11 C 124/2023

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Martinem Pavlíkem ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený datum bytem Adresa zainteresované osoby 0/1 zastoupený advokátem jméno FO sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 2. Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená datum bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 3. Jméno zainteresované osoby 2/0 , narozený datum bytem Adresa zainteresované osoby 2/0 4. Jméno zainteresované osoby 3/0 , narozený datum bytem Adresa zainteresované osoby 3/0 5. Jméno zainteresované osoby 4/0 , narozený datum bytem Adresa zainteresované osoby 4/0 o oddělení ze spoluvlastnictví I. Ze spoluvlastnictví žalobce a žalovaných 1-5 k pozemku parc. , číslo, , orná půda, zapsaného na LV č. , číslo, , v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , se odděluje spoluvlastnický podíl žalobce.II. Do výlučného vlastnictví žalobce se přikazuje nově vymezený pozemek parc. , číslo, oddělený z původního pozemku parc. , číslo, , orná půda, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , tak, jak je vyznačen v geometrickém plánu , číslo, vypracovaném , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ověřeném dne 1. 4. 2024 pod , číslo, a schváleném , označení úřadu, , katastrálním pracovištěm , adresa, dne 5. 4. 2024 pod , číslo, , který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.III. Část pozemku parc. , číslo, , orná půda, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , tak, jak je vyznačen v geometrickém plánu , číslo, vypracovaném , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ověřeném dne 1. 4. 2024 pod , číslo, a schváleném , označení úřadu, , katastrálním pracovištěm , adresa, dne 5. 4. 2024 pod , číslo, , který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, se přikazuje do podílového spoluvlastnictví žalovaných 1-5, přičemž k této části pozemku:a) žalovaná 1 nabývá spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/4,b) žalovaná 2 nabývá spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/4,c) žalovaný 3 nabývá spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/4,d) žalovaný 4 nabývá spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/8,e) žalovaný 5 nabývá spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/8.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.V. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku na náhradě nákladů státu částku 2 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.VI. Žalovaná 1 je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku na náhradě nákladů státu částku 2 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.VII. Žalovaná 2 je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku na náhradě nákladů státu částku 2 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.VIII. Žalovaný 3 je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku na náhradě nákladů státu částku 2 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.IX. Žalovaný 4 je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku na náhradě nákladů státu částku 2 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.X. Žalovaný 5 je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku na náhradě nákladů státu částku 2 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou doručenou soudu dne 20. 4. 2023 domáhal oddělení svého podílu ze spoluvlastnictví s odůvodněním, že vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/5 na pozemku parc. , číslo, o výměře 36 520 m2, orná půda, zapsaném v k. ú. , adresa, , obci , adresa, na LV č. , hodnota, spolu s dalšími spoluvlastníky žalovanými 1-5. Žalobce se rozhodl, že již nechce setrvávat v podílovém spoluvlastnictví, neboť takový stav pro něj postrádá jakýkoli reálný i ekonomický význam. Žalobce má za to, že nemovitá věc (orná půda) je reálně dělitelná, přičemž při rozdělení pozemku bude ke stávající části i nově vzniklé části umožněn přístup z veřejné cesty pozemku parc. , číslo, , která je ve vlastnictví obce. Před podáním žaloby se žalobce opakovaně pokoušel se žalovanými uzavřít mimosoudní dohodu, kdy navrhoval i konkrétní způsob zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, a to výzvami ze dne 9. 5. 2022, 8. 6. 2022 a 15. 11. 2022. V tomto konkrétním plánu byl pozemek rozdělen na pětiny, kdy zleva první část pozemku (nejzápadnější) by připadla žalobci, druhá část pozemku žalované 2, středová část pozemku žalovaným 4 a 5, východní část pozemku žalovanému 3 a nejvýchodnější část žalované 1. Na zrušení a následné rozdělení se však žalovaní nikdy neshodli, když o některé části mělo zájem vícero zájemců, o jiné žádný a někteří ani nesouhlasili se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví. Žalobce dokonce projevil snahu rozdělit pozemek dle přání žalovaných, popř. losem, ani k tomu však nedošlo. S ohledem na výše uvedené se žalobce rozhodl podat žalobu.

2. Žalovaná 1 písemně učinila nesporným skutková tvrzení žalobce jak ohledně spoluvlastnictví k předmětnému pozemku, tak ohledně předsoudní komunikace a snahy žalobce vyřešit věc mimosoudně, leč neúspěšně. Žalovaná 1 žalobcovo právo na oddělení ze spoluvlastnictví plně respektuje. K návrhu na rozdělení pozemku se nevyjádřila.

3. Žalovaná 2 vyslovila souhlas s návrhem na rozdělení pozemku, který od žalobce obdržela.

4. Žalovaný 3 písemně sdělil, že souhlasí s vypořádáním spoluvlastnictví a rozdělením pozemku parc. , číslo, , avšak s rozdělením, které obdržel od právního zástupce žalobce, nesouhlasí, když preferuje vlastnit nejzápadnější část pozemku.

5. Žalovaní 4 a 5, kteří se dostavili k ústními jednání shodně uvedli, že jsou ochotni se domluvit na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s tím, že uvedli své preference, tj. vlastnit část pozemku, která by pokud možno sousedila s pozemkem parc. č. , číslo, (přilehlý les). Pro případ, že to nebude možné, souhlasí, aby soud oddělil spoluvlastnický podíl žalobce dle vlastního uvážení.

6. Na základě předložených listinných důkazů soud v rámci provedeného dokazování zjistil:- Z listu vlastnictví č. , číslo, pro katastrální území , adresa, , že na LV č. , číslo, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, je zapsán toliko pozemek parc. , číslo, o výměře 36 520 m2, orná půda, který se nachází v podílovém spoluvlastnictví, kdy žalobce má podíl o velikosti id. 1/5, žalovaná 1 podíl o velikosti id. 1/5, žalovaná 2 podíl o velikosti id. 1/5, žalovaný 3 podíl o velikosti id. 1/5 a žalovaný 4 a 5 mají shodně každý podíl o velikosti id. 1/10. Pozemek sousedí na celé jižní straně s pozemkem parc. , číslo, a na východní straně s pozemkem parc. , číslo, .- Z náčrtu způsobu vypořádání, že v tomto konkrétním návrhu žalobce byl pozemek navržen k rozdělení na pětiny, kdy zleva první část pozemku (nejzápadnější označena č. 5) by připadla žalobci, druhá část pozemku žalované 2, středová část pozemku žalovaným 4 a 5, východní část pozemku žalovanému 3 a nejvýchodnější část žalované 1.- Z výzvy ze dne 9. 5. 2022, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce oslovil všechny žalované jako spoluvlastníky pozemku parc. , číslo, , kdy předložil konkrétní návrh rozdělení pozemků (viz náčrt způsobu vypořádání) a to tak, že každý ze spoluvlastníků by měl zajištěn přístup z veřejné cesty, tj. buď z pozemku parc. , číslo, nebo pozemku parc. , číslo, , což jsou obecní cesty ve vlastnictví obce , adresa, .- Z výzvy ze dne 8. 6. 2022, že zástupce žalobce opětovně kontaktoval ostatní spoluvlastníky (žalované) za účelem uzavření dohody, když všichni projevili souhlas s rozdělením pozemku, avšak nedošlo ke shodě ohledně konkrétního rozdělení.- Z výzvy ze dne 15. 11. 2022, že zástupce žalobce se opětovně pokusil kontaktovat ostatní spoluvlastníky za účelem dosažení vzájemné shody, kdy zrekapituloval dosavadní situaci (nároky jednotlivých účastníků), avšak bezúspěšně.- Z náčrtu oddělené části pozemku, že žalobce preferoval pro sebe druhý díl pozemku zleva dle předchozího náčrtu, který i nadále sousedí s přilehlým lesem (pozemkem parc. č. , číslo, ), přičemž zbývající části pozemku (východní i západní části) by zůstaly v podílovém spoluvlastnictví žalovaných.- Z listiny označené jako Dohoda o vypořádání podílového spoluvlastnictví pro řízení o pozemkových úpravách k pozemkům zapsaným na LV č. , číslo, v k. ú. , adresa, ze dne 21. 10. 2020, že spoluvlastníky pozemku parc. č. , číslo, (přilehlý les) jsou mimo jiné i žalobce a žalovaní 3, 4 a 5.- Z geometrického plánu , číslo, , že geodet , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, oddělil z původního pozemku parc. , číslo, o výměře 36 520 m2 nový pozemek nacházející se na západní straně parc. , číslo, o výměře 7 304 m2, která zcela odpovídá žalobcovu podílu o velikosti id. 1/5.

7. Všechny shora rozvedené a žalobcem označené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. Soud provedl všechny důkazy účastníky označené.

8. Z předložených důkazů učinil soud skutkový závěr, že žalobce a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. , číslo, o výměře 36 520 m2, orná půda, zapsaného na LV č. , číslo, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, , přičemž žalobci náleží podíl o velikosti id. 1/5, žalované 1 podíl o velikosti id. 1/5, žalované 2 podíl o velikosti id. 1/5, žalovanému 3 podíl o velikosti id. 1/5 a žalovaným 4 a 5 shodně pro každého z nich podíl o velikosti id. 1/10. Předmětný pozemek není zatížen věcnými břemeny ani jinými právy zatěžujícími nemovitost, sousedí na jižní straně s pozemkem parc. , číslo, a na východní straně s pozemkem parc. , číslo, , přičemž oba tyto pozemky jsou obecní cesty ve vlastnictví obce , adresa, a je po nich zajištěn přístup z veřejné cesty. Žalobce se před podáním žaloby opakovaně (nejméně dopisy či emaily ze dne 9. 5. 2022, 8. 6. 2022 a 15. 11. 2022) pokoušel dohodnout s ostatními spoluvlastníky (žalovanými) na uzavření dohody ohledně zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku parc. , číslo, , kdy předložil i konkrétní návrh rozdělení pozemku, tj. pozemek rozdělen na pětiny, přičemž zleva první část pozemku (nejzápadnější označena č. 5) by připadla žalobci, druhá část pozemku žalované 2, středová část pozemku žalovaným 4 a 5, východní část pozemku žalovanému 3 a nejvýchodnější část žalované 1, avšak marně. Z tohoto důvodu podal k soudu žalobu a předložil soudu i preferovaný způsob oddělení části pozemku, ve kterém označil druhý pozemek zleva dle předchozího náčrtu, neboť sousedí s přilehlým lesem (pozemkem parc. , číslo, ), který má žalobce také ve spoluvlastnictví.

9. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odst. 2 každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

10. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

11. Spoluvlastnictví obecně zaniká vícero způsoby: (1) zánikem předmětu spoluvlastnictví, (2) změnou v osobách spoluvlastníků či (3) transformací na jiný druh vlastnictví. Z ust. § 1140 odst. 1 o. z. vyplývá dobrovolnost setrvání ve spoluvlastnictví, přičemž spoluvlastník může zpravidla kdykoli po ostatních spoluvlastnících požadovat buď zrušení spoluvlastnictví, čímž dojde k zániku této formy vlastnictví nebo oddělením ze spoluvlastnictví, čímž může docílit zrušení toliko své účasti ve spoluvlastnictví při současné změně společné věci, která je zmenšena o oddělenou část. Zákon zná také výluky (odklady) z práva domáhat se oddělení či zrušení spoluvlastnictví, např. ujednáním spoluvlastníků (§ 1154), pořízením pro případ smrti (§ 1155 odst. 2), rozhodnutím soudu (§ 1155 odst. 1) nebo přímo ze zákona (§ 1140 odst. 2). Zákonnými důvody, které jsou na překážku zrušení spoluvlastnictví jsou nevhodnost doby či vznik újmy jen některému ze spoluvlastníků. Judikatura nad rámec zákonných výluk připustila, že lze zcela výjimečně zamítnout žalobu na zrušení spoluvlastnictví i pro zjevné zneužití práva dle § 8 o. z. (k tomu blíže rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 22 Cdo 5159/2014). Všechny výše uvedené výluky by soud měl vykládat restriktivně s tím, že překážky bránící zrušení spoluvlastnictví by měly být dočasného charakteru. Nevhodnost doby se vztahuje k účelovému určení věci či způsobu využití, jedná se o objektivně přechodnou okolnost (např. propad cen nemovitostí s vidinou výhodného budoucího prodeje). Újma spoluvlastníka se vztahuje k osobním (subjektivním) poměrům dočasného charakteru (např. zdravotní indispozice), nikoli však citová vazba. Oddělením ze spoluvlastnictví má zákon na mysli reálné oddělené (zmenšení) s vytvořením nové věci. Přichází v úvahu toliko v případech, kde je společná věc reálně dělitelná a je ve spoluvlastnictví alespoň tří osob. Nelze se domáhat zániku své účasti ve spoluvlastnictví při současném vyplacení náhrady ostatními spoluvlastníky (vyplacením podílu). Na úpravu oddělení ze spoluvlastnictví se analogicky aplikuje úprava pro zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání rozdělením společné věci [viz COUFALÍK, Petr. § 1140 (Dobrovolná povaha spoluvlastnictví). In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023].

12. Při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je obecně žádoucím způsobem vypořádání, aby si každý ze spoluvlastníků zachoval vlastnické právo k části dříve společné věci, čímž je mu zachován právní vztah k dosavadnímu předmětu spoluvlastnictví. Při rozdělení společného pozemku dle kritéria „dobře možného“ je nutné zohlednit faktickou a technickou proveditelnost, ale i funkční opodstatnění nemovitosti, aby mohla sloužit i nadále k potřebám, ke kterým je určena, zejména se zohledňuje kritérium velikosti, tvaru a polohy pozemku, tak i velikosti jednotlivých spoluvlastnických podílů včetně zajištění přístupu ke komunikaci, a to buď přímo na komunikaci nebo cestou po cizím pozemku (k tomu blíže rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2008, sp. zn. 22 Cdo 2394/2006 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3736/2016). Reálné rozdělení by nebylo „dobře možné“ zejména v případě, že by nově vzniklé nemovitosti nebylo možno řádně užívat anebo by náklady na rozdělení věci byly nepřiměřeně vysoké. Ani nesouhlas spoluvlastníka s konkrétním způsobením rozdělení ještě nebrání tomu, aby soud takové rozdělení provedl. Je-li proto rozdělení věci podle podílů dobře možné, má v zásadě takový způsob vypořádání přednost před rozdělením věci v jiném poměru (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2020, sp. zn. 22 Cdo 4002/2019).

13. S ohledem na zjištěný skutkový závěr soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení ve spojení s judikaturou a komentářovou literaturou a dospěl k závěru, že nároku žalobce uplatněného žalobou lze zcela vyhovět. Žalobce a žalovaní jsou spoluvlastníky pozemku parc. , číslo, o výměře 36 520 m2, orná půda, zapsaného na LV č. , číslo, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, s podíly definovanými výše, aniž by byl předmětný pozemek zatížen jakýmikoli věcnými břemeny či jinými právy. U daného pozemku se jedná o ornou půdu, která je reálně dělitelná, přičemž na jižní (parc. , číslo, ) a východní straně (parc. , číslo, ) je zcela obklopena veřejně přístupnými cestami ve vlastnictví obce , adresa, . Takto specifikovaný předmět spoluvlastnictví se žalobce domáhal zrušit a vypořádat před podáním žaloby. Jelikož nebyla na straně žalovaných vůle se dohodnout, rozhodl se žalobce postupovat zcela v souladu s ust. § 1140 o. z. a požádal o oddělení ze spoluvlastnictví soud. Soud v řízení zjišťoval, zda jsou splněny zákonné podmínky pro oddělení ze spoluvlastnictví a neexistují zde výluky (odklady), které by takovému rozhodnutí bránily. Předmětný pozemek je ve spoluvlastnictví alespoň 3 osob, konkrétně celkem 6 osob. Žalobce před podáním žaloby opakovaně vyzýval ostatní spoluvlastníky (žalované) k uzavření mimosoudní dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobou se nedomáhal zániku své účasti za náhradu (vyplacením podílu), nýbrž oddělením svého podílu od celku, tj. vytvoření nové věci. Z negativních podmínek soud neshledal výluky v podobě ujednání spoluvlastníků, pořízení pro případ smrti, rozhodnutí soudu nebo nevhodnost doby či vznik újmy jen některému ze spoluvlastníků, ostatně tyto výluky nebyly žádným z účastníků ani tvrzeny. Analogií ustanovení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví při rozdělení společné věci soud dále zkoumal dělitelnost pozemku dle kritéria „dobře možného“, kdy zohlednil faktickou a technickou proveditelnost dělení orné půdy a její opodstatnění s ohledem na kritérium velikosti (36 520 m2; podíl žalobce 1/5, tj. 7 304 m2), tvar a polohu včetně zajištění přístupu, aby pozemek i nadále mohl sloužit svému účelu, aniž by došlo ke snížení jeho hodnoty a dospěl k závěru, že s ohledem na napojení na veřejně přístupnou cestu z jižní a východní strany se jeví jako jakýkoli způsob oddělení (ať už horizontální či vertikální) jako dobře možný, přičemž při zohlednění spoluvlastnictví žalobce k přilehlému lesu (parc. , číslo, ) a jeho předběžnému návrhu na rozdělení se jeví jako logické, aby žalobci soud přikázal nejzápadnější část pozemku parc. , číslo, tak, aby budoucí oddělené parcely jak orné půdy, tak i lesu, tvořily jeden funkční celek a nedocházelo ke komplikacím např. v podobě zřizování nezbytné cesty. S ohledem na všechny výše popsané a rozvedené důvody ve spojení s pasivním přístupem některých žalovaných soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná a lze jí vyhovět. Veden těmito závěry soud žalobcův podíl oddělil ze stávajícího spoluvlastnictví a přikázal mu do výlučného vlastnictví nově vymezený pozemek parc. , číslo, , o výměře 7 304 m2 (zcela odpovídající velikosti jeho podílu), oddělený z původního pozemku parc. , číslo, , vše orná půda, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , dle geometrického plánu , číslo, vypracovaném , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , který je nezbytnou přílohou tohoto rozsudku. Zbývající část pozemku parc. , číslo, , o výměře 29 216 m2, zmenšenou o oddělenou část žalobcova podílu, soud přikázal do podílového spoluvlastnictví žalovaných dle velikosti jejich podílů (výrok I., II. a III.)

14. Výrok o nákladech řízení by měl oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, pouze tehdy, byl-li návrh na zrušení spoluvlastnictví za podmínek upravených v ust. § 1140 odst. 2 o. z. zamítnut. S ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. I. ÚS 262/20 a ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 404/22 v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví musí být vlastnické právo každého ze spoluvlastníků v souladu s čl. 11 odst. 1 LZPS chráněno stejnou měrou. Vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li soud o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, mající v řízení s povahou iudicii duplicis totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků. Žádný z účastníků by výsledkem takového řízení neměl po finanční stránce ztrácet a neměl by odcházet od soudu s jinou majetkovou hodnotou, než se kterou do řízení vstoupil a jedinou majetkovou ztrátu, kterou utrpí každý z účastníků je „pouze“ ve vynaložení vlastních nákladů řízení. Citované nálezy Ústavního soudu jsou plně aplikovatelné také pro řízení o oddělení ze spoluvlastnictví, a proto soud rozhodl ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

15. O nákladech státu soud rozhodl dle § 148 odst. 1 o. s. ř., podle něhož stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Státu byla přiznána náhrada nákladů řízení, které mu vznikly v souvislosti s vypracováním geometrického plánu ve výši 12 000 Kč. Jelikož v řízení o oddělení ze spoluvlastnictví nelze stanovit úspěch či neúspěch, resp. soud by zásadně neměl přiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků (s odkazem na nález Ústavního soudu ČR ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. I. ÚS 262/20 a ze dne 5. 4. 2022, sp. zn. IV. ÚS 404/22), zavázal soud všechny účastníky k úhradě nákladů státu ve shodné výši, tj. k úhradě částky 2 000 Kč každého z nich s pariční lhůtou 3 dny (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.).