11 C 216/2020

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Martinem Pavlíkem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 6 377,06 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 377,06 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 377,06 Kč od 3. 1. 2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 6 377,06 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 377,06 Kč od 3. 1. 2019 do zaplacení s odůvodněním, že právnická osoba jako právní předchůdkyně žalobkyně (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) zřídila žalovanému na základě smlouvy o osobním účtu dne datum účet číslo bankovní účet. Nedílnou součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky, dle kterých je žalovaný povinen udržovat na účtu peněžní prostředky v takové výši, aby postačovaly ke krytí platebních transakcí a závazků vůči bance. Žalovaný svou povinnost porušil nejpozději dne 2. 1. 2019, kdy byl na jeho účtu evidován nepovolený debetní zůstatek ve výši 6 308,04 Kč. Protože žalovaný na předchozí písemné upomínky právní předchůdkyně žalobkyně nereagoval a nepovolený debetní zůstatek neuhradil, odstoupila právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy doporučený dopisem ze dne 2. 1. 2019 a současně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Dne 2. 1. 2019 došlo k uzavření osobního účtu žalovaného, kdy dlužná částka ve výši 6 308,04 Kč spolu s vyčísleným úrokem z prodlení ve výši 137,56 Kč (celkem 6 445,60 Kč) byla připsána na nově založený evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků číslo. Dne 5. 4. 2019 došlo ze strany právní předchůdkyně žalobkyně k navýšení jistiny o částku 69,02 Kč z důvodu exekučního řízení vedeného k nově založenému účtu dle všeobecných smluvních podmínek. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 9. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel prodala pohledávku za žalovaným ve výši 6 852,92 Kč včetně veškerých práv s pohledávkou souvisejících žalobkyni jako postupníkovi. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn doporučeným dopisem zaslaný žalovanému dne 9. 10. 2019. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení nepovoleného debetního zůstatku ve výši 6 377,06 Kč (kapitalizovaný úrok z prodlení není předmětem žaloby) spolu se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po převedení nepovoleného debetního zůstatku (3. 1. 2019) do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil i přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.

2. Usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum, Okresní soud v Ostravě vyslovil svou místní nepříslušnost a po právní moci postoupil věc Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku jako soudu místně příslušnému. Usnesení odůvodnil tím, že adresa faktického pobytu žalovaného se soudu nepodařila zjistit a adresa evidovaná jako trvalý pobyt žalovaného se nachází mimo obvod Okresního soudu v Ostravě, konkrétně na adrese adresa žalovaného, která se nachází v obvodu Okresního soudu ve Frýdku-Místku.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Soud ve věci usnesením ze dne 9. 2. 2021 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 10 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému doručeno dne 19. 2. 2021 náhradním způsobem – formou uložení u pošty a následným vyvěšením na úřední desce soudu, přičemž žalovaný se k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že žalovaný s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně tento souhlas vyslovila již v samotné žalobě.

5. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, z nichž učinil skutková zjištění, která plně odpovídají skutkovým tvrzením žalobkyně uvedeným žalobkyní v žalobních tvrzeních a pro stručnost na ně soud odkazuje a současně je přejímá jako svá skutková zjištění. Současně soud vzal za prokázaná shora uvedená skutková zjištění, když navíc soud vycházel také z toho, že tato skutková zjištění byla mezi účastníky nesporná s ohledem na žalovanému doručenou výzvu k vyjádření k žalobě ze dne 9. 2. 2021, ve které byl žalovaný vyzván k vyjádření s tím, že nevyjádří-li se, bude soud pokládat tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná a na tomto základě o věci rozhodne.

6. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

7. Podle § 711 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obchodní zákoník“), smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl.).

8. Podle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

10. Po právní stránce má nárok žalobkyně oporu nejen v uzavřené smlouvě o osobním účtu ale i v ust. § 711 obchodního zákoníku za použití ustanovení § 497 obchodního zákoníku. Úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku a jeho výše v ustanovení § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., účinného do 31. 12. 2013. V daném případě právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy zřídila dne 19. 12. 2012 žalovanému osobní účet. Podle čl. 10 odst. 6 všeobecných obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně (dále jen„ VOP“) je žalovaný povinen udržovat na platebním účtu peněžní prostředky v takové výši, aby postačovaly ke krytí platebních transakcí dle jeho příkazů a ke krytí jeho závazků vůči bance vyplývajících ze smlouvy o platebním účtu a současně neklesly pod výši minimálního zůstatku stanoveného pro takový účet bankou (viz čl. 10 odst. 5 VOP). Žalovaný tuto povinnost porušil, když nejpozději dne 2. 1. 2019 byl na jeho účtu evidován nepovolený debetní zůstatek ve výši 6 308,04 Kč. Protože žalovaný nepovolený debetní zůstatek neuhradil, právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu o účtu vypověděla a vyzvala žalovaného k neprodlené úhradě nepovoleného debetního zůstatku. Dne 2. 1. 2019 došlo k ukončení smluvního vztahu a současně byl zrušen účet žalovaného a nepovolený debetní zůstatek byl převeden na nově založený evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Jistina na tomto účtu byla následně navýšena o částku 69,02 Kč v souladu s čl. 10 odst. 2 VOP. Splatnost pohledávky nastala nejpozději dne 2. 1. 2019 a ode dne následujícího požaduje žalobkyně úroky z prodlení. Jelikož žalovaný dlužnou částku ke dni podání žaloby nezaplatil, zavázal jej soud k její úhradě. Současně vzal soud za prokázané i postoupení pohledávky z právnická osoba na žalobkyni ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

11. Soudem stanovená lhůta k plnění v trvání tří dnů od právní moci rozsudku má oporu v ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, případně pro povolení splátek, soud v daném případě zejména s ohledem na nízkou výši a naopak už delší dobu trvání dluhu, jakož i dosavadní zcela pasivní postoj žalovaného k tomuto dluhu žádné důvody neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.

12. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení, a to dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Sazba odměny advokáta za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 200 Kč (za tři úkony právní služby učiněné právním zástupcem žalobkyně do podání žaloby – za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a sepis kvalifikované výzvy k plnění). Za tyto tři úkony mu náleží odměna ve výši 600 Kč. Dále mu byla přiznána náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 x 100 Kč) a 21% DPH (počítáno ze základu 900 Kč) ve výši 189 Kč. Celkové náklady řízení před soudem prvého stupně včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč činí 1 489 Kč Tyto náklady je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů dle ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. Odvolání není přípustné proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.