11 C 229/2020

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Martinem Pavlíkem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vyklizení bytu

I. Žalovaný je povinen vyklidit a předat byt [číslo] nacházející se ve 4. nadzemním podlaží domu [adresa], na ulici [ulice] ve [obec] [anonymizována dvě slova], na pozemcích p. [číslo] [parcelní číslo], list vlastnictví [číslo] v [katastrální uzemí], to vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], a to do 15 dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 5 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal po žalovaném vyklizení a předání bytu [číslo] nacházejícím se ve 4. nadzemním podlaží domu [adresa], na ulici [ulice] ve [obec] [anonymizována dvě slova], na pozemcích p. [číslo] [parcelní číslo], list vlastnictví [číslo] v [katastrální uzemí], to vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ bytová jednotka“) s odůvodněním, že žalobce je vlastníkem této bytové jednotky. Žalobce se žalovaným uzavřel dne [datum] nájemní smlouvou, jejímž předmětem byla bytová jednotka. Žalovaný bytovou jednotku užívá od roku [rok], avšak od roku [rok] neplatí řádně a včas dohodnutý nájem. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužného nájmu naposledy dopisem ze dne [datum] s upozorněním na možnost okamžité výpovědi. Žalovaný tuto výzvu převzal dne [datum], ale dluh neuhradil, proto žalobce zaslal žalovanému dne [datum] výpověď z nájmu bez výpovědní doby s povinností vyklidit byt do [datum]. Tuto výzvu si žalovaný převzal a reagoval, že byt neodevzdá. U jednání konaného dne [datum] žalobce dále doplnil, že u zdejšího soudu byla podána žaloba na neplatnost výpovědi z nájmu, která byla zamítnuta rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku, č. j. [číslo jednací], který byl potvrzen rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. U zdejšího soudu dále probíhá řízení na neplatnost odstoupení od budoucí kupní smlouvy pod sp. zn. [spisová značka], kdy žaloba ze strany žalovaného byla taktéž zamítnuta, avšak toto rozhodnutí ještě není pravomocné. K námitce žalovaného, že vlastní podkrovní byt, resp. část bytové jednotky, žalobce uvedl, že žalovaný zaplatil na budoucí kupní cenu částku 994 000 Kč, která se týkala klientské změny a nikoli převodu vlastnických práv k bytové jednotce, což vyplývá i z evidenčního listu, kde je vypočten nájem za celou bytovou jednotku (podlahová plocha 221,51 m2) a nikoli její část. Sám žalovaný si byl vědom, že se jedná o jednu bytovou jednotku, když v roce [rok] žádal žalobce o udělení souhlasu s rozdělením této bytové jednotky na dva samostatné byty.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil s odůvodněním, že v září [rok] bylo založeno SVJ [ulice a číslo], [IČO] (dále jen„ SVJ“), kde celý bytový dům se vložil do právnické osoby SVJ. Žalovaný namítá, že na základě jakého právního titulu obdržel dne [datum] od žalobce výpověď z nájmu bytu pro nezaplacené dluhy, když majetek a všechna práva a povinnosti byly od [datum] převedeny na SVJ. Předmětná bytová jednotka se skládá ze dvou částí původního bytu, a to bytu o velikosti 132 m2 pod hypotékou a podkrovní části o velikosti 108 m2, kterou žalovaný koupil v roce [rok], nejpozději v roce [rok] doplatil částku ve výši 994 000 Kč a podkrovní byt se tak stal jeho majetkem. Žalovaný chtěl dluh na nájemném uhradit mimo jiné i prodejem podkrovního bytu, ale toto mu žalobce opakovaně neumožnil. Zaslání výzev k úhradě dlužného nájemného včetně výpovědi z nájmu proběhly podle popisu v žalobě. Žalovaný namítal, že odstoupení žalobce od budoucí kupní smlouvy, které obdržel dne [datum] je protiprávní, když toto není podepsáno oběma stranami, jak je uvedeno v příslušné smlouvě. Ve svém následném podání a u jednání žalovaný upřesnil, že od zaplacení klientské změny (podkrovní části bytu za cenu 994 000 Kč na základě budoucí kupní smlouvy) je 45 % podílníkem na celé bytové jednotce, kde žalobce vlastní 55 % (původní byt o velikosti 132 m2 s hypotékou). Žalovaný namítá, že žalobce při převodu bytových jednotek do SVJ nenechal zapsat jeho spoluvlastnický podíl k bytu do katastru nemovitostí a tímto upírá žalovanému jeho vlastnické právo, když nerespektuje ust. § 123 občanského zákoníku a čl. 11 odst. 3 Listiny. Dále uvádí, že žalobce se dopouští trestné činnosti nezákonného obohacování a zkreslování účetní evidence, když snížil hodnotu jeho 45 % vlastnictví (994 000 Kč) zcela účelovým a nezákonným odpisem o částku 250 000 Kč. Žalobce tak dluží žalovanému částku 250 000 Kč z titulu neoprávněného odpočtu a dále částku cca 134 000 Kč z titulu neoprávněného zápočtu. Z těchto důvodů žalovaný předmětnou bytovou jednotku obývá. Žalovaný taktéž namítá, že nájem byl vyčíslen toliko z bytu o velikosti 132 m2 a žalobce mu v jeho vlastním bytě zvýšil nezákonně nájemné o min. 10 000 Kč měsíčně za období od února do května [rok] z důvodu tzv. bezesmluvního užívání, kdy jednání žalobce považuje za neustálé útoky na jeho osobu hraničící s vydíráním, útiskem a organizovaným pokusem o ukradení bytu, neboť žalobce by prodejem bytové jednotky žalovaného získal potřebné finanční prostředky na rekonstrukci střechy bytového domu. Žalovaný stran výše uvedeného nejen, že nesouhlasí s podanou žalobou, ale také nabývá dojmu, že žalobce se snaží za každou cenu i nezákonnými prostředky zbavit nepohodlného nájemníka a spolumajitele bytové jednotky.

3. Na základě předložených listinných důkazů soud v rámci provedeného dokazování zjistil: -) Z výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], že byt [číslo] nacházející se na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] s podílem na společných částech domu a pozemku ve výši [číslo] se nachází ve výlučném vlastnictví žalobce. -) Z nájemní smlouvy ze dne [datum], že tato listina byla podepsána účastníky řízení dne [datum], jejímž předmětem byl nájem bytové jednotky [číslo] ve 4. nadzemním podlaží, domu [adresa], I. kategorie, mezonetový byt o velikost 5+1 a výměře 221,51 m2, na ul. [ulice] ve [obec]. Spolu s touto bytovou jednotkou je nájemce (žalovaný) oprávněn užívat i společné prostory a garážové stání [číslo] v podzemní garáži. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a nájem bytové jednotky zaniká mimo jiné i písemnou výpovědí, přičemž pronajímatel (žalobce) může vypovědět nájem jen s přivolením soudu z důvodů stanovených zákonem. V případě zániku nájmu je nájemce (žalovaný) povinen bytovou jednotku vyklidit k poslední dni trvání nájemného vztahu, o čemž smluvní strany sepíší protokol. V případě ukončení nájmu bude provedeno vypořádání v souladu s příslušným ustanovením budoucí kupní smlouvy ze dne [datum]. -) Z výzvy ze dne [datum] vč. dodejky, že dne [datum] zaslal žalobce žalovanému výzvu k odstranění zvlášť závažného způsobu porušení povinností nájemce s ohledem na dluh na nájmu a službách, který ke dni [datum] činil částku 1 126 982,43 Kč s poučením, že nedojde-li k úhradě dlužné částky nejpozději do [datum], přistoupí žalobce k okamžité výpovědi nájmu. Dopis byl doručen žalovanému dne [datum]. -) Z výpovědi z nájmu ze dne [datum] vč. dodejky, že dne [datum] zaslal žalobce žalovanému výpověď z nájmu bytu [číslo] na ul. [ulice] ve [obec] [anonymizována dvě slova] bez výpovědní doby z důvodu zvlášť závažného porušení povinností nájemce, a to pro dlužnou částku za nájem, služby a poplatky z prodlení ve výši 1 126 982,43 Kč k datu [datum]. Byt byl žalovaný povinen vyklidit a předat do [datum]. Součástí výpovědi bylo poučení o soudním přezkumu. Přílohou výpovědi byla rekapitalizace a podrobné vyčíslení dluhu žalovaného vůči žalobci. Dopis byl doručen žalovanému dne [datum]. -) Z výzvy k předání vyklizeného bytu ze dne [datum] s reakcí žalovaného, že dne [datum] žalobce zaslal žalovanému výzvu k vyklizení a předání bytu dne [datum] ve [údaj o čase] hod. Žalovaný reagoval, že podal žalobu k soudu a byt neodevzdá. -) Z rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], že žalovaný podal žalobu na neplatnost výpovědi z nájmu bytu [číslo] nacházejícího se v domě [adresa] na ul. [ulice] ve [obec] [anonymizována dvě slova] Okresní soud dospěl k závěru, že výpověď z nájmu je platná, a proto žalobu zamítl. Krajský soud v Ostravě rozsudek okresního soudu potvrdil. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. -) Ze žádosti o udělení souhlasu se záměrem rozdělení bytové jednotky [ulice a číslo] na dva samostatné byty ze dne [datum], že žalovaný požádal žalobce o rozdělení bytové jednotky [číslo] nacházející se na ul. [ulice] z důvodu zejména narůstajícího dluhu na nájemném a následným prodejem podkrovního bytu za účelem vyrovnání finančních závazků vůči žalobci. -) Z odstoupení od smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne [datum] vč. evidenčního listu, že dne [datum] žalobce zaslal žalovanému odstoupení od smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne [datum] z důvodu neuhrazené dlužné částky nejméně ve výši 1 130 000 Kč, tedy z důvodu podstatného porušení smluvních ujednání, tj. trvalého nehrazení nájemného, jež mělo ve splátkách hradit kupní cenu bytu a také užívání bytu. Z evidenčního listu vyplývá, že nájem byl vypočten z podlahové plochy o velikosti 221,51 m2 ve výši 19 719 Kč měsíčně. -) Ze smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne [datum], že dne [datum] podepsali účastníci řízení listinu nazvanou jako smlouva o uzavření budoucí kupní smlouvy, že žalobce je vlastníkem mimo jiné i bytové jednotky, kdy se zavázal po dobu 20 let od kolaudace stavby bytového domu nepřevést vlastnictví bytu na jinou osobu a do uplynutí této doby zajistit jeho užívání k trvalému nájemnímu bydlení. Proto účastníci řízení uzavřeli nájemní smlouvu na bytovou jednotku a po skončení nájemního vztahu se dohodli, že uzavřou na tutéž bytovou jednotku kupní smlouvu, která bude uzavřena nejpozději do 60 dnů ode dne výmazu zástavních práv. Z části B smlouvy vyplývá, že nájmu budou prováděny zápočty na úhradu kupní ceny bytové jednotky. Výše nákladů na realizaci„ klientské změny“, tj. rozšíření půdorysné výměry bytu o původně půdní prostory ve výměře 106,93 m2 byla stanovena na 994 848 Kč. Nedojde-li k uzavření této smlouvy, bude provedeno vypořádání smluvních stran. -) Z informací o výši doplatku úhrady kupní ceny k bytové jednotce [číslo] ze dne [datum], výpočtu úhrady bez smluvního užívání bytu ze dne [datum] vč. evidenčních listů a z prohlášení o započtení vzájemných pohledávek ze dne [datum] soud neučinil žádná skutková zjištění, neboť předložené důkazy nemohly sloužit k objasnění námi posuzované věci.

4. Všechny shora rozvedené a účastníky označené důkazy přitom soud hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že tyto jsou ve shodě a navzájem se doplňují a podporují. Z těchto důvodů, jakož i s ohledem na to, že k pravosti a správnosti těchto důkazů ani nikdo z účastníků nevznesl žádné námitky, soud následně všechny provedené a shora popsané důkazy vyhodnotil jako zcela věrohodné a pravdivé. Soud provedl toliko výše uvedené důkazy navrhované účastníky, přičemž potřeba provedení dalších důkazů v řízení nevyšla najevo, neboť označené důkazní návrhy nemohly sloužit k objasnění projednávané věci (výslech svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]), k tomu blíže rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2005, sp. zn. 30 Cdo 749/2005. Další označené důkazy žalovaným, tj. notářský zápis NZ [číslo] [rok], zápis ze zasedání shromáždění uskutečněný dne [datum], stanovy SVJ [ulice a číslo], domovní řád SVJ [ulice a číslo], pokyny SVJ k zajištění požární ochrany, nebyly v řízení provedeny k důkazům, neboť žalovaný na jejich provedení netrval.

5. Z předložených důkazů učinil soud skutkový závěr, že účastníci řízení dne [datum] podepsali listinu označenou jako nájemní smlouva, jejímž předmětem byl nájem bytové jednotky [číslo] ve 4. nadzemním podlaží, domu [adresa], I. kategorie, mezonetový byt o velikost 5+1 a výměře 221,51 m2, na ul. [ulice] ve [obec] (dále jen„ bytová jednotka“). Spolu s touto bytovou jednotkou byl nájemce (žalovaný) oprávněn užívat i společné prostory a garážové stání [číslo] v podzemní garáži. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a možnost ukončení nájmu bytu byla sjednána mimo jiné i písemnou výpovědí. Bytová jednotka je ve výlučném vlastnictví žalobce. Dne [datum] účastníci podepsali listinu označenou jako smlouva o uzavření budoucí kupní smlouvy, kde si sjednali, že po skončení nájemního vztahu uzavřou kupní smlouvu na bytovou jednotku. V této listině byl i odkaz na klientské změny, tj. rozšíření půdorysné výměry bytu o původně půdní prostory ve výměře 106,93 m2, kdy výše nákladů byla vyčíslena na 994 848 Kč. Dne [datum] žalovaný požádal o rozdělení bytové jednotky na dva samostatné byty z důvodu narůstajícího dluhu na nájemném za účelem zpeněžení podkrovní části a vyrovnání finančních závazků. Dne [datum] žalobce zaslal žalovanému výzvu k odstranění zvlášť závažného porušení povinností nájemce, zaplacení dluhu na nájmu, který ke dni [datum] činil částku 1 126 982,43 Kč. Jelikož nedošlo k úhradě, žalobce dne [datum] zaslal žalovanému výpověď z nájmu bytu bez výpovědní doby z důvodu zvlášť závažného porušení povinností nájemce (z důvodu dlouhodobého dluhu na nájmu) a vyzval k vyklizení a předání bytu do [datum]. Výpověď z nájmu byla žalovanému doručena dne [datum]. Ze shodného důvodu žalobce dopisem ze dne [datum] odstoupil od smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne [datum], neboť žalovaný podstatným způsobem porušil smluvní ujednání, když nehradil měsíční nájemné ve výši 19 719 Kč, jímž měl ve splátkách uhradit kupní cenu bytu a také užívání bytu. Rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byla zamítnuta žaloba žalovaného na neplatnost výpovědi z nájmu předmětné bytové jednotky, který nabyl právní moci dne [datum]. Žalovaný bytovou jednotku do dnešního dne nevyklidil.

6. Ze skutkového závěru nevyplývá tvrzení žalovaného, že by byl 45 % podílníkem na celé bytové jednotce ani skutečnost, že by bytová jednotka byla složena ze dvou částí původního bytu, tj. bytu o velikosti 132 m2 a podkrovní části o velikosti 108 m2.

7. Podle § 1012 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

8. Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

9. Podle § 1041 odst. 1 o. z. kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu.

10. Reivindikační žalobou se vlastník může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje. Jedná se o subjektivní právo, jehož ochranu může vlastník požadovat, aniž by to hmotné právo muselo výslovně stanovit. V řízení o vyklizení se musí soud zabývat otázkou, kdo je vlastníkem věci, resp. žalobce musí prokázat, že nastaly právní skutečnosti, na jejichž základě nabyl vlastnictví z důvodu aktivní věcné legitimace. Pasivně věcně legitimován v řízení o reinvindikační žalobě je ten, kdo vlastníkovu věc neoprávněně zadržuje. Na žalovaném je, aby prokázal případné tvrzené skutečnosti, na které platné právo váže vznik lepšího práva k věci, než jaké svědčí žalobci. Vlastník musí též prokázat, že žalovaný mu věc zadržuje. Nárok vlastníka na vydání věci se nepromlčuje, může však zaniknout v důsledku jiného způsobu nabytí vlastnického práva jinou osobou. Mezi principy věcných práv patří mimo jiné i princip specializace, ze kterého vyplývá, že věcná práva mohou vznikat pouze na existující individualizované věci a vždy pouze na věci jako celku (§ 1041 o. z.), jehož smyslem je ochrana právní jistoty (viz SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal. § 1040 (Žaloba na vydání věci (reivindikace)). In: SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474) . 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 225-244)

11. S ohledem na zjištěný skutkový závěr soud posoudil věc po právní stránce ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že nárok žalobce uplatněný žalobou je zcela důvodný a lze mu vyhovět. Žalobce je vlastníkem bytové jednotky a je u něj dána aktivní věcná legitimace. Účastníci řízení dne [datum] podepsali nájemní smlouvou, jejímž předmětem byl nájem bytové jednotky a tato smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Téhož dne byla uzavřena i budoucí kupní smlouva, kde bylo sjednáno, že po ukončení nájemního vztahu uzavřou účastníci kupní smlouvu na bytovou jednotku a že náklady na„ klientské změny“, tj. rozšíření půdorysné výměry bytu (nikoli převod vlastnických práv) byly vyčísleny na částku 994 848 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný měl vůči žalobci dlouhodobě dluh na nájmu, který byl vyčíslen ke dni [datum] na částku 1 126 982,43 Kč a tento dluh nebyl uhrazen ani po předchozí upomínce, využil žalobce svého oprávnění a z důvodu zvlášť závažného porušení povinností nájemce zaslal dne [datum] žalovanému výpověď z nájmu bytu bez výpovědní doby. Žalobce ve výpovědi vyzval žalovaného k vyklizení bytové jednotky do [datum]. K vyklizení však nedošlo. Platnost výpovědi (jednostranného právního jednání) byla dovozena již v řízení vedeném u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. [spisová značka], na které soud pro stručnost odkazuje. Ze shodného důvodu žalobce dne [datum] jednostranně odstoupil i od uzavřené budoucí kupní smlouvy, neboť hrazením nájemného mělo docházet i k úhradě kupní ceny bytu. Z tohoto důvodu soud dospěl k závěru, že je dána i pasivní věcná legitimace u žalovaného, když žalobci zadržuje věc, ke které mu svědčí vlastnické právo. Žalovaný v řízení netvrdil a ani neprokázal, že by měl lepší právo k bytové jednotce, než které svědčí žalobci jako vlastníkovi bytové jednotky. K námitce žalovaného, že je 45 % podílníkem na celé bytové jednotce, soud uvádí, že s ohledem na princip specializace věcných práv toto není možné, když vlastnické právo může vzniknout pouze na existující věci, věci individuálně určené a na věci jako celku. V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalovaného, že by došlo k rozdělení předmětné bytové jednotky na dvě samostatné bytové jednotky, tj. bytu o velikosti 132 m2 a podkrovní části o velikosti 108 m2. V řízení nebyla prokázána ani skutečnost, že by realizací tzv. klientských změn mělo dojít k převodu vlastnického práva. Žalobce v řízení prokázal, že je vlastníkem předmětné bytové jednotky a že tuto žalovaný neoprávněně zadržuje, když dne [datum] byla žalovanému řádně doručena platná výpověď z nájmu bez výpovědní doby z důvodu zvlášť závažného porušení povinností nájemce (existence dlouhodobého dluhu na nájmu). Soud veden všemi těmito důvody dospěl k závěru, že žalovaný užívá bytovou jednotku ode dne následujícího po uplynutí lhůty k vyklizení, tj. od [datum] bez právního důvodu, a protože bytová jednotka nebyla vyklizena ani přes výzvu učiněnou žalobcem před podáním žaloby, bylo žalobě na vyklizení bytové jednotky jako důvodné v celém rozsahu vyhověno s odkazem na ust. § 1040 o. z.

12. Soud se nezabýval námitkami žalovaného, které nebyly předmětem tohoto řízení, tj. námitkami neoprávněného odpočtu, neoprávněného zápočtu a neplatností odstoupení od budoucí kupní smlouvy, která je řešena v řízení vedeném u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. [spisová značka]. K námitce zneužití vlastnického práva k bytové jednotce s odkazem na § 123 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 ve spojení s čl. 13 LZPS soud uvádí, že tato argumentace není přiléhavá, a to s ohledem na výše uvedené skutkové závěry, ze kterých nevyplývá porušení citovaných právních předpisů, když žalobce postupoval v souladu s literou zákona. K námitce, že odstoupení od budoucí kupní smlouvy musí být učiněno písemně a podepsáno oběma stranami, soud uvádí, že odstoupení od smlouvy není změnou či dodatkem konkrétní smlouvy, nýbrž jednostranným právním jednáním, které může učinit jakákoli smluvní strana z důvodu podstatného porušení smluvní povinnosti.

13. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a činí patnáct dnů od právní moci rozsudku, když v daném případě soud žádné důvody pro poskytnutí lhůty delší neshledal, respektive tyto důvody nebyly účastníky ani tvrzeny.

14. Výrok o nákladech řízení pak má oporu v ust. § 142 odst. 1 o. s. ř, podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci měl žalobce se svou žalobou plný úspěch a vzniklo mu tak právo na přiznání náhrady jím účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobce však v řízení požadoval toliko zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a ve zbytku se práva na náhradu nákladů řízení vzdal. Proto byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku toliko ve výši 5 000 Kč.