nepoužívají. Z vlastního pozorování a z komunikace se žalobcem ví, že žalobce si objednával provedení elektroinstalace u žalovaného, viděla objednávky, které žalovaný podepisoval a razítkoval, některé práce viděla žalovaného provádět. Po chatě se pohyboval pán, o kterém se domnívala, že je zaměstnanec žalovaného, byl to pan [příjmení]. V zimě se topilo v krbových kamnech, jinak přímotopem, jeden byl v obývacím pokoji, jeden v koupelně a třetí, neví. Po rekonstrukci si všimla v obývacím pokoji, že po levé straně za krbovými kamny ze stropu visel volně elektrický kabel, nebyl připevněný, neměl začátek ani konec.

26. V průběhu řízení před okresním soudem byli vyslechnuti účastníci řízení. K těmto důkazním prostředků soud přihlížel jen pro dokreslení situace, když výpovědi účastníků se v této věci téměř kryjí s jejich tvrzeními, které uplatnili v průběhu řízení. Účastníci rozporně vypovídali o tom, zda byl žalobce poučen o užívání zásuvek pro přímotopy, zda věděl, že nemá přímotopy zapojovat do ostatních zásuvek. Žalobce svou výpovědí potvrdil zjištění shodná se zjištěními hasičů, že přímotop nebyl zapojen v zásuvce vedle vstupu do obývacího pokoje, ale v zásuvce mezi okny, která k tomu určena nebyla. Dále potvrdil, jak vyplývá i ze spisu Hasičského záchranného sboru, že v zásuvce v ohnisku požáru byly zapojeny další spotřebiče, a to i přes prodlužovací kabel. Žalovaný naopak svou výpovědí soudu potvrdil, že pro žalobce vyřizoval žádost o noční proud, přičemž jej poučil, které ze zásuvek budou na noční proud fungovat, přičemž se mělo jedna i o zásuvku v obývacím pokoji, která byla určena pro přímotop.

27. Z výpovědi žalobce soud vzal za prokázané, že na počátku roku, v květnu nebo v červnu 2013, oslovil žalovaného, ať se na Domek podívá, ať navýší elektřinu na mikrovlnku, troubu, na což mu žalovaný řekl, že jedna fáze to neutáhne, že by bylo dobré navýšit na tři fáze. Žalovaný mu vyhotovil zprávu pro ČEZ, bavili se spolu, ve které místnosti budou jaké spotřebiče, aby žalovaný věděl, jak má postupovat. Domek spolu procházeli, i s jeho matkou, říkali si, kolik zásuvek, jaké spotřebiče tam budou. ČEZ žádosti vyhověl. Při volbě zásuvek plánovali, že v každé místnosti bude přímotop, ale žalovaný mu neřekl, že některá zásuvka je pro přímotop, proto vycházel z toho, že může do kterékoliv přímotop zapnout. Když žalovanému volal, že může začít s pracemi, žalovaný mu řekl, že teď nemá čas, ale pošle kamaráda [jméno] [příjmení], který je elektrikář a že mu dá materiál, na kterém se spolu domluvili. Pan [anonymizováno] postupně měnil kabely, o zásuvkách a světlech říkal i panu [příjmení], s tím dojednávali, jak to bude na centimetry. [anonymizováno] a žalovaný se pak vyměnili v červnu 2013, žalovaný dodělával jističe, některé zásuvky. Skončil v červnu nebo v červenci, vyhotovil revizi na celý objekt. Ke konci roku, v prosinci 2013, žalovaný přijel a dodělával venkovní osvětlení, osvětlení v koupelně a dodělal dvě zásuvky v obývacím pokoji. Zásuvka, co vyhořela, byla přidána proto, aby na místo dal TV, která v té době byla jinde. V roce 2015 vyhořel, bylo to tak, že večer přišel z práce, když šel spát, zapnul přímotop v obývacím pokoji do zásuvky pod oknem, žádný další spotřebič nebyl v té místnosti zapojen. Šel spát do podkroví, po několika hodinách ho probudil praskot skla, v domě byl dým, vběhl do obývacího pokoje a viděl, že levá strana při vstupu do pokoje byla v plamenech, ještě rychle vyhodil jistič a vyběhl z objektu. Hořela zásuvka po levé straně, šlo o dvojitou zásuvku nad sebou, řada tří zásuvek tam asi nebyla. V té době byl v zásuvce nad ohniskem požáru zapojen televizor, lampička a další spotřebiče na komodě, ty však byly v době požáru vypnuté. V zásuvce měl rozdvojku, prodlužovačku, na které byla zapojena TV, playstation, DVD, vše bylo v prodlužovačce v jedné zdířce, ve druhé zdířce byla lampička. Zásuvka byla mezi dvěma komodami. Obvodové zdivo obývacího pokoje bylo z dřevěných hranolů, zevnitř nebyla omítka. Elektrické vedení bylo v obývacím pokoji a ve spodní části vedeno v lištách, v podkroví byly vedeny za dřevěným obložením, mezi střechou a obklady. Před předmětnou zásuvkou byla dřevěná komoda. Detektor kouře v Domku nebyl, pan [příjmení] ho tam nedal, i když ho zaplatil. Žalovaný věděl, že bude užívat přímotopy jako vedlejší zdroj tepla a neurčil mu k tomu konkrétní zásuvku. Dodatečně dodělané zásuvky nebyly zrevidovány. Hlavní způsob vytápění Domku byla krbová kamna.

28. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že někdy v červnu 2013 ho žalobce požádal, aby mu provedl veškeré práce a revize v oboru elektro na Domku. Tehdy čas neměl, ale věděl, že ve vchodu, kde bydlí., bydlí také elektrikář pan [příjmení] a tak řekl žalobci, ať se s ním domluví, což se stalo. Před započetím prací ho žalobce požádal, aby se šel podívat na Domek, šel tam i pan [příjmení] a ti dva se pak domluvili, co bude [anonymizováno] dělat. [anonymizováno] udělal na Domku rozvaděče, rozvody, kabely, zásuvky a osvětlení. O tom, kde budou zásuvky, se bavil žalobce s panem [příjmení], u toho nebyl. Ještě před zahájením prací dělal pro žalobce v červnu 2013 revizi nevyhovujícího hlavního jističe na nový. V průběhu prací [anonymizováno] ho žalobce požádal o druhou revizi, to mohlo být v červenci 2013. Žalobce požadoval noční proud na elektrické vytápění, tuto žádost sepsal, je na to i potřeba revize. V revizi bylo napsané, kde by chtěl žalobce topit, tzn. včetně zásuvek pro přímotopy, např., že v pokoji nebo kuchyni je topení a kilowatty. Musí to být sepsáno, aby to vyšlo na slevu na noční proud. Pan [anonymizováno] pak pokračoval v práci a namontoval i zásuvky pro topení. Na základě revize byl pan [příjmení] seznámen s tím, kde budou zásuvky pro topení, jde o totožné zásuvky, nicméně musí být samostatné a jsou určeny výhradně pro topení. Rozdíl od běžné zásuvky je v tom, že jsou spínané v rozvaděči, tam je stykač, přijde povel HDO od ČEZu, sepne, topení jede, ČEZ to vypne a topení se vypne. V těchto zásuvkách je noční proud v čas, o kterém rozhodne ČEZ. Když je topení v běžné zásuvce, běží za nesníženou cenu stále. Zásuvka topení je schopna utáhnout 3800 wattů, spotřebiče nad 2 kW se nesmí dávat do běžných zásuvek, neboť dochází k přetížení a požárům. Žalobce poučil, a to v průběhu druhé revize, že tato bude zásuvka pro topení, žalobce mu sám ukázal, kde by ji chtěl a pan [příjmení] ji tam potom dal. Ta zásuvka byla vedle dveří vpravo u komody pod schody. V průběhu prací [anonymizováno] ho žalobce požádal, jestli by mu nedal levnější materiál (kabely), čemuž vyhověl. Žalobce ho pak požádal o závěrečnou revizi, protože chtěl budovu zkolaudovat, dodělal mu dvě zásuvky a udělal revizi s datem [datum]. Zásuvky byly funkční, v obyváku byl stočený kabel a chtělo to dodělat dvě zásuvky, a to první třízásuvku u krbu vlevo dole od dveří, asi 30 cm od země, dále to pokračovalo pod oknem zásuvkou, která byla na žehlení, a to naproti dveřím, kde měl žalobce přímotop. Za několik měsíců ještě na žádost žalobce domontoval venku dvě světla s čidlem. Celý Domek dělal pan [příjmení], on udělal pouze dvě revize, dvě zásuvky a venkovní světla. Před poslední revizí požádal [anonymizováno], aby mu předal informace, jak to tahal a dělal, což mu vysvětlil. Jediný dokument, co má je nákres popise rozvaděče a popis jističů, který okruh co jistí a množství jističů. Zásuvky byly podložené, materiál byl schválený, na dřevo v normách C2, všechny zásuvky byly na chránič, kabely byly uloženy v liště. Žalobce jako majitel je povinen zajistit elektro projekt, má si to objednat u firmy, což se nestalo, takže se postupovalo podle norem ČSN. Jistič byl třikrát navyšován na žádost žalobce. Jistič byl dimenzován a plánován na ČEZu na elektrické přímotopy. Žalobce mu řekl, kde zásuvky na přímotopy chce, žalobci pak říkal, kde jsou zásuvky na topení, poučil ho. Žalobci řekl, že to pozná i podle toho, že ta zásuvka vypíná a zapíná podle toho, jak se zapíná noční proud. V místě zásuvky na topení měl žalobce komodu, takže tam topení dát nemohl, proto ho dal naproti. Dvě zásuvky dodělával ještě před revizí ze srpna 2013, pak ho žalobce o další revizi již nežádal.

29. Z ostatních provedených důkazů soud dále nezjistil ničeho, co by mělo vliv na jeho rozhodnutí ve věci, když jak bude uvedeno níže, dospěl k závěru, že žaloba není ani co do základu důvodná. Soud zamítl doplnit dokazování vypracováním revizního znaleckého posudku, znaleckým posudkem z oboru požární ochrany, z oboru stavebnictví a technickými normami ČSN pro nadbytečnost. Z dosud provedených důkazů totiž jasně vyplýval skutkový stav, na který by navržené důkazy nemohly ničeho změnit. Ve věci byl vypracován znalecký posudek z oboru„ požárnictví“, posudek z totožného oboru byl jiným znalcem vypracován i v rámci trestního řízení, přičemž závěry znalců se nelišily, naopak se shodovaly, a proto zde nebyl důvod vypracovávat revizní znalecký posudek. Nelze odhlédnout ani od toho, že ze spisu Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, konkrétně z vypracovaného odborného stanoviska, které bylo čteno k důkazu, vyplývají opět shodné závěry o příčině požáru Domku, jako z obou znaleckých posudků, které byly vypracovány za účelem zjištění příčiny požáru Domku žalobce. Žalobce by těmito důkazy pak nemohl prokázat ani jeho chybějící tvrzení stran potenciální obecné odpovědnosti žalovaného za způsobenou škodu.

30. Po takto provedeném dokazování a poté, co soud provedené důkazy hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich souvislostech a zároveň přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

31. Žalovaný podnikal jako fyzická osoba v oboru elektro, byl zároveň i revizním technikem. Žalobce se s žalovaným dohodl, že žalovaný u něj v Domku provede elektro práce a elektro revizi a další práce s tím spojené a dále mu poskytne spolupráci k žádosti ČEZu o navýšení jističů a žádosti o noční proud. Žalovaný nejprve vyhotovil zprávu o revizi ze dne ze dne [datum], aby došlo k navýšení jištění Domku. Žalovaný neměl dostatek času, proto požádal svého souseda [jméno] [příjmení], aby za něj elektro práce udělal, což se také stalo. Žalobce procházel spolu s žalovaným a [jméno] [příjmení] Domek a domlouvali se, kde bude umístěna jaká zásuvka, žalovaný přitom věděl, že v Domku budou užívány přímotopy. Konkrétní rozmístění zásuvek následně žalovaný projednával s panem [příjmení]. Do žádosti na ČEZ noční proud žalovaný uvedl zásuvky, které budou k tomuto využívány, jednalo se o zásuvky, do kterých budou připojovány přímotopy. Umístění těchto zásuvek dojednal se žalovaným a následně sdělil panu [příjmení], který je podle toho nainstaloval. Žalobci pak žalovaný sdělil, kde zásuvky na noční proud jsou a jak je pozná. Žalovaný následně provedl revizi provedené elektroinstalace, vystavil revizní zprávu ze dne [datum] a doinstaloval dvě zásuvky, které žalobce požadoval (z nichž jedna byla zásuvkou v ohnisku požáru). K revizi byla vystavena revizní zpráva, podle které byla elektroinstalace provedena v souladu s předpisy a normami ČSN a že je schopna bezpečného provozu. Žalovaný si při dodatečných pracích všiml, že v místě, kde byla v obýváku zřízena zásuvka pro noční proud a zároveň pro přímotop, má žalobce umístěnu komodu a přímotop má naproti vstupu do obývacího pokoje. Žalovaný v prosinci 2013 ještě dodělal osvětlení venku Domku, které však nemělo vliv na jističe. Elektroinstalace byla provedena v souladu s předpisy a normami ČSN a byla schopna bezpečného provozu. Pro vyhotovení elektroinstalace byl použit vhodný materiál, přičemž oba použité typy kabelů bylo možné použít v dřevostavbách bez dalších protipožárních úprav. Následně žalobce elektrické rozvody užíval až do dne [datum], kdy došlo k požáru. Ohniskem požáru, tedy místem, kde požár vznikl, byla zásuvka umístěná v obývacím pokoji na stěně naproti schodiště do podkroví, přičemž se nejednalo o zásuvku přímo zřízenou pro přímotop, ale o zásuvku v obvodu, která navíc nebyla zásuvkou koncovou, ale průběžnou, tedy protékal jí všechen proud odebíraný ze zásuvek po kabelu směrem od rozvodné skříně s jističi, následující zásuvkou byla zásuvka, ve které byl zapojen přímotop. Na této zásuvce byla navíc napojena stolní lampička a prodlužovací kabel, kterým byla napájena televize, playstation, DVD rekordér a elektrický zubní kartáček. Žalobce v Domku používal elektrické přímotopy, jednalo se o celkem 3 ks, přitom jeden se nacházel v obyváku. Tento konkrétní přímotop byl zapojován do různých zásuvek, nikoliv jen do zásuvky k tomu vyhrazené. Znaleckým zkoumáním, a to jak v tomto řízení, tak v trestním řízení, které bylo vedeno pro podezření z trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti, kterého se měl dopustit žalovaný, bylo zjištěno, že požár vznikl v důsledku Jouleova tepla, které se vyvíjelo na přechodovém odporu v šroubové svorkovnici zásuvky, umístěné ve zjištěném ohnisku požáru. Přímotop přitom nebyl napojen v zásuvce, která byla ohniskem požáru ale po zásuvce umístěné ihned za touto zásuvkou„ po kabelu“. Požár nakonec vznikl v důsledku přetěžování zásuvky, která byla ohniskem požáru. V důsledku požáru žalobci vznikla škoda, a to jak na vybavení Domku, tak na Domku samotném a žalobce utrpěl poranění v podobě popálenin na rukou a v obličeji.

32. S ohledem na to, že žalobce byl v průběhu řízení opakovaně poučen o povinnosti tvrdit a prokázat, že ke vzniku požáru a vzniku tvrzených újem došlo v přímé příčinné souvislosti se zaviněným jednáním žalovaného, a že žalovaný zavinil svým jednáním požár Domku, přičemž o tomto byl poučen i v kontextu možného posouzení škody v souladu s obecným ustanovením § 2894 a násl. o. z. tedy § 2910 případně § 2913 o. z., nebylo zapotřebí, ani v případě, že by o to soud požádal, mu poskytnout lhůtu k případnému doplnění tvrzení a označení důkazů ve smyslu citovaného poučení. Na toto poučení zástupce žalobce nereagoval ani poté, co mu byl samosoudkyní u posledního jednání předestřen předběžný právní názor na věc a v souvislosti s tímto názorem citována judikatura, a to zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2429/2007, které je aplikovatelné i za současné právní úpravy, ze kterého vyplývá, že se nejedná o škodu z provozní činnosti, jestliže škoda nemá původ v povaze činnosti žalovaného nebo věci při této činnosti použité. Došlo-li ke škodě v důsledku porušení právní povinnosti žalovaného, je třeba ji posoudit podle § 420 obč. zák.

33. Podle § 2924 o. z. kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící k výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.

34. K újmě musí v případě tohoto speciálního ustanovení dojít z provozu, a to jedním ze tří způsobů – vlastní provozní činností, věcí užitou při provozní činnosti nebo vlivem provozní činnosti na okolí. Vlastní provozní činnost je zahrnuta v předmětu činnosti škůdce (např. živnostenské oprávnění), ale není to nezbytnou podmínkou, neboť judikatura dospěla k závěru, že nezáleží na tom, zda jde o provoz povolený, nebo zakázaný. Nejde naopak o odpovědnost zhotovitele díla za škodu způsobenou provozní činností, jestliže škoda nemá původ v povaze činnosti žalovaného nebo věci při této činnosti použité, pokud došlo ke škodě v důsledku porušení právní povinnosti žalovaného, je třeba ji posoudit podle obecných ustanovení. Posouzení otázky, kterým právním předpisem se nárok na náhradu škody řídí, závisí na zjištění, jaká skutečnost byla příčinou vzniku škody. Činnost žalobce (revize a elektroinstalace) sama o sobě nezpůsobila vznik požáru a taková škodní událost nenáleží ani k projevům, jimiž činnost žalovaného včetně její přípravy působí navenek. Škodní událost (požár) neměl původ v provozování činnosti žalovaného u žalobce, ani nebyla touto činností vyvolána, jak bylo zjištěno. Příčinou vzniku škody na straně žalobce nebyla tedy povaha činnosti žalovaného, případně jeho pomocníka [jméno] [příjmení], ani věc při této činnosti použitá. Laicky řečeno, k požáru nedošlo v průběhu toho, kdy žalovaný, případně [jméno] [příjmení], instalovali zásuvky, ani když žalovaný prováděl revizi a vystavoval revizní zprávu. Z tohoto důvodu se nemůže jednat o škodu dle citovaného ustanovení. Odpovědnost žalovaného by mohla být dána pouze v případě, že by bylo prokázáno, že příčinou vzniklé škody byly určité nedostatky či chyby (užití nesprávného materiálu) v instalaci elektro nebo při provádění revize, nicméně takovou škodu by bylo potřeba posoudit podle obecných ustanovení. Příčinou vzniku škody je každé jednání nebo opomenutí, bez něhož by škoda nenastala tak, jak k ní došlo, popř. v takovém rozsahu. Příčinná souvislost by byla dána, pokud by se prokázalo, že nebýt určitých pochybení, ke škodě, tak jak vznikla, by nedošlo a zároveň by muselo být žalovanému prokázáno zavinění, resp. k presumci zavinění by muselo být tvrzeno porušení konkrétního ustanovení zákona, případně smluvní povinnosti. Tyto skutečnosti však nebyly, ani poté, co soud žalobce opakovaně poučoval, tvrzeny, natož prokázány. Ze znaleckých posudků vyplývá, že příčinou vzniku požáru bylo laicky„ přetěžování zásuvky“, tedy činnost, kterou vyvíjel sám žalobce, který si zapojoval přímotop do zásuvky, která k tomu nebyla speciálně zjištěna. Nelze pochybovat o tom, že žalobce si musel být vědom, že pro přímotop může užívat pouze některé zásuvky, když se podle jeho tvrzení jednak mělo jednat o doplňkový zdroj tepla a jednak si pro tyto účely vyřizoval tzv. noční proud. Rozmístění zásuvek navíc žalobce konzultoval jak se žalovaným, tak později i s [jméno] [příjmení]. Žalobce, ani za situace, kdy si s žalovaným, případně panem [příjmení], dohadoval, kde bude jaká zásuvka, neobstaral, aby přímotop, který potřebuje samostatný okruh, zapojoval do správné zásuvky. Naopak, přímotop si zapojoval podle potřeby do různých zásuvek, bez ohledu na jejich„ využití“ i jinými spotřebiči, které byly tzv. po kabelu. V řízení pak nebylo prokázáno pochybení žalovaného stran provádění instalace dvou zásuvek ani při provádění revize elektroinstalace v Domku žalobce. Elektroinstalace byla provedena dle platných norem, při jejím zhotovení byly užity správné materiály a byla schopná bezpečného provozu. Požár pak vznikl pouze v důsledku toho, že žalobce využíval elektroinstalaci v rozporu s jejím provedením (špatně zapojoval spotřebiče). Pokud se jedná o posouzení vzniklé škody dle obecných ustanovení (buď jako odpovědnost za porušení zákona, nebo porušení smluvní povinnosti), pak žalobce ani přes několikeré poučení nedoplnil svá tvrzení a neoznačil příslušné důkazy. Soud tedy nemohl posoudit tvrzení žalobce o jednání žalovaného a příčinné souvislosti se vzniklou škodu, kterou žalobce uplatnil již v žalobě. S ohledem na shora uvedené závěry soud žalobu v celém rozsahu zamítl pro její nedůvodnost.

35. O náhradě nákladů státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. a uložil zaplatit procesně zcela neúspěšnému žalobci všechny náklady, které byly v průběhu řízení státem placeny. Konkrétně se jedná o částku 23 729 Kč, která byla jako znalečné vyplacena znalci [příjmení] [celé jméno znalce] v souvislosti s písemným vypracováním znaleckého posudku, a částku 700 Kč, kterou si znalec vyúčtoval v souvislosti s jeho účastí u soudu dne [datum]. Na svědečném bylo svědkyni [jméno] [příjmení] vyplaceno 42 Kč na jízdném a 1 314 Kč na ušlé mzdě, svědku [příjmení] [jméno] [příjmení] byla vyplacena ušlá mzda ve výši 3 090 Kč a jízdné 301 Kč, a svědkyni [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo vyplaceno celkem 1 221 Kč.

36. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého náleží náhrada účelně vynaložených nákladů tomu z účastníků, který měl ve věci úspěch, proti tomu z účastníků, který ve věci úspěch neměl. V souladu s rozhodovací praxí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČSR z 26. 2. 1982, sp. zn. 3 Cz 14/82, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2015, sp. zn. 29 Cdo 170/2015) je třeba k tomu, aby se při zpětvzetí žaloby nejednalo o zavinění žalobce, naplnit zároveň dvě podmínky, a to že žaloba byla podána důvodně a že ke zpětvzetí došlo pro chování žalovaného, což nebyl daný případ. Jen tehdy, jsou-li zároveň splněny obě podmínky, má žalobce právo, aby mu žalovaný nahradil náklady, které účelně vynaložil na uplatňování svého práva. Při jednání vzal zástupce žalobce žalobu zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I., aniž by toto zpětvzetí blíže odůvodnil. Soud proto částku, pro kterou bylo řízení zastaveno„ počítal“ jako procesní neúspěch žalobce. Žalobce tedy ve věci neměl žádný úspěch, proto soud žalovanému přiznal plnou náhradu nákladů řízení v celkové výši 266 674 Kč. Soud o náhradě nákladů řízení rozhoduje ex offo, musí tedy přihlédnout ke všem úkonům, které byly žalovaným (jeho zástupkyní) v řízení činěny, pokud se žalovaný náhrady nákladů řízení nad rámec jím provedeného vyúčtování nevzdal. Celková částka náhrady zahrnuje zaprvé náklady za právní zastoupení žalovaného advokátem. Při určení výše náhrady nákladů řízení soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ AT“). Tarifní hodnota byla 840 763 Kč (tato se po celou dobu řízení nezměnila, protože o zpětvzetí bylo rozhodnuto až tímto rozsudkem a zároveň se žalovaný náhrady nad rámec vyúčtování nevzdal) a sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby tak podle § 7 bodu 6. AT činila 11 700 Kč. Pro lepší přehlednost soud jednotlivé úkony promítl do tabulky s tím, že je z ní patrné, za které úkony byla přiznána celá odměna a za které pouze polovina. Pokud je ve sloupci hodnota uvedeno„ - Kč“ znamená to, že soud za tento úkon, který žalovaný vyúčtoval, náhradu nepřiznal. <b>úkon; počet úkonů; § 11 AT; hodnota</b> příprava a převzetí zastoupení; 1; odst. 1 písm. a); 11 700 Kč odpor a jeho odůvodnění; 1; odst. 3 odst. 1 písm. d); 11 700 Kč sepis vyjádření ze dne [datum]; 0; -; - Kč účast u jednání dne [datum] 8: [číslo]; 1; odst. 1 písm. g); 11 700 Kč sepis vyjádření ze dne [datum] (k výzvě soudu); 1; odst. 1 písm. d); 11 700 Kč účast u jednání dne [datum] 8: [číslo]; 2; odst. 1 písm. g); 23 400 Kč účast u jednání dne [datum] 8: [číslo]; 2; odst. 1 písm. g); 23 400 Kč účast u jednání dne [datum] 8: [číslo]; 2; odst. 1 písm. g); 23 400 Kč účast u jednání dne [datum] 8: [číslo]; 2; odst. 1 písm. g); 23 400 Kč účast u jednání dne [datum] 8: [číslo]; 1; odst. 1 písm. g); 11 700 Kč sepis vyjádření ze dne [datum] (k výzvě soudu); 0,5; odst. 3 odst. 2 písm. h); 5 850 Kč sepis vyjádření ze dne [datum]; 1; odst. 1 písm. d); 11 700 Kč účast u jednání dne [datum] 10:00 - 10:50; 1; odst. 1 písm. g); 11 700 Kč sepis vyjádření ze dne [datum]; 1; odst. 1 písm. d); 11 700 Kč sepis vyjádření ze dne [datum]; 0; -; - Kč účast u jednání dne [datum] 8: [číslo]; 1; odst. 1 písm. g); 11 700 Kč účast u jednání - vyhlášení rozsudku [datum]; 0,5; odst. 2 písm. f); 5 850 Kč 37. Soud žalovanému nepřiznal náhradu nákladů řízení v souvislosti s úkonem – sepis vyjádření ze dne [datum], jelikož tento nepovažoval za účelně vynaložený náklad řízení. Vyjádření bylo vyhotoveno bez výzvy soudu a pouhé dva dny před konaným jednáním, navíc se jednalo již o jednou vyjádřené stanovisko žalovaného, které bylo vyjádřeno v jeho odporu a zároveň mohlo být odprezentováno u jednání, které se konalo dne [datum]. Oproti vyúčtování provedeného zástupkyní žalovaného soud žalovanému přiznal za sepis vyjádření ze dne [datum] jeho zástupkyní pouze ½ úkon, když se dle obsahu jedná o sdělení jednoduché vyjádření, které nezahrnuje hlubší rozbor skutkový nebo právní. Soud za účelně vynaložený náklad nepovažoval ani vyjádření zástupkyně žalovaného ze dne [datum], když se opět jednalo o vyjádření před jednáním s opakovanými tvrzeními již prezentovanými v předchozích fázích řízení. Dne [datum] a [datum] zástupkyně žalovaného nahlížela do spisu u okresního soudu, za tento úkon však soud žalovanému náhradu nákladů řízení nepřiznal, když výstupem z nahlížení do spisu nebyl žádný úkon, naopak, k nahlížení došlo až poté, co bylo ve věci podáno dne [datum] a dne [datum]. Jako účtovatelné úkony soud nevyhodnotil ani podání zástupkyně žalovaného ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], když se jednalo o sdělení soudu stran nenařizování jednání apod.

38. Za každý z 19 úkonů právní pomoci byla žalovanému přiznána paušální náhrada hotových výdajů v souladu s § 13 odst. 4 AT po 300 Kč, celkem 5 700 Kč.

39. Žalovanému soud také přiznal náhradu za promeškaný čas jeho zástupkyně podle § 14 odst. 1 písm. a) AT v celkové výši 1 800 Kč, za cesty ze sídla advokátní kanceláře zástupkyně žalovaného k Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku a zpět v rozsahu (1 cesta 2 půlhodiny). půlhodina k jednání u OSFM (2x); 9 jednání; 1 800 Kč 40. Dále byla žalovanému přiznána náhrada za cestovné za cesty jeho zástupkyně ze sídla její kanceláře v [obec] k Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku a zpět (40 km), a to v roce 2016 osobním motorovým vozidlem tovární značky Ford Mondeo při kombinované spotřebě 5,3 l /100 km nafty, a v ostatních letech osobním motorovým vozidlem tovární značky Honda CR-V s kombinovanou spotřebou 7,4 l /100 km paliva Natural 95, a to jak jest konkrétně vyčísleno v následující tabulce. Pro výpočet byly užity ceny pohonných hmot a základních náhrad za 1 km jízdy dle vyhlášky účinné v době vykonané cesty. rok; počet jízd; komb. spotř.; počet km; cena pohonné hmoty; Sazba základní náhrady za 1 km jízdy; celkem 2016; 1; 5,3; 40; 29,50 Kč; 3,80 Kč; 214,54 Kč 2018; 1; 7,4; 40; 30,50 Kč; 4,00 Kč; 250,28 Kč 2019; 4; 7,4; 40; 33,10 Kč; 4,10 Kč; 1 047,90 Kč 2020; 1; 7,4; 40; 32,00 Kč; 4,20 Kč; 262,72 Kč 2021; 2; 7,4; 40; 27,80 Kč; 4,40 Kč; 516,58 Kč celkem jízdné;;;;;; 2 292 Kč 41. Protože zástupkyně žalovaného prokázala, že je registrovaným plátcem DPH, byla částka za poskytnuté úkony právní služby, cestovné, promeškaný čas a paušální náhradu hotových výdajů navýšena o 21% DPH, celkem o 46 282 Kč. Celkové účelně vynaložené náklady, které je žalobce povinen nahradit žalovanému činí 266 674 Kč. celkem za úkony právní služby; 19; 210 600 Kč náhrada hotových výdajů po 300 Kč; 5 700 Kč promeškaný čas; 1 800 Kč cestovné; 2 292 Kč DPH 21 %; 46 282 Kč <b>celkem náhrada; 266 674 Kč</b> 42. Pokud se jedná o náklady mezi účastníky, soud ve věci neshledal podmínky pro postup podle § 150 o. s. ř., jak navrhl zástupce žalobce při posledním jednání. Jedná se totiž o výjimečný institut, který má být aplikován jen ve výjimečných případech, přičemž takový postup soudu musí být řádně odůvodněn. Postup, při kterém není výjimečně přiznána náhrada nákladů, odůvodňují zejména majetkové, sociální a osobní poměry neúspěšného účastníka, nicméně je nutné přihlédnout také k poměrům druhého účastníka a vystupování účastníků v daném řízení. Typicky může jít o případy tzv. iudicium duplex, spory mezi rodinnými příslušníky, složitost věci pro dosud neřešenou právní otázku, účastník byl v době zahájení řízení nezletilý apod. V tomto případě se také nejednalo o řízení, kde by přiznaná výše plnění záležela na úvaze soudu (to by bylo v případě rozhodování o výši újem), ani o situaci, kdy by účastník bez důvodu odmítl první setkání s mediátorem. K tomu je třeba poznamenat, že toto nastává pouze v situaci, kdy soud setkání s mediátorem účastníkům nařídí a z toho důvodu i přeruší řízení. Je bezpochyby, že žalobce se v důsledku požáru dostal do nelehké životní situace, nicméně tuto skutečnost nelze přičítat k tíži žalovaného, který žádným způsobem nepůsobil průtahy řízení, a naopak souhlasil s žalobcem navrženým přerušením řízení po dobu, než bude rozhodnuto v trestním řízení. Jestliže žalobce potřeboval vědět, co bylo příčinou požáru, mohl k tomu užít jiných prostředků (např. mohl sám oslovit znalce z příslušného oboru), a to i předtím než podal žalobu. V několika momentech mohlo být žalobci zřejmé, že jeho žaloba nebude úspěšná a za situace, kdy žalovaný tvrdí, že nabízel žalobci, že v případě zpětvzetí žaloby nebude požadovat náhradu nákladů řízení, včas disponovat s řízením. Žalobce si stál za svými tvrzeními a nakonec uvedl, že se spokojí s jakoukoliv částkou, z čehož je zřejmé, že se snažil na poslední chvíli vyhnout nepříznivému výsledku ve věci.

43. Okolnosti věci na straně žalobce, tedy jeho tíživou situaci spojenou se ztrátou střechy nad hlavou soud však promítl do lhůty k plnění, kterou v souladu s § 160 větou za středníkem o. s. ř. stanovil v délce 60 dnů, když tuto lhůtu shledal jako přiléhavou vzhledem k výši náhrady nákladů, které je žalobce povinen nahradit jak úspěšnému žalovanému, tak státu. V řízení bylo dostatečně prokázáno, že žalobce v Domku trvale bydlel, tento rekonstruoval pro tyto potřeby, v důsledku požáru musí bydlet v nájemním bydlení a přišel o většinu svých věcí. Soud má rovněž za to, že takto stanovená lhůta