11 C 176/2021

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Martinem Pavlíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 1 309 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč od 30. 6. 2017 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit částku 309 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 309 Kč od 15. 12. 2013 do 29. 6. 2017 a z částky 309 Kč od 30. 6. 2017 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 387,14 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 1 309 Kč s příslušenstvím (jako součtu jistiny ve výši 1 000 Kč a poplatku ve výši 309 Kč) s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] (původně [anonymizováno], s.r.o.) dne [datum] smlouvu o půjčce č. [anonymizováno], na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 1 000 Kč, které žalovaný obdržel bezhotovostním převodem na svůj bankovní účet v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 309 Kč a s příslušenstvím do 14. 12. 2013 Smlouva přitom měla být uzavřena elektronicky prostřednictvím internetových stránek právního předchůdce žalobkyně [webová adresa]. Žalovaný se na této webové stránce zaregistroval zadáním osobních údajů (tel. číslo, email, druh a číslo osobního dokladu), zadáním zaměstnavatele a současně potvrdil, že se seznámil s podmínkami smlouvy o půjčce a souhlasí s nimi. Potvrzením registrace a uhrazením registračního poplatku z osobního účtu žalovaného s uvedením požadovaných údajů se považují podmínky smlouvy o půjčce za oběma stranami elektronickými kanály podepsané. Žalovaný však své smluvní povinnosti neplnil řádně a včas, když na svůj dluh řádně nehradil, dle sdělení právního předchůdce žalobkyně žalovaný neuhradil ničeho. Následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 5. 2017, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní došlo k převedení pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení neuhrazené jistiny (1 000 Kč) spolu s neuhrazeným poplatkem (309 Kč) a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 309 Kč od 15. 12. 2013 (dnem následujícím po splatnosti pohledávky). Žalovaný dlužnou částku neuhradil i přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci usnesením ze dne 17. 5. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 31. 5. 2021 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě.

4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů, a to z listiny označené smlouva o půjčce [číslo], všeobecných obchodních podmínek, výpisu o odeslané platbě ze dne 14. 11. 2013, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 5. 2017 včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 6. 2017 a z předžalobní výzvy ze dne 21. 6. 2017 obojí odeslané téhož dne, učinil soud skutkový závěr, že právní předchůdce žalobkyně se žalovaným nepodepsala smlouvu o půjčce [číslo], když této smlouvě chybí podpisy obou účastníků. Z výpisu účtu ze dne 14. 11. 2013 žalobkyně odeslala žalovanému částku ve výši 1 000 Kč s poznámkou, že se jedná o půjčku dle smlouvy [číslo]. K postoupení pohledávky z právního předchůdce žalobkyně společnosti [právnická osoba] (původně [anonymizováno], s.r.o.) na žalobkyni došlo smlouvou ze dne 12. 5. 2017. Dne 21. 6. 2017 byla sepsána listina nazvaná jako oznámení o postoupení pohledávky a výzva k úhradě před podáním žaloby a téhož dne byly obě listiny odeslány žalovanému. Z předložených listin nevyplývá, že by právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce č. [anonymizováno].

5. Podle § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

6. Podle § 524 odst. 1 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Podle odst. 2 s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

7. Podle § 517 odst. 2 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

8. S ohledem na zjištěný skutkový stav soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu výše citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou je důvodný jen částečně. Předně má soud za to, že po provedeném řízení nelze v žádném případě dovodit, že mezi stranami došlo k uzavření tvrzené smlouvy, ze které by pro jednotlivé strany smlouvy vyplývaly konkrétní práva a konkrétní povinnosti. Žalobkyně sice předložila v listinné podobě tzv. Smlouvu o půjčce [číslo], která podle jejího tvrzení měla být mezi stranami uzavřena, ale tato listina neobsahovala žádný podpis ani žalobkyně (právního předchůdce žalobkyně) ani žalovaného a ani jinak nelze z předložené listiny dovodit, že smlouva tvrzeného obsahu skutečně mezi stranami uzavřena byla, byť třeba v jiné, než písemné podobě. V žalobním tvrzení žalobkyně uvádí, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce č. [anonymizováno]. Taková smlouva nebyla soudu předložena, ani nikde nebylo specifikováno, že smlouva [anonymizováno] by měla být smlouvou 534F. Z tohoto pohledu nemohla být na základě takto neexistující smlouvy uzavřena dohoda o poskytnutí finančních prostředků žalovanému s právy a povinnostmi tvrzenými v žalobě, tj. dohodnutou lhůtou k vrácení finančních prostředků. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému dne 14. 11. 2013 částku 1 000 Kč, jak vyplývá z předloženého výpisu z účtu, aniž by mezi stranami existoval prokazatelně tvrzený platný právní důvod takovéhoto jednání, nelze než dospět k závěru, že se v tomto okamžiku žalovaný na úkor právního předchůdce žalobkyně bezdůvodně obohatil a byl povinen tento majetkový prospěch právnímu předchůdci žalobkyně vydat ve smyslu § 451 o. z. Ohledně zbývající částky ve výši 309 Kč skládající ze z poplatků za poskytnutí půjčky, tak na tuto nemá žalobkyně nárok, když mezi účastníky nebylo prokázáno, že by byla uzavřena jakákoli konkrétní smlouva s konkrétními právy či povinnostmi. Pohledávka byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni ke dni 12. 5. 2017. K vydání bezdůvodného obohacení byl přitom žalovaný vyzván prokazatelně předžalobní upomínkou se lhůtou plnění 3 dny ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky, které byly odeslány dne 21. 6. 2017 prostřednictvím České pošty. Při řádném doručování by se proto zásilka dostala do dispozice žalovaného nejpozději třetí pracovní den (k tomu srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 7. 2019, č. j. 15 Co 128/2019-109), tj. 26. 6. 2017 a třídenní lhůta k vrácení poskytnutého plnění (bezdůvodného obohacení) uplynula 29. 6. 2017. Žalovaný se proto dostal do prodlení s vrácením částky 1 000 Kč dne 30. 6. 2017 a dle § 517 odst. 2 o. z. je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně od 30. 6. 2017 do zaplacení. S ohledem na výše uvedené, soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.).

9. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši a naopak už delší dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.

10. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 soud kapitalizoval veškeré příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozsudku a dospěl k závěru, že v projednávané věci měla žalobkyně úspěch jen částečný, když její žalobě bylo vyhověno v části týkající se zaplacení celkem co do jistiny včetně příslušenství 1 324,20 Kč (1 000 Kč jistina a 324,20 Kč příslušenství), což představuje 63 % z celkového předmětu řízení, zatímco částka jistiny včetně příslušenství, pro kterou byla žaloba zamítnuta, činí po kapitalizaci příslušenství celkem 781,58 Kč (309 Kč poplatek a příslušenství ve výši 372,41 Kč, 100,17 Kč), což představuje 37 % z celkového předmětu řízení. Na základě zásady úspěchu ve věci soud zjistil, že větší úspěch ve věci měla žalobkyně, které tak náleží právo na úhradu části nákladů řízení ve výši 26 %.

11. S ohledem na výše uvedené soud přiznal procesně úspěšnější žalobkyni náhradu nákladů řízení, kdy sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 200 Kč (za tři úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy). Za tyto tři úkony jí náleží odměna ve výši 600 Kč. Dále jí byla přiznána náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21% DPH (počítáno ze základu 900 Kč) ve výši 189 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč by činily 1 489 Kč při plném procesním úspěchu. Jelikož měla žalobkyně úspěch ve výši toliko 26 %, náleží jí právo na úhradu nákladů řízení ve výši 387,14 Kč.