11 C 159/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Martin Pavlík ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený obecnou zmocněnkyní Jméno zmočněnkyně bytem Adresa zmočněnkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o určení vlastnictví

I. Žaloba, aby soud určil, že nemovité věci, a to pozemek parc. č. , číslo, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č. p. , číslo, , rodinný dům, pozemek parc. č. , číslo, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p. / č. e., jiná stavba a pozemek parc. č. , číslo, , ostatní plocha, vše v k. ú. a obci , adresa, , patří do vlastnictví žalobce, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se podanou žalobou doručenou původně k Okresnímu soudu v Ostravě dne 25. 4. 2022 domáhal, aby soud určil, že nemovité věci, a to pozemek parc. č. , číslo, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č. p. , číslo, , rodinný dům, pozemek parc. č. , číslo, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p. / č. e., jiná stavba a pozemek parc. č. , číslo, , ostatní plocha, vše v k. ú. a obci , adresa, , patří do vlastnictví žalobce s odůvodněním, že žalobce v uzavřel dne 4. 6. 1991 se svými rodiči, , jméno FO, a , jméno FO, jako dárci, darovací smlouvu formou notářského zápisu (, číslo, , , číslo, ). Následně pro rozpory v rodině mělo dojít k odvolání daru ze strany dárců (rodičů žalobce) a následně byly podány dvě žaloby na určení vlastnictví, a to k Okresnímu soudu v Ostravě a ve Frýdku-Místku. Obě byly následně vzaty zpět a nemovité věci tak nadále vlastnil žalobce. Dne 3. 8. 2000 mělo dojít k „vrácení daru zpět“ formou notářského zápisu (, číslo, , , číslo, ), kterým došlo k navrácení darovaných nemovitostí zpět do vlastnictví původních dárců. Žalobci tento notářský zápis není znám, nikdy u něj nebyl přítomen, nikdy s ním nesouhlasil, ani jej nepodepsal. Podpis považuje za zfalšovaný, a proto podal trestní oznámení. Podané žaloby na učení vlastnictví byly vzaty zpět. Výše specifikované nemovitosti byly následně převedeny na základě darovací smlouvy ze dne 12. 3. 2008 na , jméno FO, (roz. , jméno FO, ) a poté na žalovaného darovací smlouvou ze dne 24. 7. 2020. Žalobce tyto darovací smlouvy považuje za neplatné, proto podal k Okresnímu soudu v Ostravě žaloby, avšak nebyl úspěšný. Žalobce také spatřuje pochybnosti u listin získaných od katastrálního úřadu týkající se vrácení daru. Závěrem upozornil na skutečnost, že předmětné nemovitosti jsou ve velmi zdevastovaném stavu a byl na ně vydán exekuční příkaz k prodeji.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Na základě předložených listinných důkazů soud v rámci provedeného dokazování zjistil:- Z notářského zápisu sp. zn. , číslo, a , číslo, ze dne 4. 6. 1991, že dne 4. 6. 1991 manželé , jméno FO, a , jméno FO, , jako dárci a oprávnění z věcného břemene, a žalovaný, jako obdarovaný a povinný z věcného břemene, uzavřeli darovací smlouvu formou notářského zápisu, jejímž předmětem byly nemovité věci zapsané na LV č. , číslo, pro k. ú. , adresa, , tj. rodinný dům č. p. , číslo, s hospodářskou budovou, oplocením, venkovními úpravami, porosty a pozemky na parc. č. , číslo, zastavěná plocha a parc. č. , číslo, zahrada. Dárci darovali veškeré nemovitosti s příslušenstvím a obdarovaný tento dar přijal. Součástí smlouvy bylo i zřízení doživotního bezplatného práva bydlení pro dárce.- Z prohlášení o vrácení daru sp. zn. , číslo, a , číslo, ze dne 8. 10. 1998, že dne 8. 10. 1998 formou notářského zápisu učinili manželé , jméno FO, a , jméno FO, prohlášení o vrácení daru vůči žalobci ve smyslu ust. § 630 občanského zákoníku, kdy darovací smlouvou ze dne 4. 6. 1991 darovali svému synovi (žalobci) nemovitosti zapsané na LV č. , číslo, pro k. ú. , adresa, . Prohlásili, že žalobce se vůči nim soustavně dopouštěl jednání, které hrubě porušuje dobré mravy, a to zejména tím, že s nimi fakticky přerušil veškerý styk, nereagoval na pozvání, nenavštěvoval rodiče, nezvedal telefony, nezajímal se o stav darovaných nemovitostí, ani se nepodílel na jejich údržbě, aby v nemovitostech dárci mohli dožít v provozuschopném stavu, to vše s odůvodněním „pro nedostatek času“.- Z notářského zápisu vrácení daru zpět sp. zn. , číslo, a , číslo, ze dne 3. 8. 2000, že dne 3. 8. 2000 byl sepsán notářský zápis s názvem vrácení daru zpět, kde bylo zopakováno, že žalobce se stal vlastníkem nemovitostí na LV č. , číslo, pro k. ú. , adresa, darovací smlouvou ze dne 4. 6. 1991 a že dne 8. 10. 1998 manželé , jméno FO, učinili prohlášení o vrácení daru. Manželé , jméno FO, se dostavili k notáři, aby požádali o sepsání žádosti o vrácení daru, aby byli zapsáni v katastru nemovitostí opět jako vlastníci. Žalobce s vrácením daru souhlasil, jakožto i se zastavením soudního řízení. Listinu podepsali všichni účastníci. Téhož dne byla tato listina odeslána i katastrálnímu úřadu s žádostí o zápis záznamem.- Ze spisu PČR, č. j. , číslo, , a to z návrhu na uložení věci ze dne 21. 12. 2022, že žalobce podal podnět policejnímu orgánu, že došlo k trestnému činu podvodu zfalšováním jeho podpisu v notářském zápisu o vrácení daru ze dne 3. 8. 2000. Žalobce u policie vypověděl, že nemovitosti dostal darem v roce 1991, ale až v roce 2020 se dozvěděl, že mu nemovitosti nepatří, že v tomto období jej postihla mrtvička, a proto podal oznámení až nyní. , jméno FO, sdělila, že na základě špatných rodinných zkušeností se rodiče žalobce rozhodli pro vrácení daru a že o této skutečnosti žalobce, celá rodina i sousedé v okolí věděli již od roku 2000. Notářka , tituly před jménem, , jméno FO, sdělila, že žalobce byl ztotožněn a osobně přítomen při podepisování notářského zápisu ze dne 3. 8. 2000. Dále bylo zjištěno, že dne 4. 11. 1998 rodiče žalobce podali na katastrální úřad návrh ke změně vlastníka nemovitostí na LV č. , číslo, pro k. ú. , adresa, v jejich prospěch, kde přiložili prohlášení o vrácení daru. V současné době jsou nemovitosti ve vlastnictví žalovaného, které je nabyl na základě darovací smlouvy ze dne 20. 7. 2020. Na základě výše uvedených skutečností policejní orgán zjistil, že nebyl spáchán žádný trestný čin ani přestupek.- Ze spisu PČR, č. j. , číslo, , a to z úředního záznamu ze dne 3. 5. 2023, že na základě opakovaných žádostí žalobce bylo provedeno dodatečné šetření a vyžádány od Okresního soudu ve Frýdku-Místku spisy týkající se určení vlastnictví a dědictví po rodičích žalobce. Ze spisu sp. zn. 46 D 1187/2013 ve věci zesnulého , jméno FO, bylo zjištěno, že řízení bylo zastaveno pro nedostatek majetku. Ze spisu sp. zn. 46 D 473/2019 po zesnulé , jméno FO, , že dědici byli žalobce a , jméno FO, . Předmětem dědictví byl zůstatek na osobním účtu ve výši 42 005,50 Kč, přičemž žalobce z tohoto ničeho nepožadoval. Žaloba vedená pod sp. zn. 15 C 338/99 o určení vlastnictví byla tehdejšími navrhovateli (rodiči žalobce) vzata zpět a řízení zastaveno. Policejní orgán takto zjistil další rozpory v tvrzeních žalobce, které nejsou v souladu s předloženými důkazy, když o skutečnosti, že není dědicem rodinného domu č. , číslo, v Paskově se žalobce musel dozvědět nejpozději dne 1. 10. 2019 a nikoli až v prosinci 2020. Dodatečným šetřením bylo opět zjištěno, že nebyl spáchán žádný trestný čin ani přestupek.- Z darovací smlouvy ze dne 12. 3. 2008, že dne 12. 3. 2008 byla podepsána smlouva, kde jako dárci vystupují manželé , jméno FO, a , jméno FO, a jako obdarovaná , jméno FO, . Dárci jsou vlastníky nemovitostí zapsaných na LV č. , číslo, pro k. ú. , adresa, , tj. rodinného domu č. p. , číslo, stojícího na pozemku parc. č. , číslo, , pozemku parc. č. , číslo, a pozemku parc. č. , číslo, a darují tyto nemovitosti své vnučce , jméno FO, . Současně bylo smlouvou zřízeno věcné břemeno dožití pro dárce a bezplatného bydlení pro , jméno FO, .- Z darovací smlouvy ze dne 20. 7. 2020, že dne 24. 7. 2020 byla uzavřena mezi , jméno FO, jako darující a , Jméno žalovaného, jako obdarovaným darovací smlouva, jejímž obsahem bylo mimo jiné darování nemovitostí, a to pozemku parc. č. , číslo, , jehož součástí je stavba č. p. , číslo, a pozemku parc. č. , číslo, , vše pro k. ú. , adresa, .- Z úplného výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. , číslo, pro k. ú. , adresa, , že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemků parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, , jehož součástí je stavba č. p. , číslo, a parc. č. , číslo, , jehož součástí je stavba bez č. p. / č. e. Žalovaný předmětné nemovitosti získal na základě darovací smlouvy ze dne 24. 7. 2020.- Z úplného výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. , číslo, pro k. ú. , adresa, , že , právnická osoba, je výlučnou vlastnicí pozemků parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, , jehož součástí je stavba bez č. p. / č. e. Nabývacím titulem je darovací smlouva ze dne 12. 3. 2008.- Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. , číslo, pro k. ú. , adresa, , že na LV č. , číslo, pro k. ú. , adresa, vyhotoveného ke dni 27. 4. 1998 (dnes již neexistující) byl jako výlučný vlastník zapsán žalobce, který byl vlastníkem pozemků parc. č. , číslo, , jehož součástí je stavba č. p. , číslo, a parc. č. , číslo, . Nabývacím titulem byla smlouva darovací ze dne 4. 6. 1991.

4. Všechny shora rozvedené a žalobcem označené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. Soud provedl toliko výše uvedené důkazy navrhované žalobcem, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo, neboť označené důkazní návrhy nemohly sloužit k objasnění projednávané věci (k tomu blíže rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2005, sp. zn. 30 Cdo 749/2005).

5. Z předložených důkazů učinil soud skutkový závěr, že dne 4. 6. 1991 byla mezi manželi , jméno FO, a , jméno FO, (rodiče žalobce) jako dárci a žalobcem jako obdarovaným uzavřena darovací smlouva formou notářského zápisu (, číslo, a , číslo, ), jejímž předmětem byly nemovité věci tehdy zapsané na LV č. , číslo, pro k. ú. , adresa, , tj. rodinný dům č. p. , číslo, s hospodářskou budovou, oplocením, venkovními úpravami, porosty a pozemky na parc. č. , číslo, zastavěná plocha a parc. č. , číslo, zahrada. Následně dne 8. 10. 1998 učinili rodiče žalobce prohlášení o vrácení daru formou notářského zápisu (, číslo, a , číslo, ) učiněného na základě darovací smlouvy ze dne 4. 6. 1991 z důvodu chování žalobce, které hrubě porušuje dobré mravy, zejména tím, že přerušil veškerý styk se svými rodiči, ani jim neposkytuje potřebnou pomoc a nestará se o darované nemovitosti, a to vše „pro nedostatek času“. Z toho důvodu došlo dne 3. 8. 2000 k sepsání notářského zápisu vrácení daru zpět (, číslo, a , číslo, ), který následně všichni podepsali. Žalobce v listině uvedl, že souhlasí s převodem vlastnického práva zpátky na rodiče a souvislosti s tím i se zastavením soudního řízení. Téhož dne byla tato listina předložena i katastrálnímu úřadu s žádostí o zápis záznamem. Dne 12. 3. 2008 rodiče žalobce darovali výše uvedené nemovité věci své vnučce , jméno FO, , roz. , jméno FO, , která následně darovala pozemky parc. č. , číslo, , jehož součástí je stavba č. p. , číslo, a parc. č. , číslo, pro k. ú. , adresa, svému bratrovi , Jméno žalovaného, (žalovanému). Žalovaný je v současné době vlastníkem předmětných nemovitostí. Jelikož žalobce nesouhlasil se svým podpisem na notářském zápisu vrácení daru zpět ze dne 3. 8. 2000, podal podnět policejnímu orgánu, že došlo ke spáchání trestného činu podvodu. Z vyšetřování policejního orgánu, jakožto i z dodatečného vyšetřování (po opakovaných žádostech žalobce) dospěl policejní orgán k závěru, že nebyl spáchán žádný trestný čin ani přestupek a že tvrzení žalobce jsou v rozporu s předloženými důkazy.

6. V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalobce, že notářský zápis o vrácení daru ze dne 3. 8. 2000 nepodepsal nebo že by mělo dojít ke zfalšování jeho podpisu, když soudu předložil listinné důkazy prokazující opak.

7. Podle § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

8. Podle § 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

9. Podle § 6 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen „notářský řád“) notářské zápisy a jejich stejnopisy, výpisy z notářských zápisů a podle tohoto zákona sepsané listiny o ověření (dále jen „notářské listiny“) jsou veřejnými listinami, jestliže splňují náležitosti stanovené pro ně tímto zákonem.

10. Podle § 63 odst. 1 notářského řádu, účinného do 30. 6. 2010, notářský zápis musí obsahovat: a) místo, den, měsíc a rok úkonu, b) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo, c) jméno, příjmení, bydliště a rodné číslo, není-li, datum narození účastníků a jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků, d) prohlášení účastníků, že jsou způsobilí k právním úkonům, e) údaj, jak byla ověřena totožnost účastníků, svědků, důvěrníků a tlumočníků, f) obsah úkonu, g) údaj o tom, že byl zápis po přečtení účastníky schválen, h) podpisy účastníků nebo jejich zástupců, svědků, důvěrníků a tlumočníků, i) otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.

11. Podle § 5 odst. 3 písm. b) zákona č. 344/1992 Sb., katastrálního zákona účinného do 31. 12. 2013, katastrální úřad provede záznam údajů o právních vztazích do katastru do 30 dnů po doručení rozhodnutí státního orgánu nebo jiné listiny potvrzující nebo osvědčující právní vztahy.

12. Podle § 134 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno.

13. K zániku darovacího vztahu dochází na základě dvou po sobě následujících právních skutečností a) hrubého porušení dobrých mravů chováním vůči dárci nebo členům jeho rodiny a b) jednostranného právního úkonu dárce adresovaného obdarovanému. Obdarovaný je povinen vydat vše, co bylo předmětem daru a s tím i užitky získané od okamžiku, kdy přestal být v dobré víře, tj. kdy svým hrubým chováním porušil dobré mravy. Využije-li dárce svého práva na vrácení daru, není rozhodné, zda se tak stalo ve formě žaloby či mimosoudně projevenou vůlí dárce, darovací vztah zaniká okamžikem, kdy jeho projev vůle byl doručen obdarovanému; tímto okamžikem se obnovují původní právní vztahy, a to s účinky ex nunc [viz ŠKÁROVÁ, Marta. § 630 (Vrácení daru). In: ŠVESTKA, Jiří, SPÁČIL, Jiří, ŠKÁROVÁ, Marta, HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník I, II. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1802].

14. Za veřejné listiny prohlášené zákonem je možno zmínit např. notářský zápis. Z hlediska posuzování pravosti je pro veřejné listiny stanovena domněnka jejich pravosti. Účastníkovi, proti němuž veřejná listina svědčí, nepostačuje tedy pouhé popření pravosti této listiny, ale musí vzbudit důkazy podložené pochybnosti o pravosti veřejné listiny. Z hlediska posuzování správnosti se uplatňuje vyvratitelná domněnka, že pravdivé je to, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno. Aby uspěl ten z účastníků, proti němuž tato veřejná listina svědčí, musí unést plný důkaz opaku. Důkazní břemeno opaku nese ten, kdo pravdivost listiny popírá [viz HROMADA, Miroslav. § 134 (Veřejné listiny). In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022].

15. S ohledem na zjištěný skutkový závěr soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a komentářové literatury a dospěl k závěru, že nárok žalobce uplatněný žalobou není důvodný. Žalobce neměl výhrady k první darovací smlouvě ze dne 4. 6. 1991 (, číslo, a , číslo, ), kterou nabyl od svých rodičů (manželů , jméno FO, a , jméno FO, ) do výlučného vlastnictví nemovité věci tehdy specifikované na LV č. , číslo, pro k. ú. , adresa, . Žalobce nesporoval ani prohlášení jeho rodičů o vrácení daru ze dne 8. 10. 1998 (, číslo, a , číslo, ) jako jednostranné právní jednání dárců adresované obdarovanému (žalobci) z důvodu hrubého porušení dobrých mravů vůči dárcům, které bylo žalobci doručeno nejpozději dne 3. 8. 2000, kdy došlo k sepsání souhlasného prohlášení žalobce a rodičů žalobce na listině nazvané jako „vrácení daru zpět“. K jednostrannému prohlášení o vrácení daru se žalobce nevyjádřil, ale v listině o vrácení daru zpět uvedl, že s touto žádostí dle § 630 obč. zák. souhlasí, stejně tak souhlasil se zastavením řízení u Okresního soudu ve Frýdku-Místku (o určení vlastnictví). Žalobce však listinu o vrácení daru zpochybňoval, když uvedl, že podpis není jeho a popřel, že by byl osobně přítomen při sepisu této listiny, proto považoval vrácení daru za neplatné spolu s následujícími darovacími smlouvami (pro obdarované , jméno FO, a žalovaného). Ostatně také zpochybňoval samotné vrácení daru, když řízení o určení vlastnictví před okresním soudem bylo zastaveno.

16. Veškeré listiny byly učiněny formou notářského zápisu, tedy formou veřejné listiny. Pro notářský zápis platí náležitosti stanovené v ust. § 63 tehdy platného notářského zákona a pro veřejné listiny v rámci dokazování se uplatní pravidla v ust. § 134 o. s. ř. Z hlediska hmotného práva platí, že k zániku darovací smlouvy je zapotřebí složené právní skutečnosti, tj. hrubého porušení dobrých mravů chováním obdarovaného vůči dárci nebo jeho členům rodiny a současně jednostranného právního jednání dárce adresované obdarovanému. Tyto podmínky byly splněny již prohlášením o vrácení daru ze dne 8. 10. 1998 a doručením žalobci (nejpozději dne 3. 8. 2000), kdy k okamžiku doručení přešlo vlastnické právo zpět na dárce (rodiče žalobce). Listina popíraná žalobcem označená jako vrácení daru zpět ze dne 3. 8. 2000 nemá z hlediska hmotného práva účinky vrácení daru, jak dovodil žalobce, resp. jak toto vyplývá z nesprávního označení listiny, když z obsahu listiny vyplývá (§ 555 odst. 1 o. z.), že se jedná o „souhlasné prohlášení“ účastníků právního vztahu za účelem zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí. To ostatně vyplývá i z poslední listiny připojené k tomuto důkazu, kde je uvedeno „předkládáme katastrální úřadu … s žádostí o zápis záznamem v katastru nemovitostí“. Proto tato listina z hlediska hmotného práva neměla význam ve smyslu § 630 obč. zák., ale pouze nahradila soudní rozhodnutí jako podklad pro zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí, jak vyplývá i z čl. III. poslední věty předmětné listiny „U Okresního soudu ve Frýdku-Místku bude řízení zastaveno“ [viz § 5 odst. 3 písm. b) tehdy platného katastrálního zákona]. Listina ze dne 3. 8. 2000 měla i veškeré náležitosti notářského zápisu, jak stanoví zákon, proto ani v tomto nelze spatřovat nedostatky. K důkazní síle veřejné listiny platí domněnka pravosti a správnosti, přičemž nepostačuje pouhé popření pravosti listiny, ale ten, proti němuž veřejná listina svědčí, musí vzbudit předloženými důkazy pochybnosti o pravosti a u správnosti musí ten, proti němuž veřejná listina svědčí, unést plný důkaz opaku. S ohledem na skutečnost, že žalobce toliko tvrdil, že podpis na veřejné listině není jeho a k tomu označil spis policejního orgánu, ze kterého vyplývá, že nedošlo k trestnému činu podvodu ani přestupku, nelze dospět k závěru, že zpochybnil správnost či pravost této veřejné listiny. Stran výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto byla zamítnuta (výrok I.).

17. Pro úplnost nutno uvést, že ostatními darovacími smlouvami se soud z hlediska namítané platnosti nezabýval, když toto nebylo předmětem řízení. Ostatně sám žalobce uvedl, že v této věci již podal dříve žaloby a nebyl úspěšný. Darovací smlouvy byly pro soud závazné toliko z hlediska vymezené pasivní věcné legitimace.

18. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V řízení měl sice plný úspěch žalovaný, avšak dle obsahu spisu mu žádné prokazatelné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.