11 C 104/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem titul et titul Martinem Pavlíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 7 078 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 078 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 078 Kč od 19. 10. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 7 078 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 19. 10. 2020 s odůvodněním, že žalobkyně jako zdravotní pojišťovna uhradila zdravotní péči za pojištěnce žalobkyně z důvodu poškození jeho zdraví žalovaným. Dne 20. 8. 2019 žalovaný fyzicky napadl poškozeného jméno příjmení, datum narození, který protiprávním jednáním žalovaného utrpěl zlomeninu nosu a povrchová zranění v obličeji. Žalovaný byl anonymizována dvě slova název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum, uznán vinným ze spáchání přečinu výtržnictví podle § 358 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku. Zranění poškozeného si vyžádalo lékařské ošetření a následnou hospitalizaci v nemocnice a.s. Žalobkyně uhradila za léčení poškozeného částku ve výši 7 078 Kč. Dle ustanovení § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, má žalobkyně právo na náhradu škody vůči třetí osobě v rozsahu, v jakém její protiprávní jednání je v příčinné souvislosti s náklady vynaloženými na ošetření a léčení pojištěnce, jakožto následků jejího jednání. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě přípisem ze dne 24. 7. 2020, avšak zásilka se vrátila zpět s odůvodněním, že je na uvedené adrese neznámý. Žalovaný ke dni podání návrhu ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci usnesením ze dne 9. 3. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 29. 3. 2021 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila v podání ze dne 12. 3. 2021.

4. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to anonymizována dvě slova název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne 6. 12. 2019, vyúčtováním nákladů léčení ze dne 5. 11. 2019, předžalobní výzvou ze dne 24. 7. 2020 včetně dodejky. Na základě těchto listinných důkazů dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaný byl uznán vinným ze spáchání přečinu výtržnictví, kterého se dopustil tím, že dne 20. 8. 2019 fyzicky napadl poškozeného jméno příjmení, datum narození, pojištěnce žalobkyně, kterému svým protiprávním jednáním způsobil zlomeninu nosu a povrchová zranění v obličeji. Zranění si vyžádalo lékařské ošetření a následnou hospitalizaci v období od 20. 8. 2019 do 30. 9. 2019 v nemocnice. Za léčení svého pojištěnce žalobkyně uhradila částku 7 078 Kč sestávající z hospitalizace ve výši 2 299,82 Kč, ambulantní péče ve výši 4 251,93 Kč, ošetření záchrannou službou ve výši 380,16 Kč a dopravy ve výši 145,92 Kč. Dne 24. 7. 2020 bylo prokázáno, že před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě dlužné částky. Žalovaný dosud ničeho neuhradil.

5. Podle § 2910 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.

6. Podle § 2820 věty prvé o. z. vzniklo-li v souvislosti s hrozící nebo nastalou pojistnou událostí osobě, která má právo na pojistné plnění, pojištěnému nebo osobě, která vynaložila zachraňovací náklady, proti jinému právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, přechází tato pohledávka včetně příslušenství, zajištění a dalších práv s ní spojených okamžikem výplaty plnění z pojištění na pojistitele, a to až do výše plnění, které pojistitel oprávněné osobě vyplatil.

7. Podle § 17 odst. 6 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, příslušná zdravotní pojišťovna hradí poskytovatelům, s výjimkou poskytovatelů lékárenské péče, léčivé přípravky paušální částkou, jejíž výše se sjedná ve smlouvě podle odstavce 1. Nad rámec sjednané paušální částky příslušná zdravotní pojišťovna uhradí, ve výši stanovené Ústavem, poskytovatelům poskytujícím ambulantní zdravotní péči, léčivé přípravky, u nichž rozhodne Ústav o takovém způsobu úhrady. Ve smlouvě může zdravotní pojišťovna sjednat jiný způsob úhrady léčivých přípravků při poskytování ústavní péče, u kterých sjednala výši a podmínky úhrady s držitelem rozhodnutí o registraci nebo s výrobcem.

8. Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.

9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Po právní stránce soud posoudil nárok žalobkyně tak, že žaloba je důvodná. Podle výše citovaných ustanovení, zejména dle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, má žalobkyně právo vůči žalovanému na náhradu nákladů, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání žalovaného, pro které byl uznán vinným trestním příkazem název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum. Žalobkyně jako zdravotní pojišťovna uhradila za svého pojištěnce, poškozeného jméno příjmení, zdravotní péči zdravotnickému zařízení nemocnice v obec za období od 20. 8. 2019 do 30. 9. 2019 v celkové výši 7 078 Kč z důvodu poškození zdraví pojištěnce žalovaným. S ohledem na skutečnost, že žalovaný tyto náklady žalobkyni neuhradil, soud vyhověl žalobě a zavázal žalovaného k úhradě nákladů spojených s léčením pojištěnce žalobkyně, když nárok žalobkyně byl zcela důvodný a prokázaný. Podle § 1970 o. z. má žalobkyně rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení, jehož výše odpovídá vládnímu nařízení číslo Sb., proto soud zavázal žalovaného k úhradě i tohoto příslušenství.

11. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na už delší dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.

12. Výrok o nákladech řízení pak má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci měla žalobkyně se svou žalobou plný úspěch, proto je žalovaný povinen uhradit jí plné náklady řízení. Tyto celkové náklady řízení činí souhrnnou částku 1 000 Kč a jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a částkou 600 Kč jako náklady nezastoupeného účastníka mající oporu v § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb., které se skládají ze dvou úkonů po 300 Kč, a to z návrhu ve věci samé a výzvy k plnění. S ohledem na tyto závěry byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku v souhrnné výši 1 000 Kč. Odvolání není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.