109 C 3/2025

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 122 670 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 122 670 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 122 670 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 100% náhradu nákladů řízení, to je částku 24 447 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 122 670 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně jako obchodník s plynem dodávala žalovanému na základě smlouvy ze dne , datum, , k jejímuž uzavření žalobce zmocnil společnost , právnická osoba, , plyn do jeho odběrného místa s účinností od , datum, , žalovaný se dle smlouvy zavázal na služby poskytované žalobcem hradit čtvrtletně zálohy ve výši 12 000 Kč, což zcela nesplnil, uhradil zálohu pouze za měsíce říjen až listopad , rok, a z vlastního rozhodnutí přešel od , datum, k jinému dodavateli plynu, tedy žalobce ukončil dodávky plynu pro žalovaného dne , datum, . Za dodávky plynu v období od , datum, do , datum, , související služby a vynaložené poplatky spojené s urgencemi úhrady zálohy (dle čl. V. odst. 24 VOP žalobce a ceníku poplatků uveřejněného na webových stránkách žalobkyně) žalobkyně vystavila žalovanému fakturu č. , hodnota, na částku 122 670 Kč splatnou dne , datum, , kterou žalovaný neuhradil, a to ani na podkladě výzvy před podáním žaloby ze dne , datum, . K tvrzenému postoupení pohledávky žalobkyně doplnila, že tato byla žalobkyni postoupena zpět.

2. Žalovaný k žalobě nejprve uvedl, že pohledávka vymáhaná v tomto řízení byla postoupena společnosti , právnická osoba, a předložil k tomu smlouvu o postoupení pohledávky a informaci o postoupení pohledávky. V dalším žalovaný odkázal na § 11b zákona č. 458/2000 Sb. a uvedl, že smlouva uváděná žalobkyní byla uzavřena mimo obchodní prostory a on následně ve lhůtě 15 dnů ode dne zahájení dodávky odeslal žalobkyni oznámení o výpovědi smlouvy, stalo se tak dopisem ze dne , datum, .

3. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , ke kterému se nedostavila žalobkyně a její zástupce, kteří se omluvili. S ohledem na uvedené soud jednal v nepřítomnosti žalobkyně a zástupce žalobkyně.

4. Při nařízeném jednání soud provedl dokazování listinami, které předložili účastníci, jejichž pravost a správnost nebyla žádnou ze stran sporována a poté, co tyto hodnotil jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech a přihlédl ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci.

5. Žalovaný, jako zmocnitel, si dne , datum, písemně dohodl se společností , právnická osoba, . (dále také „, právnická osoba, “), se sídlem , adresa, , jako zmocněncem, že jej má , právnická osoba, na dobu neurčitou zastupovat ve všech záležitostech souvisejících s procesem optimalizace v oblasti dodávek elektřiny a zemního plynu na základě smlouvy, zejména pak při jednání s dodavateli elektřiny a zemního plynu, distribučními společnostmi a dalšími osobami, které jsou účastny na trhu s energiemi (zjištěno z listiny Plná moc). Dále žalovaný , právnická osoba, v dohodě udělil oprávnění k podpisu smlouvy nebo sdružené smlouvy na dodávku elektrické energie/zemního plynu anebo k podpisu smlouvy o připojení k distribuční soustavě, včetně všech dokumentů s těmito smlouvami souvisejících (například poučení o právu na odstoupení od smlouvy, žádost o změnu sazby apod.), přičemž toto se týká i dodatků k novým nebo stávajícím smlouvám, a rovněž k podepsání potvrzení o sdělení informací pro spotřebitele ve smyslu § 1811 odst. 2 a 1820 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a všech souvisejících dokumentů (zjištěno z listiny Plná moc). Dále žalovaný v citované listině podepsal, že prohlašuje a činí nesporným, že poskytovatel je oprávněn uzavřít jeho jménem a na jeho účet smlouvu s dodavatelem energií jak prostřednictvím prostředků komunikací na dálku, v prostorách, které neslouží k podnikání dodavatele elektrické energie a/nebo zemního plynu, tak i přímo v prostorách obvyklých k podnikání dodavatele elektrické energie a/nebo zemního plynu a dále zmocnitel prohlašuje a činí nesporným, že byl poučen a o případných důsledcích uzavření smlouvy v prostorách obvyklých k podnikání a je plně srozuměn s případným omezením jeho práva na odstoupení od smlouvy ve lhůtě 14 dní ode dne uzavření smlouvy (zjištěno z listiny Plná moc). Uvedená dohoda byla oběma stranami, tj. , právnická osoba, a žalovaným, podepsána dne , datum, ve , adresa, (zjištěno z listiny Plná moc). Na základě takového zmocnění se pak , právnická osoba, za žalovaného písemně dohodla v , adresa, se žalobkyní (sídlo tehdy , adresa, ), že žalobkyně se zavazuje dodávat do odběrného místa žalovaného zemní plyn, oproti závazku žalovaného platit zálohy 12 000 Kč čtvrtletně složenkou s tím, že bude ukončen stávající smluvní vztah žalovaného u dodavatele , právnická osoba, (zjištěno z listiny Smlouva o sdružených službách dodávky plynu). V citované písemné dohodě je uvedena poznámka, že smlouva byla uzavřena v prostorách obvyklých k podnikání dodavatele, podepsána byla v , adresa, dne , datum, (zjištěno z listiny Smlouva o sdružených službách dodávky plynu). Součástí dohody se staly i Všeobecné smluvní podmínky (dále jen „VOP“) a Ceník (zjištěno z listiny Smlouva o sdružených službách dodávky plynu). V článku IV. odstavci 13. VOP bylo stanoveno, že „V případě smlouvy, kterou zákazník – spotřebitel uzavřel distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory dodavatele, je zákazník oprávněn vypovědět smlouvu ve lhůtě do patnáctého dne po zahájení dodávky komodity. Lhůta je zachována, jeli v jejím průběhu výpověď odeslána dodavateli. Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem měsícem následujícího po doručení výpovědi.“ (zjištěno VOP). Žalobkyně začala žalovanému plyn dodávat s účinností od , datum, (zjištěno z daňového dokladu č. , hodnota, a zároveň koresponduje s tvrzeními žalobkyně v žalobě). Dne , datum, žalovaný zaslal doporučeně na adresu sídla žalobkyně dopis, ve kterém uvedl, že vypovídá smlouvu o sdružených službách plynu (dopis a podací lístek na č. l. 26). Obdobný dopis žalovaný téhož dne zaslal i společnosti , právnická osoba, (dopis a podací lístek na č. l. 26 verte). Přesto žalobkyně vystavila dne , datum, žalovanému fakturu za dodávku plynu za dobu od , datum, až do , datum, na částku 122 670 Kč, která byla splatná dne , datum, (zjištěno z daňového dokladu č. , hodnota, ). Dohodou o postoupení pohledávky ze dne , datum, se žalobkyně jako postupitel dohodla se společností , právnická osoba, , jako postupníkem, že jí převádí pohledávku za žalovaným ve výši 122 670 Kč na základě faktury č. , hodnota, , což bylo žalovanému oznámeno písemně (zjištěno z Dohody o postoupení pohledávky č. l. 14 a dopisu na č. l. 13). Uvedená dohoda však následně byla zrušena dohodou ze dne , datum, , dle které byla ukončena původní dohoda o postoupení pohledávky a pohledávka byla dle ujednání postoupena zpět žalobkyni (dohoda na č. l. 19). Před podáním žaloby zástupce žalobkyně zaslal žalovanému dopis, ve kterém ho vyzval k úhradě dluhu z faktury č. , hodnota, s upozorněním, že pokud tak neučiní, je tato výzva předžalobní upomínkou (zjištěno z dopisu na č. l. 6). Zástupce žalovaného na tento dopis reagoval, tak, že s pohledávkou nesouhlasila tvrdil její postoupení na jinou osobu (vyplývá z dopisu na č. l. 18), přičemž na toto mu zástupce žalobce sdělil (v dopise na č. l. 20), že postoupení bylo zrušeno a pohledávku má nadále žalobkyně.

6. S ohledem na právní posouzení věci soud z provedených důkazů již žádné další skutečnosti nezjišťoval. Žalobkyně se k jednání nedostavila a sama se tak zbavila možnosti doplnit tvrzení, případně označit důkazy na podporu svého nároku.

7. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

8. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

9. Podle § 1828 odst. 1 o. z. sjednává-li se smlouva mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání za současné fyzické přítomnosti podnikatele a spotřebitele, poskytne podnikatel spotřebiteli čitelně údaje podle § 1820 odst. 1 na listině; v jiné textové podobě jen tehdy, pokud s tím spotřebitel souhlasí.

10. Podle § 72 odst. 1 věty první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu.

11. Podle § 11a odst. 3 energetického zákona ve znění do 31. 12. 2021 (s ohledem na skutečnost, že k uzavření smlouvy došlo , datum, , k zahájení dodávky došlo , datum, a žalovaný odeslal výpověď , datum, ) v případě smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, kterou při změně dodavatele uzavřel zákazník v postavení spotřebitele s držitelem licence distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory držitele licence, je zákazník oprávněn bez sankce vypovědět smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou nebo určitou, ve lhůtě do patnáctého dne po zahájení dodávky elektřiny nebo plynu. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu výpověď odeslána držiteli licence. Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi.

12. Podle § 74 odst. 1 písm. a) energetického zákona neoprávněným odběrem plynu je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.

13. Podle § 74 odst. 7 věty první energetického zákona při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu.

14. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Předně bylo v řízení prokázáno, že mezi stranami byla ve smyslu § 1746 odst. 2 o. z. nepojmenovaná smlouva, jež v sobě obsahovala kupní smlouvu dle § 2079 o. z. spojenou s poskytováním služeb, dle které se žalobkyně s účinností od 1. 9. 2021 zavázala dodávat žalovanému, který navíc vystupoval v tomto vztahu jako spotřebitel, plyn, oproti závazku žalovaného plyn odebírat a za tyto dodávky platit cenu. Smlouvu je nutné rovněž hodnotit optikou energetického zákona. K uzavření smlouvy došlo mimo obchodní prostory obvyklé pro podnikání žalobkyně, když za žalovaného smlouvu uzavřela na základě plné moci společnost , právnická osoba, , kterou žalovaný zmocnil, resp. smlouva o zmocnění byla podepsána, tj. uzavřena, ve , adresa, , tedy v místě mimo sídlo společnosti , právnická osoba, , tedy v místě mimo prostor obvyklý pro podnikání , právnická osoba, ve smyslu § 1828 o. z.

15. Vzhledem ke shora citovaným ustanovením a zjištěnému skutkovému stavu týkajícího se odstoupení od smlouvy se soud dále zabýval tím, zda byla i smlouva o dodávkách plynu uzavřena mimo prostor obvyklý pro podnikání žalobkyně, neboť smlouva jako taková byla žalobkyní a žalovaným v zastoupení , právnická osoba, uzavřena v , adresa, , tedy dle žalobkyně v prostoru obvyklém pro její podnikání. Dle relevantní komentářové literatury je v takových případech nutné trvat na materiálním teleologickém výkladu ustanovení na ochranu spotřebitele. Primárně lze odkázat na čl. 2 odst. 15 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU („doplňkovou smlouvou“ se rozumí „smlouva, na základě níž získává spotřebitel zboží nebo služby, které souvisejí se smlouvou uzavřenou na dálku nebo smlouvou uzavřenou mimo obchodní prostory, a toto zboží nebo služby jsou poskytovány obchodníkem nebo třetí stranou na základě ujednání mezi uvedenou třetí stranou a obchodníkem“) a čl. 15 („jestliže spotřebitel uplatní své právo odstoupit od smlouvy uzavřené na dálku nebo smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory v souladu s čl. 9 až 14 této směrnice, jsou veškeré související smlouvy automaticky ukončeny bez jakýchkoli jiných nákladů pro spotřebitele, než jsou náklady stanovené v čl. 13 odst. 2 a v čl. 14 této směrnice“), z kterého lapidárně vyplývá, že v případě smluv sjednaných mimo obchodní prostory se ochrana spotřebitele vztahuje i na všechny doplňkové smlouvy (ancillary contracts) bez ohledu na jejich obsah (tj. nejen na smlouvy o spotřebitelském úvěru). Smyslem a účelem § 11a odst. 3 energetického zákona je, aby spotřebitel měl možnost si rozmyslet dodávku energií, protože kontraktace (z pohledu spotřebitele) proběhla neobvyklým způsobem (mimo obchodní prostory či distančně). Účelovým obcházením ustanovení zákona (uzavřením zprostředkovatelské či quasi zprostředkovatelské smlouvy, případně jiným právním jednáním spotřebitele), která mají chránit spotřebitele (například právem na odstoupení od smlouvy bez jakékoli sankce ve lhůtě na rozmyšlení), je ochrana spotřebiteli odejmuta, což je nepřijatelné a v rozporu se smyslem a účelem směrnic na ochranu spotřebitele. Ve smyslu judikatury je nutné poskytnout spotřebiteli výklad zákona i ustanovení spotřebitelských smluv co nejpříznivější (takový výklad však nesmí být contra legem). V daném případě je tedy třeba zvolit výše uvedený – pro spotřebitele nejpříznivější výklad“ (srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2989/16). Ve věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. I. ÚS 2063/17 soud uvedl, že: „Při interpretaci a aplikaci zákonných ustanovení, která upravují spotřebitelské vztahy, musejí obecné soudy respektovat ústavní princip ochrany slabší strany, plynoucí z principu rovnosti vyjádřeného v čl. 1 Listiny základních práv a svobod a zahrnující i princip ochrany spotřebitele, a promítnout jej do svých úvah a posouzení. Připouští-li pak zákonná ustanovení vícero možných výkladových řešení, je ústavně konformní takový výklad, který je pro spotřebitele nejpříznivější“. Jedná se tedy o smlouvy vzájemně provázané a na sobě závislé. Uděluje-li spotřebitel „zprostředkovateli“ plnou moc (případně dohodu o plné moci) či sjednal-li spotřebitel zprostředkovatelskou smlouvu (případně jinou smlouvu příkazního typu), je nutné provázané závislé právní jednání „zprostředkovatele“ považovat ve smyslu výkladu pro spotřebitele nejpříznivějšího za právní jednání realizované (smlouvu uzavřenou) mimo obchodní prostory, a proto spotřebiteli právo na odstoupení svědčí. (SELUCKÁ, Markéta, ZDVIHAL, Zdeněk. § 50 [Smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou]. In: ZDVIHAL, Zdeněk, SVĚRÁKOVÁ, Jana, MED, Jakub, OSADSKÁ, Jana a kol. Energetický zákon. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 893–895, marg. č. 75–78.).

16. S ohledem na shora uvedený výklad, se kterým se okresní soud zcela ztotožňuje, byla smlouva o sdružených službách dodávky plynu posouzena jako smlouva uzavřená mimo prostor obvyklý pro podnikání. V tomto směru žalobkyně nic víc nedoplnila a k nařízenému jednání se nedostavila, přičemž v pochybnostech o způsobu uzavření smlouvy tíží důkazní břemeno právě žalobkyni (srov. aktuální § 11b energetického zákona). Proto žalovanému svědčilo právo od smlouvy odstoupit v souladu s § 11a odst. 3 energetického zákona ve znění do 31. 12. 2021 (kromě toho bylo obdobné právo ujednáno i ve VOP). Žalovaný do sféry žalobkyně i společnosti , právnická osoba, odeslal dne , datum, projev vůle odstoupit od smlouvy, přičemž se tak stalo ve lhůtě 15 dnů od zahájení dodávek. Žalovaný tedy platně odstoupil od smlouvy o sdružených dodávkách plynu a počala mu běžet výpovědní lhůta. Vzhledem k tomu, že výpovědí smlouvy ze strany žalovaného došlo k zániku smluvního vztahu, odpadl právní důvod plnění (dodávek plynu ze strany žalobkyně). Pokud i poté žalovaný odebíral plyn, nejde už o právní vztah mezi obchodníkem s plynem (žalobkyní) a žalovaným, ale o neoprávněný odběr plynu (realizovaný bez právního důvodu), který jde k tíži provozovatele distribuční soustavy. Odebírá-li tedy zákazník v odběrném místě plyn po ukončení smluvního vztahu s obchodníkem s plynem, vzniká škoda provozovateli distribuční soustavy, kterou je podle § 74 odst. 5 energetického zákona v rozhodném znění povinen nahradit. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla proto být poučena o případné možnosti svůj nárok modifikovat po dobu, kdy si mohla odběr účtovat. S ohledem na shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. V projednávané věci měl žalovaný plný úspěch, proto je žalobkyně povinna uhradit mu plnou náhradu nákladů řízení. Soud při výpočtu náhrady nákladů řízení postupoval v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“). Celkové náklady řízení činí 24 447 Kč a jsou představovány náklady právního zastoupení žalovaného tvořené odměnou advokáta dle § 8 odst. 1 AT ve spojení s § 7 AT ve výši 18 060 Kč za tři úkony právní služby učiněné zástupcem žalovaného [první porada s klientem (tento úkon soud považoval za součást úkonu „příprava a převzetí zastoupení“ v němž je obecně první porada zahrnuta), vyjádření ve věci ze dne , datum, a účast u jednání soudu dne , datum, po 6 020 Kč, částkou 1 350 Kč jako tři paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT, dále náhradou za cestovné zástupce žalobkyně za cestu k jednání soudu osobním automobilem značky Toyota o kombinované spotřebě 6,8 l/100 km benzínu z Třince do FrýdkuMístku v délce 60 km s náhradou 5,80 Kč/km v celkové výši 494 Kč, dále náhradou za ztrátu času stráveného na cestě zástupce žalobkyně k jednání z soudu a zpět v rozsahu 2 půlhodin po 150 Kč dle § 14 odst. 3 AT, celkem 300 Kč, a to vše včetně 21% DPH ve výši 4 243 Kč (vypočteno z částky 20 204 Kč), kterou je povinen z přiznané odměny a náhrad odvést zástupce žalovaného jako registrovaný plátce DPH. Lhůta k plnění byla stanovena na 3 dny podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když k jinému postupu soud neshledal podmínky.