Okresní soud ve Frýdku-Místku · Rozsudek

11 C 155/2022

č. j. 11 C 155/2022-15

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-10-25 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSFM:2022:11.C.155.2022.1

Citované zákony (11)

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Martinem Pavlíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 195 487,24 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 195 487,24 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 448 Kč od 13. 5. 2021 do 18. 11. 2021 a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 194 287,24 Kč od 19. 11. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 41 361,20 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 195 487,24 Kč (skládající se z jistiny ve výši 194 287,24 Kč a poplatků ve výši 1 200 Kč) s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného úroku ve výši 5 448 Kč od 13. 5. 2021 do 18. 11. 2021 a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 194 287,24 Kč od 19. 11. 2021 do zaplacení, když žalovanou částku měl žalovaný dlužit na základě smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 14. 3. 2019, na jejímž základě žalobkyně zřídila a vedla žalovanému účet stavebního spoření a dále poskytla dne 25. 3. 2019 žalovanému úvěr ze stavebního spoření (překlenovací úvěr) ve výši 201 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet č. [bankovní účet] a č. [bankovní účet] za účelem splácení úvěru nebo půjčky použitých na financování bytových potřeb. Žalovaný se zavázal dle smlouvy hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 903 Kč, a to vždy nejpozději do posledního pracovního dne kalendářního měsíce a zároveň se zavázal k měsíční splátce spoření ve výši 471 Kč se stejnou splatností, přičemž těmito splátkami se žalovaný zavázal splácet nejen jistinu úvěru, ale dále též (smluvní) úroky ve výši 5,39 % ročně, úroky z prodlení, poplatky, smluvní pokuty, náklady a další služby spojené s vedením úvěrového účtu a poskytnutím úvěru. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení. Žalobkyně byla oprávněna v souladu s úvěrovými podmínkami odstoupit od úvěrové smlouvy a požadovat vrácení všech nebo části poskytnutých peněžních prostředků (jistiny) včetně příslušenství. Jelikož žalovaný neuhradil zcela žádnou splátku za měsíce 03/2021, 04/2021, 06/2021, 08/2021, 09/2021 a 10/2021 využila žalobkyně svého práva a prohlásila úvěr za zcela splatný, a to ke dni dopisem určeném, tj. 18. 11. 2021, neboť se žalovaní ocitli v prodlení se splácením více než dvou splátek úvěru zároveň. Žalovaní se tak počínaje dnem následujícím se dostal do prodlení se zaplacením celého dluhu. V souladu s platným právním řádem pak byla dlužná částka nadále úročena vedle řádného úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Na základě akvizice společnosti [právnická osoba] skupinou [jméno] ze dne 1. 4. 2020 se žalobcem stala společnost [právnická osoba] Žalovaný ke dni podání žaloby neuhradil na dlužnou pohledávku ničeho, a to i přesto, že se ho žalobkyně pokoušela kontaktovat a dohodnout s ním zaplacení dluhu např. formou splátkového kalendáře, na což žalovaný nereagoval, jakož nereagoval ani na předžalobní výzvu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud usnesením ze dne 4. 7. 2022 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 21. 7. 2022 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vhozením do domovní schránky, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě.

4. Soud ve věci provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, a to listinou označenou jako smlouva o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření [číslo] ze dne 25. 2. 2019 uzavřená dne 14. 3. 2019, podmínky pro poskytování úvěrů Wüstenrot – stavební spořitelnou, a.s. (účinnost ke dni 1. 4. 2018), oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 19. 11. 2021, stav překlenovacího účtu [číslo] ke dni odstoupení, předžalobní výzva ze dne 25. 2. 2022 a podací arch České pošty ze dne 25. 2. 2022. Po provedeném dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaný a žalobkyně (t. č. pod [právnická osoba] - stavební spořitelna, a. s.) uzavřeli dne 14. 3. 2019 smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření [číslo] ze dne 25. 2. 2019, na základě které žalobkyně zřídila a vedla žalovanému účet stavebního spoření, jakož i mu poskytla překlenovací úvěr celkem ve výši 201 000 Kč, který mu vyplatila dne 25. 3. 2019, a to za účelem splácení úvěru nebo půjčky použitých na financování bytových potřeb. Žalovaný se zavázal dle smlouvy hradit poskytnutý úvěr ze stavebního spoření formou pravidelných měsíčních splátek úroků ve výši 903 Kč a měsíčních splátek povinného spoření ve výši 471 Kč, obojí vždy nejpozději do posledního pracovního dne kalendářního měsíce, přičemž těmito splátkami se žalovaný zavázal splácet nejen poskytnutou jistinu úvěru, ale též příslušenství. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se s hrazením splátek do prodlení, když neuhradil žádnou splátku za měsíce 03/2021, 04/2021, 06/2021, 08/2021, 09/2021 a 10/2021. Žalobkyně v souladu s úvěrovými podmínkami využila svého oprávnění odstoupit od úvěrové smlouvy a požadovat vrácení všech poskytnutých peněžních prostředků (jistiny) včetně příslušenství, což žalobkyně učinila ke dni 18. 11. 2021, a tuto skutečnost žalovanému oznámila dopisem ze dne 19. 11. 2021. Žalovaný se tak počínaje dnem následujícím po zesplatnění (tj. 19. 11. 2021) dostal do prodlení se zaplacením celého dluhu, přičemž dlužná částka je nadále úročena vedle řádného úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Žalovaný dlužnou částku neuhradili i přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

7. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle § 5 odst. 2 zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření (dále jen„ zákon o stavebním spoření“), účastník má právo na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření na financování bytových potřeb (dále jen„ úvěr ze stavebního spoření“) po splnění podmínek tohoto zákona a podmínek stanovených stavební spořitelnou ve všeobecných obchodních podmínkách, zejména po splnění předpokladů zajištění jeho návratnosti.

10. Podle § 5 odst. 3 zákona o stavebním spoření úvěr ze stavebního spoření může být stavební spořitelnou poskytnut a účastníkem použit pouze na financování bytových potřeb. Financováním bytových potřeb účastníka se rozumí i financování bytových potřeb osob blízkých. Za osobu blízkou se pro účely tohoto zákona považuje příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel.

11. Po právní stránce soud posoudil danou věc ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Úvěrová smlouva uzavřená dne 14. 3. 2019 obsahovala veškeré podstatné náležitosti, které byly zákonem vyžadovány, tj. určení věřitele a dlužníka, určení částky nebo limitu úvěru v stanovené měně, závazek věřitele poskytnout peněžní prostředky a závazek dlužníka k vrácení částky úvěru a zaplacení úroku, jakož i účel poskytnutí úvěru, kterým byly bytové potřeby, a jedná se tak o platnou smlouvu o úvěru ze stavebního spoření, resp. překlenovacího úvěru dle § 2395 o. z. ve spojení s § 5 odst. 2 a 3 zákona o stavebním spoření. Na základě čl. II ve spojení s čl. III této úvěrové smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému překlenovací úvěr ve výši 201 000 Kč s pevnou roční úrokovou sazbou až do přidělení cílové částky ve výši 5,39 % ročně, a to výhradně na účel sjednaný v čl. II odst. 3 smlouvy, tj. na účel splácení úvěru nebo půjčky použitých na financování bytových potřeb. Dle čl. II odst. 2 úvěrové smlouvy byl žalovaný povinen uhradit poskytnutý úvěr včetně příslušenství, úhrady za služby věřitele a prováděné úkony účtované podle sazebníku. Dne 25. 3. 2019 byla žalovanému poskytnuta částka z překlenovacího úvěru ve výši 201 000 Kč, přičemž měsíční splátka úvěru a úroku byla sjednána na 1 374 Kč a měla být hrazena bezhotovostním převodem nejpozději do posledního pracovního dne kalendářního měsíce. Předpokládaný termín splatnosti překlenovacího úvěru byl dne 28. 2. 2023. Žalovaný nesplnil povinnost plynoucí z úvěrové smlouvy, když neuhradil žádnou splátku úvěru za měsíce 03/2021, 04/2021, 06/2021, 08/2021, 09/2021 a 10/2021, přičemž žalobkyně v souladu s čl. IX odst. 2, 3 úvěrových podmínek oprávněně odstoupila od úvěrové smlouvy, když žalovaný nedodržel závazek vyplývající z úvěrové smlouvy (splácet poskytnutý úvěr řádně a včas) a byl v prodlení s úhradou více než dvou splátek, a požadovala okamžité splacení úvěru s příslušenstvím ke dni 18. 11. 2021, kdy dluh na jistině činil 194 287,24 Kč. Zesplatnění úvěru žalovanému žalobkyně oznámila dopisem ze dne 19. 11. 2021. Žalovaný se tedy dnem následujícím po zesplatnění, tj. 19. 11. 2021, dostal do prodlení s úhradou celého dluhu, když do podání žaloby neuhradil přes výzvu žalobkyně ničeho, a s ohledem na tuto skutečnost má žalobkyně dle § 1970 o. z. právo i na úrok z prodlení. Z tohoto důvodu byl žalovaný rovněž zavázán k úhradě zákonného úroku z prodlení od 19. 11. 2021 a s ohledem na vše výše uvedené tak bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno.

12. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na už delší dobu trvání dluhu, jakož i pasivní postoj žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.

13. Výrok o nákladech řízení má oporu v § 142 odst. 1 o. s. ř, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci byla plně procesně úspěšná žalobkyně, a proto jí soud přiznal náklady řízení a zavázal žalovaného, aby jí nahradil na nákladech řízení částku 41 361,20 Kč, z toho 33 541,20 Kč za náklady právního zastoupení (tj. 3 úkony právní služby po 8 940 Kč jako sazby odměny za právní zastupování dle § 8 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a za návrh ve věci samé, přičemž k takto vyúčtovaným částkám požadovala žalobkyně přiznat 21 % DPH ve výši 5 821,20 Kč) a 7 820 Kč za soudní poplatek, jež žalobkyně rovněž žádala přiznat. Žalobkyně soudu předložila osvědčení o registraci k DPH. Celkovou částku 41 361,20 Kč je pak žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě 3 dnů, a to k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.