11 C 141/2020

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Martinem Pavlíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o náhradu škody a nemajetkové újmy

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 4 399 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 300 000 Kč jako nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Frýdek-Místek (dále jen„ katastrální úřad“). Svou žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] zaslala žalovanému žádost o odškodnění podle zákona č. 89/1998 Sb., v níž žádala náhradu majetkové a nemajetkové újmy vzniklé v souvislosti se zápisem Dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne [datum] do katastru nemovitostí, kterou uzavřeli pan [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení] a žalobkyně formou notářského (NZ [číslo], [spisová značka]), neboť katastrální úřad rozhodnutím o povolení vkladu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], s účinky vkladu ke dni [datum], bez jakéhokoli vysvětlení nepřevedl věcné břemeno cesty podle odstupní smlouvy ze dne [datum] (č. d. [číslo]), jenž bylo do té doby zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec]. Vzhledem k tomu, že jí žalovaný přípisem ze dne [datum] sdělil, že její žádost je nedůvodná, rozhodla se žalobkyně podat žalobu ke zdejšímu soudu.

2. V rámci doplnění žaloby uvedla žalobkyně, že k její žádosti ze dne [datum] vydal katastrální úřad oznámení o opravě chyby v údajích v katastru nemovitostí evidované pod [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], ve kterém sdělil, že katastrální úřad chybně nerozepsal právo odpovídající věcnému břemeni cesty pěší, vozové a hnaní dobytka dle č. d. [číslo] i pro parcelu [číslo] která vznikla oddělením od parcely [číslo]. K žádosti žalobkyně ze dne [datum] vydal katastrální úřad oznámení o opravě chyby v údajích katastru nemovitostí evidované pod [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], ve kterém sdělil, že na nově vzniklém LV nebyl spolu s parcelami převeden zápis práva odpovídající věcnému břemeni cesty pěší, vozové a hnaní dobytka dle č. d. [číslo], a proto vyhověl žádosti žalobkyně a provedl opravu chybných údajů. V pořadí druhým rozhodnutím [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] Zeměměřický a katastrální inspektorát v [obec] (dále jen„ ZKI“) zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí katastrálního úřadu [číslo jednací] ze dne xanon [číslo], který nevyhověl žádosti žalobkyně týkající se opravy údajů v katastru nemovitostí. Žalobkyně tak má za to, že tímto rozhodnutím bylo dotčeno i oznámení o opravě chyby [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které se tím stalo nesprávné, resp. nezákonné, a to vzhledem k tomu, že na obsahu správního spisu sp. zn. OR [číslo] [rok] [číslo] je založen i rozsudek [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a navazující rozsudek [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kdy nadále nedošlo k nápravě nepřenesení všech údajů dle notářského zápisu ze dne [datum] do katastru nemovitostí. S ohledem na výše uvedené skutečnosti žalobkyni vznikla a stále vzniká majetková i nemajetková újma. Nemajetkovou újmu, za níž požaduje zadostiučinění ve výši 300 000 Kč, žalobkyně spatřuje v nejistotě ohledně výsledku řízení.

3. Žalovaný sdělil, že uplatněný nárok neuznává, a to ani částečně. Své podání odůvodnil tím, že dne [datum] došel návrh katastrálnímu úřadu na vklad vlastnického právo na podkladě Dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, kterou uzavřeli dne [datum] formou notářského zápisu pan [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení] a žalobkyně. Návrhu byla přidělena sp. zn. V [číslo] Dohodou došlo k vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem na LV [číslo] všechny pro k. ú. [obec] u [obec], přičemž po provedení vkladu došlo ke zrušení [list vlastnictví] a k zápisu nemovitostí dotčených dohodou na LV účastníků. Věcné břemeno ze zrušeného [list vlastnictví] nebylo na LV účastníků vyznačeno. Na návrh žalobkyně ze dne [datum] došlo k doplnění zápisu práva cesty přes pozemek parc. [číslo] ve prospěch pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalobkyně ([číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]). Proti tomuto oznámení o opravě chyb nebyl podán žádný nesouhlas. Na základě podání žalobkyně ze dne [datum] provedl katastrální úřad další změnu zápisu v katastru, se kterou žalobkyně vyslovila nesouhlas, proto katastrální úřad dne [datum rozhodnutí] vydal rozhodnutí [číslo jednací], proti kterému podala žalobkyně odvolání, neboť měla za to, že právo cesty mělo na základě odstupní smlouvy existovat pro všechny ostatní pozemky, které byly původně zapsány v knihovní vložce [číslo] ZKI napadené rozhodnutí zrušil a ve svém rozhodnutí [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vyslovil, že zápis věcného břemene byl proveden chybně a neměl být vyznačen, protože zřízení věcného břemene pouze odkazem na knihovní vložku [číslo] bylo podle tehdy platných zákonů (občanský zákoník č. 141/1950 Sb.) nedostačující. V následném rozhodnutí katastrální úřad ze dne xanon [číslo], [číslo jednací] zápis věcného břemene a jemu odpovídajícího práva cesty zrušil s tím, že se nejedná o chybu v katastrálním operátu. ZKI odvoláním žalobkyně napadené rozhodnutí potvrdil dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], proti kterému nebyla podána správní žaloba. Dne [datum] podala žalobkyně nový návrh na opravu chyby, kterým se domáhala opět zápisu věcného břemene do katastru nemovitostí. Po nesouhlasu žalobkyně s neprovedením opravy bylo vydáno rozhodnutí [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým katastrální úřad návrhu na opravu nevyhověl, když se nejedná o chybu. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno ze strany ZKI rozhodnutím [číslo jednací] [č. j.] [číslo] ze dne [datum]. Poté byla podána správní žaloba, kterou [název soudu] rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] zamítnul a následně žalobkyně podala kasační stížnost, která byla zamítnuta rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Na základě výše uvedeného má žalovaný za to, že se nedopustil nesprávného úředního postupu při zápisu Dohody o zrušení a vypořádaní podílového spoluvlastnictví, když rozhodnutí o vkladu sp. zn. V [číslo] ani rozhodnutí o opravě chyb ze dne xanon [číslo], kterým byl zápis věcného břemene z katastru nemovitostí opět odstraněn, nebylo zrušeno, a proto žalobkyně ve věci nedisponuje žádným odpovědnostním titulem. Nemajetková škoda ze strany žalobkyně nebyla prokázána, ani není zřejmé, jakým způsobem byla vypočtena žalovaná částka. V neposlední řadě žalovaný vznáší námitku promlčení uplatněného nároku (nemajetkové újmy), když objektivní promlčecí doba skončila [datum] a žaloba byla podána [datum]. S ohledem na výše uvedené má žalovaný za to, že žaloba by měla být v celém rozsahu zamítnuta.

4. U ústního jednání konaného dne [datum] obě procesní strany setrvaly na svých návrzích. Žalobkyně doplnila, že v únoru [rok] podala novou žádost katastrální úřadu o opětovné projednání řízení vedeného pod sp. zn. OR [číslo] [rok]. Katastrální úřad usnesením ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] řízení zastavil, následně podala odvolání a ZKI rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [č. j] [číslo] [rok] odvolání žalobkyně zamítl a potvrdil rozhodnutí katastrálního úřadu. Proti tomuto rozhodnutí žalobkyně podala dne [datum] správní žalobu ke [název soudu] a řízení stále probíhá pod sp. zn. [spisová značka]. Z toho důvodu má žalobkyně za to, že námitka promlčení není důvodná, nemohla uplynout subjektivní ani objektivní lhůta a námitka je také v rozporu s dobrými mravy. Dále žalobkyně navrhovala výslech svědků označených jako [obec] a [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] a [jméno] [příjmení] k objasnění skutečnosti, že tito svědci jsou v dobré víře a že byli oprávněni žádat o nabytí pozemku i o stavbu, když pozemky vznikly v době rozhodování katastrálního úřadu pod sp. zn. OR [číslo] [rok].

5. Žalovaný setrval na svém písemném vyhotovení, navrhoval zamítnout žalobu v celém rozsahu. Na vznesené námitce promlčení také setrval, když má za to, že žaloba byla podána nejen po uplynutí objektivní promlčecí lhůty počítané od [datum], kdy byl vklad práva zapsán do katastru nemovitostí, ale i po uplynutí subjektivní promlčecí lhůty, která začala běžet ode dne [datum], kdy nabylo právní moci rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v [obec] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. K nově zahájenému řízení vedenému pod sp. zn. OR [číslo] [rok], které je již pravomocně ukončeno, žalovaný sdělil, že toto řízení nemůže mít vliv na právě probíhající spor, když v řízení sp. zn. OR [číslo] [rok] žalobkyně napadla toliko procesní rozhodnutí o zastavení řízení. Sám krajský soud dovodil, že současné postavení, ve kterém se aktuálně nachází žalobkyně, si žalobkyně způsobila sama, když vyslovila nesouhlas proti opravě zápisu v katastru nemovitostí a domáhala se nové opravy a to zcela nedůvodně. Z toho důvodu chybí v daném případě i příčinná souvislosti mezi tvrzenou škodou (nemajetkovou újmou) a postupem žalovaného.

6. Soud žádosti o přerušení řízení učiněné žalobkyní u ústního jednání z důvodu probíhajícího nového řízení před správními orgány pod sp. zn. OR [číslo] [rok], kdy v současné chvíli rozhoduje [název soudu] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] a žalobkyně budoucí rozhodnutí [název soudu] považuje za předběžnou otázku, nevyhověl a návrh zamítnul, neboť předmětem tohoto řízení není procesní rozhodnutí správního orgánu pod sp. zn. OR [číslo] [rok], a proto ani budoucí rozhodnutí [název soudu] nemůže mít vliv na řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka] u Okresního soudu ve Frýdku-Místku.

7. Na základě předložených listinných důkazů soud v rámci provedeného dokazování zjistil: -) Z listiny označené jako výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] u [obec] ze dne [datum], návrh na vklad práv k nemovitostem do katastru nemovitostí ze dne [datum] a notářského zápisu NZ [číslo], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], jehož přílohu tvoří geometrický plán, že pan [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení] a žalobkyně měli v podílovém spoluvlastnictví nemovitosti zapsané tehdy na [list vlastnictví] a že dne [datum] uzavřeli dohodu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a současně podali návrh na vklad práv k nemovitostem do katastru nemovitostí, kdy tato listina došla na katastrální úřad dne [datum]. -) Z oznámení o opravě chyby v údajích katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], že dne [datum] byla na katastrální úřad doručena žádost žalobkyně na doplnění zápisu věcného břemene cesty, kdy katastrální úřad žádosti vyhověl a zapsal právo odpovídající věcnému břemeni cesty pěší, vozové a hnaní dobytka k pozemku parc. [číslo] pro pozemek parc. [číslo] vzniklý na základě Usnesení soudu č. d. [číslo]. -) Ze žádosti žalobkyně ze dne [datum], oznámení o opravě chyby v údajích katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutí [stát. instituce], [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne 11. 3. 2011, odvolání žalobkyně ze dne [datum], rozhodnutí Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v [obec] č. j. ZKI-O-25/450/2011/34 ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutí [stát. instituce], [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne xanon [číslo] a z rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v [obec] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], že žalobkyně podala dopisem ze dne [datum] katastrálnímu úřadu žádost o zapsání věcného břemene práva cesty dle knihovní vložky [číslo]. Katastrální úřad v rámci oznámení o opravě chyby provedl změnu zápisu a to tak, že na dotčených LV bude evidováno věcné břemeno zatěžující pozemek parc. [číslo] ve prospěch pozemků dle katastrální vložky [číslo] v souladu s odstupní smlouvou č. d. [číslo]. Proti tomuto rozhodnutí vyslovila žalobkyně nesouhlas, katastrální úřad nesouhlasu nevyhověl a žalobkyně podala odvolání. Odvolací orgán napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil s odůvodněním, že zápis věcného břemene v katastrálním operátu na základě odstupní smlouvy ze dne [datum] (č. d. [číslo]) byl proveden chybně, neboť zřízení věcného břemene pouze s odkazem na knihovní vložku [číslo] bylo podle tehdy platných zákonů (občanský zákoník č. 141/1950 Sb.) nedostačující. V následném rozhodnutí se katastrální úřad řídil právním názorem ZKI a nesouhlasu žalobkyně vyhověl a zápis věcného břemene zrušil s tím, že se nejedná o chybu v katastrálním operátu. Napadené rozhodnutí ZKI potvrdil a toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. -) Ze žádosti žalobkyně ze dne [datum], rozhodnutí [stát. instituce], [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v [obec] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], rozsudku [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], rozsudku [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a z usnesení Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. [ústavní nález], že dne [datum] žalobkyně podala v pořadí již třetí návrh na opravu chyby zápisu věcného břemene na základě stejných skutečností (č. d. [číslo]), katastrální úřad nevyhověl žádosti žalobkyně (vydal oznámení o neprovedení opravy chyby), žalobkyně vyjádřila nesouhlas a katastrální úřad vydal rozhodnutí, kterým nesouhlasu žalobkyně nevyhověl. K odvolání žalobkyně [příjmení] potvrdil rozhodnutí katastrálního úřadu. Toto rozhodnutí žalobkyně napadla žalobou u [název soudu], který její žalobu zamítl, následně žalobkyně podala kasační stížnost, která byla Nejvyšším správním soudem zamítnuta a následovala ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl. -) Ze žaloby žalobkyně proti rozhodnutí správního orgánu ze dne [datum] a z vyjádření Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v [obec] k žalobě sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] [rok], že žalobkyně podala dne [datum] další žádost, v níž se domáhala provedení nového řízení a vydání nového rozhodnutí. Její žádost katastrální úřad usnesením [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zastavil a následně odvolací orgán zamítl odvolání žalobkyně rozhodnutím [číslo jednací] [č.j.] [číslo] [rok] ze dne [datum], proti kterému žalobkyně podala správní žalobu a v současnosti je vedeno řízení před [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. -) Z důkazu označeného jako Odpověď na žádost o náhradu škody a nemajetkové újmy Českého úřadu zeměměřického a katastrálního sp. zn. ČÚZK [číslo] ze dne [datum], že tento plně koresponduje s předchozími výše vypsanými důkazy a dále z něj vyplývá, že žalovaný nesouhlasí s nárokem žalobkyně na náhradu škody a nemajetkové újmy, když žádné z konečných rozhodnutí ZKI v této věci soudem (doposud) zrušeno nebylo.

8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl ke skutkovému závěru, podle něhož žalobkyně spolu s dalšími účastníky Dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne [datum] podala návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, čímž došlo k vypořádání podílového spoluvlastnictví. Následně žalobkyně zjistila, že v katastru nemovitostí nedošlo k zápisu věcného břemene cesty pěší, vozové a hnaní dobytka ze zrušeného [list vlastnictví] na nová LV v souladu s odstupní smlouvou ze dne [datum] (č. d. [číslo]), kterou bylo zřízeno věcné břemeno k pozemku parc. [číslo] pro k. ú. [obec] u [obec] pro všechny držitele nemovitostí zapsaných na knihovní vložce [číslo]. První žádosti žalobkyně na opravu zápisu věcného břemene ze dne [datum] katastrální úřad vyhověl vydáním oznámení o opravě chyby ze dne [datum]. Proti tomuto oznámení o opravě chyb nebyl podán žádný nesouhlas. Žalobkyně dne [datum] podala druhou žádost na opravu zápisu věcného břemene. Katastrální úřad jí opět vyhověl vydáním oznámení, proti kterému žalobkyně vyslovila nesouhlas. Katastrální úřad vydal rozhodnutí, proti kterému se žalobkyně odvolala a odvolací orgán (ZKI) rozhodnutí katastrálního úřadu zrušil a věc vrátil s odůvodněním, že zápis věcného břemene v katastrálním operátu na základě odstupní smlouvy ze dne [datum] (č. d. [číslo]) byl proveden chybně, neboť zřízení věcného břemene pouze s odkazem na knihovní vložku [číslo] bylo podle tehdy platných zákonů (občanský zákoník č. 141/1950 Sb.) nedostačující. Následné rozhodnutí katastrálního úřadu bylo v souladu s právním názorem ZKI a v souladu s nesouhlasem žalobkyně vzneseného proti oznámení, a proto zápis věcného břemene zrušil. Toto rozhodnutí potvrdil i ZKI, které nabylo právní moci dne [datum]. Proti tomuto rozhodnutí nebyla podána správní žaloba. Žalobkyně dne [datum] podala již třetí žádost na opravu zápisu věcného břemene, které katastrální úřad nevyhověl (ani oznámením ani rozhodnutím), odvolací orgán rozhodnutí katastrálního úřadu potvrdil a následně byla podána správní žaloba, kdy Krajský soud v Ostravě tuto žalobu zamítl, Nejvyšší správní soud kasační stížnost také zamítl a Ústavní soud ústavní stížnost odmítl. Dne [datum] žalobkyně podala čtvrtou žádost katastrálnímu úřadu, v níž se domáhala provedení nového řízení a vydání nového rozhodnutí. Katastrální úřad její žádost usnesením zastavil a odvolací orgán její odvolání zamítl. V současné době je u Krajského soudu v Ostravě podána správní žalobě proti poslednímu rozhodnutí odvolacího orgánu o zastavení řízení.

9. Žalobkyně navrhovala ve svém písemném podání ze dne [datum] výslech svědků označených jako [obec] a [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] a [jméno] [příjmení] k objasnění skutečnosti, že tito svědci jsou v dobré víře a že byli oprávněni žádat o nabytí pozemku i o stavbu, když pozemky vznikly v době rozhodování katastrálního úřadu pod [číslo jednací]. Vzhledem k tomu, že svědci měli vypovídat ke skutečnostem, které nejsou předmětem tohoto řízení a nemohou tak sloužit k objasnění věci, soud návrhu žalobkyně nevyhověl a tento důkazní prostředek zamítnul.

10. Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen„ OdpŠk“, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

11. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

12. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

13. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

14. Podle § 8 odst. 4 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, účinného do 31. 12. 2013, oznámení o provedené opravě nebo o tom, že opravu na návrh neprovedl, protože se nejedná o chybu, doručí katastrální úřad vlastníkovi a jinému oprávněnému. Podle odst. 5 sdělí-li do 30 dnů od doručení oznámení vlastník nebo jiný oprávněný katastrálnímu úřadu, že s provedenou opravou nebo s tím, že se nejedná o chybu, nesouhlasí, vydá katastrální úřad rozhodnutí ve věci. Proti rozhodnutí je možno podat odvolání k zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu, v jehož obvodu je dotčená nemovitost.

15. Podle § 36 odst. 3 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, účinného od 1. 1. 2014, oznámení o provedené opravě nebo o tom, že opravu na návrh neprovedl, protože se nejedná o chybu, doručí katastrální úřad vlastníkovi a jinému oprávněnému. Současně je poučí o možnosti postupu podle odstavce 4. Podle odst. 4 sdělí-li do 30 dnů od doručení oznámení vlastník nebo jiný oprávněný katastrálnímu úřadu, že s provedenou opravou nebo s tím, že se nejedná o chybu, nesouhlasí, vydá katastrální úřad rozhodnutí ve věci.

16. Vznik škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. je třeba rozumět nejen škodu (majetkovou), ale i nemajetkovou újmu, která musí být ve vztahu příčinné souvislosti se škodní událostí. Odpovědnost státu je objektivní odpovědností a rozlišuje dle ust. § 8 dvě základní formy, a to odpovědnost za školu způsobenou a) nezákonným rozhodnutím a b) nesprávným úředním postupem. Objektivní odpovědnosti (bez ohledu na zavinění) se stát nemůže zprostit, jestliže jsou kumulativně splněny tři podmínky: a) nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup, b) vznik škody či nemajetkové újmy a c) příčinná souvislost mezi vydáním nezákonného rozhodnutí či nesprávným úředním postupem a vznikem škody či nemajetkové újmy. Existence těchto podmínek musí být v soudním řízení bezpečně prokázána a nepostačuje pouhá pravděpodobnost o splnění některé z nich. Důkazní břemeno v tomto případě leží na poškozeném (žalobkyni).

17. Ustanovení § 8, resp. § 36 katastrálního zákona popisuje procesní postup při provádění opravy chyby, který je blíže upraven katastrální vyhláškou č. 26/2007 Sb., resp. vyhl. č. 357/2013 Sb. Na podnět žadatele vydá katastrální úřad oznámení o opravě chyby (které není rozhodnutím), a pokud s tímto oznámením žadatel (vlastník či jiný oprávněný) vysloví nesouhlas, poté zahájí katastrální úřad formální správní řízení a vydá rozhodnutí ve věci, proti kterému je možno podat odvolání k zeměměřičskému a katastrálnímu inspektorátu jako odvolacímu orgánu.

18. S ohledem na zjištěný skutkový závěr soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou není důvodný a nelze mu vyhovět. Žalobkyně se v řízení původně domáhala po žalovaném náhrady škody a nemajetkové újmy. V doplnění upřesnila, že žádá toliko nemajetkovou újmu ve výši 300 000 Kč, když má za to, že žalovaný vydal dne [datum] oznámení o opravě chyby v údajích v katastru nemovitostí [číslo jednací], které se následným výmazem věcného břemene stalo nesprávným, resp. nezákonným a s ohledem na nejistotu výsledku správní řízení ji nejen vznikla, ale i stále vzniká škoda v podobě nemajetkové újmy, kterou vyčíslila na částku 300 000 Kč. Dle § 5 OdpŠk je obligatorní podmínkou uplatnění škody po státu existence nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, vzniku škody a příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem a předmětnou škodu, ať už majetkovou či nemajetkovou újmou. Dle § 8 OdpŠk nárok lze uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Dle § 8, resp. § 36 katastrálního zákonu oznámení o opravě chyb není rozhodnutí. Rozhodnutí vydává katastrální úřad až následně na základě podaného nesouhlasu proti vydanému oznámení. Žalobkyní označené oznámení [číslo jednací] ze dne 1. 7. 2010 jako nezákonné nesplňuje podmínky § 5 ve spojení s § 8 OdpŠk, neboť se s ohledem § 8, resp. § 36 katastrálního zákona nejedná o rozhodnutí. Rozhodnutí bylo ve věci vydáno vždy až po vysloveném nesouhlasu žalobkyně s oznámením. I přes skutečnost, že žalobkyně podala katastrálnímu úřadu od roku [rok] do současnosti celkem tři podněty k opravě chyb v katastrálním operátu a jeden podnět k obnovení řízení, tak v řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by došlo k vydání rozhodnutí, které nabylo právní moci a následně bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Nesprávný úřední postup nebyl žalobkyní namítán. S ohledem na nesplnění první ze tří kumulativně obligatorních podmínek uplatnění škody po státu vyplývajících z ust. § 5 OdpŠk se soud již nezabýval vyčíslením nemajetkové újmy, když v řízení nebylo prokázáno, že došlo k vydání nezákonného rozhodnutí žalovaným. Z téhož důvodu se soud nezabýval ani vznesenou námitkou promlčení a skutečností, zda nárok žalobkyně je či není promlčen, zda uplynula subjektivní či objektivní promlčecí lhůta ve smyslu § 32 OdpŠk. S ohledem na výše uvedené skutečnosti byla žaloba soudem jako nedůvodná v celém rozsahu zamítnuta.

19. Výrok o nákladech řízení pak má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci měl žalovaný plný úspěch, proto je žalobkyně povinna uhradit mu plné náklady řízení. Tyto celkové náklady řízení činí částku 4 399 Kč a jsou představovány cestovným ve výši 3 499 Kč (jízdné na trase [obec] [obec] dne [datum] ve výši 419 Kč, nocležné dne [datum] ve výši 2 697 Kč, jízdné [obec] - [obec] dne [datum] ve výši 44 Kč a jízdné na trase [obec] [obec] dne [datum] ve výši 339 Kč) a částkou ve výši 900 Kč jako náklady nezastoupeného účastníka mající oporu v § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb., které se skládají ze tří úkonů po 300 Kč, a to vyjádření k žalobě, příprava účasti na jednání a účast na jednání dne [datum] s tím, že ve zbytku se žalovaný práva na náhradu nákladů řízení vzdal. S ohledem na tyto závěry byla žalobkyně zavázána zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku v souhrnné výši 4 399 Kč.