11 C 200/2022

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Martinem Pavlíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 520 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 520 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 1 520 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 520 Kč od datum do zaplacení s odůvodněním, že žalovaná cestovala prostředkem městské hromadné dopravy provozované žalobkyní bez platného jízdního dokladu dne datum v čase údaj o čase hod, trolejbusovou linkou číslo porušila tak smluvní přepravní podmínky, čímž žalované vznikla povinnost uhradit jednak jízdné ve výši 20 Kč a jednak přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Na základě těchto skutečností byl vyhotoven zápis o provedení přepravní kontroly. Žalovaná však svoji povinnost nesplnila a přes výzvu žalobkyni nezaplatila ničeho.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci usnesením ze dne datum vyzval žalovanou, aby se vyjádřila, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byla současně poučena, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalované doručeno dne datum náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vhozením do domovní schránky, přičemž žalovaná se k této výzvě nijak nevyjádřila a soud proto vycházel z toho, že žalovaná s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě.

4. Z žalobkyní předložených listin, a to ze záznamu o provedené přepravní kontrole ze dne datum, ze smluvních přepravních podmínek, z ceníku jízdného žalobkyně a z předžalobní výzvy ze dne datum včetně dodejky, soud zjistil, že žalovaná se přepravovala dopravními prostředky provozovanými žalobkyní, a to trolejbusem, linkou číslo dne datum v údaj o čase hod., bez platného jízdního dokladu, jak bylo zjištěno při dopravní kontrole, tedy aniž by měla zaplaceno jízdné a až doposud žalobkyni dluží právě jízdné (20 Kč) a dále přirážku k jízdnému (1 500 Kč), vše v celkové výši 1 520 Kč.

5. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

6. Podle § 37 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě, stanoví přepravní řády.

7. Podle § 37 odst. 5 věta druhá písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. o drahách je cestující dále povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.

8. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč.

9. Podle § 3 odst. 1, odst. 2 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Přepravní smlouva je uzavřena nejpozději tím, že cestující nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem.

10. Podle § 4 odst. 1 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, cestující se pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy v době jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem.

11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. S ohledem na zjištěný skutkový závěr soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou je důvodný a lze mu vyhovět. Okamžikem, kdy žalovaná nastoupila do dopravního prostředku provozovaného žalobkyní, byla uzavřena přepravní smlouva, na základě které vznikl mezi cestujícím a přepravcem, tedy mezi žalovanou a žalobkyní, právní vztah, v němž je obsažena řada vzájemných práv a jim odpovídajících povinností obou smluvních stran, které jsou na základě zmocnění daného ustanovením § 2550 o. z., podrobně upraveny v tzv. přepravních řádech. Jednou z povinností žalované bylo zaplatit před nástupem do dopravního prostředku provozovaného žalobkyní jízdné za přepravu podle příslušného tarifu (přepravních podmínek) žalobkyně. Tuto povinnost žalovaná v době přepravy nesplnila, a když byla dne datum kontrolována pověřeným pracovníkem žalobkyně (revizorem), neprokázala se platným jízdním dokladem. Vzhledem k tomuto porušení povinností žalované vyplývající z přepravní smlouvy a výše citovaného zákonného ustanovení, pak žalobkyně po žalované oprávněně požaduje jednak nezaplacené jízdné ve výši 20 Kč, jednak i přirážku k jízdnému, jejíž výše dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně činila 1 500 Kč, když tyto částky žalovaná doposud žalobkyni neuhradila. Proto se s ohledem na splatnost úhrady, která byla do 15 kalendářních dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu, dostala do prodlení, a to dne datum s platbou ve výši 1 520 Kč. Úroky z prodlení mají oporu v ustanovení § 1970 o. z. a jejich výše je dána prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

13. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši a naopak už dlouhou dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalované k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.

14. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 600 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a částku 200 Kč za dva režijní paušály dle § 2 vyhl. č. 254/2015 Sb. za zaslání předžalobní upomínky a podání žaloby. Odvolání není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.